Pamětní a veteránské medaile na válku rakousko-pruskou 1866

Bronzová a pozlacená pamětní medaile z roku 1874 vydaná k poctě vítěze v bitvě u Trutnova, generála jízdy Ludvíka svobodného pána GABLENZE a vítěze v námořní bitvě u Lissy, kontraadmirála Viléma svobodného pána TEGETTHOFFA.


Honosný název skrývá pěknou pamětní či veteránskou medaili, která se vzácněji objevuji v našich sbírkách.


AVERS:


Medaile je kvalitně ražena, průměr medaile je 40 mm při síle 3,4 mm. Okraj je oboustranně zvýšený. V ploše medaile je výrazný, plastický dvojportrét jmenovaných vojáků. Ludvík von Gablenz je v popředí a Vilém von Tegetthof v pozadí. Hlavy vojevůdců jsou zobrazeny z pravé strany hledící k levému okraji medaile. Při pravé straně (heraldicky) je jednoduchý opis:


GABLENZ a při levé TEGETTHOF


REVERS:


Při okraji medaile je velký plastický věnec vavřínu jako připomínka vítězství. Uprostřed v ploše medaile, mezi věncem je čtyřřádkový nápis:


DEN / HELDEN / UND / SIEGERN (Hrdinům a vítězům)


Zcela dole je letopočet 1874 a podpis autora, kterým byl medailér JAUNER.


Medaile má ouško, které je poměrně velké (10 mm v průměru). Stuha navazuje na tradicí Válečné medaile z roku 1873. Medaile je však známá i jako stolní medaile bez ouška, která tedy nebyla nositelnou veteránskou dekorací. Medaile byla ražena i v cínu.



Poznámka: (Václav Měřička)



Ludvík von Gablenz se narodil ve vojenské rodině saského generála 19. července 1814 v Jeně a nejprve sloužil jako poručík v armádě saského krále. V roce 1833 vstupuje do služby Rakouska. Upozornil na sebe v Italské válce v roce 1848 a po bitvě u Custozzy se stal majorem generálního štábu a byl převelen ke štábu maršála Alfréda Windischgrätze do Uher. Posléze byl přidělen ke štábu armádního sboru generála Šlika, kde se výrazně vyznamenal a ve službě prokázal své velitelsko-štábní schopnosti.


V roce 1849 byl již v hodnosti podplukovníka přidělen k dvorními doprovodu ministerského předsedy Felixe knížete Schwarzenberga do Varšavy a v průběhu uherské surgence byl rakouským komisařem u ruské armády.


V době od roku 1851 - 1854 slouží jako vyšší důstojník Generálního štábu Rakouské armády. V hodnosti generálmajora doprovází okupační armádu do dunajských knížectví.


V Italské válce, v roce 1859 velí brigádě u Solferina a kryl u Gavriana ústup středu bojující armády. V hodnosti podmaršála převzal v roce 1863 6. armádního sboru začleněné do spojené prusko-rakouské armády ( pod Wrangelem ). Dne 1. února roku 1864 ve válce překročil se svým sborem řeku Eider a dne 3. února vítězí u Oberselku a dobyl Königshügel. Následně obsadil Schleswig a dne 6. února zvítězil nad dánskou armádou v bitvě u Oeversee a Veile.


Po uzavření míru se vrací do Vídně, ale již 4. září 1865 je císařem určen do funkce místodržícího v Holštýnsku, svůj úkol zvládl skvěle. V roce 1866 přebírá velení a stává se velitelem 10. armádního sboru. Ve dnech 27.—28. července 1866 vítězí nad Prušáky u Trutnova.


V roce 1867 se mu dostává vysoké pocty neb je jmenován doživotním členem Panské sněmovny a v roce 1868 je jmenován do hodnosti generála jízdy. V roce 1869 je jmenován do funkce velitele armády v Uhrách. Tuto funkci zastává do roku 1871, kdy odchází do výslužby.


Generál GABLENZ v roce 1874 spáchal sebevraždu ve Švýcarském Curychu. Rozhodnutím císaře je Gablenz v roce 1906 převezen ze Švýcarska k uložení do památníků v Trutnově, který byl zřízen pro slavného velitele Rakouské armády.


V současnosti je památník v Trutnově opravený a láká k výletům nejen zájemce o vojenskou historii.


Literatura:
Václav Měřička: Dekorace z Prusko-Rakouské války v roce 1866.

Pamětní a záslužná medaile prince Viléma ze Schauburg – Lippe z roku 1867



Medaile byla zřízena rozhodnutím prince Viléma a byla určena k ocenění úředníků a dalších zaměstnanců panství, jehož centrem byl právě NÁCHOD.


Popis medaile:


Medaile je ražena z bronzu či stříbra o průměru 46 mm a při síle 3,2 mm. Tedy medaile velká a silná, která nebyla určena k nošení jako viditelné vyznamenání. Ve středu této medaile v ploše je stylizovaný monogram „W" (Wilhelm) převýšený knížecí korunkou. Plocha medaile je vodorovně šrafovaná. Při okraje je snížené a rámované mezikruží s českým opisem:


POVINNOST + VĚRNOST + VYTRVALOST


Revers:
Při okraji medaile v mezikruží je německý nápis:


FÜR TREUES AUSHARREN IN DIENSTE IN DER SCHRECKENSZEIT (Za věrné vytrvání ve službě v čase hrůzy). Zcela dole je letopočet: „1866„.


Na medaile je určující silueta náchodského zámku nad kterým se vznáší symbolika války, bouře a zmaru, zosobněné zlou a škaredou postavou nahé „babice-litice„. Žena má netopýří křídla v pravé ruce drží důtky a v levé hořící pochodeň. Při pravé siluetě zámku vidíme dva stromy a při samém okraji medaile, na levé straně je podpis autora medaile kterým byl: C. RADNITZKÝ.


Váha medaile v bronzu je: 38,30 g.
Váha medaile ve stříbře není známá.


Stříbrná medaile byla udělena vyšším úředníků panství. Existuje však i ražba medaile ve zlatě (prý), ale prozatím o této medaili nemáme žádný důkaz.


Medaile tedy byla určena jako památeční medaile těžké doby. Ale mnozí úředníci si tuto dekoraci nechávali na vlastní náklady upravit tím, že v horní části je klasické ouško. Stuha ve většině případů je trojúhelníková v zemských českých barvách, tj. červeno-bílá.


POZNÁMKA :


Pan Václav Měřička - pro zajímavost je nutno ještě dodat, že princ Vilém ze Schaumburg – Lippé byl zakládajícím členem sekundogenitury německého knížectví s hlavním městem BÜCKEBURGEM.
Tamní kníže ADOLF JIŘÍ (1817 – 1893) byl bratrem náchodského prince Wilhelma. Dne 14. června 1866 se kníže Adolf připojil k Rakousku a kontingent vojska byl odeslán do Mohuče. Ale již 29. června se rozhodl a vystoupil ze spolku s Rakouskem a dne 18. srpna se smluvně spojil s Pruskem, a stal se, tak, členem Severoněmeckého svazu.
Princ Vilém (Wilhelm) však věrně sloužil v rakouské armádě v hodnosti majora a ve funkci ordonančního důstojníka.



Literatura je uvedena v úvodní části.

Pamětní medaile spolku vojenských vysloužilců z Jablonce nad Nisou z roku 1891


Tato zajímavé faleristická památka nás vrací k válečnému tažení z roku 1866.
Medaili z česko-německého kulturního prostředí řadíme tedy k dekoracím, které souvisejí s válkou prusko-rakouskou v roce 1866.


Popis medaile:


AVERS:


Bronzová medaile o průměru 33 mm a při síle 2,5 mm. Medaile má oboustranně mírně zvýšený okraj. V ploše medaile je pod veteránským kloboukem válečný buben, dvě zkřížené dělové hlavně, čtyři prapory, šavle a pušky. Vše je lemované vavřínovém věncem, který je tvořen dvěma ratolestmi dole stuhou svázané.


REVERS:


Opis: Z. ERINERUNG a. d. 25 JÄHR. GEDENKFEST d. KRIEGJAHRES 1866 u. d. GEFALLEN KRIEGER ETC. (Na památku 25 leté vzpomínkové slavnosti válečného roku 1866 a padlých válečníků atd.).


V ploše medaile jsou pak další opisy:


AM 5. JULI 1891 / GEWIDMET / DEN M. D. K. K. KRIEGSMEDAILLE / DEKORATION / VOM I. MILIT. VET. UNT VEREINE / FÜR GABLONZ a N. / u. / UNGEBUNG. (5. července 1891 věnováno c. k. válečnou medaili dekorovaným od I. vojenského veteránského spolku pro Jablonec nad Nisou a okolí).


STUHA:
Není možno přesně určit správnou či dobovou stuhu. V našich sbírkách je ve většině zavěšena na stuze služebního kříže, ale s největší pravděpodobnosti byla stuh v barvě císařského domu (žluto-černá).