Margita - Boženka

(organizováno čs. armádou-H. Píka)


Členové : rt. Anton Bukový, rt. Juraj Lakota
Den výsadku: 26. 6. 1944
Místo výsadku : ??? (kdesi na Slovensku)
Úkol : navázat spojení s představiteli odboje
Prostor působení: Ružomberok a okolí



Osud členů výsadku :
Skupině se podařilo navázat spojení s Moskvou a díky správci kamenolomu v Hornej Štubni Štefanovi Vážnemu se podařilo také navázat spojení s vojenským ústředím pplk. Goliana, který o nich podal zprávu do Londýna. To samé se podařilo i skupině Nina-Mária.

MARGITA – BOŽENKA



26.6.1944


Ze SSSR byly vysazeny tři desanty, určené pro Slovensko. Všechny měly organizovat a provádět zpravodajskou činnost s důrazem na vojenské a politické zpravodajství, navázat kontakty s představiteli odboje na Slovensku a umožnit jejich rádiovou komunikaci s Československou vojenskou mísí v Moskvě a s Londýnem. Pro tento účel měly zřídit a udržovat pravidelné rádiové spojení s oběma zahraničními centry odboje. Každá z vysazených skupin měla však své poslání plnit v jiné oblasti Slovenska. Všichni parašutisté opírali svůj plán konspirativní činnosti o předpoklad spolupráce se svými příbuznými a známými z dob svého předválečného pobytu na Slovensku. Poslední skupinu MARGITA – BOŽENKA tvořili úředník Anton Bukový (24.9.1916) a Juraj Lakota. Také v jejich úkolech bylo vojenské zpravodajství a navázání přímého styku s odbojovými kruhy na Slovensku. Zprávy z oblasti Ružomberku měli předávat stanicí DUNAJ každou středu a pátek do Moskvy a v úterý do Londýna. Plánované místo seskoku - hora Magura v Nízkých Tatrách - navigátor nenalezl a k vysazení došlo v prostoru Detvianska Huta - Hriňová. Parašutisté se nesešli a rovnou postupovali na záchytnou adresu švagra Antonína Bukového, Štefana Pátera v obci Likavka. Zkušenější Lakota se cestou zastavil v kamenolomu Horná Štubňa u Štefana Vážného, kde objevil skupinu Karola Grüna a šťastně dorazil na záchytnou adresu. Za několik dní po něm tak učinil i opatrnější Bukový. V domě Štefana Pátera byli bezpečně ukryti a získali dalšího informátora v osobě bývalého četníka Štefana Vrabky. Odtud též 17.7.1944 navázali rádiové spojení s Moskvou i s Londýnem. Zde byli též po třech týdnech nalezeni Štefanem Vážným, který je informoval o kontaktech na Golianovo velitelství v Banské Bystrici a vyzval je k přesunu do Horní Štubni, kam se stanice DUNAJ přesunula 11.8.1944 a 14.8.1944 do Banské Bystrice. Přivezl je tam kpt. Polák a uvedl do konspiračních kruhů Karla Šmidkeho a Pavla Švyhry. Zřejmě po zkušenostech s Grünovým svévo1ným odletem je krátký čas ukrývali v kasámách v Harmanci, ale protože odtud nemohli navázat spojení, přesunuli je důstojníci Golianova štábu do Banské Bystrice, kde byli ubytováni u Anny Chmelíkové v Rudlovej č. 28 (dnes část města Banská Bystrica). Zde byli uvedeni do spolupráce s kpt. Michalem Pavlovičem - Hromem, jemuž byli dáni k dispozici pro korespondenci s Moskvou. Bukového skupina MARGITA - BOŽENKA získala značné zásluhy ani ne tak na úseku zpravodajském, jako spojovacím (odeslala 110 telegramů). Udržovala stálé spojení s Moskvou z obce Radvaň (dnes část města Banská Bystrica) po celou dobu povstání (kdy byla osobně řízena pplk. Janem Pernikářem, který na Slovensko přiletěl). Před pádem Banské Bystrice 27.10.1944 se skupiny DUNAJ i MILAN přemístily na Donovaly. Poté co ustal organizovaný odpor a započal rozklad povstalecké armády se 5. listopadu 1944 vrátily zpět, aby pokračovaly ve své činnosti z území obsazeného německou armádou. Parašutisté se ukrývali v obci Sásová (dnes část města Banská Bystrica), u truhláře Jána Javorky, kde bylo dřívější stanoviště radisty Kuchárka od stanice MILAN. Grün s Lakotou se věnovali získávání zpráva udržování kontaktů s kpt. Pavlovičem, Kuchárek s Bukovým rádiové korespondenci. K významným zprávám z této doby patří situační zpráva o 2. československé paradesantní brigádě v Nízkých Tatrách, pro kterou žádali shoz zásob a teplého ošacení. Tento stav trval až do 12.2.1945, kdy pro přesycenost obce německým vojskem a neustálé domovní prohlídky Sásovou opustili a do 26.3.1945 se skrývali v okolních lesích až do příchodu sovětských vojsk.