Pius XI.

Papež Pius XI.


* 1857
† 1939
pontifikát: 1922-1939
vl. jméno: Achille Ratti

Pius XI. se narodil roku 1857 jako Achille Ratti v Lombardii. Studoval v semináři v Římě a na papežské Gregoriánské univrzitě. Od roku 1907 pracoval jako ředitel Ambroziánské knihovny v Miláně. Roku 1912 se stal zástupcem ředitele a o rok později ředitelem Vatikánské knihovny. Po první světové válce byl vyslán jako nuncius do Polska a v roce 1921 ho papež Benedikt XV. jmenoval milánským arcibiskupem. V konkláve roku 1922 zvítězil v třetím kole a přijal jméno papeže Pia X., který ho povolal do Říma.


Pontifikát Pia XI. byl konfrontován s moderními totalitními státy, s nimiž dosud církev neměla žádné zkušenosti. Obtížím které by tyto státy mohly působit čelil Pius XI. konkordáty. Nejdůležitější bylo upravit vztah mezi Vatikánem a italským fašistickým státem. Již od roku 1922 probíhalo jednání mezi státním sekretářem Pietrem Gassparim a Mussolinim, které bylo zakončeno 11. února 1929 tzv. Lateránskými dohodami. Vatikán se v ní zavázal nepodporovat žádná politická hnutí v Itálii, fašistická vláda na oplátku uznala Vatikán de iure. Byla sepsána podrobná smlouva o finančním a majetkovém vypořádání mezi Svatou stolicí a Italským královstvím. Konkordát mezi Vatikánem a Itálií také zaručoval katolickému náboženství zvláštní ochranu, např. uznávání církevních sňatků, povinná výuka náboženství ve státních školách apod. Když pak v roce 1935 vpadla italská vojska do Habeše, papež nejen že neprotestoval, ale dokonce nebránil italským biskupům vyhlásit ji za svatou!


V roce 1933 , po nástupu nacistů, byl uzavřen podobný konkordát i s Německem. Pius XI. uzavřel konkordáty i s celou řadou jiných zemí, např. roku 1922 s Lotyšskem, 1925 s Polskem, 1927 s Rumunskem a Litvou a v roce 1935 s Jugoslávií, ten však nikdy nebyl ratifikován. Mimořádně příznivě sa za Pia XI. vyvíjely vztahy s Rakouskem. Tam kancléř Dollfuss vyšel církvi vstříc nejvíce a zahrnul ustanovení konkordátu i do nové korporatviní ústavy 1. května 1934. Po anšlusu Rakouska odmítl Hitler tento konkordát uznat.


Během celého jeho pontifikátu byla církev vystavena krutému pronásledování ze strany komunistické vlády v SSSR. Papež v řadě svých encyklik a apoštolských listů komunismus odsoudil. O tzv. "mírové politice" SSSR prohlásil: "A tak pozorují komunističtí předáci obecnou touhu po míru a tváří se, jako by byli nejhorlivějšími podporovateli světového mírového hnutí, zároveň však rozpoutali třídní boj, v němž se prolévají potoky krve...". Papež vypracoval i plán katolické sociální reformy založené na spravedlivém rozdělování produktů. Kapitalismus i marxismus odsoudil jako pomýlení.


Jako první papež vůbec jmenoval za kardinály Číňana a Inda. Pokoušel se intenzívně jednat s anglikánskou církví. K ostatním protestantům však měl rezervovanější vztah, ekumenismus na širší bázi odmítal.


Ve vnitrocírkevní politice podporoval Pius vědu a umění. V prosinci 1925 založil Institut pro křesťanskou archeologii, Biblický institut a Institut orientálních studií. Roku 1931 nechal ve Vatikánu zřídit rozhlasovou stanici a roku 1936 založil Papežskou akademii věd. Papež Pius XI. trávil spoustu času na své hvězdárně v Castel Gandolfo Aby se tam rychle dostal, pořídil si jako první papež vůbec automobil - Daimnler-Benz z roku 1930. Jeho tajemníkem v posledních letech pontifikátu byl Eugenio Pacelli - papežova pravá ruka. Sám Pius XI. ho opakovaně označil za svého nástupce. Zemřel následkem nachlazení v únoru 1939, několik měsíců před vypuknutím druhé světové války.