Cortés, Hernán

Hernán Cortés de Monroy y Pizarro Altamirano, I marqués del Valle de Oaxaca
     
Příjmení:
Surname:
Cortés Cortés
Jméno:
Given Name:
Hernán Hernán
Jméno v originále:
Original Name:
Hernán Cortés de Monroy y Pizarro Altamirano, I marqués del Valle de Oaxaca
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
markíz Valle de Oaxaca Marquis Valle de Oaxaca
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.1485 Medellín /
DD.MM.1485 Medellín /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
02.12.1547 Castilleja de la Cuesta /
02.12.1547 Castilleja de la Cuesta /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- -
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- -
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
es.wikipedia.org
http://dbe.rah.es/biografias/5138/hernan-cortes
URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#642235 Version : 0
     
Příjmení:
Surname:
Cortés Cortés
Jméno:
Given Name:
Hernán Hernán
Jméno v originále:
Original Name:
Hernán Cortés de Monroy y Pizarro Altamirano, I marqués del Valle de Oaxaca
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
es.wikipedia.org
http://dbe.rah.es/biografias/5138/hernan-cortes
URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#642236 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Hernán Cortés


Narozen 1485 v Medellínu v Kastilii, zemřel 2.12.1547.

Syn Martína Cortése a Cataliny Pizarro Altamirano, byl vzdáleným příbuzným dobyvatele Peru Francisca Pizzara. Jeho předkové byli drobnými šlechtici (hidalgy) a H. Cortés byl původně určen pokračovat v jejich šlépějích a věnovat se právu, proto začal studovat na univerzitě v Salamance, studia však neukončil a v 17 letech se vrátil z university domů s tím, že se chce stát vojákem. V té době probíhaly boje v Itálii kde španělský král rozšiřoval své panství a zároveň se začínalo dobývání Ameriky před nedávnem objevené Kryštofem Kolumbem. Nakonec zvítězila touha po dobrodružství a nechuť k přijímání rozkazů a sotva jednadvacetiletý H. Cortés se roku 1506 přeplavil do Nového světa. Zúčastnil se dobytí Haiti (tehdy zvané Hispaniola) a Kuby, byl v boji úspěšný a za své služby byl odměněn pozemky a otroky na dobytém území.

V letech 1517–18 se z dobytých území uskutečnila expedice na Yucatan (Francisco Hernandéz de Córdoba a Juan de Grijalva), při ní se Španělé dozvěděli o mocné říši ležící dále na západě a oplývající zlatem a dalšími cenostmi (u Mayů se moc zlata nenašlo a tak unikli prvním vlnám conqisty). Pro Cortése to byla po několika letech klidného života další šance a on se jí chopil zcela bez váhání. Prodal a pronajal své pozemky a další majetek a za ně začal nakupovat lodě a zásoby, výprava byla oficiálně povolena guvernérem Kuby Diegem Velázquez de Cuéllar pouze jako obchodní a průzkumná cesta a v povolení byl zákaz kolonizace nových území (guvernér si podobnou výpravu chystal sám, ale s větším počtem lidí a prostředků).

Cortés však využil jedné věty v pověření (právní studia zřejmě nepřišla úplně nazmar) kde se mluvilo o tom, že může jako velitel výpravy „přijmout mimořádná opatření bez předchozího schválení pokud je to v zájmu království“, to mu později umožnilo se před králem obhájit.

Roku 1519 vyrazil Cortés z Kuby s 11 malými loďmi, asi 500 muži a co je zvláště důležité s 15 koňmi. Krátce se zastavil na Yucatanu, kde sice nezískal zlato, ale povedlo se mu zde získat dva tlumočníky, jedním byl španělský námořník ze ztroskotané lodi, který na Yucatanu žil skoro 7 let, druhou byla indiánka, nazývaná španělsky La Malinche, která se stala později i jeho milenkou a rádkyní, a krerá výpravě svými znalostmi mentality indiánů poskytla mimořádné služby.

Ve vlastním Mexiku přistál Cortés 04.03.1519 v místě, které nazval Vera Cruz a kde dnes je přístav stejného jména. Místní indiáni se chovali přátelsky a přinášeli Španělům dary. Podobně se zachoval i vládce země Montezuma II. který doufal že dobyvatelé se s dary spokojí a odplují. Cortés brzy zjistil, že je považován za jednoho z aztéckých bohů, který byl kdysi vyhnán a že země očekává jeho návrat. Na radu Malinche toho využil a pověst mezi indiány sám šířil. Část výpravy chtěla se zlatem odplout na Kubu, ale Cortés který měl mnohem větší plány, jim v tom zabránil tím, že kromě jedné nechal všechny lodi spálit, jedinou zbylou loď pak vyslal do Španělska se zprávou (obešel tak guvernéra Kuby) o svém objevu říše plné zlata. Cortés tak zabránil všem nespokojencům v návratu a donutil je, aby se s ním vydali do vnitrozemí.

Nejdříve narazil na satelitní stát Tlaxcalco, jehož vojsko v bitvě porazil. Přestože indiánů byla mnohonásobná převaha španělské ocelové zbraně, koně, psi a kuše rozhodli bitvu. Cortés se na rozdíl od mnoha jiných zachoval prozíravě a nabídl poraženým mír, pokud se nechají pokřtít a potáhnou s ním proti Tenochtitlánu hlavnímu městu aztécké říše. Tlaxcala byla porobena aztéky teprve nedávno a tak se ráda přidala k jeho tažení. Cortés dostal několik tisíc bojovníků a nosičů a zároveň získal spolehlivou základnu pro své dobývání (dostával odtud posily, potraviny a nosiče). Při útoku na Cholulu už Śpanělé tak velkomyslní nebyli. V tomto aztéckém městě pobili kolem 20 tisíc jeho obyvatel, vyvraždili místní šlechtu a město zapálili. Montezumovi Cortés vzkázal, že ho obyvatelé urazili svým chováním a že pokud on sám se bude chovat slušně a pošle mu dary nemá se ho obávat, opět vystupoval jako bůh Quetzalcoatl.

Montezuma se snažil dary a prosbami zastavit Španěly před Tenochtitlánem, což se mu nepodařilo, dary naopak spíše podnítili jejich představivost a odhodlání zemi dobýt. Do Tenochtitlánu dorazili 08.11.1519, město bylo vybudováno uprostřed jezera a s pevninou ho spojovali hráze a mosty. Španělé byly ubytováni spolu se svými indiánskými spojenci v paláci Montezumova otce Axaycatla, Cortés však požadoval další zlato a navíc trval na tom, aby z hlavního chrámu na pyramidě v centru města byly odstraněni aztéčtí bohové a zbytky krvavých obětí a nahrazeni kostelem Panny Marie a sv. Kryštofa. I tyto velmi tvrdé podmínky byly splněny, ale Cortés i tak zajal Montezumu v jeho paláci a uvěznil ho. Za jeho propuštění požadoval obrovské výkupné ve zlatě. I toto výkupné dostal, ale ve městě, které mělo kolem 300.000 obyvatel narůstalo napětí.

V té době také Cortés dostal zprávu, že na pobřeží se vylodil oddíl z Kuby s cílem ho zatknout. Ponechal v městě jen malý oddíl pod vedením Pedra de Alvarado a se zbytkem svých sil se vydal proti mnohem silnějšímu nepříteli, v noční bitvě se mu podařilo výpravu vedenou Pánfilo de Narváezem porazit. Poražení vojáci se k němu pod slibem podílu na zlatě přidali, takže při návratu měl silnější vojsko než před tím.

Méně prozíravý Alvarado však v době jeho nepřítomnosti nechal zmasakrovat velké shromáždění aztéckých vůdců, ti kdo přežili pak zvolili nového vládce Cuiltahuaca a oblehli palác kde byli Španělé i se svým, teď už bezcenným, rukojmím. Cortés byl do paláce vpuštěn, ale tím se jen zvýšil počet obléhaných. Pokus o to aby zajatý panovník lid uklidnil nevyšel a Montezuma byl při něm těžce zraněn a na následky zranění za několik dnů zemřel.

Dnw 01.07.1520 se Španělé pokusili uniknout, stalo se to v noci a Španělé věřili, že se jim povede projít potichu městem. Aztékové je ale zpozorovali a zaútočili. V nastalých bojích padlo asi 400 Španělů a 2000 jejich indiánských vojáků. Mnoho z nich bylo obětováno bohu Huitzilopochtlimu. Cortésovi se povedlo uniknout jen s hrstkou vojáků, hned však začal chystat odplatu. Se svými spojenci s Tlaxcalca se mu povedlo znovu dát do pořádku malou armádu a tentokrát nechal postavit i 12 malých lodí, které přenesl a nechal sestavit u jezera na kterém stál Tenochtitlán. Ze Španělska se také připlavilo několik set dalších vojáků, takže Španělů bylo asi 800. Při dobývání pomohlo Cortésovi i to, že se u indiánů rozšířili černé neštovice které vyhubili asi 40% obyvatel města. 13.08.1521 byl Tenochtitlán dobyt a jeho poslední vládce Cuauhtémoc (ten předchozí zemřel na neštovice) se vzdal. Poklady zanechané Španěli při útěku z města se však nepovedlo najít, ani přesto, že obyvatelé byli mučeni a zabíjeni po tisících.

Cortés se stal vládcem Mexica (tehdy nazývaného Nové Španělsko) a Cuauhtémoca nechal oběsit. Guvernérem Mexica byl až do roku 1535 a vládl na svou dobu velmi mírně a rozumně. Cortés se se svým synem Martinem vrátil do Evropy, Martin byl synem Malinche a jediným Cortésovým dítětem (alespoň jediným oficiálním). Zpočátku sice byl přijímán u dvora, ale postupně byl odsunut do ústraní a zemřel roku 1547 jako zatrpklý člověk.

cs.wikipedia.org

URL : https://www.valka.cz/Cortes-Hernan-t22467#85079 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more