Lžidimitrij I.

Car Lžidimitrij I.


vládl v letech 1605 - 1606

Jmenoval se Jurij Otrepjev a v mládí sloužil u bojarů Romanových. Později vstoupil do kláštera a přijal jméno Grigorij. Byl vrstevníkem careviče Dmitrije a navíc se mu velice podobal – měl stejné mateřské znaménko na tváři a jednu ruku kratší. Svým vystupováním a vzdělaností se Otrepjev zalíbil moskevskému patriarchovi a ten ho povolal do chrámu v Kremlu. Zde vyšla najevo jeho podobnost se zavražděným carevičem, za kterého se Otrepjev začal vydávat. Boris Godunov nařídil samozvaného následníka trůnu zatknout, ale Grigorij uprchnul do Litvy, a tam roku 1601 vstoupil do služeb polského knížete Adama Višňověckého. Kníže uznal Otrepjeva za ruského careviče Dmitrije a po něm tak učinili také donští a dněperští kozáci.


V roce 1603 si samozvance k sobě pozval sám polský král Zikmund III. Vasa. Cestou do královského sídla v Krakově se Otrepjev zastavil v Samboru, kde se oženil s dcerou vojvody Marinou Mniškou. V květnu 1604 pak král Zikmund III. uznal Grigorije za následníka ruského trůnu a poté, co přestoupil ke katolictví, mu přislíbil vojenskou podporu pro uplatnění jeho nároku. Sliboval si od toho možnost dosadit na carský stolec polskou loutku a ovládnout jeho prostřednictvím Rusko.


Otrepjev, nazývaný u carského dvora Lžidmitrij, zahájil na podzim roku 1604 s oddílem 4 tisíc vojáků tažení na Moskvu. Cestou se k němu připojily tisíce prostých sedláků, kteří nenáviděli útlak bojarů a jejich cara. Když ten na jaře 1605 zemřel, přešli na stranu samozvance i carovi vojevůdci a poté co zavraždili careviče Fjodora Godunova, vpustili 20. června za jásotu všeho lidu Lžidmitrije s jeho doprovodem do hlavního města. Radost Moskvanů však byla předčasná, neboť poté co do města vstoupila polská vojska, začalo soustavné rabování a násilí. Lžidmitrij, který se v červenci nechal korunovat na cara, povolal ke dvoru stoupence Godunova, o které se opíral proti opozici, vedené knížetem Šujským. Ten si uvědomil, že Lžidmitrij je loutkou v rukou polského krále, který má Rusko připravit o nezávislost a obrátit na katolickou víru. Proto spolu s ostatními bojary zosnoval spiknutí a 17. května 1606 v ranních hodinách nechal obsadit Kreml. Lžidmitrij byl zabit při pokusu o útěk a jeho žena uvězněna. Současně vypuklo v celém městě povstání lidu, které vyhnalo z města polskou posádku. Tělo samozvance bylo spáleno na Rudém náměstí a jeho prach byl vystřelen z děla směrem k Polsku. Ruský trůn se znovu nakrátko uprázdnil, než bojaři zvolili za cara hlavu spiklenců - Vasilije IV. Šujského.