Gándhí, Móhandás Karamčand

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Móhandás Karamčand Gáhdhí zvaný Mahátmá (Velký duch), filosof a politik


(1869 - 1948)



Narodil se 2. října 1869 v Porbandaru v západní Indii. již ve třinácti se oženil a stal se otcem čtyř dětí. V roce 1888 odcestoval do Londýna, kde studoval práva, cizí jazyky a přírodní vědy. Stal se členem vegetariánského hnutí. Poté se vrátil do Indie, usadil se v Bombaji a otevřel si advokátní praxi. Když se doslechl o bezpráví, které je Brity uplatňováno vůči jeho krajanům, pracujícím v Jižní Africe, rozhodl se situaci řešit a roku 1893 odjel do Jižní Afriky. Vládě se však podařilo Gándhího vydíráním, hrozbami a nátlakem přimět v roce 1914 k odchodu, aniž dosáhl výrazné nápravy poměrů v kolonii. Po návratu do Indie napsal manifest, ve kterém hlásal nutnost nezávislosti Indie, zrušení kast a společného soužití hinduistů s muslimy.

V roce 1919 zahájil kampaň satjágraha, tzn. občanské neposlušnosti proti britským úřadům. Po masakru v Amritsaru v dubnu 1919 vyhlásil hladovku, první z řady mnoha hladovek, které se staly jedním z hlavních prostředků jeho "nenásilného" boje. V roce 1930 odsoudil zavedení tzv. solné daně a byl s mnoha dalšími odpůrci britského solného monopolu uvězněn. V té době již měl za sebou šest a půl roku strávených ve věznicích.


Roku 1931 se v Londýně zúčastnil tzv. Koference u kulatého stolu o budoucnosti Indie, rozhovory však skončily neúspěchem. Cestu k vytvoření nezávislé Indie otevřel až zákon o Indii z roku 1935, jímž se Indické císařství mělo transformovat na federaci samosprávných států a provincií Britské Indie. Gándhí a Indický národní kongres však požadovali zřízení federální indické vlády a britské návrhy odmítli.

Na začátku druhé světové války bylo proto mnoho představitelů Indického národního kongresu uvězněno, což vyvolalo po celé Indii nepokoje. Tváří v tvář japonské agresi byli Britové donuceni k ústupkům a v roce 1942 vyslali předsedu Dolní sněmovny, sira Stafforda Crippse, aby s představiteli Indického národního kongresu vyjednal podobu samosprávy. Ale tentokrát dohodu odmítl Muhammad Alí Džinnáh, vůdce Muslimské ligy, která si nepřála společný stát s hinduistickou většinou. V roce 1944 došlo mezi muslimy a hinduisty k nepokojům, které Gándhí řešil opět hladovkou.


Po skončení války schválila nová labouristická vláda v Londýně Zákon o nezávislosti Indie, který předpokládal vznik dvou samostatných států - převážně hinduistické Indické republiky a muslimského Pákistánu. Plán měl realizovat lord Mountbatten, britský místokrál v Indii spolu s předsedou Indického národního kongresu Nehrúem a vůdcem Muslimské ligy - Džinnáhem. Po určitém váhání se s tímto plánem smířil i Gáhdhí.


Mountbatten určil květen 1948 jako termín odchodu Britů z Indie, k vyhlášení nezávislosti ale došlo již 15. srpna 1947 a to vedlo k velikému krveprolití mezi hinduisty a muslimy. I tentokrát Gándhí protestoval hladovkou. Hinduistickými radikály byl Gándhí obviněn z nadržování muslimům.


30. ledna 1948 cestou na modlitební shromaždiště, zastřelil Gándhího fanatický hinduista.
Gándhí, Móhandás Karamčand - Na snímku je Gándhí krátce před tím, než byl na něho spáchán atentát

Na snímku je Gándhí krátce před tím, než byl na něho spáchán atentát
URL : https://www.valka.cz/Gandhi-Mohandas-Karamcand-t22672#85976 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more