Car (král) Boris III.

(1894-1943)

Boris se narodil 30. ledna 1894 jako korunní princ z panovnického rodu rodu Koburgů. Na trůn nastoupil roku 1918 po abdikaci svého otce Ferdinanda I., který stál na straně poražených v 1. světové válce. V prvních letech po jeho nástupu se země zmítala v násilí a nepokojích, kdy se do země postižené agrární krizí hrnuly statisíce uprchlíků z území odstoupených Rumunsku, Řecku a Království SHS.

Král stál mezi politickou pravicí, reprezentovanou demobilizovanými důstojníky, usilujícími o obnovení "Velkého Bulharska" a vládnoucím (od října 1919) levicovým agrárním hnutím Alexandra Stambolijského, usilujícím o rozsáhlou pozemkovou reformu. Kromě toho na území Bulharska působila silná komunistická strana a makedonští nacionalisté z teroristické organizace VMRO.

V roce 1923 se A. Stambolijski s podporou komunistů stal vítězem parlamentních voleb a byl podruhé pověřen sestavením vlády. To bylo pro pravicové důstojníky a teroristy z VMRO nepřijatelné. Předseda vlády Stambolijski byl 8. června 1923 zavražděn a ministři jeho vlády byli zatčeni. Nový premiér - profesor ekonomie A. Cankov pak za pomoci armády rozdrtil povstání na venkově a komunisty postavil mimo zákon. Ti pod vedením G. Dimitrova začali vytvářet ilegální oddíly a organizovat odpor. 16. dubna 1925 byl v sofijské katedrále spáchán neúspěšný atentát na cara Borise III. Do čela vlády byl poté postaven umírněný konzervativec Ljapčev, ale ani to nepřineslo uklidnění rozbouřené situace. Proto se král rozhodl k razantnímu řešení a v květnu 1934 provedl státní převrat.

V Bulharsku byl nastolen monarchofašismus podle jugoslávského vzoru - parlament byl rozpuštěn, politické strany zakázány. Do čela vlády král jmenoval plukovníka Georgijeva a v lednu 1935 ho nahradil generálem Zlatevem, který poté předal moc profesoru Cankovovi, aby zřídil parlamentní systém bez politických stran. V něm nabyli vrchu nacionalisté, preferující spolupráci s nacistickým Německem.

Když v roce 1941 vpadl Hitler na Balkán, přistoupil car Boris III. k tzv. Ose, za což Bulharsko obdrželo západní Thrákii s přístupem k moři na účet Řecka a od Jugoslávie odtrhlo Makedonii. 6. prosince 1941 vyhlásila Velká Británie Bulharsku válku a Bulharsko o měsíc později vyhlásilo válku Spojeným státům. Hitler donutil Borise III. k rozsáhlé hospodářské spolupráci, v královské vládě zasedli i nacističtí ministři, ale k uzavření vojenského paktu proti SSSR se mu cara přimět nepodařilo. Král zemřel za dosti záhadných okolností ve svém paláci 28. srpna 1943, nedlouho po návratu z jednání s Hitlerem.

source:
es.pinterest.com].