Kramář, Karel

     
Příjmení:
Surname:
Kramář Kramar
Jméno:
Given Name:
Karel Karel
Jméno v originále:
Original Name:
Karel Kramář
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
JUDr. LL. Dr.
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
27.12.1860 Vysoké nad Jizerou /
27.12.1860 Vysoke nad Jizerou /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
26.05.1937 Praha /
26.05.1937 Prague /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- 1. predseda vlády Republiky Československej - 1st Prime minister of Republic of Czechoslovakia
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- -
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
www.vlada.cz
URL : https://www.valka.cz/Kramar-Karel-t24941#668152 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Kramář Karel


Karel Kramář byl právník a politik, vystudoval práva na pražské univerzitě, krátce studoval i hospodářství v Berlíně a ve Francii navštěvoval jako první Čech v historii proslulou Ecole libre des sciences politiques.


Politicky se angažoval v mladočeské straně, za kterou byl v roce 1891 zvolen poslancem říšské rady, kde plně rozvinul svůj slovanský program. Počátkem roku 1897 se stal druhým místopředsedou a od listopadu 1897 do března 1898 dokonce prvním místopředsedou sněmovny. Krátce nato se stal předsedou mladočeské strany. Prosazoval zrušení volebních kurií a zavedení všeobecného a přímého volebního práva. Postupně se stal hlavním nositelem myšlenky sjednocení všech Slovanů na základě zásady „slovanské vzájemnosti“.


V roce 1908 předsedal v Praze přípravnému Slovanskému sjezdu, který přijal jeho principy novoslovanství. Nový útisk Poláků Ruskem a anexe Bosny a Hercegoviny Rakouskem však další plány pohřbily. V roce 1910 předsedal dalšímu Slovanskému sjezdu v Sofii a veškeré své úsilí nasměroval na demokratizaci Ruska. Krátce před vypuknutím války vypracoval návrh „Konstituce Slovanské říše“ v čele s ruským carem, která měla mít společnou zahraniční politiku, armádu a celní režim, ale jinak měla být založena na zásadě plné rovnocennosti velkých i malých národů a respektování národní individuality a svobody.


Kramářův postoj stvrzoval i jeho osobní život - v roce 1897 si vzal bohatou ruskou kněžnu Naděždu Nikolajevnu Chludovou. Sám Kramář byl také finančně dobře zajištěný - vlastnil tkalcovnu v Libštátu (okres Semily) a zámek ve Vysokém nad Jizerou. V Praze si postavil vilu nad Vltavou (tzv. Kramářova vila). Měl majetek i v Rusku - spolu s manželkou tam obývali vilu Barbo na Krymu. Slušné finanční zázemí tak Kramářovi zajistilo politickou nezávislost.


Po vypuknutí války odmítl emigrovat a zůstal v Praze. 21. května 1915 byl zatčen, obviněn z velezrady a 3. června 1916 odsouzen k trestu smrti. Byl uvězněn ve vídeňském vězení v tzv. věži smrti a později v Möllersdorfu. Pobyt ve vězení snášel bídně, špatně spal, byla mu zima a trpěl depresemi. Dne 5. ledna 1917 byl trest změněn na 20 let vězení. Když jej 11. července 1917 amnestovali, byl sice celý odulý a nervózní, ale všechno mu vynahradil slavný příjezd do Prahy v říjnu 1917.


Počátkem roku 1918 založil Státoprávně demokratickou stranu, stal se předsedou Národního výboru a nakonec prvním ministerským předsedou nově vzniklé Republiky Československé. To byl jeho politický vrchol. Kramář nemohl tušit, že se blíží doba, kdy bude politicky druhořadý. Bylo chybou, že větší část svého premiérství strávil na mírové konferenci v Paříži a ne na domácí půdě. Celkem zůstal v Paříži tři čtvrtě roku.


Kramářovým heslem se opět stalo tvrzení, že bez obnovy silného nebolševického Ruska je osud Československa tragický. Hodlal za každou cenu svrhnout sovětský režim, což nebylo nereálné. Rozezlený Beneš dokonce žádal Masaryka, aby Kramáře zbavil premiérství, na něž se nehodí „ani temperamentem, ani názory, ani způsobem práce.“ A to byl Kramář oficiálním vedoucím delegace!


Kramář nakonec skutečně o své premiérství přišel - v obecních volbách v červnu 1919 vyhrála sociální demokracie a v čele nové, tzv. rudozelené koalice, stanul sociální demokrat Vlastimil Tusar. Česká politika se mu začala příčit a uvažoval o tom, že se bude věnovat pouze Rusku. Nahrálo mu k tomu přátelství s A. V. Maklakovem, pařížským vyslancem Prozatímní vlády z roku 1917, který byl i v roce 1919 ještě pokládán za setrvávajícího legálně ve funkci. Maklakov Kramáře požádal, aby jel do jižního Ruska za generálem Děnikinem. Měl ho přesvědčit, aby změnil svůj urputný centralistický postoj a sblížil se s Ukrajinci, známými svým separatismem. Kramář dokonce propracoval návrh ruské ústavy a nakonec se skutečně vypravil v říjnu 1919 přes Paříž a Marseille do Ruska. V Taganrogu jej ale nikdo nečekal, ani mu nezajistili ubytování, takže musel spát na lodi. Děnikinovi lidé totiž chtěli jednat jen s Maklakovem. To Kramářovi na náladě nepřidalo, včetně atmosféry v Rusku, která byla tristní. Vyděsilo ho, jak dopadla jeho sociální vrstva. Nakonec se Kramářovi podařilo mluvit s Děnikinem dvě a půl hodiny. Kramář ničeho nedosáhl. V té době se totiž Děnikinova ofenzíva začala hroutit, což si Kramář neuvědomoval.


Od roku 1919 po celých dalších sedmnáct let svého života byl Kramář politicky činný už jen jako vůdce a poslanec národní demokracie a poté Národního sjednocení. Ale zůstával dále v důsledné opozici vůči Hradu, stejně jako jeho Národní listy. Faktem ovšem je, že patřil vedle Masaryka, Beneše, Švehly a později tragicky zemřelého Rašína k nejvýznamnějším osobnostem první republiky. A to přesto, že se s ním Masaryk nerad osobně setkával. Vztahy zchladly na bod mrazu v průběhu tzv. Gajdovy aféry, kterou zinscenoval Hrad.
URL : https://www.valka.cz/Kramar-Karel-t24941#92045 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Pouze doplním, že se narodil ve Vysokém nad Jizerou a zemřel v Praze.
V roce 1934 se pokusil spojit pravicové síly právě v Národním sjednocení, které však následující rok získalo v parlamentních volbách pouze 17 mandátů ze 300 do poslanecké sněmovny a 9 do senátu.
URL : https://www.valka.cz/Kramar-Karel-t24941#100789 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more