Schaub, Julius

Julius Schaub byl obergruppenführerem SS, Hitlerovým pobočníkem a později jeho hlavním pobočníkem a v těchto pozicích se dokázal udržet téměř 20 let.
Narodil se 28. srpna 1898 v Mnichově. Účastnil se 1. sv. války a v roce 1919 vstoupil do Freikorpsu v Görlitzu. Poté pracoval jako lékárník, avšak 10. 10. 1920 vstoupil do NSDAP s pořadovým číslem 81. V řadách SA se zúčastnil neúspěšného pokusu o převrat nacistů v Mnichově 9. listopadu 1923, byl zatčen a odsouzen na 15 měsíců odnětí svobody. Trest si odpykával tam, kde Hitler - na Landsbergu. Po prospuštění vstoupil Julius Schaub do SS, a to 1. 11. 1925 s pořadovým číslem 7. Hned se stal pobočníkem Hitlera a náležel tak do kruhu Hitlerových nejbližších přátel, jímž se také stal. Byl také jedním z jeho tělesných strážců a řidičů. Od roku 1936 zasedal v Říšském sněmu. V roce 1941 se stal Hitlerovým hlavním pobočníkem a byl jím až do konce války. Dne 21. června 1943 byl povýšen do hodnosti obergruppenführera SS a tím dosáhl Julius Schaub vrcholu vlastní kariéry v nacistické straně a v SS.
Nebyl to člověk zrovna inteligentní, byl prostý, nechápavý a samozřejmě také žádný onen nordický ideální typ. Hodně pil a k této jeho vlastnosti se váže jedno ze svědectví Traudl Jungeové - Hitlerovy sekretářky. Ve svých pamětech vypověděla, že se rád předváděl v tom, že dokázal pít a být vzhůru dlouho do noci a následně ráno jako první vstávat někdy v pět, avšak později začal být velmi unavený a tak nakonec prospal celé dopoledne.
Jako Hitlerův hlavní pobočník měl funkci zprostředkovatele setkání a návštěv, týkalo se to mj. i zahraničních hostů, diplomatů a velvyslanců. Bormann zastával podobnou funkci, ale nebylo mezi nimi známo nějaké zřetelné nepřátelství. Byl Hitlerovým důvěrným přítelem a vůči jeho osobě byl naprosto loajální, což se projevovalo tak, že byl patolízalem. Speer o něm po válce prohlásil: "Podle výrazu v jeho obličeji jsem vždy poznal, jakou měl Vůdce náladu." Byl také nedoslýchavý na jedno ucho.
Hitlerův bunkr opustil dne 23. dubna 1945 s úkolem vycestovat do Mnichova a Berchtesgadenu, aby tam spálil některé dokumenty. V Bavorsku pak upadl do amerického zajetí, ze kterého byl propuštěn r. 1949. Zbytek života strávil v rodném Mnichově jako lékárník, kde 27. prosince 1967 zemřel. Do té doby ještě stačil několika historikům a novinářům ( např. Davidu Irvingovi ) poskytnout pár rozhovorů, i tak ale zemřel spíše poněkud zapomenut a jako nikterak známý muž. Byl také ženatý, a to s Wilhelminou "Wilnou" Giersingenovou ( nar. 12. 12. 1906 ) a měli spolu dvě děti ( nar. 1932 a 1942 ).

Julius Schaub ( 1898 - 1967 )



Na jedné z berlínských výstav v roce 1934. Zleva Sepp Dietrich, Goebbels, neznámý, Schaub a Hitler.



Na svatbě Josefa Terbovena, který později neblaze proslul jako říšský komisař v Norsku.



Během zasedání v Říšském sněmu v roce 1939



Spolu s neznámým zahrničním hostem v létě roku 1939



Přítomen na zasedání v Říšském sněmu behem počátečního období války.



Zdroj: na základe údajov z www.axishistory.com