Miltiadés

     
Příjmení:
Surname:
Miltiadés Miltiades the Younger
Jméno:
Given Name:
- -
Jméno v originále:
Original Name:
Μιλτιάδης ὁ Νεώτερος
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
stratég (strategoi) strategist (strategoi)
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.550 p.n.l. Athény
DD.MM.550 B.C. Athens
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
DD.MM.489 p.n.l Athény
DD.MM.489 B.C. Athens
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- -
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
Veliteľ aténskej armády v bitke pri Maratóne. The commander of the Athenian army at the Battle of Marathon.
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
http://en.wikipedia.org/wiki/Miltiades_the_Younger
URL : https://www.valka.cz/Miltiades-t29202#426280 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

MILTIADÉS MLADŠÍ - archont athénské kolonie na Thráckém Chersonésu a athénský stratégos


(kolem 540 př.n.l. - 489 př.n.l.)



Miltiadés Mladší se narodil někdy kolem roku 540 př.n.l. Jeho otcem byl Kimón Starší z rodu Filaidů, rodu, který dal do athénských služeb několik významných vojevůdců a politiků.


Miltiadův otec Kimón Starší byl politickým protivníkem athénského tyrana Peisistrata, a tak po jeho nástupu k moci musel odejít do exilu. Kimón Starší proslul jako sportovec. Stal se trojnásobným olympijským vítězem v závodech čtyřspřeží, a poté co věnoval jedno vítězství athénskému tyranovi mu byl umožněn návrat domů. V roce 528 př.n.l. Peisistratós umírá, Kimón Starší je zavražděn a jeho syn Miltiadés Mladší je poslán na Thrácký Chersonésos (západní pobřeží Helléspontu, Dardanel, poloostrov Galipolli) ke svému strýci, Kimónovu bratrovi, Miltiadovi Staršímu, který zde spravoval důležitou athénskou kolonii.


Miltiadés Starší se na Thráckém Chersonésu poprvé objevil v letech 561/560 př.n.l. až 556 př.n.l., kdy ho povolal místní thrácký kmen Dolónků, aby jim pomohl v boji proti nepřátelským Apsinthům. Miltiadés Starší zde vládl jako nástupce dolónského krále. Na ochranu proti útokům Apsinthům nechal překopat severní šíji Thráckého Chersonésu a postavil mezi Kardiem a Paktyé ochrannou zeď. Asi od roku 547 př.n.l. zde byl fakticky ve vyhnanství, do kterého ho poslal tyran Peisistratés, který se tak zbavil politického protivníka a zároveň posílil athénskou kontrolu nad tímto strategickým poloostrovem.


Po strýcově smrti se správcem kolonie stává Miltiadés Mladší. Podaří se mu stabilizovat situaci na Thráckém Chersonésu a po sňatku s thráckou princeznou Hégésipylou, dcerou krále Olora, posiluje svoji mocenskou pozici. Ze svazku z princeznou Hégéspilou se Miltiadovi Mladšímu narodí syn Kimón Mladší, budoucí slavný athénský vojevůdce.


Athény zpočátku nepatřily mezi premianty v zakládání kolonií. Výsadní postavení zde hrála především řecká města z Malé Asie, zejména Mílétos. Athénská kolonie na Thráckém Chersonésu nabývala čím dál větší důležitosti v souvislosti s rozšiřováním pěstování ušlechtilejších plodin v okolí mateřských Athén. Oblíbené bylo pěstování vína, oliv nebo fíků na úkor obilí. Athény přestaly být soběstačné v jeho produkci, a zásobování tak musela převzít jejich kolonie na Thráckém Chersonésu. Přes Miltiadem spravovanou kolonii se do Athén dovážely i jiné plodiny z řeckých měst na pobřeží Černého moře.


V roce 513 př.n.l. se přes Helléspont přesouvala silná armáda perského krále Dáreia I. Velikého, který táhnul proti kmeni Skythů přebývajícím na levém břehu Dunaje. Miltiadés Mladší se perské výpravy zúčastní jako jeden z Dareiových velitelů. Toto vojenské dobrodružství po boku Peršanů se Miltiadovi Mladšímu stane, přestože Peršané v této době nejsou považováni za nepřátele, v budoucnosti málem osudným. Bude čelit obžalobě ze zrady. Peršané jsou Skythy poraženi a ti při pronásledování Dáreiovy armády proniknou až na Thrácký Chersonésos, ale místní Řekové je proti Peršanům nepodpoří.


Závažným problémem ve vztazích mezi Řeckem a Persií se ale stane povstání řeckých měst v Malé Asii. Ta v roce 499 př.n.l. povstanou proti perské nadvládě a jejich boj, třebas jen omezeně, podporují Athény a Eretria. Vůdce maloasijských Řeků Aristagóra podporuje i Miltiadés Mladší. Povstání je však poraženo a Peršané chystají odvetu proti mateřskému Řecku. Do roku 494 př.n.l. získávají Peršané kontrolu nad Egejskou Thrákií a tím pádem je obsazena i athénská kolonie na Thráckém Chersonésu. V roce 494 př.n.l. je Miltiadés Mladší donucen opustit kolonii a uchýlit se do Řecka.


Na Miltiada Mladšího čeká v Athénách soud. Rodu Filaidů nepřátelsky naklonění Alkmaiónovci obžalují Miltiada Mladšího z tyranidy v Thráckém Chersonésu a z kolaborace s Peršany. Za pomoci archonta epónyma Themistokla je však Miltiadés Mladší zproštěn obvinění. Osvobozující verdikt posiluje Miltiadovu popularitu a ten se zapojuje do příprav na blížící se válku. Miltiadés Mladší je zastáncem konzervativní athénské taktiky spoléhající na těžkooděnce, hoplíty. Themistoklés, který prosazuje stavbu nové flotily, tentokrát ještě neuspěje.


V létě roku 490 př.n.l. vyráží proti Řecku silné perské vojsko, kterému velí médský generál Dátis. Perskou armádu do Řecka přepravuje silná perská flotila pod velením Artaferna, syna lýdského satrapy. Aby se Peršané vyhnuli athosské šíji na Chalkidice, volí cestu přes Kykladské ostrovy, které cestou obsazují. Hlavním cílem Peršanů je dobytí Athén a Eretrei na Euboii. Athéňané posílají Eretrei na pomoc kontingent 4 000 vojáků, ale po zjištění malé eretreiské bojové morálky se stahují. Eretreia je obsazena a vypálena jako odveta za vypálení metropole lýdské satrapie Sard maloasijskými Řeky.


Před rozhodujícím střetnutím je Miltiadés Mladší jedním z deseti stratégů athénského vojska (podle kmenové příslušnosti je athénská společnost rozdělena na deset fýl, v čele kterých stojí volený vojevůdce, stratégos). V čele stojící polemarchos Kallimachos (ve funkci polemarcha se stratégové obden střídají), který velí 10 000 Athéňanů a 1000 spojenců z Platají.


Perské vojsko přivedl na marathónskou pláň renegát Hippiás, vyhnaný z Athén před dvaceti lety. Rovinatý terén vybral jako ideální k uplatnění perské početní převahy. Planina má také umožnit plné využití perské jízdy. Nedaleký Marathónský záliv má chránit perské loďstvo před nepříznivým počasím. Řecké vojsko zaujalo před několikanásobnou perskou přesilou postavení v posvátném Hérakleově háji a brání postupu Peršanů na Athény.


Perská jízda však na bojiště nedorazí a Miltiadés Mladší přebírá iniciativu. Navrhuje okamžitý útok. Peršany zná a má před jejich jízdou respekt a chce její nepřítomnosti využít. Athénské vojsko zaujímá proti Peršanům výhodné postavení a navíc očekává v dohledné době příchod posil Sparťanů, nejlepších vojáků Řecka. Miltiadés Mladší se však obává poklesu bojové morálky vojáků tváří v tvář přesile, ví, že řecká pěchota je lepší a lépe vyzbrojená než perská a věří v úspěch překvapivého útoku. Hlasování stratégů vyzní nerozhodně 5:5, ale Miltiadovi se podaří přesvědčit Kallimacha, jehož hlas rozhoduje o útoku. Stoupenci ofenzívy mezi stratégy postupují Miltiadovi svá práva na rotaci ve funkci vrchního velitele. Nastává památné 9. září 490 př.n.l..


Miltiadés Mladší nařizuje rozvinout linii hoplítů, tak aby pokryla celou šířku linie Peršanů i za cenu podstatného zeslabení zejména středu bojové linie. Obě křídla pak posiluje a hodlá jimi zasadit rozhodující úder. Útok zahajují Řekové ze vzdálenosti asi 1 km od perského vojska a aby co nejvíce eliminovali ztráty způsobené perskými lukostřelci vrhají se Řekové v okamžiku, kdy se ocitají na dostřel, prudkým během na nepřítele. Oslabený střed řecké linie sice Peršané prorážejí, ale na křídlech jsou poraženi a zahnáni na útěk. Řecká křídla pak obkličují část perského vojska, které proniklo jeho liniemi a pobíjí ho. Bitva je vyhrána. Proti 192 padlým Řekům, mezi kterými byl i Kallimachos, činí perské ztráty asi 6 000 bojovníků.


Miltiadovi se podaří zmařit i zrádné pikle Alkmaiónovců hodlajících otevřít Peršanům městské brány. Menší oddíl ponechá na bojišti, aby hlídal kořist a s jádrem armády dorazí k Athénám a zabraňuje jejich obsazení.


Miltiadés Mladší se nachází na vrcholu popularity. Na jaře 489 př.n.l. prosadí útok řecké flotily na Peršany obsazené Kykladské ostrovy. Vojsko pod jeho velením oblehlo ostrov Paros. Při útoku na opevnění je Miltiadés Mladší těžce zraněn a akce končí neúspěchem. Zraněný Miltiadés je po návratu do Athén obžalován Xanthippem, švagrem vůdce Alkmaiónovců Megaklea, z klamání lidu a přípravy tyranidy. Trest smrti je nakonec, pravděpodobně proto, že Miltiadés umírá, změněn na zaplacení ohromné pokuty 50 talentů. Miltiadův rod tolik peněz nemá. Pokutu nakonec splatí bohatý athéňan Kallios, za kterého provdal Miltiadův syn Kimón Mladší svoji nevlastní sestru.


Spravedlnosti se Miltiadés Mladší dočkal až po smrti. Kimón Mladší dosáhne jeho rehabilitace, včetně vrácení pokuty. Miltiadés Mladší byl pohřben na marathónském bojišti. Slavný sochař Feidiás vytvořil kolem roku 465 př.n.l. bronzové sousoší věnované na oslavu vítězství v bitvě u Marathónu athénské pokladnici v Delfách. Mezi hrdiny nechybí socha Miltiada Mladšího.
URL : https://www.valka.cz/Miltiades-t29202#103381 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more