Taoismus

Úvodní upozornění : cílem tohoto tématu je popsat toto náboženství a jeho vývoj, čistě faktograficky. Žádné znevažující diskuse, výpady nebo urážky v těchto tématech nebudou tolerovány ! Naopak rádi uvítáme jakoukoliv faktograficky zaměřenou pomoc, kterou nám budete schopni poskytnout a dotazy směřované k rozšíření či upřesnění obsahu tohoto tématu.

Spíše než o náboženský směr jde o stanovení správného způsobu života. Je to tedy spíše systém filosofický, který má i teologickou odnož. V této podobě je vnímán jako lidové náboženství, které obsahuje doporučení pro životní styl, medicínu, kulinářství i bojové umění. Je v něm rozlišována linie filosofická a linie teologická, které se vzájemně prolínají. Jako náboženství je taoismus velice nenápadný, projevuje se spíše v rodinných tradicích než v okázalých vnějších rituálních projevech.


Vznikl ještě dříve než konfucianismus, ale jako ucelenější systém se začal projevovat ož v době okolo počátku našeho letopočtu. Přijal do sebe některé prvky lidové magie i učenecké alchymie a zformoval se do podoby náboženských a terapeutických praktik. Člověk, který se jím řídí, se snaží žít v souladu s přírodou i ostatními lidmi. Dodržování TAO, tedy správné cesty, vede ke zkvalitńování vlastní osobnosti. Na rozdíl od konfucianismu, který hlásá strohý systém mravních hodnot a povinností , taoismus nabízí uvolněnou mystickou cestu k k absolutní jednotě s vesmírem. Historici náboženství rádi konstatují, že konfuciánství je spíše pro politiky, taoismus pro básníky.


Za zakladatele je považován básník a filosof Lao C´, (cca 570 - 490 př. n. l.) úředník císařského dvora a archivář, který se k stáru vzdal všech funkcí, odešel do ústraní a tam napsal svou knihu. Je považován za autora základního textu taoismu, knihy TAO TE- ŤING, neboli Učení o TAO a ctnosti. Pojem TAO zůstává buď v původní podobě, nebo je volně překládán jako cesta Významů však může mít mnohem více, filosofických i teologických: prasubstance vesmíru, bytí i nebytí, plnost i prázdnota, nejvyšší bytost i rozum, slovo či smysl. Taoismus je vnímán jako dialektické učení, nezná antagonistické protiklady, pouze harmonické, rovnovážné procesy.


V taoismu se náboženská podoba vyvíjela postupně, hlavní podstatou je učení o dvojici principů Jin a Jang, tedy o prvku temném, ženském a prvku mužském, principu světla. Jejich vzájemný rovnovážný pohyb je zdrojem harmonie vesmíru. Vše na světě je vyjádřitelné tzv. trigramy, tedy kombinacemi tří linií, které vyjadřují 8 principů. V lidovém podání jsou využívány pro předvídání osudu a stanovení správné cesty životem.


Důležitým prvkem učení Tao je zásada WU-WEI, tedy zásada ČINNÉ NEČINNOSTI. Předpokládá nezasahovat do běhu dění světa, ztotožnit se s osudem V pokleslé podobě pak vede k pasivitě, rezignaci a lhostejnosti, rezignaci. V původní "pravé" podobě vede k moudré a nenásilné spolupráci s přirozeným chodem věcí.


Po své smrti byl LAo C´ svými stoupenci zbožštěn, vznikaly legendy o jeho činech, zázračném narození i vzkříšení. Do lidové podoby pak přibyly další magické praktiky a chrámové obřady. Víra pracuje s bohy, duchy a hvězdnými duchy. Bohové jsou vlídní, duchové nebezpeční a člověk musí být s nimi zadobře. To lze zajistit právě prováděním rituálu oběti svíček či vonných tyčinek.


Knihu Tao-Te-Ťing do češtiny poprvé přeložil významný český sinolog prof. Dvořák z čínského originálu. Poprvé vyšla v Kladně roku 1920. Překlad je vyjímečný tím, že bylo použito původního čínského textu, bez anglických či německých mezistupňů. což bylo do této doby u asijských jazyků obvyklé. Prof. Dvořák se vydání svého překladu nedožil, zemřel krátce před jeho vydáním. Další , novodobý překlad pochází až ze současnost, ještě je k dispozici v knihkupectvích.

Obálka 1. českého vydání z r. 1920

Ještě několik ilustrací na doplnění představy:

Je zde několik drobností Lao´C byl vnímán jako velká postava už za svého života a právě proto byla podle tradice napsána kniha (nebo spíše svitek) Tao te Ting. Podle tradice se to stalo tak že Lao´C (někdy se sejdete i s transkripcí Lao Tse převzatou z angličtiny) se rozhodl že odejde z číny a když odcházel požádal ho úředník na hranicích aby své vědění sepsal aby nebylo ztraceno. Právě tak měla údajně vzniknout tato kniha která je vlastně esncí této filosofie/náboženství. Přesné datum smrti mistra Lao´C není známo (zemřel údajně mimo čínu u severních kočovníků).