Tomáš Mařík

Komentare k clankum tohoto autora ...

Pokud by byl zajem, tak mohu k clanku o Su-17 dodat jednak fotky ruznych verzi a pak take presnejsi informace o hlavnich bojovych systemech (laserove znackovace v pridovem kuzeli, pruzkumne kontejnery) a take strucne info o nasazeni v Afghanistanu.

Zájem by určitě byl.Některé informace (například o KLENu) bych potom doplnil i do článku o SU-25 který teď dopisuji.

Dobra. Jsou v zasade 3 moznosti. Prvni - poslu ti to mailem. Druha, napostuju to jako prispevky do tohohle fora, treti - napostuju to jako prispevky do fora Su-17 a napakuju se na wardolarech.
Cast z toho (popis fotokontejneru, ktery je podrobnejsi nez u tech laserovych, kde jsou vlastne jenom jejich jmena..) tak jako tak hodim do fora k nim, abychom o nich neco meli ve foru..

Navrhuji tuto variantu:
Text jako takový odešli do fóra ať z toho taky něco máš (u těch fotokontejnerů buď založ samostatné fórum pro průzkumné verze nebo počkej a já v průběhu týdne dopracuju průzkumné verze Su-17/22 a můžeš to pak naházet tam (nemám přesný popis KKR takže se to tam bude více než hodit). Pokud budeš zakládat nová fóra tak mi na ně prosím pošli SZ link. Fotografie v původní velikosti (klidně s podpisem) mi pošli do mailu a ve zmenšené podobě je spolu s doplněním tvého textu zapracuju do článku. Pochopitelně požádám admina aby ti uznal v medailovém zápočtu spoluúčast na článku.

Ok. Jinak ten medailovy zapocet neni tak podstatny, ma hrud je jiz dostatecne oplechovana.

Prečítal som si Váš článok Golf pro CIA. Je perfektný a informačne bohatý, super - vôbec som o takom niečom nevedel. Nezdá sa mi však hĺbka v akej mala ponorka Halibut operovať - máte tam uvedené 2500 m a to sa mi (bez titánového trupu) zdá moc. Nebolo to 2500 feet? To by odpovedalo skôr - cca 750 m. Inak ešte jedna chybička - Westinghouse je s W a nie s V.

Děkuji za upozornění.Cravenova kniha v případě Halibutu uvádí tuto hloubku v metrech ale je možné že jde o chybu v knize (též se mi to nezdá protože Halibut jako takový patřil díky hangáru pro střely Regulus do třídy s omezením do ponorové hloubky 300 metrů).Chybu v článku opravím.

Velmi dobrý článek,doporučuji ale zpřesnit v úvodu text o vývoji měnitelné geometrie křídla.Podle mne USA nemá prvenství v koncepci křídla s čepy mimo trup.Jejich konstrukce (Bell X-5 z 1951 navazující velmi volně na Messerschmidt P-1101 a Grummann G-83 Jaguar) měly osy čepů v trupu a skutečně posun vztlaku při změně geometrie byl jejich nedostatek.
Pravděpodobně poprvé konstrukci s čepy mimo trup navrhl známý anglický konstruktér B.N.Wallis u Vickers Swalow,ideového projektu samokřídla pro nadzvukový dopravní letoun.U tohoto návrhu byly pozoruhodné prvky,např.4 motory nad a pod křídly na čepu procházejícím křídlem,plochý trup a řada dalších prvků,které se neujaly.Naopak právě řešení měnitelné geometrie s otočnými čepy mimo trup na konci pevného centroplánu bylo použito prakticky u všech seriově vyráběných letadel s měnitelnou geometrií.
Pokud Vám jméno B.N.Wallis je povědomé,je to v pořádku,tento konstruktér měl podíl na anglické vzducholodi R-100,na geodetické konstrukci pro Welington používaný za WW2 i našimi letci a také se podílel na hledání cesty k anglickému nadzvukovému letadlu,která vyústila ke známému Concorde.
Také je pravda,že moje připomínka nemá přímý vztah k Su-17 a Su-22,pouze okrajově a tak nic nemění na kladném hodnocení Vašeho článku.
Islanďan