Chyto I., II.

CHYTO I.



16.12.1944


U obce Čertáž v okrese Sabinov byla ze SSSR vysazena skupina CHYTO I. Tvořili ji bývalí příslušníci slovenské armády, kteří se po vzniku SNP odmítli nechat odzbrojit a připojili se k sovětské výsadkové skupině PROKOPJUK. V její sestavě se zúčastnili bojových akcí a posléze se po 15. říjnu 1944 v Polsku sloučili s Rudou armádou. Velitelem byl kovář Jozef Majerčín (4.3.1916) a členy Ján Jarkovský (1920), Štefan Cudrák – Dubok (16.4.1918) a sovětská radistka Maria Baklanova. Paradesant byl určen k hloubkovému průzkumu za linií německé fronty. Parašutisté byli vyzbrojeni samopaly PPŠ (radistka pouze pistolí TT) s 1500 náboji, útočným nožem, dvěma ručními granáty. Oblečeni do civilních obleků a ruské zimní výstroje se dvěma soupravami teplého prádla. Zásoba potravy na jeden a půl měsíce byla zakopána v zemi a umožňovala skupině činnost z lesních úkrytů a pozorovatelen, bez navazování kontaktů s civilním obyvatelstvem za účelem získání potravy. Velitel skupiny měl k dispozici 2000 slovenských korun. Zprávy získávala vlastním průzkumem a 28. ledna 1945 se sloučila s Rudou armádou, byla odvelena k odpočinku do Mukačeva a 22. března 1945 vyslána do Krosna.



CHYTO II.



24.3.1945


Druhé vysazení skupiny CHYTO bylo provedeno ve stejném personálním složení, s přibližně stejnou výzbrojí a výstrojí, avšak bez finančních prostředků. Došlo k němu 24. března 1945 u obce Radovesnice v okrese Kolín. Působila však na Přeloučsku, se zájmem o provoz na železniční trati Pardubice – Praha. Podařilo se jí navázat kontakt s místním obyvatelstvem a získat 7 spolupracovníků z Přelouče, blízkého Seníku a Kozašic, kteří dodávali zprávy o vojenské situaci, poskytovali výsadkářům úkryt a podporovali je potravinami a finančními prostředky. Svoji úspěšnou činnost ukončila 9. května 1945.

Dobrý den,


začala jsem trochu pátrat po historii, resp. sháněla jsem knihu, kde můj děda vypovídal o tom jak fungovala skupina CHYTO. Můj děda se jmenoval Josef Majerčín, narodil se 4.3.1916 a byl velitelem této skupiny. Označila jsem ho na fotografii červeným křížkem.... a mám ještě jednu fotografii, která se objevila v článku deníku dnes.

V okrese Sabinov sa nenachádza ani obec, ani priestor z názvom Čertáž. Vrch Čierťaž a priestor Čertáš sa nachádzajú severne od obce Horná Lehota v okrese Dolný Kubín, priestor Čerťaž sa nachádza južne od Oravského Podzámku a priestor Čerťaž sa nachádza v mestskej časti Záskalie mesta Dolný Kubín. Možno došlo ku zmiešaniu názvov plánovaného zoskoku a skutočného zoskoku. Je možné, že skutočné miesto zoskoku je pohorie Čergov v oblasti miest Sabinov - Lipany a obcí Čirč - Malcov - Kružlov - Hervartov - Osikov - Terňa.

Děkuji Michalovi za tento příspěvek. Rád bych aby se mi ozval, kde sehnal tyto informace. Jsem vnuk slovenského vojáka jménem Štefan Cudrák.
Tímto chci opravit jeho jméno na Štefan Cudrák, narozen 16.4.1918
Také přikládám fotografii paravýsadkové jednotky CHÝTO. Kde byla tato fotografie udělána nevíme. Štefan Cudrák je označen křížkem.

Připravuji pro Nakladatelství Academia knihu o výsadcích ze SSSR. Budu vděčný za každou informaci, fotku, dokument apod. Můžete-li, ozvěte se na sepukku@seznam.cz. Díky, Pavel Šmejkal

Série fotografií je pořízena přímo v Přelouči, s velkou pravděpodobnosti na dnešním Masarykově náměstí a v pozadí jsou stromy u morového sloupu se sochou sv. Jana Nepomuckého.
Fotografie jsou v současnosti ve sbírkách městského muzea působícího v rámci Kulturního a informačního centra města Přelouč.

Můj děda se také účastnil výsadku s panem Majerčinem. Mohu vás požadat o kontakt na vás paní Majerčinová ? via email: gavrilo@seznam.cz, s pozdravem Petr Jurik