Uragan II.

URAGAN II.



2.4.1945


U obce Lštění mezi Běšínem a Malým Chlumcem 7 km severozápadně od Dobříše byla ze SSSR vysazena skupina URAGAN II. Byli očekáváni skupinou FAKEL II. Skupina měla plnit kontrarozvědné úkoly v prostoru Kladno – Praha – Dobříš – Beroun. Desetičlennou skupinu tvořili zástupci Rudé armády - velitel kpt. P. S. Saveljev, zástupce F. B. Borislav, dále M. M. Michajlov, I. V. Danilov, I. S. Rjazanov, N. V. Karelin a českoslovenští vojáci Petr Stebila, stavební dělník František Prokop (13.11.1921), rolník Juraj Mirilovič (16.2.1921) a Daniel Pastorek, který však nakonec neseskočil. Skupina se po seskoku shromáždila během 90 minut, ale na doskokové ploše se zdržela celou noc a následující den 2. dubna 1945. Hledala zásobníky a hlavně voj. Pastorka. Navázala odtud rádiové spojení se svým štábem a teprve odtud se dozvěděla, že pohřešovaný výsadkář vůbec nevyskočil a ruční dynamo, která dopravoval, bude skupině zasláno později. Větší část zásob byla zakopána a skupina opustila doskokovou plochu severním směrem, směřovala k Mníšku pod Brdy a vytvořila si svoji lesní základnu (ze stanových dílců, větví a padákových vrchlíků) u hájovny "Bílý kámen" v katastru obce Kytín, kde se jí dostalo všestranné pomoci od hajného Františka Špricla. Odtud zahájila vlastní činnost. Posláním skupiny URAGÁN II bylo: organizovat všechny emigranty a válečné zajatce spojeneckých armád v zajateckých táborech, zjišťovat síly, organizaci a pohyb německých vojsk. Konkrétní situace v operačním prostoru a vývoj událostí k nim přičlenily též pozornost jednotkám ROA, sledování jejich pohybu, činnosti, nálad a možných rozhodnutí. Ale ještě z Ruska měla několik kontaktních adres, směřujících do komunity ruských a ukrajinských emigrantů v Praze, které měla i zneškodnit. Mezi ně patřil předválečný politický představitel na Podkarpatské Rusi Augustin Vološin, jemuž byl z pošty v Kytíně odeslán balíček s výbušninou, maskovaný jako zásilka z Užhorodu. Při pokusu o otevření měl vybuchnout. Po celý duben 1945 v činnosti skupiny převažovalo vojenské zpravodajství a rozšiřování vlastní zpravodajské sítě. S pomocí známých a příbuzných hajného Špricla došlo k navázání kontaktů s bělogvardějskou emigrací v Praze, která dodávala vojenské informace. URAGÁN se též dostal do styku s oddílem PRAGA, který si podřídil a kontroloval, takže koncem dubna měl 46 členů, jejichž počet v době povstání vzrostl na 150 osob. Od konce dubna rozšířila skupina své kontakty o 1. divizi ROA. Došlo k jednání s náčelníkem jejího štábu, který měl zájem o pokyny a doporučení, jak se zachovat. Bylo mu doporučeno odzbrojovat německé jednotky a podporovat ozbrojené povstání českého lidu v Praze a nejbližším okolí. Lze se domnívat, že URAGÁN plnil vůli štábu 1. UF: zavázat bojem o Prahu jednotky ROA, časově a prostorově je vázat k oblasti, která bude obsazena vojsky 1. UF a zabránit jim v ústupu na západ. Získat představu o počtech, programové činnosti a cílech bývalých ruských a ukrajinských emigrantů, zjistit jejich pobyt a vytvořit evidenční podklady pro jejich zatčení či deportaci. V prvních květnových dnech roku 1945 přikročila skupina též k drobnějším diverzním akcím, podporovaným ochotou německých strážních jednotek ke kapitulaci. Patří k nim nepochybně zmocnění se vojenských skladů ve Skuhrově, z nichž byly vystrojeny a vyzbrojeny další partyzánské a povstalecké jednotky, léčky a přepady na kolony německých jednotek na okolních komunikacích. V bojích s těmito akcemi spojených zahynulo na 55 příslušníků oddílu ŠČORS, jak se skupina přejmenovala. Nezanedbatelná byla i teroristická činnost proti příslušníkům gestapa a domácím kolaborantům. Bylo zjištěno 17 agentů gestapa, z toho 2 Ukrajinci a 15 Čechů, zastřelen šofér gestapa Schenk a nebezpečný konfident, hajný Lébl z Kytína. Teroristická činnost směřovala i proti gestapu v Táboře (3 zastřelení) a v Benešově. V posledních dnech války oddíl odzbrojil a internoval na zámku v Suchomastech na 1500 německých vojáků.