III. Vznik Mezopotámské civilizace

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Vznik Mezopotámské civilizace


Toto klíčové období je po archeologické stránce charakterizováno kulturou Uruckou (3500 – 3200 př.n.l.) a Džemdetnasrskou (3200 – 3000 př.n.l.), které navazují na obejdské kultury.


V době urucké a džemdetnasrské je již doložena většina základních kulturních prvků, které jsou charakteristické pro mezopotámskou civilizaci. Dochází tu ke vzniku skutečných měst s monumentální architekturou, objevuje se písmo, pečetní válečky a postupně se formuje vládní vrstva (její příslušníci pravděpodobně byli spjati s chrámy, avšak měli k tomu ještě moc ekonomickou, administrativní i vojenskou). Tyto rysy společenského vývoje nacházíme poprvé v pozdní fázi uruckého kultury. Hlavním centrem vývoje na předním východě byla ve 2. pol. 4. tis. př.n.l. jižní Mezopotámie, především lokalita Uruk (dnešní Varka), odkud pochází největší množství nálezů z té doby. Avšak tyto kulturní vlivy byli exportovány do JZ Iránu (pozdější Elam), do severní Mezopotámie a Sýrie.


Technický pokrok byl značný, a projevoval se v mnoha oblastech. V rozvoji stavebnictví, zpracování kovů (výroba slitin na bázi mědi, používání nových kovů), dokonalejší výroba keramiky atd.. Mezopotámští řemeslníci byli schopni vytvořit vysoce kvalitní výrobky (velké odborné nároky), avšak můžeme se zde též setkat s tendencí k urychlování, zjednodušování a zrychlování (rozvoj masové výroby keramiky).

Používání kovů se v uruckém období také hodně rozšířilo. V Súsách byla například zpracovávána měď, ale i olovo, stříbro a zlato. V dílnách Uruckých kovářů se rovněž vyráběly různé slitiny (bronz, slitiny mědi a olova, arzénového bronzu atd.).


Kámen nadále zůstává důležitým zdrojem pro výrobu nástrojů a ozdob jako známá alabastrová váza z Uruku (vyzdobená pásovými reliéfními obrazy, na nichž jsou zachyceny jednotlivé stupně vesmíru - svět rostlin, pak živočichů, lidí a nakonec bohů) nebo realistický portrét ženské hlavy. Všechny tyto věci byly nalezeny v Uruckém chrámovém komplexu Eana.


Nejdůležitější surovinou nadále zůstává hlína, především ve stavebnictví a výrobě keramiky. U keramiky vzniká takřka sériová výroba za použití hrnčířského kruhu nebo forem, díky čemuž dochází k potlačení výzdoby nebo nejsou zdobeny vůbec.


Charakteristickým prvkem materiální kultury v uruckém a džemdetnasrském období jsou pečetidla. Sice se vyskytují již v obejdském období (razítková pečetidla či jejich otisky), v uruckém období však dochází k výrazné změně v jejich vzhledu. Místo razítkových pečetidel se používají válečková (tyto válečková pečetidla jsou typickým jevem mezopotámské civilizace až do jejího zániku). Vyráběly s z kamene nebo hlíny, občas i z kovu, vyrytím negativního výjevu, který se pak otáčením vtiskl do vlhké hlíny (tabulky, plomby, nádoby ….). Většinou byla velice umně vyrobena a mají poměrně velké rozměry. Jsou na nich většinou vyobrazena většinou zvířata, ale i lidé (při lovu nebo při provádění kultovních obřadů. Kromě toho existují i malé pečetní válečky, které zobrazují abstraktní geometrické vzory nebo silně stylizovaná zobrazení různých živočichů. Pečetní válečky se v pozdější době objevují s prvními písemnými památkami.


Nejvíce archeologických pramenů pochází z města Uruk (J. Mezopotámie), které bylo zřejmě největším a nejdůležitějším centrem. Jeho rozloha v pozdně uruckém období byla cca 100ha. Ve středu města se nacházela dvě původně asi samostatná chrámová centra (jedno zasvěcené bohyni Eaně (Dům nebes), a druhý bohu Anovi (pozdější nejvyšší bůh sumerského pantheonu)). V obou komplexech se nacházely budovy o trojlodním půdorysu a jsou vybudovány na nízké terase z cihel. Mnohé z těchto budov mají rozměry mezi 2000 – 4000 m2, mají zvláštní výzdobu stěn (pomocí hliněných nebo kamenných kolíků, které jsou bílé, červené, černé a špičkou jsou zasazeny ve zdi). Tyto monumentální stavby jsou všeobecně pokládány za chrámy, ale jejich účel zatím nelze přesně specifikovat, kvůli nedochování se vnitřního vybavení.


V uruckém a džemdetnasrském období došlo k zásadním společensko-ekonomickým změnám. Obyvatelstvo se koncentrovalo do několika hlavních městských center, která byla obklopena několika menšími závislými sídly. Vznikala skutečná města, která byla patrně spravována chrámy místních božstev. Hlavní chrám představoval hlavní centrum kultu, ale i nejvyšší autority, která řídila vzájemnou spolupráci jednotlivých složek obyvatelstva a řídila komunální záležitosti (veřejné stavby, zavlažovací kanály…). Chrámy měly tedy funkci jak náboženskou, tak i světskou (administrativa, ekonomika), představovaly velké výrobní jednotky – vlastnily zemědělskou půdu, velká stáda domácích zvířat a zaměstnávaly velké pracovní síly.


Rozsáhlý úřednický aparát, který byl pověřen správou chrámového hospodářství, si vytvořil k ulehčení administrativy písmo. Nejstarší sloužilo výhradně pro zápis ekonomických a úředních záznamů, jakož i k pořizování lexikálních seznamů (bohů, profesí, zvířat, rostlin..). Teprve v raně dynastickém období (1. pol. 3. tis. př.n.l.) se začaly sepisovat i jiné druhy textů (literatura, královské nápisy .. ). Předchůdci písma byly pravděpodobně rozmanité tvarové předměty z pálené hlíny (od obejdského období, ale i dříve). Jednotlivé druhy zřejmě reprezentovaly určitý počet i druh počítaného předmětu.


V pozdně uruckém období se poprvé setkáváme s hliněnými tabulkami, na nichž jsou nejen otisky počítacích předmětů, ale i skutečné písemné znaky (vryté ostrým koncem rákosového pisátka). Jednalo se o dosti realistické znaky, u nichž šel snadno určit jejich význam. Později, v džemdetnasrské a raně dynastické době se stávají tyto znaky abstraktnější, ztrácejí povahu obrázkového písma a současně získávají svůj charakteristický vzhled. Vzniklo klínové písmo. Grafémy nebyli vrývány, ale vtlačovány seříznutým rákosovým stéblem.


Paralelně vzniklo na přelomu 4. a 3. tis. př.n.l. archaické písmo v Súsách, které se nazývá protoelamským, které bylo podobné a vzniklo podle uruckého vzoru, ale vykazuje rozdíly ve vzhledu jednotlivých grafémů.


V průběhu vývoje se začínají vyčleňovat dvě centra moci, a to chrám v čele s hlavním knězem a palác, v němž sídlil světský panovník (avšak palác i chrám byli po celou mez. historii hodně propojeni). K vzniku samostatné světské moci došlo pravděpodobně na začátku raně dynastického období (1. pol. 3. tis. př.n.l.), první kroky však byly učiněny v době pozdně urucké.


Společenské struktury na konci 4. tis. př.n.l. nejsou příliš známé. Základem byly nejspíše vícegenerační domácnosti, sdružení do nukleárních rodin. Ale jednotlivé rodinné domácnosti snad byly součástí nějakých vyšších jednotek, pravděpodobně rovněž založených na příbuzenských vztazích (rody, klany..), avšak tato hierachie není příliš dobře doložena.


Zdroj:
Nováková, Nea, Pecha, Lukáš. Furat, Rahman: Dějiny Mezpotámie
Praha, Karolinum 1998 ISBN 80-7184-416-0
URL : https://www.valka.cz/III-Vznik-Mezopotamske-civilizace-t66971#236896 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more