Mazanice

Daub

Daub, although not directly an element of a fortification of the character, but on a number of fortifications may be present. Daub, however, can occur anywhere - for example in the foundation of the house, etc. having not necessarily related to military actions or building context. This is actually the the blown clay (most often a fire - whether the result of the action of the military, or human error - also could have hit even nature). Daub can be in the form of dust and small grains as well as larger pieces of predominantly brick color. The larger pieces can then be shown how it was used the wood, or may occur even charred remains of wood (then at sufficiently large zuhelnatělem the rest of the can to determine the kind). Often the clay used in the construction of wooden-earthen structures - whether as a slight insulation for the insulation of gaps or - li was the construction of e.g. root beer woven with wicker (and thicker) passed to clear the walls.

Source:
Lectures and practice.

Nejsem si jist, ale myslím že "mazanice" byla původně vlastně "omitka" na dřevěných nebo proutěných stěnách a že tedy nebyla nijak vypalována. To že je v nálezech vypálená je jen druhotné, pokud stavba nebyla zničena ohněm, není ji myslím možno rozlišit od okolní země. Mazanina byla u některých staveb myslím použita i na podlahy a v principu se jedná (neklameli mne paměť) o směs hlíny (nebo jílu) s oraganickými přídavky, v našich podmínkách jsou to obvykle plevy a kousky slámy, které umožňují lepší držení hmoty v silnější vrstvě. jíl tady vlastně působí jako pojivo (místo vápna) s pomáhá stavbu izolovat proti větru a chladu. Obdobná mazanina se používala mezi trámy srubů (někdy byly škvíry plněny mechem a přes ně pak mazanina) osobně jsem i viděl takhle udělanou omítku která byla ve směsi se štěrkem nanesena na stěnu srubové stavby ve vrstvě asi 10 cm, ve dřevě byly dubové "třísky" které umožnily že vrstva omítky byla tak silná(šlo vlastně o pofuk, protože majitel se vyhnul povinnosti přestavět dům na zděný, jak bylo povinné po velkém požáru).
Zdrojem je mi jednak vlastní průzkum řady středověkých staveb, a samozřejmě návštěvy muzejí a vykopávek.

Ano Bitaxe máš pravdu (momentálně si nejsem jistý jen u valů - čili vlastně pozůstatku hradeb), že se jedná o druhotný a hlavně nechtěný výsledek požáru.

Mazanice u valů (pokud byla používána) mohla mít účel právě protipožární, tedy zabránila tomu aby se dal snadno zapálit komorový systém zpevňující val (ten byl obvykle dřevěný) běžně je ale mazanicí nazývána směs nanášená na stěny proutených nebo dřevěných staveb, která nebyla vypalována (ani by to asi nešlo) pravděpodobně i u valů to myslím nebylo jinak, snáze se dá opravit nevypálená než vypálená (ta díky své vyšší křehkosti víc praská).

No pakliže se to bere s hlediska archeologie tak mazanice je právě ta propálená hlína. Jinak s těmi valy máš pravdu (já si tím nebyl jist) ovšem i na valu může být jednak mazanice z průběhu jeho stavby tak i pozdějšího požáru.

Myslím že tady by to nemělo být z pohledu nálezové situace, ale z pohledu stavby (tedy tak jak to bylo na stavbě v době jejího užití), to bylo právě důvodem mého prvního příspěvku do tohoto tématu. Z pohledu nálezu jde samozřejmě o vypálenou část obvykle s otisky podkladu na kterém byla nanesena a tím i třeba důkazu že stavba byla pletena z proutí nebo že byla dřevěná.