This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
* 1911, Staré Město u Uherského Hradiště
- v meziválečném období vstoupil do KSČ
- za okupace se dobrovolně přihlásil na práci ve Vídni
- ve Vídni odsouzen k trestu smrti za činnost ve prospěch KSČ
- žádal o milost; trestu se vyhnul díky intervenci K. H. Franka; Hlavačka se stal konfidentem gestapa
- v poválečném Československu vstoupil do bezpečnostního aparátu; stal se vedoucím oblastní zpravodajské odbočky v Uherském Hradišti
- k 1. 1. 1949 byl jmenován náčelníkem krajského velitelství v Gottwaldově (t.č. se sídlem v Uherském Hradišti)
- Hlavačka zde zavedl při výsleších zadržených vlastní vynález - botu opatřenou kovovou vložkou, pomocí níž byly vyslýchané osoby mučeny elektrickým proudem; na zdejší úřadovně docházelo ve velké míře k využívání i dalších mučících metod, a též k provokacím - tj. k vytváření domnělých odbojových skupin v režii StB, které sloužili k zachytávání případných odpůrců režimu
- příslušníci bezpečnosti tak postupovali mimo rámec i tehdy platných zákonů
- za užívání těchto metod ho udal nadřízeným jeho podřízený a spoluviník Alois Grebeníček
- výsledkem interního vyšetřování bylo paradoxně Hlavačkovo povýšení, k čemuž přispělo i zranění utržené při jedné z akcí v terénu (to ovšem utržil především kvůli vlastní neschopnosti)
- Ludvík Hlavačka byl jmenován do hodnosti plukovníka a postaven do čela Velitelství Pohraniční stráže (v roce 1952 přejmenováno na Hlavní správu Pohraniční stráže a Vnitřní stráže)
- dne 1. února 1953 byl jmenován do hodnosti generálmajora
- v čele PS Hlavačka opět projevil své zalíbení pro elektřinu - započal s výstavbou elektrických plotů podél hranice s Německem a Rakouskem
- na Hlavačku začaly ovšem opět docházet stížnosti (zneužívání funkce, včetně sexuálního obtěžování)
- opět se opakovala situace: věc byla vyřešena tak, že byl v roce 1954 odeslán na studia do Moskvy s očekáváním dalšího povýšení po návratu
- k 1. 1. 1955 byl jmenován náměstkem ministra vnitra, v této funkci setrval až do poloviny února 1962
- v 90. letech byl vyšetřován a obviněn, avšak před soudem nestanul - ze zdravotních důvodů
- zemřel v roce 2005
Zdroje:
- NAVARA, Luděk: Příběhy železné opony, Host, Brno 2004
- mvcr.cz
- ustrcr.cz
- ŽÁČEK, Pavel: Nástroj triedneho štátu : organizácia ministerstiev vnútra a bezpečnostných zborov 1953-1990, Ústav pamäti národa, Bratislava 2005
