Agrippa, Marcus Vipsanius

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l. - 12 př. n. l.)
URL : https://www.valka.cz/Agrippa-Marcus-Vipsanius-t31303#112941 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Marcus Vipsanius Agrippa, slavný římský vojevůdce a admirál, se narodil v roce 63 př. n. l. v Illýrii. Pocházel z chudé neurozené rodiny. Byl vrstevníkem a spolužákem Gaia Octavia, budoucího císaře Octaviana Augusta.


Zpráva o smrti Iulia Caesara zastihla oba mladíky v Apollónii v Illýrii (poblíž Pojani v dnešní Albánii), kde cvičili s vojskem připravovaným k tažení proti Dákům. Marcus Vipsanius Agrippa doprovázel Gaia Octavia do Říma a stál věrně po jeho boku v boji o moc, který se rozpoutal mezi senátem, Marcem Antoniem a samotným Gaiem Octaviem, Caesarovým dědicem.


V říjnu roku 43 př. n. l. se Marcus Agrippa v Bononii (Bologni) účastní jednání o prvním triumvirátu. Na podzim 42 př. n. l. vítězí triumvirové u Filippoi nad republikány a vymezují si sféry vlivu.


Octavianus se vrací do Itálie. Podle dohody má zajistit půdu pro veterány triumvirů. Dochází ke střetům s vlastníky konfiskovaných pozemků i nespokojenými veterány. Marka Vipsania Agrippu čeká první těžká zkouška. V perusijské válce (41 - 40 př. n. l.) se mu daří potlačovat vzpouru rozdmýchávanou mladším bratrem triumvira Marca Antonia, Luciem Antoniem a Markovou manželkou Fulvií. Perusia (Perugia) je obsazena a Lucius Antonius je zajat. Antoniovi příznivci opouštějí Itálii.


V roce 38 př. n. l. zasahuje Marcus Agrippa v Galii proti vzbouřenému kmeni Aquitanů. V témže roce pronikají Římané pod Agrippovým velením do Germánie a zakládají Oppidum Ubiorum (Kolín nad Rýnem). Usídlují zde kmen spřátelených germánských Ubiů, kteří mají chránit římskou říši před nájezdy jiných germánských kmenů.


Rok 37 př. n. l. je rokem prvního Agrippova konzulátu. Marcus Vipsanius Agrippa nahrazuje ve velení Octavianova loďstva naumarcha Gaia Calvisa Sabina a chystá se na boj s loďstvem Sexta Pompeia, syna člena prvního triumvirátu Gnaea Pompeia.


Sextus Pompeius byl podle dohod Misena v roce 39 př. n. l. uznán římským admirálem a měl vládnout nad Sicílií, Sardinií, Korsikou. Byl mu také přislíben konzulát na rok 35 př. n. l. a provincie Achaia. Pompeius měl ukončit blokádu, která ztěžovala zásobování Říma obilím. Dohoda byla už v roce 38 př. n. l. porušena. Pompeius byl prohlášen za piráta. Octavianovo loďstvo bylo poraženo Pompeiem v bitvě u Rhegia. Další operace proti Sextu Pompeiovi zhatily silné bouře, které poničily Octavianovu flotilu.


Marcus Vipsanius Agrippa musí vybudovat a secvičit akceschopné loďstvo. K loďstvu jsou verbováni i otroci. Výcvik flotily probíhá na moři i na Lucrinském a Avernském jezeře, které nechal Agrippa spojit s mořem umělými kanály. Na podzim 36 př. n. l. udeřil admirál Marcus Vipsanius Agrippa na Sexta Pompeia. Loďstvo pod jeho velením nejprve ovládne Liparské ostrovy mezi Sicílií a Itálií, a poté, ve dvou bitvách na severním pobřeží Sicílie, u Mylae, a 3. září 36 př. n. l. u Naulochu, drtivě poráží Sexta Pompeia, který prchá do Asie k Marku Antonovi, který ho, poté co se Pompeius tajně domlouvá s Parthy, nechá zavraždit. Agrippa obsazuje Sicílii. Za vítězství nad Sextem Pompeiem byl Marcus Vipsanius Agrippa vyznamenán nejvyšším vyznamenáním pro námořní velitele, coronou navalis. Tzv. Sicilská válka (43 - 36 př. n. l.) skončila.


V roce 33 př. n. l. zastává Agrippa úřad aedila. V Římě nechá vybudovat Iuliův vodovod (aqua Iulia). Na obzoru je další válka. Římský senát vyhlašuje válku egyptské královně Kleopatře a Marku Antoniovi. V zimě 32 - 31 př. n. l. obsazuje Agrippa důležité řecké přístavy a brání spojené flotile Marka Antonia a Kleopatry v postupu. V bitvě u Méthoné, na jihozápadním výběžku Peloponnéského polostrova, ničí Agrippa egyptskou zásobovací flotilu. Antonius a Kleopatra uvíznou v Ambrackém zálivu na západním pobřeží Řecka.


Octavianovo loďstvo hodlá, podle Agrippova plánu, vylákat nepřátelské lodě dále od pobřeží, kde by mohly Agrippovy, menší, rychlejší a obratnější, lodě uplatnit své přednosti proti mohutným lodím Marka Antonia. 2. září 31 př. n. l. poráží Marcus Vipsanius Agrippa Marka Antonia v námořní bitvě u Actia. Octavianus se stává jediným pánem Říma.


Jako poděkování za své úspěchy na moři zasvěcuje Agrippa bohu Neptunovi svatyni na Martově poli. V roce 29 př. n. l. je Agrippovi svěřena cenzorská magistratura. V letech 28 - 27 př. n. l. vykonává Marcus Agrippa podruhé a potřetí úřad konzula. V roce 27 př. n. l. nechá Agrippa položit základy k jedné z nejpozoruhodnějších antických staveb, Pantheonu, chrámu všech bohů.


V roce 23 př. n. l. císař Octavianus Augustus těžce onemocní. Agrippa zastupuje císaře ve východních provinciích. Vyklízí tak pole Marcellovi, manželovi Octavianovy dcery Iulie, předpokládanému císařovu následníkovi. Po dvou letech se Agrippa vrací do Říma. Na východě ho nahrazuje nevlastní Augustův syn Tiberius (syn druhé Augustovy manželky Livie Drusilly, budoucí císař Tiberius Claudius Nero).


V Římě se v roce 21 př. n. l. Marcus Vipsanius Agrippa žení s vdovou po Marcellovi, Octavianovou dcerou Iulií (Iulia byla Agrippovou třetí manželkou, první byla Pomponia, druhou Marcella). Agrippa se de fakto stává druhým mužem římského impéria. Roky 20 a 19 př. n. l. tráví Agrippa v Galii a Hispánii. Památkou na Agrippovo působení ve funkci správce Tří Galií je např. monumentální akvadukt v Pont du Gard u Nemausu (Nimes). Ještě před svým odjezdem do Galie nechá Agrippa v Římě stavět první velké veřejné lázně (thermae Agrippae). Lázně jsou zásobovány novým akvaduktem (aqua Virgo). Agrippa je odkázal římskému lidu. Pro gladiátorské námořní hry, naumachia, je postaven Agrippův rybník (stagnum Agrippae).


V roce 18 př. n. l. se Marku Agrippovi podaří potlačit povstání Keltiberů a Asturů. Tyto kmeny povstaly v Hispánii už někdy kolem roku 28 př. n. l. Na území porobených kmenů vznikají veteránské kolonie, např. Colonia Caesaraugusta (Zaragoza).


Císař Augustus zvažoval svého přítele Agrippu jako možného následníka. Tušil však odpor aristokracie k Agrippovu nízkému původu a adoptoval jeho a Iuliiny syny Gaia a Lucia jako kandidáty na trůn. V roce 18 př. n. l. obdržel Agrippa pětiletou tribunskou pravomoc (tribunicia potestas) a zvláštní pravomoc (imperium proconsulera maius), která ho nadřazuje nad prokonzuly, správce senátních provincií. Marcus Vipsanius Agrippa zasedá i v cisařské radě (consilium principis).


V roce 15 př. n. l. propukají nepokoje v klientském Bosporském království (Krym a okolí). Do krizové oblasti vysíla císař Agrippu. Agrippa dosazuje na bosporský trůn pontského klientského krále Polemóna I.. V roce 14 př. n. l. čelí Polemón I. povstání a sám Agrippa mu táhne na pomoc. K boji ale nedojde. Admirál Agrippa dlel právě v maloasijském Sinope, když Bospořané kapitulují.


V roce 13 př. n. l. jsou Agrippovy mimořádné pravomoce opět prodlouženy. Na jaře roku 12 př. n. l. Marcus Vipsanius Agrippa onemocní a umírá. Agrippa je pohřben v Augustově mauzoleu. Hry, které pořádá císař Augustus na Agrippovu počest, jsou římskou nobilitou ignorovány.


K Agrippovým dětem nebyl osud příznivý. Gaius a Lucius umírají v mladém věku, v podezření z jejich odstranění se ocitá Augustova manželka Livia Drusilla. Násilnou smrtí, odstraněn buď samotným Augustem nebo novým císařen Tiberiem, odešel ze světa i Agrippa Postumus (pohrobek). Dcera Iulia je pro nemravný způsob života poslána do vyhnanství. Dcera Agripina Vipsania (Agripina starší) se provdá za populárního vojevůdce Germanica a stane se matkou neblaze proslulého císaře Caliguly.
URL : https://www.valka.cz/Agrippa-Marcus-Vipsanius-t31303#118304 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

A pridám jeho portrét na minci.
URL : https://www.valka.cz/Agrippa-Marcus-Vipsanius-t31303#118335 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more