URL : https://www.valka.cz/Spaatz-Carl-Andrew-t50506#434739
Version : 0
Reklama
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Major General Carl Andrew "Tooey" Spaatz
(28.6.1891 – 14.7.1974)
Carl Andrew Spaatz se narodil 28.6.1891 v Boyertownu v Pennsylvánii. Vystudoval West Point, kde také získal svou přezdívku „Tooey“. Školu zakončil 12. 6. 1914 a v říjnu téhož roku nastoupil službu u 25. pěšího pluku na Havaji. Po roce byl převelen k letectvu a nastoupil do letecké školy v San Diegu v Kalifornii, kterou absolvoval 15. 5. 1916. V červnu pak byl převelen do Columbusu v Novém Mexiku, kde sloužil u první letky. S ní se také zúčastnil trestné výpravy generála Pershinga do Mexika. 1. července 1916 byl povýšen na nadporučíka. V květnu 1917 pak byl převelen k třetí letce do San Antonia v Texasu a povýšen na kapitána.
V témže roce se stal velitelem 31st Aero Squadron, s níž odjel do Francie. V listopadu 1917 pak byl přeložen do americké letecké školy v Issoudunu ve Francii, kde zůstal skoro až do září 1918. Po převelení k 2. stíhací skupině se stal stíhačem 13. letky a zapojil se do bojů. Dosáhl tří vzdušných vítězství a byl vyznamenán DSC. V roce 1918 mu také byla propůjčena hodnost majora.
Po skončení války sloužil v Kalifornii a Texasu. 27. 2. 1920 se mu vrátila mírová hodnost kapitána, ale už v červenci téhož roku byl povýšen na majora. Zastával pak různé funkce, např. velel Kelly Fieldu v Texasu, působil jako letecký důstojník oblasti osmého sboru, velel 1. stíhací skupině v Texasu a nakonec byl velitelem Selfridge Field v Michiganu. V roce 1924 nastoupil do Taktické školy leteckého sboru a po jejím absolvování v červnu následujícího roku sloužil v úřadu náčelníka leteckého sboru ve Washingtonu.
V lednu 1929 se zúčastnil jako velitel vytrvalostního letu, během něhož bylo poprvé použito tankování za letu. Po týdnu stráveném ve vzduchu byl vytvořen nový světový rekord v délce letu a všichni zúčastnění byli vyznamenáni DFC. Od května 1929 pak velel 17. bombardovací skupině a později 1. bombardovacímu wingu v Kalifornii. Od 10. června 1933 pak sloužil opět v úřadě náčelníka leteckého sboru a stal se náčelníkem operačního a výcvikového oddělení. V srpnu 1935 se zapsal do Velitelské a štábní školy ve Fort Leavenworth v Kansasu a během studia byl povýšen na podplukovníka. Po absolvování školy v červnu 1936 sloužil v Langley Field až do ledna 1939, kdy se vrátil do úřadu náčelníka leteckého sboru a zastával tam funkci výkonného důstojníka.
V listopadu 1939 mu byla propůjčena hodnost plukovníka. Během bitvy o Británii strávil několik týdnů v Anglii jako pozorovatel. Po návratu do Států opět působil v kanceláři náčelníka leteckého sboru a byla mu propůjčena hodnost brigádního generála. V listopadu 1940 se stal náčelníkem plánovacího oddělení leteckého sboru a v červenci 1941 byl jmenován náčelníkem štábu armádních vzdušných sil.
V lednu 1942 se stal náčelníkem Bojového velitelství vzdušných sil a byla mu propůjčena hodnost generálmajora. V květnu téhož roku se pak stal velitelem 8. letecké armády a začal připravovat americké bombardování Německa. V červenci se stal velitelem amerických vzdušných sil na evropském bojišti a v září byl povýšen do mírové hodnosti plukovníka. 1. 12. 1942 byl jmenován velitelem 12. letecké armády(osmou po něm převzal Eaker) v severní Africe a v únoru následujícího roku převzal velení severozápadních afrických vzdušných sil. V březnu 1943 mu pak byla propůjčena hodnost generálporučíka. Po porážce Afrikakorpsu a vylodění na Sicílii se stal velitelem spojeneckých vzdušných sil ve Středozemí. Za svou službu v Africe byl vyznamenán DSM.
V lednu 1944 se vrátil do Anglie jako velitel Strategických vzdušných sil USA v Evropě. Podílel se na plánování leteckých úderů a patřil k tvůrcům a hlavním zastáncům „ropné ofenzívy“- napadání německých ropných zdrojů, rafinérií apod. V této funkci setrval až do března 1945, kdy mu byla propůjčena hodnost generálplukovníka (General) a byl přeřazen do vrchního velitelství letectva ve Washingtonu. V červenci 1945 převzal velení amerických strategických vzdušných sil v Pacifiku a z velitelství na Guamu dohlížel na závěr strategického bombardování Japonska. Zúčastnil se také jako jediný generál všech tří podpisů kapitulace v Remeši, Berlíně a Tokiu.
Po válce se Spaatz vrátil na vrchní velitelství letectva. Byl povýšen do stálé hodnosti generálmajora a v únoru 1946 se stal velitelem armádních vzdušných sil. Po vzniku USAF se v září 1947 stal prvním náčelníkem štábu USAF a v této funkci setrval až do 30. 4. 1948. O dva měsíce později odešel do výslužby.
V civilu pracoval jako redaktor Newsweeku pro vojenské záležitosti, jako velitel civilních vzdušných hlídek a byl členem výboru poradců náčelníka štábu vzdušných sil. Byl také členem kongresového výboru pro výběr umístění nové akademie USAF.
Zemřel 14. 4. 1974 a je pochován na hřbitově této akademie v Colorado Springs v Coloradu.
URL : https://www.valka.cz/Spaatz-Carl-Andrew-t50506#332077
Version : 0
Join us
We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.