This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Úvod
Irácká okupace Kuvajtu ze srpna roku 1990 a následná válka široké koalice proti Iráku z roku 1991 je nazývána Válkou v Zálivu, Válkou v Perském zálivu, První válkou v Zálivu, v anglicky psané literatuře pak jednoznačně - The Gulf War. Pro tento článek se přikloním k variantě "Válka v Perském zálivu", pod kterým je v našich krajinách asi nejvíce známa.
Tato válka znamenala historický přelom nejen vzhledem k situaci, která k ní vedla, nejen vzhledem k pestré koalici, která se dokázala proti Iráku spojit, a nejen díky nečekané důraznosti a jednotnosti OSN v tomto případě, ale zejména díky medializaci, které se tato válka dočkala. Televizní stanice CNN se stala doslova přes noc z lokálního zpravodajského kanálu jedním z nejsledovanějších zpravodajství na naší planetě, a živé záběry noční protiletadlové palby z Bagdádu obletěly celý svět. O tom, co, jak a proč mohli lidé celého světa sledovat záběry z Iráku, Kuvajtu, Izraele, Saúdské Arábie a dalších zemí, vojáky, bombardování a zabíjení, o tom bude tento článek.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#58297
Version : 0
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Příčiny, které vedly k válce v Zálivu ?
Napjaté vzahy mezi Irákem a Kuvajtem nejsou, jak by si mnozí mohli myslet, otázkou konce 80. let 20. století. Perský záliv žil již dlouhá léta ve znamení neuznaných nároků Iráku na malý státeček u jeho jihovýchodních hranic.
Od 17. století byla oblast současného Kuvajtu zaměřena převážně na obchod s kořením z Indie. V 18. století se k tomu přidal sběr perel, ale úpadek těchto obchodů a nástup konkurence ve sběru perel z Japonska na počátku 20. století se oblast Kuvajtu dostala na pokraj chudoby. V roce 1899 se díky rostoucímu vlivu stal Kuvajt britským protektorátem. Až využití ropných ložisek udělalo z Kuvajtu jednu z nejbohatších zemí na arabském poloostrově a v roce 1953 se země stala největším vývozcem ropy v Perském zálivu. 19.6.1961 vyhlásil Kuvajt nezávislost. Irák toto vyhlášení zpochybnil a nárokoval Kuvajt jako integrální součast svého území. Hrozba okupace Kuvajtu byla odvrácena přesunem britských jednotek do oblasti, ale karty byly rozdány. Partie měla být odehrána za dlouhých 40 let.
Irák se snažil vymanit z britského dozoru po celých 60 let 20. století. Získaná nezávislost z roku 1932 ponechávala vojenské základny a práva přechodu přes irácké území Britům. Druhá světová válka a obavy z náklonnosti vlády Rashida Ali nacistickému Německu, ve kterém Iráčané viděli vysvobození z britského područí, vedly k britské okupaci Iráku v roce 1941. Posledním britským vítězstvím bylo přistoupení Iráku k Bagdádskému paktu, který měl zaručovat Britům vliv na Blízkém východě a zároveň tvořit obrannou linii před rozpínajícím se komunismem Sovětského svazu a jeho satelitů v jihozápadním směru. Od tohoto okamžiku dále se už ale vztahy nenávratně zhoršovaly a po vojenském převratu z roku 1958 se Irák přiklonil k Sovětskému svazu. V roce 1979 se pak oteží pevně ujal Saddám Husajn.
Přes několik převratů a politické čistky napříč politickým spektrem i v rámci vládnoucí Arabské socialistické strany práce (Ba'ath, Baas) se Iráku zdaleka nedařilo špatně. Z rapidního zvýšení cen ropy během arabsko-izraelského konfliktu z roku 1973 (válka Jom-Kippur) profitoval i Irák, a tak v roce 1980 držel více jak 30 miliard dolarů v zahraničních rezervách.
Pak ale do osudu zemí v Perském zálivu (opět) vstoupila Studená válka mezi Východem a Západem, a také střet mezi Západem a Iránem. V roce 1979 se v Iránu k moci dostává radikální vůdce Ajatolláh Chomejní a obavy z možného šíření islámského fundamentalismu do dalších zemí a protiamerické kroky iránské vlády brzy donutily USA hledat sílu, která by neutralizovala Irán v bouřlivé oblasti Perského zálivu. Tou silou měl být Irák. USA mu dodávaly potraviny a přes neoficiální kanály prostřednictvím okolních zemí i zbraně.
Nepřátelství mezi Irákem a Iránem se naplno rozhořelo v roce 1980, z části díky provokacím ze strany Iránu, z části díky jeho podpoře Šíítům a Kurdům v Iráku. Válka trvala osm let, a kromě obrovského počtu mrtvých a zraněných na obou stranách přinesla devastaci obou zemí, krutosti a nasazení bojových plynů iráckou armádou, mučení a vraždy jak v řadách protivníků, tak v řadách iráckého obyvatelstva, které stálo na straně Iránu. V roce 1988 byl Irák stínem země, která do války vstoupila. Zadlužen do výše 100 miliard dolarů vůči svým zámořským obchodním partnerům, se škodami na ekonomice a infrastruktuře země za nejméně dvojnásobek této částky, a s exportem ropy za pouhých 10 miliard dolarů (v té době se barel ropy prodával za 18 dolarů ... dnes je to 65 dolarů a někdy i víc) ročně se Irák ocitl na pokraji svých ekonomických sil.
USA zůstaly až do roku 1990 největším obchodním partnerem Iráku s obchodem v ročním objemu přes 3 miliardy dolarů, následovány Francii (která Iráku dodala technologie na výstavbu druhého jaderného reaktoru) a Velké Británii. Přesto obavy ohledně dodržování lidských práv a zprávy z iránsko-iráckého bojiště nutily západní vlády přehodnotit svůj přístup k zemi v tyranském područí Saddáma Husajna.
Pokles vlivu Iránu ochladil vztahy mezi Irákem a ostatními zeměmi Perského zálivu, zejména se Saudskou Arábií, Kuvajtem a Spojenými Arabskými Emiráty, vřelé vztahy zůstaly zachovány jen s Jordánskem a Organizací pro osvobození Palestiny. Ani jeden však nemohl Iráku ekonomicky pomoci. Nasycení trhu s ropou a pokles ceny dále tlačil příjmy Iráku dolů, zejména díky politice Kuvajtu a Spojených Arabských Emirátů, jejichž nadprodukce ropy srážela ceny dolů s cílem nalákat více spotřebitelů a zajistit tak do budoucna jejich větší závislost na ropě. Irácká ekonomika ale nechtěla slyšet o budoucnosti, důležitá pro ni byla pouze neveselá současnost.
Saddám Husajn tedy na jaře 1990 požádal o zmrazení válečných dluhů (jen vůči Kuvajtu tento dluh činil 14 miliard dolarů) u okolních států, o finanční výpomoc a stanovení fixních kvót pro težbu ropy, aby se stabilizovala její cena. Liga arabských zemí ale jeho požadavky odmítla a jako jedinou výpomoc nabídla příspěvek charitativního rázu. To samozřejmě Saddám Husajn odmítl a přiklonil se k variantě vydírání - osočil Kuvajt, že čerpá ropu z iráckých ropných polí a že tím Iráku zpusobil škody za 2 miliardy dolarů. Dále tvrdil, že Kuvajtem držené irácké válečné obligace byly pořízeny z peněz získaných za nadměrnou težbu ropy a že Kuvajt po celou dobu připravoval plány na získání dalšího iráckého území, zatímo měl Irák plně ruce práce s bojem proti iránskému fundamentalismu. Na podporu svých slov vyslal Saddám Husajn k hranicím s Kuvajtem jednotky své elitní Republikánské gardy v počtu 40.000 vojáků. Psal se 19.červenec 1990.
Kuvajt veškerá obvinění popřel a rozeběhla se jednání. Egyptský president Husní Mubarak navštívil Bagdád a po rozhovorech se Saddámem Husajnem odjížděl ve víře, že se Irák Kuvajt napadnout nechystá. Stejně tak americká velvyslankyně April Glaspie dospěla k stejnému závěru a 30.7.1990 odletěla na zaslouženou dovolenou (volba ženy coby velvyslankyně v muslimské zemi, kde mají rozhodují slovo muži, byla řekněme neobvyklá !). Západ se navzdory 100.000 vojákům Republikánské gardy na hranicích Kuvajtu nechal přesvedčit, že invaze do Kuvajtu není na pořadu dne.
Irák vznesl 31.7.1990 vůči Kuvajtu požadavek na 10 miliard dolarů za ztrátu ropy z polí na hranicích s Kuvajtem. Kuvajt souhlasil s částkou 9 miliard dolarů, aby odvrátil nebezpečí, ale zároveň aby iráckému diktátorovi nedal vše, co požadoval. Čest Saddáma Husajna tak doznala podruhé velké urážky a otevřela se tak cesta k prvnímu dějiství války v Perském zálivu.
Navzdory dohodě, že jednání mezi Irákem a Kuvajtem budou pokračovat 4.8.1990, nařídil Saddám Husajn v jednu hodinu po půlnoci 2. srpna 1990 svým 100.000 vojákům a více jak 2.000 tankům zahájit postup do Kuvajtu. Lavina se již nedala zastavit. Maličký Kuvajt, s armádou uchlácholenou očekáváním, že k okupaci nedojde, byl obsazen a většina odporu potlačena do 12 hodin od zahájení invaze. Kuvajtská královská rodina uprchla do Saudské Arábie. Irák se stal pánem Kuvajtu a jeho pokladnic.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184642
Version : 0
Reklama
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Politická jednání
Sotva několik hodin po irácké invazi do Kuvajtu požádala kuvajtská a americká delegace o setkání Rady bezpečnosti OSN.
(RB OSN v roce 1990 tvořilo kromě pěti stálých členů - Číny, Francie, SSSR, USA a Velké Británie i 10 nestálých členů - Kanada, Kolumbie, Pobřeží Slonoviny, Kuba, Etiopie, Finsko, Malajsie, Rumunsko, Jemen a Zair)
Rada schválila rezoluci 660, odsuzující okupaci a požadující okamžité stažení sil Iráku z Kuvajtu.
3. srpna schválila Liga arabských zemí vlastní rezoluci požadující stažení z Kuvajtu. Rezoluce zároveň vyzývala k řešení konfliktu za pomoci Ligy a varovala před zahraniční intervencí.
6. srpna schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci 661, která zaváděla ekonomické sankce na Irák, zakazovala zemím uznat jakoukoliv formu vlády nad okupovaným Kuvajtem a opětovně požadovala ukončení okupace.
Rada bezpečnosti OSN se tedy jednomyslně přiklonila na stranu Kuvajtu a zahájila politické kroky k blokádě obchodních a mezinárodních aktivit Iráku. Irák a jeho vůdce se ale nehodlali nechat zastrašit a naopak namířili svou rétoriku proti Saudské Arábii, nejvýznamnějšímu partnerovi západního světa v oblasti Perského zálivu.
Irák obvinil Saudy z podbízení se Spojenám státům a z toho, že tento se západem propojený režim je nelegitimním strážcem dvou nejsvětějších míst muslimské víry - Meky a Mediny. Přidání hesla Allah Akhbar na iráckou vlajku a záběry Saddáma Husajna modlícího se v Kuvajtu byly propagandistickým prostředkem k rozvrácení muslimské jednoty odmítající okupaci Kuvajtu.
Západní svět ale nemohl dopustit ohrožení svého nejvýzamnějšího partnera v oblasti ropy. Irácká armáda na hranicích Kuvajtu byla nedaleko saudských ropných polí Hama, nejcenějšího saudského zdroje tohoto "černého zlata". Jejich obsazením by Irák získal kontrolu nad velkým podílem světových dodávek ropy, nad podílem, ve kterém se mu mohla vyrovnat právě jen Saudská Arábie. USA, evropské země stejně jako Japonsko považovaly toto nebezpečí za velmi akutní. Saudská Arábie nebyla schopna vzhledem ke svému geografickému rozložení rychle reagovat na hrozbu na svých hranicích s Irákem a Kuvajtem. I když je nepravděpodobné, že by v případě útoku Irák byl schopen prorazit až do Rijádu, hlavního města Saudské Arábie, ztráta nejbohatšich ropných polí byla naopak vyhlídkou velmi jistou. Ve hře také bylo 26 miliard dolarů, které Irák dlužil Saudské Arábii podobně jako Kuvajtu po válce s Iránem.
Aby se historie neopakovala, začaly západní státy přesouvat jednotky do Saudské Arábie s cílem odvrátit případný útok a zároveň vybudovat pozice pro případný zásah proti Iráku.
USA tato situace nezaskočila, naopak na základe doktríny prezidenta J. Cartera a jejího doplnění presidentem R. Reaganem byl v CENTCOM vypracován plán obrany Saudských ropných polí, a podle tohoto plánu vyhlásil president G.Bush operaci Desert Shield na obranu Saudské Arábie a první jednotky byly odeslány do Saudské Arábie již 7. srpna 1990. Saudové byli přesvědčeni zástupci USA během setkání 6. srpna 1990, kdy jim byli poskytnuty satelitní snímky ukazující soustředení irácké armády na hranicích se Saudskou Arábií. Muslimská země tak brzy měla hostit více jak čtvrt milionu povětšinou křesťanských bojovníků.
Den nato, 8. srpna, vyhlásil Irák část Kuvajtu za součást provincie Basra, zbytek za 19. provincii Iráku.
9. srpna následovala rezoluce 662, prohlašující anexi Kuvajtu a jeho rozdělení Irákem za neplatnou.
Ani to ale Irák neodradilo, a tak následovala řada dalších rezolucí RB OSN, kterými se Spojené národy snažily přivést okupanty k rozumu.
Rezoluce 664 z 18. srpna požaduje propuštění státních příslušníků jiných zemí z Kuvajtu.
Rezoluce 665 z 25. srpna zavádí námořní obchodní blokádu Iráku "všemi dostupnými prostředky"
Rezoluce 666 se věnuje humanitárním otázkam, rezoluce 667 pak protestuje proti uzavření ambasád v Kuvajtu.
Rezoluce 669 zvažuje pomoc OSN zemím, které byly postiženy embargem uvaleným na Irák.
Rezoluce 670 z 25. září 1990 upřesňuje uvalené sankce, započítává do nich i leteckou dopravu a zároveň uvádí možnost blíže nespecifikovaných "kroků" proti zemím, které nebudou embargo dodržovat. Tento krok byl směřován zejména proti Súdánu a Jordánsku.
Rezoluce 674 z 29. října činí Irák odpovědným za všechny ztráty způsobené invazí do Kuvajtu.
Rezoluce 677 vyjadřuje znepokojení nad snahou změnit demografické uspořádání v Kuvajtu.
A nakonec poslední, nejvýznamnější rezoluce roku 1990 - rezoluce 678 z 29. listopadu 1990 autorizuje členské státy k přijetí všech nezbytných opatření k donucení Iráku splnit požadavky RB OSN a požaduje stažení Iráku z Kuvajtu nejpozději do 15.1.1991.
Válka v Perském zálivu získala své další datum.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184643
Version : 0
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Srovnání nasazených armád
rezervováno pro další kapitolu
Irák
Pozemní armáda
Kuvajt v srpnu 1990 obsadily 4 divize Republikánské gardy, elitního útvaru irácké armády. Krátce na to se stáhly do svých předinvazních lokací a přenechaly okupační správu slabším divizím irácké armády. Na konci září 1990 měl Irák k dispozici 22 divizí, z toho 13 pěších a 9 obrněných. Na konci února 1991 proti koaličním jednotkám stálo v oblasti Kuvajtu 42 divizí, i když se nejednalo vždy o plně vyzbrojené a vycvičené jednotky. Ve zbrani u těchto jednotek bylo podle některých odhadů až 336 tisíc vojáků, jistě jich však nebylo méně než 200 tisíc.
Celkem Irák disponoval více jak 900.000 muži ve zbrani a při plné mobilizaci mohl tento počet dosáhnout až 2 milionů - 75% všech iráckých mužů ve věku 18-34 let. Tyto počty řadili iráckou armádu na 4. místo na světě.
Republikánská garda (RG) se skládala z 8 divizí (dvou obrněných, jedné mechanizované, jedné divize zvláštních jednotek a čtyř pěších divizí). Tyto elitní jednotky, plně loajální Saddámu Husajnovi, získavaly přednostně vybavení na úkor pravidelné armády, vojáci RG měli nárok na nové auto, dotace na bydlení a další výhody. Jednotky RG nespadaly pod ministerstvo obrany, ale pod zvláštní bezpečnostní radu. Obrněné divize byly vybaveny sovětskými tanky T-72 s noktovizory, francouzskými samohybnými houfnicemi GCT, rakouskými taženými houfnicemi GHN-45 a řadou dalších velmi kvalitních zbraní.
V lednu 1991 pak bylo ohlášeno vytvoření pěti nových divizí, všechny jako motorizované, ale pouze u tří z nich bylo známo jméno, jedno (Al Mustafa) se nakonec nevázalo k žádné z republikánských divizí. Nově vzniklé divize byly označeny :
Al Abed Division Al Nida Armored Division
Jednotky pozemní armády byly rozděleny do 9 sborů pravidelné armády a 2 sborů Republikánské gardy.
Mimo oblast kuvajtského bojiště se nacházely sbory
I. sbor 2. pěší divize 38. pěší divize 4 neidentifikované pěší divize
V. sbor 4. pěší divize 4 neidentifikované pěší divize
VI. sbor ??
X. sbor 10 neidentifikovaných záložních divizí
V Kuvajtu a při hranicích se Saudskou Arábií a Iránem se nacházely sbory :
VII. sbor (západní oblast, hranice Iráku se Saudskou Arábií)
první linie
25. pěší divize 27. pěší divize 28. pěší divize 48. pěší divize
záložní jednotky
12. obrněná divize 26. pěší divize 31. pěší divize 47. pěší divize
IV. sbor (střední oblast, hranice Kuvajtu se Saudskou Arábií)
první linie
16. pěší divize 20. pěší divize 30. pěší divize 34. pěší divize 36. pěší divize
záložní jednotky
1. mechanizovaná divize 6. obrněná divize 21. pěší divize
III. sbor (přímořská oblast, hranice Kuvajtu se Saudskou Arábií)
první linie
7. pěší divize 8. pěší divize 11. pěší divize 14. pěší divize 15. pěší divize 18. pěší divize 19. pěší divize 29. pěší divize
záložní jednotky
5. mechanizovaná divize 3. obrněná divize 35. pěší divize
II. sbor (severní oblast, hranice Iráku a Kuvajtu s Iránem)
první linie
2. pěší divize 37. pěší divize 1 neidentifikovaná pěší divize
záložní jednotky
51. mechanizovaná divize
při hranicích Iráku s Kuvajtem pak v záloze celé oblasti zůstavali divize Republikánské gardy :
10. obrněná divize 17. obrněná divize 52. obrněná divize 45. pěší divize 49. pěší divize 1 neidentifikovaná pěší divize
Letectvo
Irácké letectvo bylo v roce 1990 co do počtu bojových letounů největším letectvem Blízkého východu a šestým největším letectvem světa. Kvalita iráckých letců však byla kolísavá - přes veškeré technické vybavení a moderní stroje byly mnohdy výkony iráckých pilotů nepřesvědčivé.
K dispozici měli Iráčané mezi 500 a 750 bojovými letouny (vyšší číslo se vztahuje ke kalkulacím dodávek do roku 1990 bez započtení bojových ztrát z Irácko-Iránské války a provozního opotřebení) následujících typů převážně sovětské, čínské a francouzské provenience :
6 perutí MiG-21 / F-7 Fishbed - 170 strojů 1 peruť MiG-23 Flogger E - 24 strojů 1 peruť MiG-25 Foxbat A/E - 25 strojů 2 perutě MiG-29 Fulcrum - 24 strojů 2 perutě Mirage F1 - 35 strojů
celkem tedy 12 perutí, 278 letadel
Irácké letectvo dále mělo
MiG-15/17/19 - 68 strojů Xian F-7 (MiG-21) - 80 strojů MiG-21PFM Fishbed F - 35 strojů MiG-21MF Fishbed J - 30 strojů MiG-21UTI Mongol - 16 strojů MiG-23 Flogger E - 24 strojů MiG-23BN Flogger F - 50 strojů MiG-27 Flogger J - 40 strojů MiG-25 Foxbat A/E - 25 strojů MiG-25R Foxbat B - 8 strojů MiG-29 Fulcrum B - 16 strojů MiG-29U Fulcrum C - 2 stroje Su-25 Frogfoot A - 26 strojů Su-25 Frogfoot B - 4 stroje Su-7/20/22 Fitter A/C/D/J/H - 80 strojů Su-24 Fencer E - 48 strojů Tu-22 Blinder A - 8 strojů Tu-16/B6D Badger - 12 strojů Mirage F-1EQ/EQ4-200/EQ5-200/EQ6-200 - 95 strojů (sdílené s protiletadlovou obranou, tedy spíše 75 strojů) Mirage F-1 (dvousedadlové) - 16 strojů
Celkem tedy 683 letadel
Vrtulníky pak jsou uváděny v počtu
Mi-8 Hip - 40 strojů Mi-24 Hind - 40 strojů a odhad z roku 1985 k vrtulníkům Hughes 530 uvádí 26 strojů
tedy zhruba 106 vrtulníků.
Letouny startovaly v více jak 50 vybavených základen po celé zemi.
Nepřátelská letadla čekalo nad Irákem peklo palby z více jak 10.000 protiletadlových kanónů a kulometů a 16.000 protiletadlových raket sovětské výroby, od SA-2 až po SA-16 a francouzsko-německých raket Roland.
Spojenecká vojska
Pozemní armáda
USA
ARCENT (US Army Forces US Central Command)
11th Air Defense Artillery Brigade
XVIII AIRBORNE CORPS 82nd Airborne Division 101st Airborne Division 24th Infantry Division 197th Infantry Brigade 3rd Armored Cavalry Regiment 12th Aviation Brigade 18th Aviation Brigade XVIII Corps Artillery 18th Field Artillery Brigade 212th Field Artillery Brigade 196th Field Artillery Brigade 6th Light Armored Division (FR) 2nd Brigade, 82nd Airborne Division
I MEF Command Element 1st Surveillance, Reconnaissance, and Intelligence Group 3rd Civil Affairs Group 3rd Naval Construction Regiment 24th Marines 1st Marine Division 1st Marines (Task Force Papa Bear) 3rd Marines (Task Force Taro) 4th Marines (Task Force Grizzly) 7th Marines (Task Force Ripper) 11th Marines (Task Force King) 1st Light Armored Infantry Battalion (Task Force Shepherd) 1st Battalion, 25th Marines (Task Force Warden) Task Force Troy (klamna jednotka) (1st and 3d Tank Battalions,1st Combat Engineer Battalion,1st Reconnaissance Battalion,and other combat support units were attached to the task forces) 2nd Marine Division 6th Marines 8th Marines Tiger Brigade, 2nd Armored Division (USA) 10th Marines 2nd Light Armored Infantry Battalion 2nd Tank Battalion (M1A1) 8th Tank Battalion (M60A1) 2nd Reconnaissance Battalion 3rd Marine Aircraft Wing Marine Aircraft Group-11 Marine Aircraft Group-13 (Forward) Marine Aircraft Group-16 Marine Aircraft Group-26 Marine Air Control Group-38 Marine Wing Support Group-37 1st Force Service Support Group General Support Group-1 General Support Group-2 Direct Support Command Direct Support Group-1 Direct Support Group-2 5th Marine Expeditionary Brigade 5th Marines Marine Aircraft Group 50 (Composite) Brigade Service Support Group-5
Sýrie 9th Armored Division Special Forces Regiment
Force Muthannah 20th Brigade (Royal Saudi Land Forces) 35th Mech Infantry Brigade (Kuvajt)
Force SAAD 4th Armored Brigade, (Royal Saudi Land Forces) 15th Infantry Brigade (Kuvajt)
JFC-N Troops Niger Infantry Battalion 1st Aviation Battalion (Royal Saudi Land Forces) 15th Field Artillery Battalion (Royal Saudi Land Forces)
Velitelství spojeneckých jednotek Východ
Force Abu Bakr 2nd SANG Brigade
Force Othman 8th Mech Brigade (Royal Saudi Land Forces) Kuwait Al-Fatah Brigade Oman Motorized Infantry Battalion Bahrain Infantry Company
Task Force Omar 10th Mech Brigade (Royal Saudi Land Forces) Motorized Infantry Battalion (Spojené Arabské Emiráty)
Task Force Tariq Marine Battalion Task Force (Royal Saudi Marines) Infantry Battalion (Senegal) 6th Mech Infantry Regiment (Maroko)
JFC-E Troops Qatar Mech Infantry Battalion 1st East Bengal Infantry Battalion Combat Aviation Battalion (Kuvajt, Spojené Arabské Emiráty) 14th FA BN (Towed, 155) (Royal Saudi Land Forces) 18th FA BN (MLRS) (Royal Saudi Land Forces) Engineer Force 5 Saif Allah (Royal Saudi Land Forces)
Air War in the Gulf 1991 (Combat Aircraft 27), Osprey Publishing, ISBN: 1841762954 The Gulf War 1991 (Essential Histories 55), Osprey Publishing, ISBN: 1841765740 Armies of the Gulf War (Elite 45), Osprey Publishing, ISBN: 1855322773
.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184646
Version : 0
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Na clanku pracuji, takze prosim komentujte doplnujte a rozsirujte, je to urcite zajimave tema ktere se neda jednim pohledem cele obsahnout, takze jakekoliv komentare k veci vitam.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184648
Version : 0
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
ale su upravene a aktualizovane. Snad vam to pomože pri kompletizacii. Iraqi Ground Forces Organization and Equipment (From Op.: Desert Storm to Op.: Iraqi Freedom)
Iraqi Army Air Corps HQ Baghdad Baghdad-Muthenna AAB Special VIP-squadron AS-61A, SA.330 Puma, Bo-105 Al Taji AAB 22th Army Squadron SA.342L Gazelle 55th Army Squadron Mi-8/17 Hip 106th Army Squadron MBB Bo-105M/P Special Purpose Army Aviation Squadron Mi-24D Hind Kirkuk AAB 2nd Army Squadron Mi-8/17 Hip, 4th Army Squadron Mi-8/17 Hip 30th Army Squadron SA.316C Alouette III 83th Army Squadron Pilatus PC-9 84th Army Squadron MDD 530F, SA.342L Al-Kut AAB 15th Army Squadron Mi-8/17 Hip 88th Army Squadron SA.342L Gazelle 99th Army Squadron Mi-8/17 Hip Al Swenya AAB ?? Army Squadron SA.342L Gazelle 107th Army Squadron Pilatus PC-7 Al Iskandariah AAB IrAAC Aviation School MDD 500/530, SA.324L, Bo-105 Baghdad Al-Rashid AAB ?? Army Squadron Mi-6 Hook Republican Guard Aviation Squadron Mi-8 Hip, SA.342K, Bo-105 Umm Qasr NAS ?? Naval Aviation Squadron SA.321 Super Frelon
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#252265
Version : 0
Join us
We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.