Srpen 1968 - chronologie

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Srpnová okupace roku 1968 zanechala nesmazatelné stopy na vývoji národů tehdejšího Československa, a soudě podle dění dnešních dnů, tato rána zůstává otevřená i po 50 letech. V následujícím textu jsou minutu po minutě zpracované ony smutné okamžiky kolem 21. srpna 1968, mým cílem je popsat situaci, která k vpádu vojsk Varšavské smlouvy na naše území a následné dvaadvacetileté sovětské okupaci vedla.


Když se u příležitosti tohoto smutného výročí udělovala vyznamenání těm, kteří v zahraničí protestovali proti této okupaci, nebo chcete-li "bratrské internacionálni pomoci", prohlásil prezident České republiky Václav Klaus, že za srpnové události nemůže ruský národ, ale expanzivní komunismus Sovětského svazu. Pojďme se tedy vrátit do doby před více než 40 lety a podívejme se na to, jak se vyvíjela situace v Československu a vztahy s okolními zeměmi.


Problémy se začaly již mnohem dříve, než na jaře roku 1968, mohli bychom začít už s koncem druhé světové války, nebo třeba nástupem komunistů k moci v únoru 1948. Čistky vůči osobám nepohodlným novému režimu mimo i uvnitř komunistické strany, vykonstruované monstrprocesy, které přivedly na šibenici mnoho nevinných, ale i jejich dřívějších žalobců a katů, se nesly plně v duchu stalinského režimu v Sovětském svazu.


J.V. Stalin ale v roce 1953 umírá, a i v rámci Sovětského svazu přichází po čase ohlédnutí za Stalinovým vládnutím a miliony mrtvých, které tato krutovláda za sebou zanechala. Ozývají se první hlasy, které připouštějí, že Stalin nebyl jen tatíčkem lidu, ale také krutým tyranem. Nikita S.Chruščov na XX. sjezdu komunistické strany v roce 1956 přednesl projev, kritizující Stalinovy zločiny, a ten, ačkoliv nebyl určen veřejnosti, ze sjezdu unikl a rozletěl se do zemí sovětského bloku.


V druhé polovině padesátých let začíná společnost sovětského bloku, vytvořeného jako vojenské nárazníkové pásmo, které má chránit Sovětský svaz před "nepřítelem ze Západu", pociťovat určité falešné uvolnění. Navzdory kritice Stalina Sovětský svaz setrvává v tvrdé linii komunismu, se státem řízenou ekonomikou. Maďarské povstání roku 1956 smetly sovětské tanky. Zároveň se začalo čím dál více ukazovat, že státem řízená ekonomika, často tvořená lidmi s téměř nulovými znalostmi v oboru, podvodníky a intrikány, není schopna pokrýt ani základní potřeby občanů - objevovaly se nedostatky potravin, spotřebního zboží apod.


V roce 1957 se po Antonínu Zápotockém stává pátým prezidentem Československa Antonín Novotný, první tajemník ÚV KSČ od roku 1953, dlouholetý komunista s nemalým podílem na únorových událostech roku 1948 a následném etablování a upevňování komunistického režimu u nás. S jeho nástupem přicházejí v duchu tehdejšího částečného uvolňování i drobné změny, jakými byla např. částečná rehabilitace nespravedlivě odsouzených z počátku 50. let. Přesto se i Novotný dále drží socialistické linie a v roce 1960 prosazuje schválení nové, tzv. socialistické ústavy a změnu názvu Československé republiky na Československou socialistickou republiku, ČSSR.


Na přelomu padesátých a šedesátých let došlo k mnoha změnám, které pomalu nasměrovaly naší zemi k sovětské okupaci, i když toto nasměrování není na první pohled patrné. Administrativní změny v Sovětském svazu, které zaváděl Nikita S. Chruščov, začaly omezovat a ohrožovat ostatní členy sovětské nomenklatury, spolu s napjatou situací kolem kubánské raketové krize v roce 1962 předurčily konec N. Chruščova v čele Sovětského svazu, v roce 1964 byl zbaven moci a nahrazen Leonidem Brežněvem. Ten si, co do budování kultu své osobnosti a glorifikací sebe sama, nezadal ani se samotným Stalinem. Částečné změny v sovětské společnosti byly vrženy zpět, Brežněv nastolil opět tuhý komunismus. Na naší východní hranici tak narostlo nebezpečí, které si asi málokdo uvědomoval.


V letech 1961-1963 nás postihla hospodářská krize, a ta spolu s odkrytím části pravdy o politických procesech z let padesátých v roce 1963 způsobila otřes v řadách komunistických funkcionářů. To zasáhlo i širokou veřejnost, které ale byly události prezentovány jako boj proti dogmatismu a důsledkům kultu osobnosti. Společnost to přijala pozitivně a doufala, že půjde o dlouhodobou změnu směru. Spolu s tím rostla nová generace lidí, kvalifikovaných dělníků, nepocházejících již z dělnických rodin, ale z díky posunu v příjmech a navzdory snaze komunistické strany ze sílící střední vrstvy obyvatel. Tito mladí dělníci kritizovali především pracovní poměry, nemožnost uplatnit svou kvalifikaci, neodpovídající mzdy a nedostatečné technické vybavení továren. Výrazně rostl i počet vysokoškoláků. Tato mladá inteligence záhy pronikla i do komunistické strany, díky svému vlivu v továrnách a v obcích. Poptávka po kvalifikovaných odbornících rostla takovým tempem, že vysoké školy nestíhaly tuto nabídku pokrýt, a tak až třetina těchto odborných pozic byla pokryta dělníky, kteří si během zaměstnání postupně doplňovali vzdělání. Tak docházelo ke sbližování techto dvou tříd tehdejší společnosti, čímž se ztrácela možnost použít dělníky tzv. "nové inteligence" proti reformnímu hnutí.


Tlak společnosti směřoval k zajištění lepšího sociálního postavení, řešení bytové krize, zvýšení mezd v oblasti zdravotnictví, armády, kultury a zajištění zboží běžné spotřeby i zboží luxusnějšího pro naplnění volného času obyvatel. Československo bylo od počátku Studené války pasováno do role strojírny sovětského bloku, a jednoznačná orientace na těžký průmysl neumožňovala dostatečné pokrytí potřeb obyvatel. Vysoké investice do těžkého průmyslu spolu s náklady na zbrojení táhly československou ekonomiku ke dnu, a tak nejprve v letech 1953-1955, znovu pak v letech 1961-1963 prošlo Československo hospodářskou krizí. Po krizi let padesátých se mnoho nezměnilo - došlo k omezení investic, výdajů na armádu, začalo se vyrábět více zboží dlouhodobé spotřeby, ale zakrátko se systém vrátil k nereálnému plánování. Krize let šedesátých ale přinesla diskuse nad nutností strukturální změny celého systému, byly vypracovávány analýzy, srovnávající československou ekonomiku s vyspělými průmyslovými zeměmi. Tyto analýzy zřetelně ukazovaly zaostalost našeho hospodářství a potřebu radikální změny, včetně základních tendencí této změny. A tak se započal vývoj nového systému řízení, který byl v roce 1964 předložen předsednictvu ÚV KSČ v lednu byly jeho zásady schváleny ÚV KSČ. Systém v omezené míře zaváděl tržní vztahy, které byly základním stavebním kamenem kapitalismu, a tak byl předmětem ostrých sporů. Reformy se zaváděly nejprve v několika podnicích, posléze byly nasazovány v širší míře, ale i tak podle zastánců reforem nedostatečně rychle. Ekonomická reforma měla značný a příznivý ohlas ve společnosti. Společnost reformu podporovala a slibovala si od ní překonání zaostalosti a zlepšení kvality života v budoucnu. Pochybnosti a nedůvěra k reformě zůstaly potlačené na pozadí její všeobecné podpory. 1. ledna 1967 došlo ke změně systému velkoobchodních cen, která se projevila růstem cen o 29 % a nesplnila očekávání, naopak pomohla k upevnění role výrobce v celém procesu a tak se reforma dostala opět pod tlak svých odpůrců, přesto již byly reformní kroky tak daleko, že se je nepodařilo zvrátit.


Ústřední výbor strany se ale čím dále častěji dostával do konfliktu s vládou, která si oprávněně stěžovala na zasahování do svých pravomocí, ÚV KSČ často rozhodoval o otázkách příslušejících vládě. Naopak ÚV KSČ kritizoval vládu za nedostatečné naplňování stranické linie, váhavý přístup a diskuse nad rozhodnutími strany. Množily se i stížnosti ze strany představitelů armády, směřované zejména proti stranickému vedení. Novotný sám zastával poměrně tvrdou linii vůči Slovensku, ústavou z roku 1960 degradoval pravomoci Slovenské národní rady a nechal zrušit Sbor pověřenců. I to se projevilo do narůstající aktivity mladších slovenských komunistů, spolu s tím, jak s industrializací Slovenska a jeho nerovnoprávným postavením uvnitř Československa rostla nespokojenost mezi novou vrstvou dělnictva a inteligence.


Obecně se v 60. letech rozrostl počet spolků a svazů, ať už zájmových, profesních nebo vědeckých. Tyto organizace se pak stávaly další hybnou silou ve společnosti, mnohdy s kritickým hlasem vůči stávajícímu stavu a straně. Navzdory snahám se kritika dostávala do sdělovacích prostředků, a ta se stala katalyzátorem společenských a politických změn v Československu šedesátých let. Politické boje uvnitř komunistické strany, časté změny ve vedení ÚV KSČ a krize strany po roce 1963 daly sílu hlasům, volajících po korekturách politického systému a nastavení záruk proti nezákonnostem a zvůli jeho vrchních představitelů. Do roku 1967 výrazně narostla nevole a pasivita funkcionářů strany, kteří odmítali obhajovat a prosazovat politiku strany, kterou sami kritizovali nebo názory, se kterými nesouhlasili. Strana tak začala zaostávat za sociálními změnami, které sama na počátku šedesátých let nastartovala. Část funkcionářů viděla příčiny tohoto stavu v uvolnění společnosti a nedůsledném aplikování dřívějších metod řízení společnosti, včetně represivních prvků, zatímco druhá skupina prosazovala spíše urychlené zavedení společenských reforem a změn ve stranické práci. Ačkoliv skupin uvnitř strany bylo více, tyto dva pohledy na situaci ve straně je výrazně dělily do dvou pólů. Strana se štěpila, ztrácela sílu a akceschopnost. Mnohdy se rozhodnutí odehrála mimo stranu, a ta naopak působila jako brzda mnoha procesů. Bylo již pozdě tento proces zvrátit, každý další pokus prohluboval propast mezi stranou a společností.


Strana ztrácela půdu i mezi mládeží, která byla více aktivní mimo stranické struktury, přejímala některé prvky západní kultury (doba Beatles) a protestovala proti některým nepříjemným jevům kolem sebe. Bezpečností hrubě potlačená demonstrace 31. října 1967, ve které se studenti snažili protestovat proti častému a dlouhotrvajícímu vypínání světla a tepla na kolejích, se proměnila v politickou událost, dokonce byla zřízena komise pro vyšetřování postupu bezpečnostních složek.


Ještě se skokem vrátíme do roku 1963 na Slovensko. V tomto roce se prvním tajemníkem ÚV KSS stává Alexander Dubček, s jehož nástupem dochází k oslabení vykonavatelů české politiky na Slovensku, a vytvářejí se předpoklady pro aktivnější slovenskou politiku přihlížející ke slovenským zájmům. KSS tak na rozdíl od centrální strany vytváří nový model práce a vztahu strany a společnosti. Autorita strany a zejména A. Dubčeka rostla. Tím se dostal do střetu s Novotným, který s posílením slovenského vlivu nesouhlasil, i na základě Novotného střetu s rehabilitováným G. Husákem. Spor se přenesl na půdu strany a ÚV KSČ se de facto rozdělil na českou a slovenskou část, mezi kterými velmi často docházelo k názorovým neshodám. Strana byla oslabena ještě více, pozice Novotného doznala citelného oslabení zejména na Slovensku.


V říjnu 1967 vyvrcholily tyto neshody otevřeným konfliktem mezi A. Dubčekem a A. Novotným. Při prosincové návštěvě L.I. Brežněva je Novotný nabádán, aby svá obvinění z nacionalismu a vyřizování osobních účtů, směřované na Dubčeka, odvolal. Padl návrh na rozdělení funkcí prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky. 19.-21. prosince 1967 proběhlo zasedání předsednictva ÚV KSČ, které Novotnému zasadilo další ránu - polovina členů požadovala jeho odchod ze funkce 1. tajemníka strany. Zasedání bylo přerušeno s tím, že bude pokračovat 3.ledna 1968. Na obnoveném zasedání ve dnech 3.-5. ledna 1968 je pak téměř jednohlasně prosazeno rozdělení funkcí 1. tajemníka a prezidenta, novým prvním tajemníkem ÚV KSČ byl zvolen Alexander Dubček.


25. 2. 1968 opoustil poslanec generálmajor Jan Šejna na diplomatický pas republiku a dostal se přes Jugoslávii do USA, kde požádal o politický azyl a otevřel se spolupráci s CIA. Té postupně předal jak mnoho cenných informací o fungování uvnitř strany a situaci v Československu, tak všemožné smyšlenky, s cílem zalíbit se americké straně. Tato kauza se stala jedním z posledních hřebíčků do rakve prezidentské funkce A. Novotného. Ze Slovenska i různých společenských organizací se čím dal častěji ozývají hlasy po odstoupení A. Novotného. A. Novotný za rostoucí kritiky požádal 21.3. předsednictvo ÚV KSČ o uvolnění z funkce prezidenta republiky, předsednictvo tuto žádost odsouhlasilo, 22. 3. A. Novotný oficiálně rezignoval. Dočasným výkonem některých jeho pravomocí byl pověřen předseda vlády Josef Lenárt. Svaz protifašistických bojovníků navrhl jako kandidáta do uvolněné prezidentské funkce generála Ludvíka Svobodu.


Okolní socialistické země sovětského bloku začínají negativně komentovat situaci v ČSSR, zejména obavy o to, aby současný demokratizační proces nebyl využit "antisocialistickými živly". NDR, posléze i Maďarsko vyjadřují obavy z revizionistického charakteru probíhajících změn, nabízí se i paralela se situací v Maďarsku v roce 1956. Německo, Bulharsko a další země sovětského bloku omezují cesty svých občanů do Československa, stejně tak působení a vystoupení Čechoslováků na svém území.


30. března 1968 byl šestým prezidentem republiky zvolen Ludvík Svoboda. Na počátku dubna podala vláda demisi a byla sestavena vláda nová, pod vedením Oldřicha Černíka. Sověti 14. dubna zasílají dopis Dubčekovi, vyjadřující znepokojení nad vývojem v Československu, následuje telefonický rozhovor mezi Dubčekem a Brežněvem, který trvá na osobním setkání. Sovětský velvyslanec v Polsku označuje současnou situaci za "již započatý proces zvratu socialistického Československa v buržoazní republiku" a dodal, že tyto události velmi negativně ovlivňují dění v Polsku. Zatím v Československu probíhají diskuse nad Akčním programem KSČ, federalizací ČSSR, kádrových změnách ve velení Československé lidové armády a rehabilitací nespravedlivě odsouzených občanů. Na konci dubna při návštěvě maršála I. I. Jakubovského, hlavního velitele vojsk Varšavské smlouvy, padl požadavek, aby se společné vojenské cvičení Šumava konalo již v termínu 20.-30. května 1968, nikoliv až na konci září, jak bylo původně v plánu.


Američané na své květnové konferenci přijímají závěry, ve kterých respektují bezpečnostní a politické zájmy Sovětského svazu ve Střední a Východní Evropě, podporují současný vývoj ve Střední Evropě, zejména v Československu jako snahu získat větší volnost pro vlastní politiku, aniž by se vzdalovalo Sovětskému svazu. Sověti v Polsku navrhují jako nevyhnutelné cvičení jedné motostřelecké divize u polsko-československých hranic. Začíná se "chrastit zbraněmi", ale ani na toto varování československá vláda nereagovala. Leonid Brežněv a Walter Ulbricht na setkání vedoucích stranických a státních představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a Sovětského svazu v Moskvě ostře kritizují vývoj v Československu. Mimo jiné zazní i to, že je v současném československém vedení třeba hledat síly, které jsou schopny bojovat proti kontrarevoluci, a pokud tam takové nejsou, musí se vyhledat ti, kteří jsou toho schopni. Delegace sovětské armády, včetně maršálů Koněva, Moskalenka a generála Leljušenka navštívila Československo. V souvislosti s touto návštěvou dementoval maršál Koněv zprávy západního tisku, podle nichž měli Sověti prohlásit, že Sovětská armáda je připravena k zásahu v Československu ve prospěch konzervativců v KSČ. V druhé polovině května probíhá v jižním Polsku cvičení jedné sovětské a jedné polské tankové armády v počtu více než 80 tisíc vojáků a 2800 tanků. I v závěru května se množí vojenské delegace Sovětského svazu na "návštěvě", případně političtí představitelé buď na "oficiálních" jednáních a návštěvách, nebo pod záminkou "dovolené a léčení", probíhají jednání s představiteli Československa, zejména L. Svobodou, A. Dubčekem, O. Černíkem a dalšími. V čistkách v ÚV KSČ 29. 5. - 1. 6. byl mimo jiné zbaven členství i A. Novotný. 30. května přijelo 16 tisíc sovětských vojáků na vojenské cvičení "Šumava".


12. června 1968 se Sověti opět neúspěšně pokusili pozvat A. Dubčeka na dvoustranná jednání na sovětsko-československých hranicích, Dubček pro velké pracovní zaneprázdnění odmítá. Na zasedání Národního shromáždění 24. - 28. 6. byl přijat zákon o přípravě federativního uspořádání republiky, zákon o soudních rehabilitacích, zákaz cenzury v novele tiskového zákona a další zákony v sociální oblasti. Byla zvolena 60tičlenná komise pro přípravné práce na nové ústavě ČSSR. Na konci června a počátkem července probíha v NDR cvičení pod námětem "teoretického potlačení kontrarevoluce v Praze", v plánu se cvičí průnik přes státní hranici jižně od Drážďan, obsazení západních Čech až k Rakousku a následný postup proti Praze. Do dvou týdnů měl být potlačen veškerý odpor.


Na září je plánován XIV. mimořádný sjezd KSČ, kde má být Dubčekův Akční program KSČ začleněn do statutu strany, schválen federalizační zákon a zvoleno nové vedení.


6. července 1968 dostává Dubček pozvání od Brežněva k jednání šesti komunistických stran ve Varšavě v termínu 10. - 11. 7. Vedení KSČ toto pozvání odmítá, což J. Kádár označuje za největší chybu vedení KSČ od ledna. ČSLA vyslovuje plnou podporu KSČ. Množí se požadavky jednotlivců i kolektivů vůči sovětskému velvyslanectví, požadující odchod sovětských vojsk z území Československa. Na schůzce představitelů Maďarska, Bulharska, NDR, Polska a SSSR 14. 7. -15. 7. je sestaven dopis pro ÚV KSČ a dále je dohodnuto, že je třeba orientovat se na "zdravé síly" uvnitř komunistické strany Československa, nikoliv na celý ÚV KSČ. Todor Živkov navrhuje vojenskou intervenci. Na stranu Československa se ve svých komentářích přiklání Jugoslávie ústy J. B. Tita, podobně i Rumunsko a N. Ceaucescu. V odpovědi na dopis pěti komunistických stran se 18.7. KSČ vyjádřila v tom smyslu, že řešení vnitřních problémů je "nezadatelným právem každé země a jejího lidu". Schůze probíhající po celé zemi vyjadřují podporu tomuto prohlášení a KSČ.


V opakovaných provokacích jsou při západní hranici Československa nalézány zbraně západní provenience, samopaly Thompson a podobně. Sovětská strana požaduje, aby při západních hranicích Československa byly rozmístěny spojenecké jednotky armád Varšavské smlouvy. Československo tuto variantu odmítá, stejně tak 21.7. předsednictvo ÚV KSČ odmítá žádost o schůzku se sovětskými představiteli na územi SSSR, navrhuje setkání na našem území.


23. 7. - 10. 8. probíhá v západních oblastech Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Lotyšska největší týlové vojenské cvičení v dějinách Sovětských ozbrojených sil. Do armády byly povolány tisíce záložníků.


Setkání mezi zástupci Československa a Sovětského svazu proběhlo ve dnech 29.7.-1.8. v Čierne nad Tisou. Zatímco československá strana opouští jednání s falešným pocitem, že to "nějak uhrála", Sověti mají jasno - je třeba všemi prostředky potlačit reakční a kontrarevoluční síly v Československu. Setkání představitelů komunistických stran 3.8. v Bratislavě za účasti Československa a Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a Sovětského svazu přineslo mimo jiné i prohlášení, že "ochrana a upevnění socialistických vymožeností v jednotlivých socialistických zemích jsou společnou internacionální povinností všech socialistických zemí". A. Dubček ve svém televizním vystoupení 4. 8. prohlašuje, že jednání v Čierne nad Tisou a v Bratislavě otevřela našemu obrodnému procesu potřebný prostor. Jak falešná naděje.


Během srpna pokračují jednání s představiteli pěti komunistických stran a zemí, Brežněv telefonuje Dubčekovi 13. 8. a stěžuje si na neplnění dohod z Čierne a Bratislavy.


15. 8. byly v NDR na jihu země uzavřeny prostory soustředění vojsk, jednotkám byly vydány nedotknutelné dávky potravin. Rozvědky USA a SRN vyhlašují předběžný poplach. Na zasedání politbyra ÚV KSSS v Moskvě ve dnech 15. - 17. 8. je s konečnou platností rozhodnuto o vojenské intervenci. Hlavní představitelé armády, rozvědky a dalších silových složek přesvědčili nerozhodnuté členy politbyra o nutnosti zastavit obrodný proces v Československu, protože jeho možná ztráta a vystoupení ze sovětského bloku by byly nebezpečím pro obrannou politiku Sovětského svazu a myšlenku nárazníkového pásma - vystoupení Československa by mohlo přivést Západní mocnosti až na hranice Sovětského svazu. Bylo rozhodnuto.


Nyní už předám slovo kolegům a jejich minutu po minutě zpracovaným událostem oněch osudových srpnových dní.



Zdroj :


http://www.68.usd.cas.cz
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006031103
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006031102
www.libri.cz
zpravy.idnes.cz
cs.wikipedia.org
zpravy.idnes.cz
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#277685 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

20.08.1968 - Úterý


10:006 automobilů převáží ze sovětského velvyslanectví skupinu sovětských důstojníků v civilu na Ministerstvo obrany.


Maďarské jednotky určené k invazi do ČSSR jsou seznámeny s rozkazem o provedení této invaze. Jednotky se nachází v prostoru Gödölló - Halvan - Iszeg - Tura.
12:00plk. Klíma se setkal s hlavním sovětským poradcem na ministerstvu vnitra gen. Kotovem.
13:00pplk. Ripl ukládá pplk. Doležalovi náčelníkovi 4. odd. 6. odboru II. správy StB přípravu 25 příslušníků k provedení větší akce na Oddělení pohraniční kontroly na Ruzyňském letišti. Příslušníci mají být na místě akce okolo 22 hodiny.
14:00Začala 93. schůze Předsednictva ÚV KSČ.
Odpoledneplk. Šalgovič vydává pokyny pro pplk. Ripla k zabezpečení letiště Ruzyně a k přerušení letecké dopravy.
16:00Maďarské intervenční síly začaly přesun do oblasti Nagyoroszu.
17:00 Zpravodaji ČTK bylo anonymně po telefonu oznámeno, že dnes před půlnocí začne invaze do ČSSR.
20:00 Sovětský velvyslanec ve Washingtonu A. Obrynin informuje při osobní schůzce presidenta USA L. Johnsona o vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR.
21:00 Na plochu Ruzyňského letiště mimořádně přistálo civilní letadlo An-24 z Moskvy. Posádka i cestující z něj nevystoupili a letadlo zůstalo na letištní ploše.
21:40 V prostoru Vejprt došlo k narušení našich hranic ze strany dvou sovětských tanků a dvou obrněných transportérů. Tato vozidla prorazila bezpečnostní zátarasy a pokračovala v jízdě směrem na Kovářské a Č. Hamry. Posléze se vrátila na území NDR.
22:00 Přistává na Ruzyni další letadlo, tentokrát je ze Lvova a na rozdíl od prvního letadla z něj vystoupilo několik civilů, kteří po "proclení" opouští letiště. Asi po půl hodině se letadlo vydalo zpět do SSSR.
Okolo 23:00Na území Československa začaly vstupovat první jednotky invazních sil. Do akce je nasazeno 165 000 mužů, 4 600 tanků a asi 25 leteckých pluků.

Na pracoviště řízení letového provozu na Ruzyňském letišti přišli příslušníci StB a ptali se na funkčnost přistávacích zařízení a pod. Poté náhle vytáhli pistole utrhali telefony a zatkli pracovníky ŘLP. Osazenstvo dispečinku bylo zavřeno ve sklepě, až do poledne následujícího dne.
Akci velel plk. Eliáš, toho času velitel letky MV.

gen. M. Dzúr se telefonicky spojuje z maršálem Grečkem.

Na zasedání Předsednictva KSS v Bratislavě oznámil vstup cizích vojsk M. Hruškovič, který zároveň předložil ke schválení tzv. zvací dopis. Záměrně ale informuje o tom, že tento text byl schválen i v Praze, když údajně proti byli jen Smrkovský a Kriegel. PÚV KSS text následně schválilo šesti hlasy z deseti. Proti byli Falťan, Daubner, Turček a Ťažký.
23:11 Začalo být rušeno sledování vzdušného prostoru v prostoru Prahy.
23:30Oznámil velvyslanec SSSR S. V. Červoněnko presidentu republiky Ludvíkovi Svobodovi invazi vojsk pěti států na území Československa. Šlo o armády Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Bulharské lidové republiky a Maďarské lidové republiky.

gen. M. Dzúr svolává poradu Vojenské rady.
23:40 O. Černík přerušuje zasedání PÚV KSČ a oznamuje obsazování ČSSR intervenčními vojsky.
24:00 Dispečink Ruzyňského letiště obdržel zákaz přijímání a odbavování dalších letů a to až do odvolání



Zdroje:
http://tyden.cz/
http://www.totalita.cz/
http://www.68.usd.cas.cz
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#277546 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

21.08. 1968 - Středa
Po 00:00 Rakousko uzavřelo hranice s Československem.

StB uvedena do plné pohotovosti
00:20 gen. Dzúr vydal rozkaz pro velitelství ZVO, SVO, VVO, silniční sbor, VA, VPA, učiliště a dalším druhům vojsk, ve kterém nařídil:
všechna vojska ponechat v kasárnách, štáby svazů a svazků povolat na pracoviště, zákaz opuštění posádky a zákaz použití zbraně a to za všech okolností. Sovětským vojskům na našem území měla být poskytnuta maximální všestranná pomoc.
00:45 gen. Dzúr vydal rozkaz velitelům 10. letecké armády a 7. armády PVOS , ve kterém nařídil zákaz vzletu letadel a zabezpečení přistání sovětských letounů na letištích Brno a Ruzyně. Zároveň zopakoval zákaz použití zbraně a nařízení ohledně pomoci sovětským vojskům.
00:55 pkl. Šalgovič nařizuje náčelníkům krajských správ SNB v rozkaze č.425 uvedení do plné pohotovosti všech příslušníků SNB. Obsazení sdělovacích prostředků a zabezpečení maximální ochrany budov SNB, zbrojních a výstrojních skladů, tak aby nemohli být tyto prostředky použity ze strany nepřítele ( myšleno odpůrců invaze vojsk Varšavské smlouvy).
Po 01:00 Během jednání Předsednictva ÚV KSČ došlo ke schválení tzv. Provolání Všemu lidu Československa. Proti hlasovali jen čtyři osoby V.Biľak, Kolder, Rigo, Švestka.

gen. M.Dzúr oznamuje A.Dubčekovi a O. Černíkovi rozhodnutí Vojenské rady MNO a seznamuje je z vydanými rozkazy.
O.Černík jej požádal o dostavení se na jednání vlády. Toto bylo Dzúrovi zakázáno sovětským gen. Jamščikovem.
Okolo 01:00 Opustil president jednání Předsednictva ÚV KSČ
01:15 Skupina pracovníků StB obsazuje budovu Čs. rozhlasu na Vinohradech
01:30 Na letišti Ruzyně přistávají sovětské vojenské speciály, které zde vyložili několik desítek vojáků určených k obsazení a vyčištění budov letiště.
01:50 Československý rozhlas zveřejnil text Provolání předsednictva KSČ. Během čtení bylo vysílání rozhlasu na středních vlnách přerušeno a to na příkaz ředitele Ústřední správy spojů K. Hoffmana. Postupně docházelo v vypnutí všech rozhlasových vysílačů.
02:00 Zahájena letecká výsadková operace. Během které byli z letišť v Legnici, Vratislavi, Opli, Katovicích a Krakově pomocí asi 120 letadel An-12 a 100 letadel typu An-24 na Ruzyňské letiště dopraveny tanky, obrněné transportéry a výsadkové jednotky. Do ranních hodin tak došlo k přepravě celé divize. Na operaci se podílelo asi 200 letounů Mig-19 , Mig-21 a dalších 150 letadel a vrtulníků.
02:00 Vedoucí tajemník MV KSČ v Praze B.Šimon navrhl A.Dubčekovi některé naléhavé opatření
1. svolat delegáty na XIV. mimořádný sjezd KSČ
2. připravit generální stávku
3. vydat provolání ke komunistickým stranám světa.
02:15 Končí zasedání PÚV KSČ. O.Černík se přesunul do budovy vlády. Kolder, Biľak a Indra dojíždí na sovětské velvyslanectví a Švestka do redakce Rudého práva. Ostatní členové Předsednictva zůstali v budově.

Došlo k přerušení veškerých telefonních a telegrafních spojení mezi Prahou a Vídní
03:00Štáb CO vydává pokyn podřízeným složkám a útvarům k zabezpečení klidu a nekladení odporu spojeneckým vojskům.

pplk. Ripl vydal rozkaz k zabezpečení budovy ČTK a zamezení vstupu západních novinářů do budovy.

Budova předsednictva vlády je obsazena sovětskými parašutisty . V budově je zatčen předseda vlády Ing. Oldřich Černík. Spolu s ním byli internováni L.Štrougal, F.Hamouz, Boček, Dvořák, Hůla, Borůvka a další.

Německá spolková republika vyhlásila plnou pohotovost hraniční policii.

maršál Grečko přikazuje veliteli invazních sil gen. Pavlovskému přesunutí štábu z Legnice do Prahy.

V Liberci došlo k incidentu mezi sovětskými jednotkami a místním obyvatelstvem. Během střelby došlo k několika vážným zraněným a hlášeni jsou i první mrtví.
03:30 Sovětské jednotky začali obsazovat hranici mezi ČSSR a NSR.
04:00 První sovětské jednotky začali obsazovat okolí budovy sekretariátu ÚV KSČ .
04:20 Sovětská agentura TASS vydala oficiální prohlášení, ve kterém oznámila, že vojska Varšavské smlouvy vstoupila na naše území na základě žádosti čs. stranických a státních činitelů. Nebylo uvedeno žádné jméno.
04:30 Začalo obsazování budovy ÚV KSČ. Během něhož byl na prostranství před budovou těžce raněn Antonín Jarušek. Po obsazení zde byli zadržováni vedoucí funkcionáři KSČ v čele s Alexanderem Dubčekem. Šlo i tyto funkcionáře: J.Smrkovský, F.Kriegel, J.Špaček, B.Šimon, Š.Sádovský, V.Slavík, M.Jakeš, A.Kapek, Z.Mlynář.
05:00 na letišti Ruzyně přistál speciál se členem PB ÚV KSSS K.T. Mazurovem, který byl pověřen politickým vedením intervence. Mazurov zde vystupoval pod krycím jménem gen. Trofimov. /nezjištěno o jaký čas se jedná zda moskevský nebo středoevropský/

V tuto dobu přilétá z Legnice i gen. Pavlovskij.
05:15 z vesnice Wildruf ( blízko Drážďan) začala na vlnové délce 210m (1430KHz) v českém a slovenském jazyce vysílat stanice "Vltava" šířící prosovětskou propagandu.Její provoz byl ukončen až 12.2. 1969.
06:00 Čs. rozhlas vysílá osobní vzkaz A.Dubčeka ve kterém vyzval pracující lid aby nastoupil na své pracoviště.
ráno L.Svoboda telefonuje s L.I. Brežněvem
06:50 Došlo k obsazení budovy rozhlasu v Ostravě.
před 07:00 Se sešlo prezidium ČSAV k mimořádnému zasedání. Bylo přijato prohlášení na protest proti nezákonné okupaci a výzva vědcům celého světa.
06:53 Zahájeno vysílání Čs. televize v Praze. Vzhledem k obsazení petřínského vysílače sovětskými vojsky, byl signál přímo přenášen na vysílač Cukrák.
07:00 Na Staroměstském náměstí se začínají shromažďovat obyvatelé Prahy. Jsou rozhlasem vyzýváni ke klidu a nezavdání příčiny ozbrojeného střetnutí s okupanty.
07:30 Sovětské tanky obsadili okolí budovy Čs. rozhlasu v Praze-Vinohradech.Zároveň dochází k prvním střetům které si nakonec vyžádají 17 obětí a 52 raněných. Tři osoby byli zastřeleni, 12 lidí zabila explose muničního vozidla a dva lidi se zabili při skoku z okna hořícího domu naproti budově Rozhlasu.
08:00 Sovětské vojska obsadili Čs.rozhlas v Bratislavě.

Došlo k obsazení budovy MV v Praze na Letné.

Nad památníkem Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí je vyvěšena Československá vlajka.
08:15 President republiky Ludvík Svoboda pronesl do rozhlasu projev vyzývající k zachování klidu a rozvahy.
08:30 Sověti vtrhli do prostorů Čs.televize v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici. Vysílání tak bylo násilně přerušeno , televizní zařízení zdemolováno a pracovníci vyhnáni z objektu.

V Liberci došlo k dalšímu střetu s okupanty. Bylo zastřeleno 6 osob a zároveň došlo k většímu počtu zranění.
Po 08:30 Obsazeno operační studio Čs. rozhlasu na Vinohradské třídě. Vysílání převzalo studio Ostrava (pozn. aspoň dle uvedených zdrojů i když je tu rozpor s tím že Ostravské studio už bylo obsazeno)
08:40 V Brně na Jihlavské ulici usmrcen sřelbou jeden člověk.
kolem 09:00 Jsou v kanceláři na ÚV KSČ zatčeni a posléze odvedeni A.Dubček , Smrkovský, Kriegl a Špaček. Zatčení provedli tři příslušníci StB a dva sovětští důstojníci. Před tímto aktem jim bylo sděleno, že jsou zatčeny jménem revolučního tribunálu.
09:00 Směrem od Čs. rozhlasu přijíždí na Václavské náměstí asi 15 tanků, které bezprostředně zahajují palbu na shromážděné občany. Palbou je zasažena i historická budova Národního muzea.
DopolednePo telefonickém rozhovoru s presidentem republiky vydal plk.Šalgovič příkaz k propuštění Č.Císaře.

Na sovětský pokyn zorganizovala StB zatčení ředitele ČST Jiřího Pelikána, místopředsedy vlády Oty Šika a začala pátrat po prof. Václavu Černém, Václavu Havlovy a ministrovi vnitra J. Pavlovy.

Pplk. Štefan Hubina řídí akci pracovníků StB směřující k vyřazení vysílače Žižkov a k zajištění náhradního vysílání pod pohledem Sovětů.
09:30 Ke dříve zatčeným v budově ÚV KSČ byl přidán B.Šimon.

Sovětský obrněný vůz odvezl z budovy Miloše Jakeše, Oldřicha Volejníka a Antonína Kapka.
10:00 Redakce a tiskárna Rudého práva byla obsazena sovětskými jednotkami, které je začali ihned vyklízet.

Josef Lenárt se dostavuje na sovětské velvyslanectví, zde se připojuje ke Kolárovi, Indrovi, Biľakovi , Švestkovi , Hoffmannovi, Chloupkovi a Pavlovskému. S touto skupinou jedná sovětský velvyslanec Červoněnko. Přes telefon proběhlo i jednání mezi Biľakem, Indrou , Koldrem a L.Brežněvem.
10:07 Došlo k zahájení 85. mimořádné schůze Národního shromáždění.
10:20 Přerušení 85. mimořádné schůze NS.

Schůze přijala výzvu adresovanou předsedům vlád a parlamentů členských zemí Varšavské smlouvy. Dále schválila dopis Předsedy NS sovětskému velvyslanci a určila delegaci, která měla seznámit sovětského velvyslance se stanoviskem NS a předsedy NS a poté navázat styk s presidentem republiky.
10:15 Čs. rozhlas a Čs. televize vysílají výzvu představitelů tvůrčích a uměleckých svazů k provedení dvouminutové generální stávky .
11:00 V Liberci narazil sovětský tank do podloubí hotelu Radnice. Pod zřícenou čelní stěnou bylo zraněno několik osob a jeden člověk usmrcen.

Na letišti Ruzyně přistávají bulharská letadla. Bulhaři zaujímají bojové postavení přímo v prostoru letiště.

Obnoveno vysílání pražského rozhlasu.

V Popradu střelbou zabit jeden občan ČSSR.
11:30 Bylo v rozhlase zveřejněno stanovisko Čs. strany socialistické pod názvem "Jediné řešení-odchod vojsk"
11:40 V důsledku obsazení přestal pracovat vysílač Cukrák.
11:43Obnoveno jednání schůze Národního shromáždění. Přerušena byla po 30 minutách jednání.
11:45 V Rožnově pod Radhoštěm zabit střelbou jeden občan.
11:50 Obsazen Čs. rozhlas v Plzni

Při nárazu obrněného transportéru do kiosku v Dolních Kralovicích zahynuli dvě osoby.
12:00 Na základě výzvy představitelů tvůrčích a uměleckých svazů proběhla dvouminutová generální stávka. Na dobu stávky tak ustal veškerý pohyb v ulicích Prahy.
Po 12:00 Z budovy sekretariátu ÚV KSČ jsou v obrněném transportéru odvezeni na Ruzyňské letiště : Alexandr Dubček, Josef Smrkovský, František Kriegel a Josef Špaček .
12:25 Rozhlas vysílá v několika jazycích výzvu spisovatelům, intelektuálům a umělcům celého světa, které vyzývá k podpoře Československa. Tuto výzvu podepsali Svaz spisovatelů, Svaz výtvarných umělců, Svaz architektů, Svaz filmových a televizních pracovníků a Svaz novinářů ČSSR.
12:30 Jedna osoba byla zastřelena v Košicích.
12:40 V Košicích zastřelen další člověk.
12:55 Vydáno prohlášení skupiny členů naší vlády, ve kterém vystupují na podporu všech legálně zvolených činitelů a okupaci Československa považují za nezákonný akt. Toto prohlášení podepsali: J.Hanus, V.Kadlec, J.Krejčí, B.Machačová, F.Penc, S.Rázl, B.Sucharda, M.Štancel, V.Vlčel a V.Hromádka
Odpoledne V Liberci vydána "Výzva spoluobčanům". Tuto sestavil V.Havel a podepsalo 27 tamních kulturních pracovníků.
13:30 V Detve, okr. Zvolen usmrceny dvě osoby střelbou ze samopalu.

Další člověk byl zastřelen v Košicích.
Kolem 14:00 Došlo v Ostravě k napadení budovy StB na Bráfově ulici. Dav asi 700 lidí vyvrátil železné dveře a rozbil okna. Celý incident vyprovokovala přítomnost sovětských okupantů v budově.
14:35 Začalo 26. mimořádné zasedání pléna NS. Bylo přijato další prohlášení o odsouzení okupace ČSSR a požadováno okamžité propuštění všech zadržovaných ústavních činitelů, stejně jako odchod intervenčních vojsk.
15:00 Ve Zvolenu usmrcena sovětským tankem jedna osoba
15:45 Praha - při střetu mopedu a sovětského vojenského vozidla usmrcen jeden člověk
16:00 Na Pražském hradě přijal president Svoboda skupinu skládající se z D.Koldera, V.Biľaka, A.Indry aj.Lenárta. Tato skupina s ním v hodinovém rozhovoru projednala návrh na vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády a to včetně personálního obsazení. Svoboda podmínil její jmenování dalším jednáním z ostatními členy ÚV KSČ a současnou legální vládou.

Plk.Šalgovič vydává rozkaz, který ukládá spolupráci pplk. Hubinovi s ředitelem Ústřední správy spojů K.Hoffmannem. K.Hoffmann požaduje kroky vedoucí k okamžitému ukončení vysílání rozhlasu.

Na silnici Líčeň-Ochoz zastřelen jeden člověk.
16:15 V budově Ústřední správy spojů proběhlo jednání mezi K.Hoffmannem a náměstkem ministerstva spojů SSSR Klokovem , které se údajně týkalo zřízením deseti prímích linek do Moskvy. Tyto jednání skončili až ve 22:00.
16:30 Důchodce zastřelen v Košicích.
Před 17:00Byl na Ruzyňské letiště odvezen z budovy vlády O.Černík.

Ve stejnou dobu tam byl transportován i B.Šimon (ten byl držen na ÚV KSČ).
17:00 Členové legální vlády vedeni B.Machačovou jsou přijmuti presidentem republiky u kterého požadují propuštění O.Černíka a setrvání celé vlády ve funkci. Svoboda je ujistil o své neochotě jednat bez zadržovaných členů ÚV KSČ a vlády a ubezpečil je že o propuštění těchto bude vyjednávat.
18:00V hotelu Praha se uskutečnilo jednání asi 50 členů ÚV, ke kterému se večer připojí i skupina Biľak, Kolder, Indra, Lenárt. Je přijato prohlášení připojující se k provolání PÚV KSČ a k Akčnímu programu. Toto prohlášení dále žádá navázání kontaktu s velením okupantů.
19:00Československý rozhlas odvysílal Prohlášení vlády ČSSR - Všemu lidu Československa.

V budově VŠE se koná porada delegátů XIV.sjezdu KSČ Z Prahy, Středočeského a Severočeského kraje. Bylo schváleno že se sjezd uskuteční v Praze-Vysočanech .
19:45 Došlo k propuštění Z.Mlynáře , Š.Sádovského, V.Slavíka, F.Barbírka a E.Riga. Tito byli zadržováni v budově ÚV.
20:45 Na nám.Míru v Jihlavě zabit projíždějicím tankem jeden občan.
21:00 Předal čs. velvyslanec ve Varšavě náměstkovi ministra zahraničních věcí PLR Kruczkowskému protestní nótu. Tuto nótu poláci vrátili 24.8. do vrátnice velvyslanectví ve Varšavě.
21:15 Bylo depeší MZV ČSSR stálé misi ČSSR při OSN oznámeno, že se ministr Hájek nezúčastní na zasedání Rady bezpečnosti OSN.
21:20 Tasovice, okr.Znojmo při otáčení narazil sovětský tank do osobního vozu, spolujezdkyně byla usmrcena.
22:00 Na znamení dávané světlicemi zahájily sovětské jednotky palbu v ulicích Prahy, které trvala z různými přestávkami asi 30 minut. V následujících několika dnech došlo k opakování.
22:30 Československý rozhlas odvysílal další projev prezidenta.
Noc plk Šalgovič nařizuje vytištění 1500ks tzv."Výzvy velitele spojeneckých vojsk v Praze a ve Středočeském kraji k obyvatelstvu".

Ministr zahraničních věcí Jiří Hájek telefonuje z Bělehradu na čs. misi při OSN a i když mu velvyslanec Jan Mužík sděluje, že Praha vydala nařízení ohledně neúčasti na jednání RB OSN osobně mu nařizuje, aby se tohoto jednání zúčastnil a přednesl tam stanovisko čs. vlády, které odsuzuje okupaci.

K.Mazurov alias gen. Trofimov ve své zprávě Kosyginovi, sdělil, že Dzúr a Mucha splnili předchozí ujednání a zabezpečili nekladení odporu ze strany ČSLA.
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#277552 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.


V prvních 24 hodinách okupace bylo zabito nebo v dalších dnech zemřelo na následky zranění celkem 56 občanů ČSSR.
Nejvíce obětí si vyžádaly střety s okupanty v Praze, ale lidé umírali prakticky po celém Československu.
Praha 23
Liberec 9
Košice 6
Bratislava 2
Detva 2
Dolní Kralovice 2
Brno 1
Jihlava 1
Poprad 1
Rožnov 1
Silnice Líčeň-Ochoz, okr. Brno-venkov 1
Silnice Štrba a Važec 1
Tasovice, okr. Znojmo 1
Zvolen 1
Neuvedeno 4
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#277654 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

22.08.1968 - Čtvrtek


01:30 V hotelu Praha byla ukončena schůze části členů ÚV KSČ
02:00 V.Šalgovič telefonicky žádá gen. Dzúra a poskytnutí pomoci při lokalizaci vysílače pražského rozhlasu.
03:00 Obsazena tiskárna a redakce Svobodného Slova
Ráno Redakce Reportéra a budova Svazu novinářů je obsazena sovětskou jednotkou. Část novinářů se uchyluje do úkrytu v protialkoholní stanici v Apolinářské ulici.


plk. Šebor (náčelník VII. Správy StB) rozkazem přerušuje rušení Rádia Svobodná Evropa a přikazuje vysílače použít k šíření signálu Čs. Rozhlasu a k rušení vysílače "Vltava".
Po 07:00 Zasedá Vojenská rada MNO. Vlastní demisi zde nabídl gen. M.Dzúr. Po ukončení odjel s gen. Bedřichem za presidentem republiky
08:00 V.Šalgovič vydává opětovný příkaz k přerušení vysílání Čs. Rozhlasu. Příkaz byl vydán Ing. Cirusovi, který jej odmítl splnit.


Sovětská jednotka obsazuje budovu ČSAV na Národní třídě v Praze.


plk. Šalgovič svolal poradu některých pracovníků StB ( pplk.Ripl, plk.Dejmal, pplk. Janovec, mjr. Jílek). Ve stejnou dobu rozhlas označil Šalgoviče za zrádce a obvinil StB ze zatýkání čs. Občanů.
08:55 Sovětská jednotka obsazuje redakci dalších novin. Tentokrát jde o Zemědělské noviny
09:00 plk. Šalgovič opouští budovu StB a uchyluje se na sovětské velvyslanectví. Spolu s ním odešel i plk.Houska.


Obnoveno vysílání Čs. televize.
Krátce po 09:00 Pokračuje 26. mimořádné plenární zasedání NS. Na schůzi se zúčasnilo celkem 162 poslanců
09:20 Čs rozhlas informoval o výsledcích podpisové akce probíhající v Gottwaldově a požadující odvolání poslance A.Indry. Celkem podepsalo 20 000 lidí
09:45 Rozhlas informoval o obsazení telefonní ústředny v Praze.
Dopoledne pplk. Štefan Hubina, který se vrátil ze sovětského velvyslanectví informoval pracovníky StB o obdržení rozkazu o likvidaci ilegálního rozhlasu a televize. Tento rozkaz vydal předseda dělnicko-rolnické vlády A.Indra. Jmenoval i členy této vlády : B.Chňoupek - ministr vnitra, A.Kapek -ministr průmyslu, gen. Rytíř - ministr obrany, Vokáč- ministr dopravy a další členy vlády Barbínka, Riga, Hoffmanna, Koldra, Pavlovského a V. Biľak se pasoval na I. tajemníka ÚV KSČ.


Druhé mimořádné zasedání vlády, kterému předsedá B.Machačová. Vláda se usnesla i na dále trvat na požadavku okamžitého odchodu okupačních vojsk. Požadovala oficiální jednání z velitelem okupačních vojsk, propuštění zadržovaných občanů, zajištění obnovení hospodářství a zásobování obyvatelstva.
10:15 Na 94. zasedání Předsednictva ÚV KSČ požaduje V.Biľak aby se shromáždění prohlásilo za orgán oprávněný k vyjednávání s okupanty na "nejvyšší úrovni". Přijat byl návrh o požadavku na telefonické spojení z L.Brežněvem.
10:30 V.Šalgovič jako náměstek ministra vnitra označen za spojence okupačních vojsk a za člověka vydávajícího příkazy k zatýkání občanů ČSSR.
10:45 Rozhlasem vysílaná výzva Severočeského kraje na generální stávku zahájenou v pravé poledne.
11:00 Na schůzce s Červoněnkem a gen.Pavlovským požaduje L.Svoboda za doprovodu M.Dzúra a L.Nováka setkání v vůdci SSSR v Moskvě
Krátce po 11:00 V objektu ČKD-Elektro ve Vysočanech bylo zahájeno jednání mimořádného XIV. Sjezdu KSČ. Tohoto sjezdu se zúčastnilo 1192 řádně volených delegátů z 1543. Většina slovenských delegátů měla účast na sjezdu znemožněnou.
Před 12:00 HV KSČ na MNO zaslal poselství mimořádnému sjezdu KSČ, ve kterém vyslovil podporu linii nastoupené v lednu 68 a hluboké rozhořčení na okupací.
12:00 Začala v Praze hodinová protestní stávka.


Červoněnko přislíbil V. Biľakovi telefonní spojení s Moskvou.
12:20 Po konci zasedání PÚV KSČ část vedení odjíždí na sovětské velvyslanectví. Sovětský transportér převážející Biľaka a Indru je zadržen protestujícím davem na Hlávkově mostu. Po delší době je ale osvobozen.
13:00 Velvyslanec Československa v SSSR předal Kuzněcovovi (náměstek MZV) nótu, která upozorňuje na znevažování činnosti čs. Ústavních orgánů, protiprávní zadržování činitelů a závažné problémy vznikající civilnímu obyvatelstvu.
Kuzněcov odmítl přijetí nóty, ale přislíbil o ní informovat sovětskou vládu.
13:25 Rozhlas odvysílal provolání Národního shromáždění k občanům ČSSR.
Odpoledne Delegáti XIV. sjezdu dostávají informaci od Z. Mlynáře o průběhu jednání mezi skupinou V.Biľaka a Červoněnkem. Tato informace je následně poskytnuta rozhlasu.


V Praze se rozeběhli petice požadující okamžitý odchod okupantů a propuštění zadržených osob.
16:00 MNO bylo okupační mocí ujištěno, že nedojde k odzbrojení ČSLA.
16:30 StB plní na zadání sovětského velvyslanectví úkol, podle něhož má opatřit seznam všech objektů spojů na území Prahy a spolu s podrobným plánem Prahy předat velvyslanectví SSSR.
16:40 Po přestávce pokračuje 26. mimořádná schůze NS.
17:00 Na sovětském velvyslanectví se členové tzv. dělnicko-rolnické vlády radí o druhém pokusu o sestavení vlády tentokrát pod názvem "dočasná revoluční vláda". Existují dvě varianty složení a je dokonce počítáno i z účastí L.Svobody.
18:00 Na 85. mimořádném jednání předsednictva NS je projednána situace kolem Svobodova nedoporučení ohledně poslání rezoluce do OSN. Dále je připravena rezoluce NS pro případ vyhlášení stanného práva a schválen dopis presidentu republiky.
18:15 Biľakova skupina představitelů KSČ na sovětském velvyslanectví předložila Červoněnkovi alternativy vzešlé z jejich jednání. Ten schválil ustanovení "prozativní revoluční dělnické vlády" v čele s L. Svobodou nebo J. Lenártem. Zároveň bylo rozhodnuto odjet za presidentem na Hrad.
19:15 Z MZV byla do Bělehradu odeslána depeše ve které byl oznámen nesouhlas L. Svobody z vystoupením ministra ZV J. Hájka v RB OSN.

Biľakova skupina představitelů KSČ přednesla L.Svobodovi své alternativy sestavení nové vlády. Jednání jsou přítomni i členové současné vlády - L. Štrougal a Machačová, kteří stejně jako Svoboda setrvávají na požadavku přítomnosti zadržovaných členů vlády a odmítají bez nich jednat.
Večer Za vedení L. Štrougala pokračuje na Pražském Hradě jednání vlády.


Na služebně-politickém aktivu Hlavní správy StB je náčelníkem II. správy pplk. Zdeňkem Formánkem přečten Rozkaz náčelníka StB.V rozkaze došlo k odsouzení okupace a prohlášení o setrvání na straně řádně zvolených představitelů strany a státu. Bylo požadováno odvolání Šalgoviče, Hubiny, Ripla a dalších příslušníků StB a veřejně demaskována jejich dosavadní činnost.


Na základě rozhodnutí gen.Ševčenka, plk. Chamazjuka, pplk.Petrova a Josefa Ripla (StB) je Štefan Hubina pověřen zjištěním místa pobytu ministra vnitra J. Pavla.Při plnění tohoto úkolu je Hubina vykázán z budov HS StB.
Okolo 21:30 Zakončeno jednání XIV. Sjezdu KSČ. Došlo k projednání těchto bodů:
1 - úvodní politické prohlášení
2 - výzva ke komunistickým a dělnickým stranám celého světa
3 - zrušení mandátu dosavadního ÚV a ÚKRK
4 - volba nového 144 členného ÚV a 37 členné ÚKRK
5 - přijetí prohlášení ke slovenskému národu
6 - schválení dopisu A. Dubčekovi
K přihlédnutí k současnému dění nedošlo k projednání všech bodů programu a tudíž se sjezd prohlašuje za permanentní.
Sjezd odmítl porušení suverenity ČSSR a požadoval okamžité stažení cizích vojsk.
Okolo 22:00 Zahájeno jednání nového ÚV na kterém bylo zvoleno předsednictvo v tomto složení. A. Dubček, J. Smrkovský, O. Černík, J. Špaček, F. Kriegel, B. Šimon, Č. Císař, O. Šik, V. Šilhán, V. Slavík, L. Hrdinová, V. Matějíček, B. Kabrna, Z.Hejzlar, J. Litera, E. Goldstücker, B. Vojáček, M. Hübl, Z. Moc, V. Šimeček, G. Husák, J. Zrak, A. Ťažký, Š. Sádovský, P Colotka, J. Turček, V. Pavlenda, A. Zamek. Prvním tajemníkem se stal A. Dubček a řízením předsednictva byl po dobu jeho nepřítomnosti pověřen V. Šilhán.
Byli přijaty politické a organizační opatření směřující k řešení situace v zemi a vyzvány nižší stranické orgány, aby se řídily výhradně pokyny tohoto ÚV a předsednictva.
23:00 Za přítomnosti Biľaka, Hamouze a Machačové proběhli na Hradě jednání L. Svobody a Červoněnka. Bylo sděleno, že bez přítomnosti Dubčeka a Černíka nelze přijmout žádnou alternativu vlády navrženou Biľakovou skupinou. Svoboda navrhuje jednání z představiteli SSSR v Moskvě.
před 24:00 V rozhovoru ze Z. Mlynářem oznamuje L. Svoboda, že se vydá do Moskvy, aby dosáhl propuštění a. Dubčeka. Přitom poznamená že po návratu A. Dubček podá demisi a vše bude v pořádku.
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#277656 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.


Druhý den okupace bylo zabito nebo v dalších dnech zemřelo na následky zranění utrpěného během 22.8. celkem 5 občanů ČSSR.
Praha 3
Bratislava 2
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#278081 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

23.08.1968 - Pátek

03:00 Náčelníkům odborů je pplk. Hubinou uloženo po ekonomické linii navázat kontakt s průmyslovými podniky a centrálními úřady, z důvodu získání přehledu o vývoji situace.
03:30 Došlo k zadržení pplk. Jankrleho, pplk. Formánka a mjr. Peška. Zadržení provedli sověti a tito tři pracovníci StB byli odvezeni do budovy NV na Letné.
08:00 Zasedá předsednictvo NS. Došlo k projednání zprávy o situaci v zemi, dopisu presidentu republiky a provolání k pracovníkům některých odvětví. Provolání směřovalo hlavně k pracovníkům sdělovacích prostředků, potravinářského průmyslu, zdravotnictví, dopravy, energetiky a dalších služeb. Vyslechnuta byla i zpráva o jednání s prezidentem.
08:45 V rozhlase je vysílán projev L. Svobody ve kterém byla veřejně oznámena jeho cesta k jednání do Moskvy.
09:00 pplk.Hubina na rozkaz pplk. Ripla organizuje skupinu pracovníků StB určenou k zjištění místa vysílání Čs. rozhlasu. Výjezd skupiny se ale neuskutečnil.
09:30 pplk. Ripl úkoluje pplk. Špátu, aby zajistil sledování bufetu "Bistro" v pasáži Černá růže a zatkl osoby, přinášející zprávy pro ČTK a Čs. rozhlas. Tento rozkaz nebyl splněn.
Dopoledne L. Svoboda odletěl na jednání do Moskvy . Doprovázejí ho M. Dzúr, B. Kučera, L. Novák (předseda KPR), J. Piller, A. Indra, V. Biľak. President před odletem prohlásil v Rozhlase, že odolal nátlaku a že věří v úspěšnost jednání a že nepodepsal návrhy na novou vládu. Během mezipřistání v Bratislavě se ke skupině připojil G.Husák.

Sovětské jednotky odsadily Hlavní správu VB v Bartolomějské ulici.

ČSAV vydala "Provolání k vědcům celého světa"
11:00 Sověti obsadily Karolinum
asi v 11:00 N.Podgornyj telefonuje s A. Dubčekem, který je vězněn někde na Ukrajině a usiluje o vzájemnou dohodu. Krátce po tomto telefonátu je Dubček letecky dopraven do Moskvy.
12:00-13:00 Na výzvu XIV. Sjezdu KSČ proběhla v celé republice protestní generální stávka.
12:20 V Čs. Rozhlasu zveřejněna výzva pro železničáře, aby zastavili vlak č. 5579, který stojí v České Třebové a ve němž jsou rušící a zaměřovací přístroje.
12:30 Dočasný zástupce A. Dubčeka Vaněk Šilhán, přednesl v Rozhlase stanovisko PÚV KSČ k současné situaci jak v ČSSR tak v KSČ
po 13:00 Při členské schůzy ZO KSČ Vojenského historického ústavu byl z kolektivu vyloučen za kolaboraci gen.plk. O. Rytíř.
13:30 Prostředky patřící k PVOS zachytili rozkaz velitele intervence gen. Pavlovského ve kterém byli obsaženy tyto nařízení:
- neodzbrojovat jednotky čs. Armády
- nerozmisťovat okupační vojska v kasárnách ČSLA
- hlavní invazní síly rozmístit mimo obce a města
- zajistit zásobování z vlastních zdrojů
OdpoledneMoskva:
A. Dubček se po přistání v Moskvě setkává s Brežněvem, Kosyginem, Podgorným a Suslovem, kteří ho seznamují s tím, že by se měl uskutečnit rozhovor se členy PVÚ KSČ. Dubček toto odmítl z ohledem na neznalost současné situace v Československu.
14:45 Moskva:
Letadlo s L. Svobodou a jeho doprovodem přistálo na letišti Vnukovo (Moskva). Na letišti je uvítal L.Brežněv, Kosygin a Podgorný. Po uvítání se delegace odebrala do Kremlu.
15:00 Všechny velvyslanectví ČSSR obdrželi z MZV depeši z úplným textem prohlášení XIV. sjezdu KSČ.
17:25 Čs. Rozhlas vyzval v obavě před hromadným zatýkáním v Praze ke strhávání názvů ulic, popisných čísel a vizitek u bytů. Dále občany nabádal k přemalování či ničení orientačních tabulí a ukazatelů v celé republice.

PÚV KSČ odvolalo O. Švestku z funkce šéfredaktora Rudého práva, ve funkci jej nahradil J. Sekera. Rozhodnuto bylo i o převzetí dosavadního vysílače Městského výboru KSČ v Praze
Bez udání času Jiří Hájek odlétl z Vídně do New Yorku

Tisk zveřejnil informace poskytnuté D. Havlíčkem o jednání PÚV KSČ z 20. a 21.8. 1968

Pražské Lidové milice v dopise A.Dubčekovi vyjádřili věrnost novému ÚV KSČ.

NS v prohlášení ocenilo práci rozhlasových a televizních pracovníků.

Ministr vnitra J.Pavel se dotazuje pplk. Ripla na pravdivost informace o zatýkání čs. obyvatel. Ripl odmítl obvinění o souvislosti mezi zatýkáním a svojí osobou.

Ministerstvo vnitra zapůjčilo dvě stanice "Jupiter" předsedovi ÚV ČSM s tím že radiostanice budou využity pro potřebu legálních stranických a vládních orgánů.

Ve věznici v Leopoldově je zlikvidován pokus o útěk asi 30ti vězňů.

gen. Pavlovskij opustil Prahu z zřídil hlavní velitelství v Milovicích
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#278186 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

24.08.1968 - Sobota

Bez časového údajeVláda odvolala V. Šalgoviče z funkce náměstka ministra vnitra a jeho dosavadní rozkazy prohlásila za neplatné.

Z rozkazu MV byli zbaveni služby pplk. B. Molnár (náčelník StB Pražského kraje), pplk. J. Ripl (zástupce náčelníka II. správy HS StB), A. Kožuch (náčelník VII. odboru). Ministr vnitra oznámil převzetí řízení StB. Nařizuje vydání těch příslušníků StB, kteří se v souvislosti s okupací dopustili trestné činnosti do ruk místně příslušné vojenské prokuratury a zahájení jejich stíhání.

Předsednictvo KSČ vydalo prohlášení směřující ke všem členům a funkcionářům KSČ nazvané "Co dnes musí dělat komunisté".

Martin Vaculík byl jmenován vedoucím sekretariátu PÚV KSČ.

Česká národní rada projednala výsledky jednání NS a plně se k nim připojila.

Předsednictvo ÚRO ve svém dopise předsedovi sovětských odborů Šeljapinovi poukázalo na nedozírné následky okupace pro mezinárodní dělnické hnutí. A dále jej požádalo: "Nedopusťte aby armáda - někdejší osvoboditelka - se stala armádou potlačující spravedlivé tužby lidu po svobodě. Žádejte okamžitý odchod vojsk."

Vydáno "Provolání předsednictva ÚRO ke všem pracujícím"

pplk. Alexandr Veličko demonstrativně vrátil na VS v Praze 8 všechny své vojenské řády, které obdržel během 2. světové války.
08:00Sovětský vrtulník Mi-4 havaroval v katastru obce Kostomlaty pod Milešovkou. Osádka havárii přežila, ale v troskách zahynuli dva sovětští novináři.
10:00 Moskva:
První schůze vedoucích představitelů pěti států podílejících se na okupaci ČSSR. L. Brežněv informuje o dosavadním průběhu jednání z čs. představiteli.
12:00 Moskva:
Začalo další kolo jednání sovětských představitelů a L. Svobody.
VečerV Praze 4 byly střelbou okupantů na projíždějící vozidlo usmrceny dvě osoby a jedna byla těžce raněna.
Před 24:00L. Svoboda zaslal poselství čs. vládě. V poselství oznámil pokračování jednání a to za přítomnosti Dubčeka, Černíka a Smrkovského.
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#278266 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

25.08.1968 - Neděle

02:20 President L. Svoboda je v Moskvě telefonicky informován o vývoji situace v ČSSR.
07:35 Pokračuje 85. mimořádná schůze předsednictva NS. Na programu je:
projednání návrhu dopisu delegaci do Moskvy
projednání podmínek pro práci vlády
RánoZasedání vlády ČSSR, na kterém bylo projednáno:
zpráva náměstka MZV o ohlasu vývoje v Československu ve světě
nedodržení slibu sovětů o uvolnění vládních objektů a umožnění normální práce vlády

Vláda uložila MZV protestovat u velvyslanců zemí podílejících se na okupaci proti chování jejich vojsk.
Okolo 09:00Moskva:
na letiště Vnukovo přiletěla druhá část československých představitelů, aby se připojili ke skupině L. Svobody.
Delegaci tvořili: O. Švestka, J. Lenárt, M. Jakeš, F. Barbínek, E. Rigo, Z. Mlynář.
Dopoledne Jednotce Lidových milicích na VŠP ÚV KSČ v Praze jsou sovětskými vojáky zabaveny zbraně.
12:00 Presidentu republiky je představiteli předsednictva Národního shromážděni, vlády a ÚV KSČ odeslána depeše.
17:00 Moskva:
Začala druhá schůze představitelů pětice zemí podílející se na okupaci ČSSR, jednání se nezúčastnil L. Brežněv. Sovětský zástupce A. Kosygin zde předložil návrh tav. Moskevského protokolu.
Podvečer V Lucerně proběhla tisková konference za účasti V. Šilhána, Z. Hejzlara a D. Havlíčka.
19:15 V rozhlase je vysílán rozhovor z MV J. Pavlem
20:00 Sovětská kolona projíždějící Prostějovem spustila na Vojáčkově náměstí střelbu z ručních zbraní. Touto střelbou byly zabity 3 osoby a dalších 9 bylo těžce zraněno.
21:45 Vláda byla z Moskvy informována o pokračování jednání
22:30 Televizní vysílač Krašov byl obsazen a následně zdemolován okupačními jednotkami, 17 zaměstnanců bylo zadrženo.
Bez časového údaje Proběhlo zasedání ÚV KSS .


Sovětské jednotky provádějí prohlídky v neobsazených budovách ministerstev a státních orgánů.


Dochází k odzbrojování jednotek LM.
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#278383 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

.
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#383832 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

.
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#383836 Version : 0

Diskuse

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Ty počty mrtvých ještě nejsou a nikdy už asi nebudou kompletní. Další mrtví na silnicích v důsledku nekázně a ignorvání všech pravidel silničního provozu asi už nikdo nespočítá.
Sám jsem z auta vytahoval 5 mrtvých mladých kluků, kteří zemřeli jen proto, že uprostřed silnice stál neosvětlený a neoznačený vůz okupantů.
A to nikdo neví co sami udělali mezi svými. Ti vzdělanější kluci v tancích když byli beze svědků říkali, že po tom co v Praze viděli už je domů nepustí, aby neřekli pravdu.
URL : https://www.valka.cz/Srpen-1968-chronologie-t75260#383840 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more