Mucuhito

Mucuhito / císař Meidži

(1852 - 1912)


Narodil se v roce 1852, v době vlády šogunátu¹⁾, tzn. vojenských vládců, kteří ovládali Japonsko již osm set let. Po svém nástupu na císařský trůn v roce 1867 zahájil s podporou knížat z rodu Sacuma a Čosú tzv. válku Bošin, která vedla ke svržení posledního šoguna v lednu 1868. Poslední odpor sil věrných šogunátu byl zlomen v červnu roku 1869. Císař ohlásil již v lednu 1868 začátek reforem, jejichž cílem bylo povznést Japonsko na moderní velmoc, schopnou soupeřit v mezinárodním měřítku se západními velmocemi.


Mucuhito po svém nástupu přesídlil hlavní město říše z Kjóta do Tokia, kde vyhlásil Císařské výnosy o vzdělání, armádě a námořnictvu. Na počátku svých reforem se obklopil zkušenými úředníky z dob šogunátu, kteří mu pomohli přebudovat státní správu. Zrušil feudální systém, zaručující šlechtě a samurajům výhradní právo na vlastnictví půdy a roku 1873 vyhlásil ústavu podle pruského vzoru. Podle této ústavy lid nyní podléhal přímo císaři a nikoliv jeho vazalům, jak tomu bylo doposud. Japonsko bylo rozděleno na prefektury, spravované jmenovanými úředníky, kterými se často stávali bývalí feudálové, zbavení svých lén. V roce 1890 byl zřízen i dvoukomorový parlament, ale jeho pravomoci byly omezené (např. vláda byla zodpovědna pouze císaři).


Císař zavedl povinné školní vzdělání. Šintoismus, oddělený od buddhismu, se stal základem nové státní ideologie a výchovy mládeže k národní hrdosti a oddanosti císaři. Kromě toho zavedl do škol západní vědní obory, protože potřeboval získat odborníky pro hospodářské reformy, které záhy zcela převrátily tvář Japonska. V roce 1872 byla postavena první železnice z Tokia do Jokohamy. Otevření země světu znamenalo pak prudký rozvoj průmyslu, financí a obchodu.


Zvláštní péči věnoval císař Mucuhito budování armády a válečného námořnictva. V roce 1873 byla zavedena všeobecná branná povinnost, byl zřízen generální štáb, armáda dostala uniformy, začala s výcvikem podle vzoru evropských armád. Svou převahu nad starou feudální armádou měla možnost ukázat již roku 1877 při potlačení samurajské vzpoury v Sacuma. Poté se zaměřil na získání kolonií na asijském kontinentě.


Vítězstvím ve válce s Čínou v letech 1894-1895 získal Tchajwan a Liaotungský poloostrov. Již jako jedna z mocností se Velké japonské císařství zúčastnilo potlačení tzv. Boxerského povstání v roce 1900, čímž si vysloužilo uznání Britů, kteří s ním uzavřeli v roce 1902 alianci. Nyní se císař zaměřil na ovládnutí Koreje a Mandžuska, ale nejdříve musel porazit Rusko, do jehož sféry vlivu tato oblast patřila. Vítězství nad Ruskem v rusko-japonské válce mu umožnilo připojit jižní Sachalin k Japonsku a roku 1910 definitivně ovládnout Koreu.

O dva roky později císař umírá a s ním končí i jeho éra nazývaná Meidži (Osvícení).

Zdroj:
archiv autora...

¹⁾ správný název vojenské vlády zní Bakufu (pozn. FiBe)

Války, kterých se účastnilo Velké japonské císařství v době císaře Mucuhito, za ovládnutí Koreje s Čínou a Ruskem v letech 1894 - 1905 na dobových obrazech...