| Název: Name: | I. oddíl 2. legionářského lehkého dělostřeleckého pluku (velitelství) | Ist Battalion of the 2nd Legions Light Artillery Regiment (Command) |
| Originální název: Original Name: | I dywizjon 2 Pułk Artylerii Lekkiej Legionów (dowództwo) | |
| Datum vzniku: Raised/Formed: | 27.08.1939 1) | |
| Předchůdce: Predecessor: | I. oddíl 2. legionářského lehkého dělostřeleckého pluku | Ist Battalion of the 2nd Legions Light Artillery Regiment |
| Datum zániku: Disbanded: | DD.09.1939 2) | |
| Následovník: Successor: | – | - |
| Nadřízené velitelství: Higher Command: | 27.08.1939-09.09.1939 2. legionářský lehký dělostřelecký pluk (velitelství) 3) 09.09.1939-DD.09.1939 ??? | 27.08.1939-09.09.1939 2nd Legions Light Artillery Regiment (Command) 09.09.1939-DD.09.1939 ??? |
| Dislokace: Deployed: | 27.08.1939-30.08.1939 Kielce, ? 30.08.1939-01.09.1939 Kielce-???-???-Pabianice, přesun po železnici 01.09.1939-01.09.1939 prostor Pabianice-prostor Buczek-Pieńki, přesun 01.09.1939-03.09.1939 prostor Buczek-Pieńki, ? 03.09.1939-03.09.1939 prostor Buczek-Pieńki-Czarny Las, přesun 03.09.1939-05.09.1939 Czarny Las, ? 05.09.1939-05.09.1939 Czarny Las-???-Zygmuntów, přesun 05.09.1939-06.09.1939 prostor Zygmuntów-les prostor Wronowice-Kolumna, přesun 06.09.1939-07.09.1939 prostor Wronowice-Kolumna-prostor Konstantynów Łódzki, noční přesun 07.09.1939-07.09.1939 prostor Konstantynów Łódzki-Lodž (Łódź)-???-les západně Wola Cyrusowa, noční přesun 08.09.1939-08.09.1939 les západně Wola Cyrusowa-???, přesun 08.09.1939-10.09.1939 ???-Skierniewice-???-???, přesun 10.09.1939-11.09.1939 ???-Wiskitki-Błonie-Zaborówek, přesun 11.09.1939-11.09.1939 Zaborówek-???-Modlin, přesun 11.09.1939-DD.09.1939 Modlin-???-???-prostor Łuków (?), ? | |
| Velitel: Commander: | 27.08.1939-11.09.1939 Kałuziński, Roman (major artylerii) (12.08.1899-02.06.1943) http://www.dws-xip.pl/PW/bio/k31.html 6) | |
| Podřízené jednotky: Subordinated Units: | 27.08.1939-10.09.1939 2. baterie 2. legionářského lehkého dělostřeleckého pluku (2/2. palLeg) 8) 27.08.1939-10.09.1939 3. baterie 2. legionářského lehkého dělostřeleckého pluku (3/2. palLeg) 9) 27.08.1939-11.09.1939 oddílová hospodářská četa 10) 27.08.1939-DD.09.1939 oddílová průzkumná (zvědná) četa 11) 27.08.1939-06.09.1939 oddílová spojovací četa 12) 27.08.1939-DD.09.1939 muniční kolona 11) | 27.08.1939-10.09.1939 2nd Battery of the 2nd Legions Light Artillery Regiment (2./21 LLAR) 27.08.1939-10.09.1939 3rd Battery of the 2nd Legions Light Artillery Regiment (3./21 LLAR) 27.08.1939-11.09.1939 Supply Platoon 27.08.1939-DD.09.1939 Reconnaissance Platoon 27.08.1939-06.09.1939 Signal Platoon 27.08.1939-DD.09.1939 Munition Column |
| Poznámka: Note: | 1) V polských zdrojích je uváděn rovněž zkratkou I/2. palLeg. V mobilizační tabulce jsou jeho baterie uváděny jako kanonové, protože ve výzbroji měly kanony 75 mm wz. 97. Oddíl byl mobilizován ve žluté mobilizační skupině. Velitelství oddílu a 1. baterie v termínu do 36 hodin od zahájení poplachové mobilizace 27.08.1939 (A+36), 2. baterie v termínu A+40. 3. baterie v termínu A+46. Jednotlivé čety muniční kolony v termínu A+36-A+46. 2) Přesné datum zániku velitelství oddílu není ve zdrojích uvedeno. V důsledku zmatků při vydávání rozkazů velitelem divize se oddíl při nočním přesunu z 08.-09.09.1939 odpojil od pochodové kolony divize. Zatím co velitelství dorazilo 11. září do Modlinu, jeho baterie dorazily do Varšavy a už se k pluku nevrátily. Podle Zarzyckého se velitelství mělo odejít z Modlinu do prostoru obce Łuków. Další osudy nejsou ve zdrojích uvedeny. 3) Oddíl byl organizačně v sestavě pluku, ale po přidělení k přímé podpoře byl operačně podřízen veliteli podporované jednotky: 01.09.1939-05.09.1939 jako záloha byl plně podřízen velitelství pluku 05.09.1939-07.09.1939 byl operačně podřízen 3. lpp 08.09.1939-09.09.1939 jako jednotka určená ke všeobecné palebné podpoře byl plně podřízen velitelství pluku 4) Při nočním přesunu se od oddílu odtrhla většina spojovací čety a už se k oddílu nevrátila. Její další osud není ve zdrojích uveden. 5) V noci z 8. na 9. září němečtí diverzanti přepadli velitelství oddílu a 3. baterii, přičemž padlo několik polských vojáků a bylo přerušeno spojení se štábem 2. LPD. Po přechodu řeky Rawky východně od Skierniewic ztratilo velitelství oddílu kontakt se svými bateriemi. V tak vzniklé skupině byl ještě velitel pluku se svým doprovodem, oddílová hospodářská četa a zbytky oddílové spojovací čety. 6) (12.08.1899-02.06.1943). Po kapitulaci Modlinu padl do zajetí, ze kterého byli podle kapitulační smlouvy propuštěni v říjnu 1939 všichni obránci pevnosti. Po návratu do rodného města Kielce se v listopadu 1939 zapojil do odbojové činnosti v řadách SZP. Byl vyslán do Doubravského revíru (Zagłębie Dąbrowskie), kde organizoval odbojové struktury SPZ. V noci z 27. na 28. května 1942 byl zatčen gestapem. Po dlouhotrvajících výsleších a mučení byl převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl 02.06.1943 zavražděn. www.dws-xip.pl; 7) Velitelem baterie byl kpt. děl. Sławomir Leon Stecki (04.05.1901-DD.MM.19RR). Baterie se po ztrátě spojeni s velitelstvím oddílu rozhodly samostatně probít do Varšavy. Pravděpodobně ještě 10. září svedly boj s obrněnci 4. tankové divize, po kterém se 1. baterie odpojila od ostatních a v počtu 3 kanonů dorazila do Varšavy, kde podle Zarzyckého bojovala až do kapitulace (28.09.1939). Velitel není uveden v seznamu ztrát ani zajatých. 8) Velitelem baterie byl por. děl. Czesław Henryk Machowski (11.10.1908-DD.MM.RRRR). Baterie v počtu 2 kanonů se 11. září probila do Varšavy a omylem byla společně s 3. baterií nasměrována na údajné místo soustředění zbytků 2. LPD v prostoru obce Sępochów. Tam palba německého dělostřelectva obě baterie rozdělila. Kolem poledne dne 14. září baterie svedla u obce Potasznik boj s odřadem Tankové divize „Kempf” a byla zničena. Velitel není uveden v seznamu ztrát ani zajatých. 9) Velitelem baterie do 14.09.1939 byl kpt. děl. Adam Paulo (14.01.1902-DD.MM.1940). V některých zdrojích uveden jako Paulo de Silva. Baterie v počtu 3 kanonů se 11. září probila do Varšavy a omylem byla společně s 2. baterií nasměrována na údajné místo soustředění zbytků 2. LPD v prostoru obce Sępochów. Tam palba německého dělostřelectva obě baterie rozdělila. V noci z 12 na 13.09.1939 velitel baterie společně se spojovacím důstojníkem pluku (por. děl. Władysław Bukraba) odjeli z města Garwolin hledat nějaké vyšší velitelství. Za neznámých okolností se dostali do sovětského zajetí a v Charkově byli příslušníky NKVD zavražděni. Dne 14.09.1939 se zbytky baterie (2 kanony) dostaly zpět do Varšavy, kde 15.09.1939 baterie zanikla, když jednotlivé kanony i s obsluhami byly zařazeny jako doprovodné na různé úseky obrany. 10) Část čety (trénu) byla zničena a část rozprášena 11. září v důsledku leteckého bombardování. 11) O činnosti čety nejsou ve zdrojích uvedeny žádné informace. 12) Většina čety i s velitelem (ppor. děl. v zál. Wacław Cyprjan Barga (26.09.1902-DD.MM.RRRR)) se při přesunu v noci z 5. na 6. září od oddílu odpojila a její osudy nejsou ve zdrojích uvedeny. | 1) W źródłach polskich oznaczany również I/2. palLeg. Ze względu na uzbrojenie (75 mm armaty wz. 97), w tabeli mob. jego baterie oznaczane są jako baterie armat. Dywizjon mobilizowany był w grupie żółtej. Dowództwo i 1 bateria w terminie do 36 godz. od rozpoczęcia mob. alarmowej w dniu 27 sierpnia (A+36), 2 bateria A+40, 3 bateria A+46. Poszczególne plutony kolumny amunicyjnej w terminach od A+36 do A+46. 2) Dokładna data zakończenia działalności dowództwa dyonu nie jest w źródłach podana. W wyniku zamieszania wywołanego rozkazami d-cy Dywizji, dyon wyruszył przedwcześnie z miejsca postoju i wraz z d-cą Pułku oderwał się od reszty oddziałów. D-ctwo dyonu dotarło 11 września do Modlina, a jego baterie przedarły się samodzielnie do Warszawy i do dowództwa już nie dołączyły. Dyon jako zwarta jednostka zakończył swe istnienie. 3) Dywizjon był organizacyjnie w składzie 2 pal-u, lecz po skierowaniu do bezpośredniego wsparcia ogniowego podlegał operacyjnie d-cy wspieranej jednostki: Od 1 do 5 września podlegał d-ctwu Pułku. Od 5 do 7 września podlegał operacyjnie d-cy 3 ppLeg. Od 7 do 9 września jako dyon przeznaczony do ogólnego wsparcia ogniowego podlegał d-ctwu Pułku. 4) Podczas nocnego przemarszu z 5 na 6 września większość plutonu łączności oderwała się od dyonu i już do niego nie powróciła. 5) Nocą z 8 na 9 września dywersanci napadli na miejsce postoju d-ctwa dyonu i 3 baterii, w wyniku czego poległo kilku kanonierów i przerwana została łączność ze sztabem Dywizji. Po przejściu przez Rawkę na wschód od Skierniewic, od dowództwa dyonu oderwały się baterie i już do niego nie dołączyły. 6) (12.08.1899-02.06.1943). Zobacz - http://www.dws-xip.pl/PW/bio/k31.html 7) Dowódcą baterii był kpt. art. Sławomir Leon Stecki (04.05.1901-DD.MM.19RR). Po odłączeniu się od d-ctwa dyonu baterie postanowiły samodzielnie przebić się do Warszawy. Prawdopodobnie jeszcze 10 września walczyły z oddziałem 4 DPanc i bateria z 3 armatami przebiła się do stolicy, gdzie walczyła do jej kapitulacji. Dowódca nie jest podany w bazie danych strat osobowych i ofiar represji. 8) Dowódcą baterii był por. art. Czesław Henryk Machowski (11.10.1908-DD.MM.RRRR). Dnia 11 września bateria z 2 działonami przebiła się do Warszawy i razem z 3 baterią została omyłkowo skierowana do rejonu Sępochowa, gdzie miały się zbierać resztki 2 DPLeg. Tam ogień niemieckiej artylerii obydwie baterie rozdzielił. Dnia 14 września osamotniona bateria została pod miejscowością Potasznik zniszczona przez zagon DPanc „Kempf”. Dowódca nie jest podany w bazie danych strat osobowych i ofiar represji. 9) Dowódcą baterii był kpt. art. Adam Paulo (14.01.1902-DD.MM.1940). W niektórych źródłach podany jako Adam Paulo de Silva. Dnia 11 września bateria z 3 działonami przebiła się do Warszawy i razem z 2 baterią została omyłkowo skierowana do rejonu Sępochowa, gdzie miały się zbierać resztki 2 DPLeg. Tam ogień niemieckiej artylerii obydwie baterie rozdzielił. Nocą z 12 na 13 września d-ca baterii razem z oficerem łączności Pułku (por. art. Władysław Bukraba) wyjechał z Garwolina po rozkazy do Mińska Mazowieckiego, gdzie miały koncentrować się polskie oddziały. W nieznanych okolicznościach obydwaj wpadli do sowieckiej niewoli i zostali w Charkowie zamordowani przez NKWD. Resztki baterii (2 armaty) powróciły 14 września do Warszawy, gdzie następnego dnia zostały w charakterze artylerii towarzyszącej przydzielone na różne odcinki obrony stolicy i bateria zakończyła swe istnienie. 10) Dnia 11 września część taborów została zniszczona i część rozproszona w wyniku bombardowania lotniczego. 11) W źródłach nie są podane żadne informacje na temat działań plutonu. 12) Większość plutonu wraz z d-cą (ppor. rez. art. Wacław Cyprjan Barga (26.09.1902-DD.MM.RRRR)) odłączyła od dyonu podczas nocnego przemarszu i do dyonu nigdy nie powróciła. |
| Zdroje: Sources: | http://www.dws-xip.pl/PW/bio/k31.html (přístup 10.05.2020) Bielski, Mieczysław: Grupa Operacyjna „Piotrków” 1939, Wydawnictwo Bellona, Warszawa 1991 | |