2. horská divize [1938-1945]

Tato divize byla vytvořena z jednotek, které předtím tvořily 6. divizi rakouské armády. Při mobilizaci 26.8.1939 se skládala ze 136. a 137. pluku horských myslivců a 111. pluku horského dělostřelectva spolu s divizními jednotkami. 136. pluk byl posádkou v Innsbrucku, 137. v Lienzu a dělostřelecký pluk v Hallu v Tyrolsku.

Od 1.4.1940 byl do divize včleněn jeden prapor 140. pluku horských myslivců, který se stal II. praporem 136. pluku. Došlo také ke změnám u dělostřeleckých jednotek a přesunům jednotek mezi 2. divizí a ostatními horskými divizemi.


na začátku války v 09/ 1939 byla 2. horská divize součástí skupiny armád "Jih" v Polsku, potom se vrátila do říše, kde zůstala až do 03/ 1940.
Vybrána pro účast na tažení v Norsku, 2. divize si probojovávala cestu do Narviku a potom byla pověřena okupační službou, nejprve v severním Norsku a později v Laponsku, kde se stala součástí XIX. horského sboru 20.horské armády. V tomto sboru a v této oblasti Laponska sloužila až do 11/ 1944, kdy německé jednotky ustoupily do Norska. 2. divize pak přešla na čas pod velení XXXVI. horského sboru a potom se vrátila opět k XIX. sboru. Ve 12/ 1944 dostala divize rozkaz k přesunu do Dánska, kde se reorganizovala a odpočívala, načež byla poslána do bojů na západní frontě, kde se stala součástí LXXIII. armádního sboru 1. armády (u skupina armád"G") Ke konci války byl 2. divize převelena ke XIV. sboru SS, který bojoval v jižním Německu a tam byla zničena. Zbytky byly zajaty Američany.



Polské tažení

Plán - úder směrem z východních Beskyd a postupovat severně až do městečka Nowy Sacz a potom směřovat postup na Lvov.




Norské tažení

23.4.40 rozkaz k přesunu do Trondheimu a proražení pozemní cesty k Narviku.
z Trondheimu následoval 1 200 km dlouhý pochod po hlavní silnici směrem na Narvik zdržován britskými zadními voji a protiútokem norského lyžařského praporu.
vzhledem ke zhoršené situaci v Narviku 22.5. byly vytvořeny zvláštní "Narvické"prapory které odlehčené vyrazí k cíli. Byly vybrány z nejlepších mužů a velitelů s alpinistickou kvalifikací.
Před těmito vybranými muži stál dvousetkilometrový pochod přes pustinu, ve které nebyly žádné cesty, žádní lidé, pro kterou neexistovaly mapy, ve které vliv magnetismu severního polu rušil funkci kompasu a prostředí bylo člověku totálně nepřátelské. Nebyl čas na průzkum. Dietlova nouze byla příliž akutní. Pozemní cesta ze Soefoldu k Narviku vedla nahoru a dolů prudkými srázy, přes ledovec a rozvodněné řeky. V některých oblastech leželo přes metr sněhu, v jiných již slezl a zanechal holé a zledovatělé skály, které musely být slezeny. Jedinou podporu poskytovaly 3 Ju 52, které schazovaly zásoby a stany pro postupující předvoj.
9.6. došel rozkaz k ukončení pochodu, přesto 13.6. dorazily vybraní vojáci předvoje k Narviku.

ID známky příslušníků 2. horské Divize


foto: archiv autora

First Division Commander

The Polish campaign:

2. mountain divízia mala to 04.09.1939 dosiahnuť priestor rozvinutia južne from Spišskej Old Village and even ready to nasadenie.

Source: Baka, Igor: the Slovak republic and the nazi agresia against Poľsku; the military history institute in Bratislava 2006

.