This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
V návaznosti na rozkaz Ministra obrany z 20.7.1921 vydal dne 29.8.1921 płk pil.Aleksander Serednicki, prví velitel nově tvořeného pluku na letišti Ławica u Poznaně, první organizační rozkaz. Do sestavy pluku byly zařazeny:
VII Dywizjon Wywiadowczy (zvědná peruť) - 1., 5. a 10.letka
V Dywizjon Myśliwski (stíhací peruť) - 13. a 15. letka
III Lotniczy Baon Uzupełnień.
Poněmecké letiště Ławica bylo osvobozeno wielkopolskými povstalci bez boje a tudíž nebylo zničeno. Vyžadovalo však značné opravy. Na začátku existence pluku se projevovaly značné problémy s nedostatkem letecké výzbroje a výstroje. V roce 1922 vypracovalo velitelství pluku dlouhodobý projekt investičních a renovačních prací, který byl od roku 1924 uskutečňován. V roce 1922 byla v leteckých plucích sjednocována letecká výzbroj. 3.leteckému pluku byly přiděleny letadla anglické a německé výroby.
Reorganizace vojenského letectva v roce 1925 změnila mezi jinými číslování stíhacích a zvědných letek - ty byly rovněž přejmenovány na "eskadry lotnicze".
Sestava pluku po reorganizaci v roce 1925:
I Dywizjon Lotniczy (31. a 32. letecká eskadra)
II Dywizjon Lotniczy ( 34. a 35. letecká eskadra)
Dodávky letadel z Francie umožnily další školení letců a výstavbu nových jednotek pluku. Nově vznikly:
III Dywizjon Lotniczy (33. a 36. letecká eskadra)
IV Dywizjon Myśliwski ( 117. a 118 stíhací letka)
Tyto dvě perutě byly ovšem v důsledku nedostatku leteckého personáluv květnu 1926 zrušeny.
V létech 1928 - 1930 byly nově zřízeny:
Dywizjon Szkolny - velitel mjr pil. Aleksander Łaguna
Baza Lotnicza - náčelník mjr obs. Karol Friser
Počty letade ve frontových a stíhacích letkách byly zvětšeny ze šesti na deset strojů. Rovněž bylo provedeno přečíslování stíhacích letek.
Na podzim roku 1931 byly stíhací letky přezbrojeny z nespolehlivých Spadů na polské PWS-10. V tomto období byla ukončena modernizace a výstavba letiště Ławica. Bylo urovnáno na 46 hektarů vzletové plochy, vybudovány vojenské ubytovny, 6 železobetonových hangárů, letecká střelnice apod.
V prosinci 1932 schválil Ministr obrany oznak 3.leteckého pluku.
V druhém pololetí 1933 vyměnily stíhací letky dosavadní PWS-10 na PZL P.7a. Současně nově vznikla třetí stíhací letka jako součást III/3 Dywizjonu.
V roce 1936 byly dvě stíhací letky postupně přezbrojeny na PZL P.11. Od června 1937 byly frontové letky přezbrojovány z Potezů XXV na PZL P.23B "Karaś".
Na podzim 1937 byla provedena reorganizace doprovodné letky, když z jejích čet byly nově vytvořeny tři doprovodné letky po dvou četách a ty tvořily nový IV Dywizjon Towarzyszący pod velením mjr pil.Romana Rudkowskiego. V tomto období byla zrušena 133 Eskadra Myśliwska.
V srpnu 1938 byla zahájena organizace plukovní pilotážní školy, která byla umístěna na letišti Śnieciska.
V dubnu 1939 byla zrušena jedna z nejstarších letek pluku - 35 Eskadra Liniowa. Současně bylo zrušeno velitelství II Dywizjonu a 34 Eskadra Liniowa byla začleněna do I Dywizjonu Liniowego.
Současně s vyhlášením mobilizace byl pluk zrušen. Jeho úkoly obsluhy mobilizovaných jednotek převzala od 25. srpna 1939 Baza Lotnicza nr 3 pod velením mjr pil. Witolda Rutkowskiego. Byla rovněž zrušena 39 Eskadra Towarzysząca.
Velitelé 3.leteckého pluku:
płk pil. Aleksander Serednicki (červenec 1922 - březen 1922)
ppłk pil.Camillo Perini (duben 1922 - duben 1925)
płk pil.Sergiusz Abżółtowski (květen 1925 - červen 1926)
ppłk pil.Władysław Kalkus (červenec 1926 - srpen 1933)
ppłk obs. Edward Karaś (září 1933 - říjen 1937)
ppłk pil.Tadeusz Jarina (listopad 1937 - srpen 1939)
Plukovní svátek - 29. srpna
Identifikační písmeno 3.leteckého pluku - "P".