3. horská divize [1938-1945]

3. horská divize byla další formací převzatou z rakouské armády roku 1938 a zařazena do stavu německé armády. 5. a 7. rakouská divize byly sloučeny a staly se 3. horskou divizí. Při mobilizaci 26. 8. 1939 se 3. divize skládala z následujících jednotek:
138. pluk horských myslivců posádkou v Leobenu,
139. pluk v Klagenfurtu
112. pluk horského dělostřelectva ve Štýrském Hradci.



3. divize byla vybrána, aby vytvořila svazek k útoku na norský železnorudný přístav v Narviku, než se však pluk nalodil, byla téměř polovina vojáků každé roty zanechána doma. Tito vojáci později vytvořili 141. pluk horských myslivců, který byl přidělen k 6. horské divizi. Mezi jednotkami došlo v té době i k dalším přesunům a znovu pak v 11/ 1940. Když byla 3. divize stažena z Finska, zůstaly na severu 139. pluk a jeden oddíl dělostřeleckého pluku, které se staly Heerestruppen. V průběhu let početní stav divize kolísal.


Na začátku války roku 1939 sloužila divize u XVIII. horského sboru ve skupině armád "Jih". Z Polska se později přesunula do pohoří Eifel na západní frontě. V 03/ 1940 byla 3. divize přemístěna z Hunsrücku do severního německa, odkud 139. pluk odplul k Narviku. Po tvrdých bojích o tento přístav byla 3. divize reorganizována a přesunuta nejprve do severního Norska a později do Finska, do oblasti proti Murmaňsku. Po krátkém odpočinku a znovuzformování v Německu se vrátila opět nakrátko do Norska a potom byla přesunuta do Revalu a na další úseky východní fronty. počátkem jara roku 1944 byla divize na jižní Ukrajině u 6. armády, potom do října tohoto roku u maďarského 9. sboru (německá 8. armáda), který bojoval v Maďarsku. Pod tlakem Rudé armády ustoupila divize na Slovensko, kde přešla pod 1. tankovou armádu a koncem války sloužila u XXXXIX. horského sboru v Horním Slezku. Spolu se zbytky této armády byla zajata sovětskými vojsky.



Polské tažení

Plán - ke krytí rozšiřující se mezery mezi 1. a 2. horskou divizí nasazeny části 3. divize s úkolem držet frontu. postup byl tak rychlý že toho nebylo zapotřebí a tak se přesunula na levé křídlo XVIII sboru k ochraně před útoky z prostoru od řeky Bug.


Norské tažení

139. pluk se vylodil u Narviku. Vylodění a obsazení města proběhlo beze ztrát. Po bitvách ve fjordu byly posádky potopených torpédoborců zařazeny do obrany a obrana posílena o děla z potopených lodí.
13.4. 40 byla vyslána podél železniční trati do Švédska jedna rota s improvizovaným obrněným vlakem, která se střetla s norským praporem. Byl dobyt most i Bjornfellský tunel. Norská jednotka byla zatlačena do Švédska.
Po vylodění 24. britské brigády a jejím spojení s 6. norskou divizí následovaly už jenom obranné boje. Německý perimetr byl zatlačován neustále zpět. Spojenci posíleni dvěma prapory francouzské cizinecké legie a polskými horskými myslivci 27.5.40.
23., 24., 25. 5. seskočily na padácích posily parašutistů a též dvě roty 137. horského pluku.
8.6. 40 boje skončily.

Operace - Polsko - 09.1939
3 Dywizja Górska:
dowódca dywizji – gen. mjr Eduard Dietl,
dowódca 138 Pułk Strzelców Górskich – płk Wilhelm Weiss,
dowódca 139 Pułku Strzelców Górskich – płk Alois Windisch,
dowódca 112 Pułku Artylerii Górskiej – płk Eugen Meindl


Franz Kurowski, Generaloberst Eduard Dietl: Deutscher Heerführer am Polarkreis, wyd. 1990
Roland Kaltenegger; Die deutsche Gebirgstruppe 1935-1945, wyd. 2000

Vznikla 1.4.1938 v Gracu po anšlusu Rakúska zlúčením 5. a 7. divízie rakúskej armády (Bundesheeres) a začlenením do nemeckého Wehrmachtu. Zúčastnila sa poľského ťaženia a
od 10. novembra 1940 bola medzi inváznymi jednotkami v Nórsku. V máji 1940 horský peší pluk 139 a I. oddiel horského delostreleckého pluku 112 boli preradené do novo sa
formujúcej 6. horskej divízie.
V lete 1940 v Nemecku bola divízia preformovaná, vrátila sa späť do Nórska. V júni 1941 bola presunutá v rámci plánu Barbarosa cez Fínsko do Murmanska. Zúčastnila sa tiež bojov
pri Stalingrade.
V roku 1943 jej organizácia prešla niektorými zmenami v delostreleckom pluku. V roku 1944 bol prieskumný oddiel 95 preformovaný na „Nórsky“ prieskumný oddiel 95. Divízia
viedla obranná boje vo východnej Ukrajine a v októbri operovala v Maďarsku.
Na Slovensko divízia prišla z Východných Karpát cez Maďarsko v novembri 1944. Bola súčasťou IX. (maďarského) armádneho zboru 8. armády skupiny armád Juh, na Slovensku
bola súčasťou XXIX. armádneho zboru 8. armády. V januári 1945 prešla do XVII. armádneho zboru 1. tankovej armády skupiny armád „A“.


V čase svojho vzniku divízia bola zložená z :
-Plukov horských strelcov 138, 139
-Pluku horského delostrelectva 112
-Prieskumného oddielu 112
-Protitankového oddielu 48
-Práporu horských ženistov 83
-Divízna podporná jednotka 68


Od roku 1942 do jej organizácie patrili:
-Pluky horských strelcov 138, 144
-Pluk horského delostrelectva 112
-Cyklistický oddiel 95
-Oddiel stíhačov tankov 95
-Prápor horských ženistov 83
-Divízna podporná jednotka 68


Velitelia 3. horskej divízie:
1938-1940 genpor. Eduard Dietl
1940-1943 genpor. Hans Kreysing
1943-1944 genpor. August Wittmann
1945 genpor. Paul Klatt (06.12.1896 - 03.07.1973)


Koncom decembra 1944 jednotky Červenej armády V Maďarsku dosiahli slovenskú hranicu. Aby sa zabránilo ďalšiemu prenikaniu protivníka, na začiatku januára 1945 bol na
juhu Slovenska vytvorený nový nemecký front, ktorý prebiehal severovýchodne od Rimavskej Soboty.
3.hd po úporných bojoch spojených s veľkými stratami v Maďarsku v priestore Nyiregyhaza – Miskolc bola zatlačená cez Putnok do Slovenského Rudohoria. Od začiatku
januára bola dislokovaná v priestore Batka – Tornaľa, 20 km východne Rimavská Sobota. Tu museli jednotky divízie odolávať sústavným tvrdým útokom Červenej armády.
V priebehu bojov medzi 14. a 21. januárom 1945 musel byť priestor KALOCSA opustený. Partizánske skupiny po nociach prepadávali zásobovacie transporty, zaminovávali
cesty a vyhadzovali do vzduchu mosty.
3. hd, aby nebola odrezaná od hlavných síl, sa medzi 22. a 27. januárom 1945 musela stiahnuť cez Ratkovú, Jelšavu a Dobšinú na obrannú líniu na rieke Hron pri Brezno, ktorá
prebiehala severojužným smerom. 1.prápor 138. pluku, ktorý mal zabezpečovať styk s pravým susedom, bol 29.1.1945 pri presune do obce Krám, 6 km j. Brezno, v neprehľadnej úzkej bočnej doline Hrona napadnutý partizánmi a mal veľké straty.
Do 9. februára 1945 bojovala divízia v údolí rieky Hron. V ďalšom bola vystriedaná a premiestnená cez B. Bystricu – Zvolen – Kremnicu – Martin do Ružomberka. Koncom
februára bola vystriedaná (320.V.G.D.), cez zasnežené priesmyky západne od Žiliny presunutá do Beskýd, kde zaujala nové postavenie v priestore Jablunkov – Skoczow – Czarna Woda, ktoré sa im podarilo držať do začiatku apríla. Keď protivník zahájil postup v smere Graz – Viedeň – Brno, začala 4. apríla 1945 divízia opäť ustupovať na čiaru rieky Olše pri Tešíne. V priebehu ďalších ústupových bojov v priestore Fryšták, Těšín a Frýdek na začiatku mája 1945 sa divízia pokúsila prebiť na západ cez Příbor, Nový Jičín, Hranice na Moravě a Olomouc.
Po čiastočnom obsadení Olomouca protivníkom 7.5. bol 1.prápor 138. pluku a jedna rota
83. ženijného práporu podriadená veliteľovi opevneného priestoru (festungs-kommandanten).
Podarilo sa dobyť južnú časť mesta a zabezpečiť tak ústup 4. hd. Potom sa divízii podarilo stiahnuť na západ v smere Velké Meziříčí a Havlíčkův Brod.
Do kapitulácie (8.5.1945) a ukončenia bojov (10.5.) sa len málo príslušníkom divízie podarilo dosiahnuť americké línie.


Zdroj:
http://www.liponet.sk/obv_szpb/Boje/V.pdf

Under martial denníka 18.army (CHA) 1.colors 138. mountain regiment, together with the 83. mountain ženijným práporom stronger koncom marc defenses on čiare Trstená - Námestovo. Ich another movement, respectively. or sa attended the retreat the battle or boli after prelomení front premiestnení to Ostrava nie is simmilar spomínaný..

3. mountain divízia sa koncom August 1939 presunula on územie Slovak republic to priestoru west of the High Tatras, odkiaľ started fighting pôsobenie in attack on Poľsko in septembri 1939. Home the role of divízie bolo viesť main strike (in cooperation with the 2. tank divízíou and 4. ľahkou divíziou) on the smere Rabka - Krakow and súčasne kryť right side 14. army.

Source: Baka, Igor: the Slovak republic and the nazi agresia against Poľsku; the military history institute in Bratislava 2006

.