This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
orenburský kozák
*5.8.1879, Kazalinsk
+19.2.1921, Sujdun
1899 ukončil Nikolajevské jezdecké učiliště v Petrohradě
Nastupuje u 1. orenburského kozáckého pluku
Během služby v Charkově absolvoval kurz elektotechniky na Nikolajevském tech. učilišti.
1904 nastupuje do akademie generálního štábu
přerušuje studium a účastní se v řadách 2. mandžuské armády rusko-japonské války
1908 dokončuje akademii genštábu
Do 1914 inspektor orenburského kozáckého učiliště
1912 získává hodnost podplukovníka
Během první světové války formuje střelecký divizion (a velí mu)
Je zraněn na řece Prut.
Po vyléčení se vrací jako velitel ke svému 1. orenburskému kozáckému pluku na rumunské frontě.
Po únorové revoluci je delegátem pluku na 1. všekozáckém sjezu v Petrohradě. Zde byl zvolen zástupcem
předsedy Sovětu svazu kozáckých vojsk.
V červnu 1917 předsedá 2. všekozáckému sjezdu.
září 1917 povýšen na plukovníka
Od 13.10.1917 ho vojskový parlament zvolil atamanem
8.11.1917 opouští Petrohrad a odjíždí do Orenburgu
28.11.1917 Dává rozkaz k zatčení orenburského sovětu, likvidaci voj. rev. rady a vyhlašuje mobilizaci.
V prosinci útočí bolševické jednotky na Buzuluckém směru.
Dutov je nucen ustoupit a 31.1.1918 vyklízí Orenburg a ustupuje do Věrchněuralsku a potom do turgajské stepi.
Po kozáckém povstání (stejně jako na Donu došlo k povstání po jarní setbě) se 7. července 1918 vrací do Orenburgu.
Účastní se na práci KOMUČe a po omském převratu uznává vládu adm. Kolčaka
srpen 1918 povýšen na generálmajora.
září 1919 povýšen na generálporučíka.
Na podzim 1919 ustupuje do Semireče, kde předává velení atamanovi Anenkovi.
Na jaře jsou orenburské jednotky vytlačeny ze Semireče ustoupily do Číny
Ve městě Sujdun je smrtelně raněn (spolu se dvěma členy štábu) sovětským agentem.
Jeho hrob byl zničen během kulturní revoluce.
