11.11.2008 - USAF v roce 1968 ztratila v Grónsku jadernou bombu

Podľa informácií webstránky britskej stanice BBC sa incident odohral pred štyridsiatimi rokmi a bombu sa dodnes nepodarilo nájsť. Spojené štáty pritom v minulosti niekoľkokrát tvrdili, že vždy všetky bomby našli.


Bombardér B-52 sa zrútil v januári 1968, zrejme pre technickú poruchu, pri americkej leteckej základni v grónskom Thule.




zpravy.idnes.cz

No novinári zas objavili Ameriku... O tom incidente sa všeobecne vie.


Akého typu to boli bomby? Aký materiál používali?


Na mieste nehody sa našli 3 kg plutónia v zoxidovanej podobe na mieste požiaru lietadla, ďalšie 3 kg sa zozbierali medzi troskami. Zhruba 0,5 kg plutónia rozptýlených v malých častiach sa neskôr našlo na morskom dne. Časť plutónia mohla byť rozviata v mikroskopických množstvách do okolia...


V googli stačí dať vyhľadať Thule 1968.

Na bomu sa pouziva Pu-239. Ak bola plutoniova... Co mohla byt.


Trochu drzo si tipnem. Ak by sa nepouzil neutronovy odrazac, tak by tam mohol byt okolo 50kg cisteho Pu. S odrazacom (co sa asi pouzil) cca o 40% menej teda okolo 30kg.


Vychadzal som z tohoto ( ucivo zo skoly, co si este pamatam, dufam, ze sa nemylim ) :
Vo vseobecnosti sa hovori o 16kg ako o kritickom mnozstve. Pricom v pripade pouzitia neutronoveho odrazaca je kriticke mnozstvo 10kg. Ak je uvazovana ucinnost 1kg cisteho Pu-239 cca 20kt TNT. Ak sa vsak pouzije viac Pu, tak ucinnost nerastie linearne ale trochu viac (nepamatam si, ci ta zavislost ma dake meno).


Edit: Taka hypoteza ma napadla...
Buko spominal poziar lietadla a miesto kde sa naslo Plutonium. Ak sa Plutonium naslo na zhorenisku, tak mohlo ciastocne aj zhoriet. Dostatocne ciste plutonium je horlave.

Zhorenie plutonia napadlo aj mňa. Len som nemal čas hľadať vzorce - horenie je vlastne oxidačná reakcia Pu + O2 - len neviem čo je výsledkom - či nejaký pevný oxid (to čo sa našlo na mieste havárie), alebo niečo uniká aj vo forme plynu.

buko1: Byly to čtyři pumy Mk-28. Verzi nevím.


Na fotografii dole je bomba stejného typu, ne nutně stejné verze (tady je to Mk-28RI)vyzdvižená po incidentu z 17.ledna 1966 nad východním Španělskem.


zdroj: James N. Gibson, Nuclear Weapons of the United States, 1996.

Zatiaľ som zistil len celkovú hmotnosť - od 771 po 1053 kg. Mohutnosť tiež kolísala podľa verzie - od 70 kt po 1,45 Mt.


nuclearweaponarchive.org
http://www.globalsecurity.org/wmd/systems/b28.htm

Termonukleární nálož Mk-28 byla používána v celé řadě zbraňových systémů.
V podobě hlavice (Warhead) W-28 to bylo ve střelách MGM-13/CGM-13 Mace a AGM-28 Hound Dog v obou případech se strategickou ráží udávané obvykle 1,1Mt TNT.
Z gravitačních pum (Logické označení B-28 se dost možná nepoužívalo) to bylo v několika verzách.
Mk-28EX (External) (nebržděná o hmotnosti 925kg)
Mk-28RE (Retarded External) Bržděná o hmotnosti 1061 kg
Jedna z nich, pravděpodobně Mk-28RE je i na Tvé fotografii. Mohla ji nosit většína strojů USAF a USN a byla vyráběna v řadě ráží. (Nahrazena později B-61)


Interní varianty byly určeny pochopitelně do pumovnic na vnitřní zavěšení:
Mk-28IN (Internal) nebržeděná verze (898kg)
Mk-28FI (Full Fusing Iternal)(1060kg)a
Mk-28RI (Retarded Internal)(1060kg) jako verze bržděné.


Pravděpodobně (s vysokou jistotou) právě jedna ze dvou posledních verzí byla na palubě onoho B-52.


Pum byla řada modifikací a ráží, tato univerzální puma byla ve výzbroji až do roku 1991 (FI a RI).


Zdroj viz výše.

All four bombs were destroyed when the B-52 hit the sea ice at 450 knots (USAF Nuclear Safety, Vol. 60, Pt 1, Jul-Aug 1968. Declassified from "Secret, Restricted Data"). Components that were not immediately destroyed in the explosion and fire were widely scattered in a one mile by three mile area. Four boost reservoirs were recovered on the frozen sea ice, along with one complete secondary, and parts for two additional secondaries. A subsequent underwater search found additional weapon components to include a cable fairing, polar cap, and a three foot by one foot section of a weapon case. On 10 November 2008, the British Broadcasting Service ran a story claiming that a "missing nuclear bomb" was left at Thule.


No podle Wikipedie a dalsich zdroju to vypada, ze vubec zadna bomba nechybi


Nicmene i pokud by chybela nechapu tu hysterii, kterou se snazi asi BBC vyvolat. S nejvesti pravdepodobnosti by jakekoli zbytky bomby lezeli minimalne pod 20 metrovym nanosem ledu, tak jako tomu bylo v pripade tech letadel, co pristali v Gronsku nebo kde nekdy kolem roku 1947.