Chmelnickij, Bogdan Michajlovič

Bogdan M. Chmelnickij - hejtman Ukrajiny


(1595 - 1657)


- vůdce osvobozenecké války proti Polsku

Bohdan Zinovij Michajlovič Chmelnyckij


1595 - 6. 8. 1657


vůdce Záporožských kozáků, hejtman Ukrajiny


Bohdan Chmelnyckij se narodil roku 1595 pravděpodobně v Čyhyryně polskému, nebo rusínskému šlechtici. Byl vychováván v jezuitské škole, ale na rozdíl od ostatních se nehlásil ke katolictví nijak horlivě a později přestoupil k pravoslavné církvi, kterou vyznávala většina kozáků a rusínských sedláků. Chmelnyckij sloužil v Čyhyryně jako "sotski" (nižší důstojník velící stovce jezdců-setník) u oddílu registrových kozáků jako poddaný polského magnáta Stanislava Koniecpolského. S ním se také účastnil katastrofální bitvy na Cecorském poli roku 1620. Jeho nepřítomnosti v Čyhyryně využil Koniecpolského správce Daniel Czapliński, Chmelnyckého osobní nepřítel, aby přepadl jeho statek Subotiv, zabil jeho syna a odvlekl jeho ženu.


Tato křivda spolu s Chmelnyckého ambicemi vedla k tomu, že se rozhodl připravit povstání proti Polsku. To nebylo příliš složité, vzhledem k tomu, že většina Ukrajinců byli pravoslavní křesťané, zatímco Poláci byli katolíci a polští magnáti Ukrajinu nemilosrdně vysávali. Povstání, na rozdíl od mnoha předešlých, bylo úspěšné, hlavně díky Chmelnyckého organizátorskému a diplomatickému talentu. Chmelnyckij se spojil s Krymskými Tatary a po několika měsících byla Ukrajina zbavena polských šlechticů, úředníků a také židů. Židé byli v průběhu Chmelnyckého povstání obzvlášť krutě pronásledováni a odhaduje se, že od 50 000 až do několika set tisíc židů bylo zabito. Polský král se pokusil povstání porazit vojensky, ale jeho vojska byla poražena v bitvách u Žlutých Vod, Korsuně a Pylavců. Po těchto porážkách byla s Chmelnyckým uzavřena Zborovská mírová smlouva, která přiřkla kozákům značná práva a také velkou sumu pěněz.


Avšak i po uzavření míru nepřátelství přetrvalo a roku 1651 bylo ukrajinské vojsko zrazeno svými tatarskými spojenci a v bitvě u Berestečka utrpělo zdrcující porážku, po které byli přinuceni podepsat Bělocerkevský mír. Po této porážce byla Ukrajina vážně oslabena a Chmelnyckij obávající se polského vpádu uzavřel Perejaslavskou dohodu s ruským carem Alexejem I., která fakticky znamenala připojení Ukrajiny k Rusku.


V průběhu Chmelnyckého povstání padlo nebo bylo povražděno přes milion obyvatel Polsko-litevské unie a několik set tisíc Ukrajinců. Povstání sice Ukrajinu odtrhlo od Polska a na krátký čas ji osvobodilo, ale v konečném výsledku bylo neúspěšné a Ukrajina byla připojena k Rusku.



zdroj:
ru.wikipedia.org