This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Děkuji za info Zjistil jsem v časopise Obrana národa další informace o bojích v kasárnach a že se jednalo o 8.pěší pluk (Slezský) který byl dislokován ve Frýdku-Místku za úkolem obrany hranic na Hlučínsku a Bohumínsku.V podvečer 14.3.39 došlo k bojům v objektu kasáren a udajně po spotřebování munice se pěší pluk vzdal.Celý boj zůstal beze ztrát na straně armády ČSR ale počty zraněných nebo mrtvých německých vojáků jsem nezjistil.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace z knihy Jaroslava Čvančary "Někomu život, někomu smrt 1939-1941":
"Slezský Místek. Objekt Czajankových kasáren 3. praporu 8. pěšího pluku. 14.3.1939 kolem 18:00 hodiny je zde v činné službě jen asi 300 českých vojáků. Slovenští vojáci byli v souvislosti s vyhlášením samostatného slovenského státu odveleni na Slovensko. Německé motorizované jednotky přijíždějící Příborskou ulicí směrem od Nového Jičína jsou v kasárnách přivítány jinak, než si představovaly. Rozpoutává se urputný, nelítostný boj. Kolem kasáren leží mrtví a ranění němečtí vojáci. Velitel 12. kulometné roty 3.praporu 8. pěšího pluku-Slezského, kpt.Karel Pavlík excelentně řídil boj. V jeho závěru osobně pálil z lehkého kulometu, a když došly náboje, střílel z pistole. Po čtyřiceti minutách velení praporu na základě rozkazu ukončilo palbu. Obránci vyvázli s dvěma lehce raněnými. Údaje o německých ztrátách se různí. Podle jedné verze přišlo o život patnáct, podle jiné osmnáct i více německých vojáků"
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Na motivy této události byl v roce 1956 natočen fil režiséra Jiřího Sequense "Neporaženi". Jinak ale dosti naivní dílko zajímavé snad jen tím že jsou zde zajímavé záběry z dělostřelecké tvrze Adam. Kostra boje v Místku ve filmu vypadá asi takto: Vše v rukou komunistů; Němci mají desítky mrtvých a útočí na kasárna i dělostřelectvem; Češi mají také řadu mrtvých; žádný kontakt s velením; velitel vojáků se zastřelí; čeští vojáci nakonec uniknou na lodičkách po řece asi do Polska...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Jen bych doplnil, že kpt.Pavlík měl v úmyslu Němce napadnout s údernou skupinou, ta měla být složena z dobrovolníků a velením byl pověřen poručík Martínek.Bohůžel byl pokus neúspěšný. Ještě bych dodal, že14.března byl shodou okolností odvolán velitel praporu podplukovník Štěpina na posádkové velitelství a velení jednotky se tak ujal kpt.Pavlík. Po boji, když došla munice měli být vojáci odvezeni do zajateckého tábora, ale na rozkaz velitele německé jendotky byli důstojníci propuštěni domů a vojáci navráceni do kasáren.Kapitán Pavlík poté za Protektorátu spolupracoval s odbojem, po svém přeložení do Prahy spolupracoval i s lidmi okolo škpt.Václava Morávka.Při jedné schůzce 4.září 1942 byl zatčen gestapem a po mnoha výsleších v lednu 1943 v Mauthausenu.Po václe mu byl udělen Čs.válečný kříž 1939 in memoriam.
Zdroj:Areport(vojenský čtrnáctideník), číslo 5/2004, Galerie hrdinů
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Suhlas s Janem, ten film je dosti naivní, však je taky z 50. let. Zajímavé jsou kromně docela autentických zbraní i herecké výkony....., jinak nic moc....
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Kapitán Pavlík byl skutečně umučen v koncentračním táboře,ale zdaleka není vyloučeno,že stejný osud postihl i další vojáky a poddůstojníky z této posádky.I tak jejich boj byl hrdinný a patří jim obdiv a sláva,v žádném případě nesmí být zapomenuti.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ještě bych dopsal nějaká zjištení která jsem dohledal .........Skoro nikde se nedalo dohledat která německá jednotka vlastně na 8.pěší pluk zaútočila.V předválečných plánech na obsazení ČSR se ale dalo vyčíst že na obsazení bude nasazena 2. armáda přesněji VIII. divize,přímo na Czajankovy kasárna měl útočit 84.pluk ale nic dalšího jsem se nedozvědel.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ještě zajímavost o působení praporu za mobilizace 38 - v právě vydané knize "Opevnění IV. sboru - část 1.: Záchytný hák na řece Olši" (k dostání například na www.bunkry.cz) jsem se dočetl: Hraniční úsek pěšího pluku 8 (velitel plk. Florián Eliáš s velitelstvím v Místku) byl v prostoru Nový Bohumín - Karviná - Louky nad Olší; III/8 prapor měl stanoviště velitele pplk. Štěpiny "asi" ve Stonavě (Albrechticích). Ve Frýdku měl ještě mírovou posádku 2. cyklistický prapor.
