Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
16,570 m
54ft 4,36in
Délka: Length:
11,710 m
38ft 5,01in
Výška: Height:
3,700 m
12ft 1,66in
Plocha křídla: Wing Area:
34,00 m2
365.97 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
204,00 kg/m2
41.78 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
2
Typ: Type:
Micubiši Ha-112-II Ru vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o vzletovémm výkonu 1 103 kW (1 500 k), 919 kW (1 250 k) při 2 500 ot/min v h= 8 200 m a 735 kW (1 000 k) při 2 500 ot./min v h= 10 000 m. Vrtule trojlisté s konstantní rychlostí otáček o průměru 3 000 mm.
Mitsubishi Ha-112-II Ru, fourteen-cylinder air-cooled two-row radial engines, rated at 1,479 hp for take-off, 1,233 hp at 26,900 ft at 2,500 rpm and 1986 hp at 32,810 ft at 2,500 rpm, driving a three-blade constant-speed metal propellers of the diameter 9ft 10,11in.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
2 120 l + 2x 160 l v přídavných nádržích.
560 UK gallons and 84.5 UK gallons in two drop tanks
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
580 km/h v 10000 m
360.4 mph in 32808 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
530 km/h v 6000 m
329.3 mph in 19685 ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
12,1 m/s
2381.9 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
9,0 min do 5000 m
9,0 min to 16404 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
13500 m
44291 ft
Dolet: Range:
1800 km
1118.5 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
1x pevný kanón Ho-203 ráže 37 mm s 35 náboji 2x pevný kanón Ho-5 ráže 20 mm (po 200 nábojích)
One fixed forward-firing 1.46 inch Ho-203 cannon in nose, 35 rpg and two fixed forward-firing 0.79 inch Ho-5 cannon in the fuselage belly, 200 rpg.
Uživatelské státy: User States:
-
-
Poznámka: Note:
Výškový stíhací letoun s přetlakovou kabinou.
Vývoj výškových stíhaček Ki-108 začal v dubnu 1943, kdy Rikugun Koku Hombu prosadilo svůj požadavek na jednomístný letoun, který by byl vybaven přetlakovou kabinou. Šéfkonstruktér Takeo Doi upravil podle těchto požadavků sedmý a osmý prototyp dvoumístného bitevního letounu Kawasaki Ki-102b. Úprava se týkala instalace přetlakové kabiny, tedy spíše pouzdra, zde bylo využito zkušeností s experimentálním letounem Tachikawa SS-1. Kabina byla opatřena utěsněným vstupem a v horní části byla dvojitá okna, která vystupovala nad trup. V kabině byl tlak odpovídající výšce 3 000 m a bylo jej možno udržet až do výšky 10 000 m. Dále byla pozměněna sestava zbraní, kanón Ho-203 ráže 37 mm byl schopen zničit i velké čtyřmotorové Boeingy B-29 jediným zásahem, doplněn byl dvojicí výborných dvacetimilimetrových kanónů Ho-5. Dobré výškové vlastnosti měly letounu zaručit turbokompresory přeplňované motory Ha-112-II Ru. Tyto motory však nebyly příliš spolehlivé, protože trpěly častými poruchami turbokompresorů. Oba prototypy byly dokončeny v červenci a v srpnu 1944 a neprodleně se zapojily do letových zkoušek, tyto zkoušky však nebyly kompletně ukončeny.
High-altitude fighter prototype with pressurised cabin.
Development of the Ki-108 began in April 1943 to meet an operational requirement for a single-seat high-altitude fighter. As the Kawasaki engineering team was already committed to several new projects, Takeo Doi suggested that to save time the new aircraft be developed along the lines of the Ki-96. The proposal was accepted by the Koku Hombu and design of the pressure cabin for installation in the Ki-108 began at once. Benefitting from the experience acquired with the Tachikawa SS-1 research aircraft, Kawasaki's engineers strove to obtain a hermetically sealed cabin to avoid boosting the capacity of the cabin blowers. Accordingly the pressure cabin of the Ki-108 was fitted with an airtight entrance door and a double-glazed canopy, and it was hoped that an equivalent pressure of 9,845 ft could be maintaned up to 32,810 ft. In the spring of 1944 the seventh and eighth Ki-102b airframes were fitted with the pressure cabin and modified tail surfaces to serve as Ki-108 prototypes. Completed respectively in July and August 1944. Flight trials, although hampered by many air raid alerts and plagued by minor technical difficulties with the turbosuperchargers, progressed slowly, the aircraft itself was considered to be a success.
Zdroje: Sources:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis Maryland, Reprinted 1990, ISBN-0-87021-313-X William Green a Gordon Swanborough, The Complete Book of Fighters, Salamander Books Ltd; New Ed edition, 2001, ISBN-10: 1-84065-269-1 Tadashi Nozawa, Encyclopedia of Japanese Aircraft 1900-1945, Volume 4, Kawasaki Aircrafts. Shuppan-Kyodo Publishers, Tokyo, Japan, rok 1960 Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1 Famous Airplanes of the World, Army Experimental Fighters, No.24, Bunrindo Co-Ltd., Nakano Koku, Japan L+K č.4/1975, Václav Němeček, Letadla 39-45, Kawasaki Ki-108 a Ki-108 KAI http://www.airwar.ru/enc/fww2/ki108.html www.aviastar.org http://www.airtoaircombat.com/detail.asp?id=585 ww2drawings.jexiste.fr www.historyofwar.org archiv autora
