LXD1

LXD1 Navy Type D


Kategorie: jednoplošný velký dopravní letoun Type D
Původní označení: Douglas DC-4E


Nasazení:
Po neúspěchu DC-4E „Super Mainlineru" byl tento prototyp dopravního letounu uvolněn pro export. Jednalo se přitom o dobrou a technicky zdařilou konstrukci, ale americké letecké společnosti se rozhodly pro konkurenční Boeing „Stratoliner“. Japonsko v té době stálo před problémem jak postavit velký bombardovací letoun, který požadovalo námořní letectvo ve svých specifikacích 13-Shi. Padlo rozhodnutí, že konstruktéři by se mohli seznámit s novými techlogickými prvky a získat zkušenosti se stavbou tak velkého letounu právě na tomto prototypu. Japonská letecká společnost Nipon Koku K.K., proto projevuje o DC-4E zájem a posléze prototyp i kupuje. Do Japonska se prototyp dostává v lednu 1939 je označen jako LXD1, jeho první cesta vedla do továrního hangáru Nakajimy, zde byl rozebrán a prozkoumán. Na základě tohoto vcelku dobrého dopravního letounu byl postaven nový nevyhovující bombardovací letoun Nakajima G5N, nejednalo se však pouhou kopii DC-4E.


Ještě jedna zajímavost: Tavárna Douglas chtěla přelétnout s letounem do Japonska, Japonci to však odmítli. Báli se, že by navigační údaje by mohlo získat americké válečné letectvo, proto byla přeprava uskutečněna lodí.


Zdroje:
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski:"Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2; Lampart; rok 2000; ISBN 83-86776-00-05
archiv autora