This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Samotného mne tato otázka velmi zajímá, ale předpokládám, že v současné době Vojenský archiv v Invalidovně po loňských zničujících povodních není zrovna "ideálně" přístupný. Pražští napoví.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Napadlo mne, že když tu tato sekce fora je, měla by se využít pro to, jak je pojmenována. Tedy mělo by se tu rozebírat téma čs. legií v době I. sv.války. Nuže sem s tím
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Na přání zde tedy uvádím soupis HLAVNÍCH bojů čs. legionářů v Rusku:
Rok 1914 19.11. - první boj čs. dobrovolníků v rámci České družiny. I. rota se střetla v boji s rakousko-uherskými vojáky u Tarnova. Následovaly až do konce ledna 1916 četné rozvědky, často bojem
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Boje čs. legionářů v Rusku - rok 1917: 2.7. - Bitva u Zborova. Čs. střelecká brigáda o síle asi 3.500 mužů (1.stř. pluk „M.J. Husa“, 2.stř. pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3.stř. pluk „Jana Žižky z Trocnova“) v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, na vedlejším směru, dosáhla slavného úspěchu, kdy nadšeným útokem prorazila přes 4 linie pozic rakousko-uherské armády, až do hloubky asi 5 km, získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti ní stál nepřítel, o síle asi 5.500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla slabou výzbroj, kulometů zoufalý nedostatek a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády – 185 padlých a zemřelých následkem zranění, a asi 700 zraněných.
II.pol července - Po bojích u Tarnopole, při zadržovacích bojích soustředěného silného útoku německých a rakousko-uherských armád, následoval tzv. „tarnopolský ústup“, jehož se výrazně zúčastnila i Československá brigáda. Ta na sebe dokázala bojem poutat a zadržovat několik divizí nepřítele, čímž umožňovala stažení okolních ruských jednotek. Spořádaně kladla houževnatý odpor.V nejtěžší situaci bojoval 2.stř. pluk „Jiřího z Poděbrad“, ale ztráty byly i u ostatních pluků. V těchto bojích, kdy se podařilo nakonec Čs. brigádě bojem ustupovat v zadních vojích ruské armády, padlo 320 čs. dobrovolníků.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Boje čs.legionářů v Rusku - rok 1918:
29.1. - U Nižněudinska došlo k bojům mezi čs. jednotkami a bolševickými oddíly.
25.2. - U Korostyševa na Ukrajině zadržoval bojem 1.stř. pluk „M.J. Husa“ německé jednotky.
2.3. - 2. stř. pluk „Jiřího z Poděbrad“ úspěšně v boji o přechody přes řeku Dněpr u Kyjeva zadržel německé jednotky a přechody ubránil.
10.3.-13.3. - Bitva u Bachmače – 6. stř. pluk „Hanácký“, 7. stř. pluk „Tatranský“ a 4. stř. pluk „Prokopa Holého“, podporou prvních částí čs. dělostřelectva, úspěšně v tvrdém boji kladly houževnatý odpor velké přesile německých vojsk při obraně železničního uzlu, potřebného k přepravě čs. legie na východ. Podařilo se jim Bachmač ubránit a udržet tak cestu po železnici na východ pro všechny čs. jednotky až do projetí posledního čs. vlaku. V boji s přesilou padlo 45 čs. legionářů a dalších asi 210 bylo zraněno. 41 mužů bylo nezvěstných.
26.5. - Irkutsk – 2. čs. dělostřelecká brigáda se ubránila při předaní jejich vlaků před bolševickými oddíly.
27.5. - Zlatoúst – Štáb 1.stř. pluku „M.J. Husa“ se ubránil při přepadení jeho vlaku přesile bolševických oddílů.
28.5. - 7. stř. pluk „Tatranský“ dobyl v boji s bolševickými jednotkami město Nižněudinsk.
28.5. – 29.5. - 1. stř. pluk „M.J. Husa“ a 4.stř. pluk „Prokopa Holého“ dobyly v boji s přesilou bolševických jednotek město Penza.
29.5. - Město Kansk dobyto 1. úderným praporem po porážce bolševické přesily.
30.5. - Čs. jednotky dobyly město Syzraň po boji s bolševickou posádkou.
31.5. - V boji u Syzraně dobyl 4.stř. pluk „Prokopa Holého“ po boji s přesilou bolševických jednotek Alexandrovský most jako přechod přes řeku Volhu.
1.6. - 7.stř. pluk „Tatranský“ v bojích s vojskem bolševiků dobyl Marijinsk.
4.6. - Bitva u Lipjag – 4.stř. pluk „Prokopa Holého“ po těžkém boji se silnou přesilou bolševických pluků dobyl Lipjag.
5.6. - Čs. oddíly bojovaly v úseku Samary u města Bezenčuku proti bolševickým početným jednotkám.
6.6. - Čs. oddíly porazily bolševické jednotky v bojích u Marijanovky.
7.6. - Boje čs. oddílů I. ešalonu u Omska s bolševiky.
9.6. - Dobyt čs. legionáři po boji s bolševickými jednotkami Omsk.
13.6. - 3.stř. pluk „Jana Žižky z Trocnova“ bojoval u Trojicka proti přesile bolševických jednotek. Trojick se čs. legionářům nepodařilo dobýt.
16.6. - 1. úderný prapor porazil pětinásobnou přesilu bolševických jednotek v bitvě u Kljukvené.
18.6. - 3.stř. pluk „Jana Žižky z Trocnova“ dobyl v bojích s bolševickými jednotkami Trojick. - na samarském úseku fronty dobyli čs. legionáři po boji s bolševickou posádkou Bugurustan.
5.7. - 8.stř. pluk „Slezský“ po boji s bolševickými jednotkami dobyl s pomocí 5.stř. pluku „Pražský T.G. Masaryka“ město Nikolsk Ussurijský.
11.7. - V bojích na samarské frontě s bolševiky dobyl 1.stř. pluk „M.J. Husa“ Bugulmu.
14.7. – 16.8. - Boje o Bajkalské tunely a tím možnost spojení oddělených samostatně bojujících vojenských skupin čs. pluků. V bojích s bolševickými oddíly, které chtěly po ústupu tunely vyhodit do povětří, se podařilo čs. legionářům tunely zajistit a tím i uchovat možnost přesunu tímto směrem po železnici.
26.7. - Boje čs. legionářů o Kaul, železniční uzel, s bolševiky.
6.8. - Bitva u Kazaně – 1.stř. pluk „M.J. Husa“ dobyl po bojích s přesilou bolševických vojsk město Kazaň.
14.8. – 18.8. - Bitva u Bajkalu – Čs. legionáři odvážným překonáním Bajkalského jezera v říčních člunech provedli obchvat bolševických vojsk a úspěšně zaútočili proti přesile. Operace se účastnil velkou měrou 1. úderný prapor. V tvrdém boji padlo 22 čs. legionářů. Při vítězství čs. legionáři zajali velké množství nepřátel a válečného materiálu.
24.8. - 5.stř. pluk „Pražský T.G. Masaryka“ porazil bolševické jednotky u Krajevské.
srpen – září - Těžké boje čs. legionářů, všemi opuštěných včetně ruských „bílých“ spojenců, proti přesile bolševických pluků. Těžiště bojů nesl 1.stř. pluk „M.J. Husa“ a 4.stř. pluk „Prokopa Holého“. V beznadějné situaci, kdy Kazaň při své obraně nijak Čechoslováky nepodpořila a jen využívala jejich obranného boje, zahájily čs. legionáři 10.9. před velkou valící se přesilou nepřítele ústup z Kazaně.
2.10. - Následně po ústupu od Kazaně ustoupil po předchozích těžkých bojích 4.stř. pluk „Prokopa Holého“, prakticky opuštěn ruskými „bílými“ spojenci, před valící se přesilou bolševiků ze Syzraně za Volhu.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Boje čs.legionářů v Rusku - 1920: leden - Boje 2.stř. pluku „Jiřího z Poděbrad“, 3.stř. pluku „Jana Žižky z Trocnova“ a 4.stř. pluku „Prokopa holého“ s oddíly atamana Semenova, které se pokoušely ovládnout sibiřskou magistrálu a napadaly čs. oddíly. Magistrála byla čs. legionáři nakonec ubráněna.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Nevím, zda boj u Buzuluku lze řadit mezi ty nejdůležitější bitvy, ale budiž. Malá perlička - Když ve II. sv. válce se zde formoval 1. čs. prapor (L.Svoboda), setkával se u některých místních obyvatel s neochotou a od místních komunistických funkcionářů s výtkami, že Čechoslováci jim v osmnáctém roce během bitvy "zniřili" most. Aby si získali opět místní obyvatelstvo, postavili naši vojáci tehdy tedy buzuluckým občanům most znovu - zbrusu nový!
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Děda byl legionářem v Rusku a stihl jako jeden z mála i Francii u 21.čs. střeleckého pluku v hodnosti střelce,ze které si přinesl Verdunskou medaili (dostali ji pouze přímí účastníci bojů).Mám z archivu v Praze kopie všech jeho materiálů,bohužel u obdržených vyznamenání není tato medaile uvedena.Můj dotaz zní,zda existuje seznam vojáků,kteří dotyčnou medaili obdrželi nebo je ještě jiná možnost jak se ujistit,že byl jejím skutečným držitelem (darovací dekret se nedochoval) a že ji třeba nedostal od francouzského kamaráda. Za jakoukoli odpověď díky. :-)Tom
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Tvůj děd velmi pravděpodobně přijel do Francie z Ruska v některém ze dvou transportů čs. legionářů. První vedl kpt. Otakar Husák, druhý mjr. Hynek Gibiš. S jedním z těchto transportů tedy přijel. Čs. legionáři z Ruska se stali jedním ze základních kamenů tvrdého jádra 21. čs. střeleckého pluku čs. vojska ve Francii. Tento pluk byl po vycvičení a hlídkové činnosti v zázemí spolu s 22. čs stř. plukem nasazen v v tvrdém boji o Vouzers a Terron. Zde se v boji Čechoslováci velmi vyznamenali (viz. můj článek zde na válce) a dodnes tam na ně vzpomínají. Jelikož se tato dvě místa nachází cca 60 km od Verdunu, je možné, že někteří účastníci těchto bojů obdrželi i tuto medaili za svou účast v bojích v oblasti. Jinak si to těžko dokáži vysvětlit, protože samotných bojů o Verdun se nemohl jako příslušník 21. čs. stř. pluku (a tím bezpochyby jako čs. legionář z Ruska byl) zúčastnit. Jinak seznamy udělených řádů a medailí se vytvářely vždy, takže i při této příležitosti jistě nějaký vytvořen byl. Otázkou je, kde je uložen. Vzhledem k tomu, že se jedná o pamětní medaili je možné, že ji udělovala například rada města a v takovém případě by o tom měly být materiály zřejmě ve Verdunu ve Francii.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
8) Díky za rychlou odpověď.Z Ruska ze Žitomiru opravdu odjel 7.10.1917 s 1.transportem kpt. O. Husáka a do Cognacu dorazil 13.11.1917. V záznamech má zapsánu účast v bojích ve Francii a v Alsasku. Jelikož byl zařazen k pomocné rotě (povoláním byl koňský řezník a uzenář) je docela pravděpodobné, že se do oblasti Verdunu dostal.Na stránkách Verdunu jsem sice nic nenašel,ale zkusím se zeptat někoho kdo umí francouzsky,třeba bude úspěšnější. Ještě bych se chtěl zeptat,zda neznáš někoho z této fotografie,kterou mám doma,jedná se s největší pravděpodobností o přísahu 21.čs.střeleckého pluku.:-)Tom
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Pokud zůstal v sestavě praporu kpt. Otakara Husáka velmi pravděpodobně zasáhl i do krvavých bojů o Terron. Ještě malá perlička - když čs. legionáři z Ruska dorazili lodí do Francie (prapor kpt. Husáka - 1.240 mužů), budili v přístavu svými ruskými uniformami velké pozdvižení u místních obyvatel, než ti pochopili, že se jedná o Čechy.
K fotografii - jedná se o velmi známou fotografii přísahy Československé brigády (21. a 22. čs. stř. pluk) ve Francii 30.6. 1918 v Darney. Praporečník drží prapor 21.čs. stř. pluku, darovaný městem Paříž, zhotovený dle návrhu malíře F. Kupky. Na fotografii bezpečně identifikuji Dr. Edvarda Beneše, vedle něho je myslím francouzský prezident Poincaré. Vedle toho voják se zdviženou dlaní k přísaze, za praporečníkem, by měl myslím stát velitel brigády plukovník A.Ch. Philippe. Vpředu stojí myslím kpt. Otakar Husák.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Díky za upřesnění.Jsem tu nový a mám takový námět k prodiskutování: co kdyby se tu zřídilo album k určování starých fotografií z 1.sv.války? Podle nějakého systému by se tam dávaly fotky a třeba by někdo poznal co a kdo na nich je, navíc by se tyto dostaly ze šuplíků na net a jistě by udělali spoustě lidem radost. Ten kdo by fotku umísti by k ní napsal vše co o ní ví, nebo co je třeba napsáno na zadní straně a ostatní by mohli třeba připsat něco dalšího. :-)Tom
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Kolegove, prosim, mozna nekdo objeví odpoved...muj pradeda Josef Vyležík - "zajat" na ruske fronte v roce 1917, dalsi osudy nezname, prisel z Ruska s legiemi pres Japonsko, nebo ameriku v roce 1920 - 1921...nemam vice udaju, zemrel, aniz jsem mohl vnimat jeho vypraveni.Pokud Vam to jmeno neco rika, budu vice nez stastny, pokud date vedet....Diky Bydliste:Klimkovice, okres Novy Jicin...Povolani...v te dobe nevim, pozdeji mistr ve Vitkovicich...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Panove, mam otazku tykajici se zarazeni cs. rozvedciku do sestavy legii. Podle informaci, ktere mam byli cs. pruzkumne roty zarazeny po oficialnim vzniku legii do 2.praporu 1.strelecko pluku, ktery byl pozdeji precislovan na 31.strelecky pluk. Dale se ale uvadi, ze z deviti samostatnych rot vznikl 39. pluk k pozdejsimu datu. Muzete mi nekdo tento rozpor vysvetlit?. Osobne znam pribeh jednoho byvaleho clena pruzkumne roty, ktery se jako clen teto roty vyznamenal na Piave a do vlasti se vratil jako prislusnik 31. a ne 39. pesiho pluku, jak by se asi dalo cekat.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Je to jednoduché. Jelikož v r. 1918 byla vedením čs. odboje vyhrazena čísla pluků 1. - 20. pro tvorbu čs. vojska v Rusku, 20. - 30. pro čs. vojsko ve Francii a 30.+ pro čs. vojsko v Itálii. Nevím z dotazu o jaké čs. průzkumné roty přesně jde, nicméně je-li řeč o 1. stř. pluku, pak se jedná o jednotku na ruské frontě, kdežto 31. stř. pluk byl v Itálii. Průzkumné jednotky samozřejmě byly na různých úrovních svazků jak na ruské, francouzské tak i na italské frontě. Budeme-li se bavit o italské frontě, tak když byly samostatné čs. výzvědné roty (které na italské frontě působily již od poloviny roku 1917) sloučeny v r. 1918 do 39. stř. pluku, šlo o organické sloučení. Samozřejmě do tohoto pluku nebyli sloučeni zcela všichni průzkumníci bez výjimky. Také každý pluk měl samozřejmě vlastní průzkum. Na tom, že se příslušník z nějaké samostatné výzvědné roty (před r. 1918) na italské frontě vrátil jako příslušník třeba 31 .střeleckého pluku a ne 39. stř. pluku nevidím nic nemožného.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Asi jsem to spatne formuloval, bavime se pouze o Italskych legiich. K 23. dubnu 1918 se ve Foligno a Perugie vytvorily ctyri cs. strelecke pluky (1. - 4.). V ramci 1. pluku (8.cervence 1918 precislovan na 31.pluk) byly u 2. praporu administrativne soustredeny i vsechny doposud samostatne operujici vyzvedne roty. Jenze se take uvadi informace, ze k zari 1918 byla zformovan 39.strelecky pluk, zdruzujici 9 samostatnych vyzvednych rot plus tri kulometne roty. Coz je v rozporu s informaci o soustredeni zminenych rot v 2.praporu v te dobe 1.pluku italskych legii v dubnu 1918.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Dobře jde tedy o italskou frontu. Tehdy se opravdu čísla pluků počítala v počátcích čs.vojska v Itálii od 1., avšak s tím, že jak jsem již předtím psal o rezervaci číselné řady šlo o pluky (3)1. stř., (3)2 stř., (3)3. stř. atd. Ale to není k tématu. Jinak k podstatě vašeho dotazu - o jaký se jedná zdroj?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Začlenění oněch výzvědných rot (jednalo se o cca 1.800 mužů), které tvořily silný výzvědný prapor - byly opravdu tehdy na jaře v potřebě nějakého organizačního ukotvení jejich existence začleněny do 31. čs. střeleckého pluku, kde vytvořily organizačně II. prapor. Nicméně toto začlenění bylo pouze formální. Výzvědné roty sice posílaly na velitelství pluku hlášení, jejichž pravidelnost se postupně prodlužovala, ale to byla spíše také jen formalita. Velitel pluku, ani velitel 6. čs. divize gen. Graziani neměl totiž pravomoc tyto roty vlastně de facto řídit, vzhledem k samostatnsoti a charakteru jejich úkolů. Protože bylo potřeba tento problém nějak vyřešit, bylo rozhodnuto koncem září 1918 vytvořit pro ně zvláštní pluk - 39. čs. pluk "Výzvědný". Velitel italský plk. A. Vigevana.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ano, jestli se nepletu, tak vznik 39. pluku vyzvedneho v zari 1918 byl take jen "papirovy". Roty dale pusobily samostatne po cele italske fronte az do konce valky. Skutecny pluk vznikl az zarazenim kulometnych rot a dalsich plukovnich uskupeni pred presunem do vlasti. Jak je to s navaznosti Arditskych pluku a nasich vyzvedciku naznacenem v nedavno publikovanem clanku o Arditech. Jedinou primou spojitost o ktere vim, je mesicni vycvik nasi 7.roty v radach 6.pluku Arditu. A nekolik spolecnych utoku ostatnich rot spolu s Arditi. Zrovna tak uniformy s volnym limcem nebyly pravidlem mezi nasimi Esploratori.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Vznik 39. pluku "Výzvědného" byl sice jen papírový, neboť roty působily, jak píšete, dále samostatně, nicméně jejich existence a způsob nasazení již byl nějak organizačně uchopen. V čs. vojsku v Itálii existovaly i malé jednotky arditů, což jsem i sdělil kolegovi Schlangemu, když psal článek o arditech. Nespecializuji se ale tak úzce přímo na jejich existenci, takže o jejich výcviku podrobnosti poskytnout nemohu. V bojích však působily tyto malé oddíly zejména na Slovensku v konfliktu s Maďarskem 1918-1919. Otevřený límec uniformy ardité měli stejně jako příslušníci 39. pluku "Výzvědného". Nespecializuji se také až tak úzce na výstroj legionářů z Itálie (ve smyslu výstrojových podrobností), proto Vám třeba v otázce otevřeného límce někdo dokáže odpovědět podrobněji. Já zatím z různých pramenů došel k tomuto.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Aby tu nevznikl mylny dojem, ze zbytecne rejpu do detailu. O problematiku nasich Arditu se zajimam kvuli svemu pradedovi, ktery jejich vycvikem prosel. Bohuzel muj pribuzny za komancu jeho pozustalost (vyznamenani a dekrety) rozprodal a fotografie vyhazel . Ja se nyni snazim znovu dat dohromady kde slouzil na zaklade toho mala, co si pamatuju z vypraveni. Bohuzel, treba v jeho demobilizacnim zaznamu je, ze byl v legii od 1.4.1917, ale legionarsky slib slozil o jedenact mesicu pozdeji a o jeho bojovem nasazeni tam neni vubec nic, az kratky zaznam o prevezeni do nemocnice po tezkem zraneni behem boju na Slovensku 1919 uz jako prislusnika 31.pluku. Proto se ptam na Arditi, jestli se nedostanu k dalsimu zdroji informaci.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Pro JD - Ve Vašem případě Vám asi nejvíce pomůže najít si ve VHA Praha kmenový list přímo Vašeho praděda, kde by odpovědi na Vaše otázky měly být všechny obsaženy.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Jedine co jsem ve VHA nasel je legionarsky slib,kmenovy list vedeny velice strucne od roku 1918 castecne italsky, italsky spis o jeho zajeti a demobilizacni zaznam.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Udajne existuje pomnik bojovniku na Piavske fronte, kde jsou vytesana jmena vojaku vyznamenanych na teto fronte. Melo by tam byt i nekolik jmen ceskych legionaru. Za mesic pojedu do Italie a pri teto prilezitosti bych se na toto misto rad podival. Ma to jednu zasadni vadu na krase, nemam poneti jestli toto misto doopravdy existuje repektive kde se na byvale Piavske fronte nachazi.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Čau všichni, právě jsem se dozvěděl něco o mém pradědovi, který byl legionář v Rusku! Prosím řekněte mi jakých akcích se mohl učastnit, když byl v 5. střeleckém pluku a nastoupil 2.7. 1917!! Díky moc!
, chudáci chlapi z roty Nazdar 
, chudáci chlapi z roty Nazdar 
. Ja se nyni snazim znovu dat dohromady kde slouzil na zaklade toho mala, co si pamatuju z vypraveni. Bohuzel, treba v jeho demobilizacnim zaznamu je, ze byl v legii od 1.4.1917, ale legionarsky slib slozil o jedenact mesicu pozdeji a o jeho bojovem nasazeni tam neni vubec nic, az kratky zaznam o prevezeni do nemocnice po tezkem zraneni behem boju na Slovensku 1919 uz jako prislusnika 31.pluku. Proto se ptam na Arditi, jestli se nedostanu k dalsimu zdroji informaci. 
. Ja se nyni snazim znovu dat dohromady kde slouzil na zaklade toho mala, co si pamatuju z vypraveni. Bohuzel, treba v jeho demobilizacnim zaznamu je, ze byl v legii od 1.4.1917, ale legionarsky slib slozil o jedenact mesicu pozdeji a o jeho bojovem nasazeni tam neni vubec nic, az kratky zaznam o prevezeni do nemocnice po tezkem zraneni behem boju na Slovensku 1919 uz jako prislusnika 31.pluku. Proto se ptam na Arditi, jestli se nedostanu k dalsimu zdroji informaci. 
