Leutnant Ladislav Petružálek

Můj dědeček se jmenoval Ladislav Petružálek a narodil se 19.5.1882 v Mladé Boleslavi. První světová válka jej zastihla v Praze, kde studoval medicínu na Universitě Karlově. Měl nedostatek financí a proto studium přerušoval aby vydělal potřebné peníze a mohl ve studiu pokračovat. V době vypuknutí první světové války mu bylo 32 let. Povolán byl v předvečer vyhlášení války Srbsku dne 27.7.1914 a protože měl za sebou sedm úspěšně absolvovaných semestrů na lékařské fakultě, postupně po řadě vojenských kurzů získal titul válečného doktora. Následně byl odeslán bojovat na Srbskou frontu, dále na Ruskou, kde v roce 1915 velmi těžce onemocněl následkem zimy, nedostatku jídla a všeobecně špatných podmínek. Z tohoto důvodu byl odeslán do vojenského lazaretu v Opavě, kde se léčil několik měsíců se zánětem pohrudnice. Po rekonvalescenci byl na rozkaz rakousko-uherského ministerstva války odeslán bojovat na Italskou frontu, kde mu byla udělena vojenská záslužná medaile Signum laudis, kterou přebral od velitele IV. praporu 51. pěšího pluku. Jak je patrné z identifikační karty, konec války zastihl dědečka ve Štýrsku u náhradního praporu 102. pěšího pluku v hodnosti Leutnanta.
Po rozpadu monarchie se dědeček v listopadu 1918 vrátil do vlasti a již v lednu 1919 byl zařazen do stavu čsl. 48 pěšího pluku ve funkci šéflékaře a účastnil se bojů na Těšínské frontě proti Polákům a také proti Maďarům, kteří vyhlásili republiku rad a ohrožovali Slovenské území. Svoji vojenskou kariéru ukončil v roce 1923, jako praporní lékař III. praporu 25. pěšího pluku dislokovaného ve Zvoleni v hodnosti kapitána.
Po druhé světové válce moje maminka s babičkou vzali všechna vyznamenání, která dědeček získal a protože symboly R-U armády byly velmi podobné těm nacistickým, zakopaly je v lese. Bohužel se nedochovaly ani deníky, které si dědeček psal a zachránit se podařilo jen pár fotografií.
Ladislav Petružálek Leutnant R-U armády v.v. zemřel 21. srpna 1969 v Dolním Podluží ve věku 87 let.

Další fotografie, které jsem nashromáždil od příbuzných........

Oficiální vyjádření Vídeňského Kriegsarchivu pro mne znamenalo velké zklamání - nejsou zde uloženy žádné písemnosti týkající se mého dědečka Leutnanta Ladislava Petružálka..........

to Hynek, zkoušel jsi se ptát i v našem vojenském archivu? Myslím že dost písemností zůstalo v Čechách a I.R. 102 byl pokud vím český pluk (Benešov) takže by to mohlo být v Čechách (pokud to třeba nevzaly povodně).

Po mém dotazu na Vojenský ústřední archiv v Praze mi bylo sděleno, že 102. pěší pluk má ve 4 kartonech zachovány plukovní rozkazy a rozkazy náhradního praporu z let 1916-1918. Dále jsou dochovány dějiny doplňovacího okresního velitelství v Benešově. Následně jsem požádal o informace případné placené rešerše, ovšem zatím bez odezvy........

Zkus ještě jestli v archivu není "kmenový list" tvého děda, vzhledem k tomu že sloužil v ČS armádě měl by tam být a nějaké dokumenty by mohli být u něj. Takže něco by mohlo prozradit i to co bylo poválečné.

Index z předválečných studií medicíny mého dědy na c.k. české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze

Konečně se mi podařilo získat z Vojenského ústředního archivu kmenový list mého dědečka. Bohužel většina textu je psána švabachem a tak mi bude chvíli trvat, než nechám vše přeložit. Zatím přikládám pouze jeden list, který je z části psán strojem, takže je dobře čitelný.
Dozvídáme se z něj mimo jiné, že dne 23.11.1917 obdržel dědeček vojenskou záslužnou medaili ( Signum laudis ) na stuze válečného záslužného kříže doplněnou meči, které jsou důkazem toho, že vyznamenání získal v přímém boji s nepřítelem. Dále obdržel dne 4.1.1918 Karlův vojenský kříž, který se uděloval minimálně po 3 měsících
strávených na frontové linii...........