Původně se jmenoval Bohumír Lenc, od roku 1939 používal příjmení Lomský, oficiální změna jména povolena výnosem Zemského národního výboru v Praze dne 10. září 1945.
Narodil se 22. dubna 1914 v Českých Budějovicích, kde také vychodil školu a vystudoval reálné gymnázium. Poté vstoupil do armády a roku 1936 úspěšně absolvoval důstojnickou školu v Hranicích. V hodnosti poručíka sloužil u pěšího 14. pluku v Košicích jako velitel čety a později roty v poddůstojnické škole. Po mnichovské kapitulaci na podzim 1938 se stal leteckým pozorovatelem a po okupaci zbytku Československa 15. března 1939 byl z činné služby propuštěn a odešel do Prahy studovat na Vysokou školu chemickou. Tehdy se rozhodl pro útěk z okupované vlasti. V srpnu přešel tzv. protektorátní hranice do Polska, kde byl přijat do armády jako velitel letky v Deblinu.
Po napadení Polska německou armádou přeletěl se svojí letkou na Volyň, kde byl Rudou armádou zajat a internován. V březnu 1940 vstoupil jako dobrovolník do Východní skupiny čs. armády v Orankách, kde byl v říjnu téhož roku uveden do funkce náčelníka štábu nově se formujícího 1. čs. samost. polního praporu. V únoru 1942 se s celou skupinou přesunul do Buzuluku, kde jako náčelník štábu měl na starosti organizaci a výcvik jednotky. Svých úkolů se zhostil na výtečnou a od ledna 1943 byl ve funkci zástupce velitele praporu povýšen do hodnosti kapitána. Své velitelské schopnosti prokázal v prvním boji jednotky u Sokolova počátkem března 1943, za který byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a sovětským Řádem Vlastenecké války I. stupně.
Při formování 1. čs. samostatné pěší brigády v červnu 1943 se stal náčelníkem štábu a v této funkci prodělal s jednotkou boje o Kyjev, Bílou Cerkev a Žaškov, za které byl dekorován druhým Československým válečným křížem 1939 a Řádem Rudé hvězdy. Od května 1944 pak plnil funkci náčelníka štábu celého 1. čs. armádního sboru. V srpnu 1944 se oženil s příslušnicí sboru Marií Findejsovou, se kterou měl později tři děti. Za Karpatsko-dukelské operace byl dekorován třetím Československým válečným křížem 1939 a povýšen k 1. říjnu do hodnosti majora. Válku zakončil v dubnu 1945 v hodnosti podplukovníka.
Po válce byl jako pomocník náčelníka hlavního štábu čs. armády vyslán na Nejvyšší vojenskou akademii v Moskvě, aby poté mohl zastávat funkci přednosty operačního oddělení hlavního štábu. Na podzim 1949 však byl z této funkce odvolán a v hodnosti brigádního generála jmenován velitelem 2. pěší divize v Sušici. V říjnu 1950 se stal náčelníkem štábu 1. VO a v srpnu 1951 byl jmenován velitelem Vojenské tankové akademie v Brně. Od září 1953 zastával funkci 1. náměstka ministra obrany a po pádu A. Čepičky se 25. dubna 1956 stal jeho nástupcem ve funkci ministra národní obrany a o dva roky později se stal členem ÚV KSČ. V listopadu 1959 byl povýšen do hodnosti armádního generála. Když vláda, které byl členem, podala v březnu 1968 demisi, odešel jako vědecký pracovník do Vojenského historického ústavu v Praze. Za projevení nesouhlasu s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy byl při čistkách v květnu 1970 propuštěn z armády a penzionován. Následně až do roku 1982 pracoval jako inženýr v podniku IMADOS Praha. Poté odešel do důchodu a žil v Praze, kde 18. června 1982 zemřel.
Zdroj: Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, kol. autorů
URL : https://www.valka.cz/Lomsky-Bohumir-t33289#120536
Version : 0
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
URL : https://www.valka.cz/Lomsky-Bohumir-t33289#701810
Version : 0
Join us
We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.