Řád římského orla

.



Řád Římského orla (Ordine dell′Aquila romana) byl zřízen králem Viktorem Emanuelem III. nařízením č. 172 ze dne 14.03.1942. Zřízení tohoto řádu si vyžádala válka proti Anglii a spojenectví s Německem a Japonskem. Řád byl jako všeobecně záslužný řád určen k odměňování cizinců, kteří se zasloužili o Itálii. Tento vkusný a zajímavý řád se svoji strukturou, vzhledem, statutem a možnosti udělení podobá, či vychází ze statutu řádu Německého orla, který měl totožné podmínky a rozdělení, ale i vnější podobu s italským řádem.


Řád se dělil na tyto stupně:


Velkokříž ve zlatě
Velkokříž ve stříbře
Velkodůstojník
Komtur
Důstojník
Rytíř


Ke dni 05.10.1944 bylo uděleno :


2 Zlaté velkokříže
18 Stříbrných velkokřížů
45 Velkodůstojníků
92 Komturských křížů
148 Důstojníků
152 Rytířů


Řád byl zřízen ve dvou skupinách. Za civilní zásluhy, udělován především na diplomatickém poli bez mečů (viz obrázek).
Řád s meči byl udělován vojákům armády i příslušníkům jednotek SS. Byl to oblíbený řád letců německé Luftwaffe a jejich mladých důstojníků. Zároveň po vzoru řádu Německého orla byly i zde k řádu Římského orla přiřazeny dvě řádové medaile:
- Medaile stříbrná
- Medaile bronzová


Obě medaile byly určeny k vyznamenání poddůstojníků a vojáků především Německa, ale i dalších spojenců hitlerovské koalice.



Pro vojáky v důstojnické hodnosti byly zřízeny meče, které byly umístěny mezi ramena kříže (viz obrázek).


Udělování řádu skončilo vládním nařízením č. 370 ke dni 05.10.1944, ale v severní části Itálie v tak zvané Italské sociální (fašistické) republice Saló, byl tento řád nadále udělován příslušníkům německých vojenských jednotek, především však příslušníkům jednotek SS a to prokazatelně až do března roku 1945. Vzhledově však dochází ke změně v pojetí římského orla. Mizí královský savojský orel a je nahrazen orlem republikánským. Ke změně dochází i u řádových medailí.



Pravidla nošení:


Jde o klasické dělení na řádové stupně:
Velkokříž na velkostuze s hvězdou
Velkodůstojník nošený na stuze náhrdelní a doplněn poněkud menší řádovou hvězdou.
Komandér, který byl nošený opět na náhrdelní stuze.
Důstojník, nošený na náprsní stuze, která se doplňovala rozetou (viz obrázek).
Rytíř řádu, nošený na náprsní splývavé stuze.


Stupeň důstojník a rytíř používal o něco menší kříže, než první – třetí stupeň řádu.


Nositelem Velkokříže ve zlatě byl říšský maršál Hermann Göring. Velkokříž ve stříbře byl udělen admirálu Hortymu.


Poznámka:
Po osvobození řád Římského orla zaniká. Jeho nošení nebylo povoleno. Ale v Německu se řídce na sponách veteránu objevuje. Řád je poměrně vzácný, medaile se vyskytuji řídce. V padesátých letech byl řád vyráběn pro potřebu sběratelů i veteránů. Originální ražby v etujích doplněné dekrety jsou však ozdobou sbírky. Toto pojednání je stručným vysvětlením problematiky, nikoliv podrobným pojednáním o historii řádu.


Zde vyobrazená medaile byla udělováná právě do roku 1945 vládou fašistické sociální republiky Saló. Na obrázku kolegy Schlange je klasická řádová medaile, která se udělovala do roku 1944.



Literatura:KLIETMANN, Kurt Georg: Phaleristik Rumanien, 1977
KLIETMANN, Kurt Geotg: Pour le Mérité und Tepferkeitsmedaille, Berlin 1966


Upravil-23.06.2009-slimo

.