Řád Svatého Jiří

Order of St. George
Rad Svätého Juraja
Орден Святого Георгия

     
Název:
Name:
Řád Svatého Jiří Order of St. George
Název v originále:
Original Name:
Орден Святого Георгия
Datum vzniku:
Date of Establishment:
07.12.1769
Datum zániku:
Date of Termination:
1918
Struktura:
Structure:
1. třída
2. třída
3. třída
4. třída
Svatojiřská zbraň s brilianty
Svatojiřská zbraň
1st Class
2nd Class
3rd Class
4th Class
St George Arms with Brillants
St George Arms
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Durov, Vladimir A.: Orděna Rossii. Moskva, Voskreseňje 1993.
Durov, Vladimir A.: Russkije nerady XVIII - načala XX v. Moskva, Prosvěščenije 1997.
Lobkowicz, František: Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha, Libri 1995.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#22618 Version : 0
     
Název:
Name:
Řád Sv. Jiří 1. třída Order of St. George 1st Class
Název v originále:
Original Name:
Opден Святого Георгия 1-го клacca
Datum vzniku:
Date of Establishment:
07.12.1769
Datum zániku:
Date of Termination:
19.07.RRRR
Komponenty:
Components:
Dekorace 1. třídy je tvořena klenotem na velkostuze a hvězdou. Velkostuha se nosila přes pravé rameno k levému boku, hvězda se nosila na levé straně hrudi. -
Klenot:
Badge:
Klenotem je zlatý a oboustranně bíle smaltovaný tlapatý kříž s kruhovým zlatě lemovaným medailonem.
Avers je plastický a v červeném medailonu se nachází světec v přirozených barvách na bílém koni a zabíjející zeleného draka.
Revers je plastický a v bílém medailonu se nacházejí zlaté iniciály S. G. v azbuce.
Na horním rameni kříže se nachází zlaté ouško, na které je napojen závěs v podobě dvakrát stočeného zlatého drátu.
-
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
Hvězda je zlatá, čtyřcípá paprsčitá, ve zlatém středovém medailonu se nachází zlaté propletené iniciály S. G. v azbuce, ve zlatě lemovaném černém mezikruží je zlatý nápis ZA SLUŽBU I CHRABROSŤ v azbuce. -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
-
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Durov, Vladimir A.: Orděna Rossii. Moskva, Voskreseňje 1993.
Durov, Vladimir A.: Russkije nerady XVIII – načala XX v. Moskva, Prosvěščenije 1997.
Lobkowicz, František: Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha, Libri 1995.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#374021 Version : 0
     
Název:
Name:
Řád Sv. Jiří 2. třída Order of St. George 2nd Class
Název v originále:
Original Name:
Орден Святого Георгия 2-й степени
Datum vzniku:
Date of Establishment:
07.12.1769
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Durov, Vladimir A.: Orděna Rossii. Moskva, Voskreseňje 1993.
Durov, Vladimir A.: Russkije nerady XVIII - načala XX v. Moskva, Prosvěščenije 1997.
Lobkowicz, František: Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha, Libri 1995.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#416818 Version : 0
     
Název:
Name:
Řád Sv. Jiří 3. třída Order of St. George 3rd Class
Název v originále:
Original Name:
Орден Святого Георгия 3-й степени
Datum vzniku:
Date of Establishment:
07.12.1769
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
-
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Durov, Vladimir A.: Orděna Rossii. Moskva, Voskreseňje 1993.
Durov, Vladimir A.: Russkije nerady XVIII - načala XX v. Moskva, Prosvěščenije 1997.
Lobkowicz, František: Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha, Libri 1995.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#416819 Version : 0
     
Název:
Name:
Řád Sv. Jiří 4. třída Order of St. George 4th Class
Název v originále:
Original Name:
Орден Святого Георгия 4-й степени
Datum vzniku:
Date of Establishment:
26.11.1769
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.RRRR
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
В. А. Дуров : Русские награды ХVIII - начала ХХ в., Moskva 1997
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#407130 Version : 0
     
Název:
Name:
Svatojiřská zbraň s brilianty St George Weapon with Diamonds
Název v originále:
Original Name:
Георгиевское оружие украшенное бриллиантами
Datum vzniku:
Date of Establishment:
DD.MM.1913
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.RRRR
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
-
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
viz výše

URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#391921 Version : 0
     
Název:
Name:
Svatojiřská zbraň St George Weapon
Název v originále:
Original Name:
Георгиевское оружие
Datum vzniku:
Date of Establishment:
DD.MM.1913
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.RRRR
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
-
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
viz výše

URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#391922 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Zlatá šavle řádu Sv. Jiří se v našich podmínkách nachází a je zastoupena v několika mně známých sbírkách jejichž majitelé si z pochopitelných důvodů nepřeji být jmenování.
Nebyl jsem zcela přesný v hodnocení významu této zbraně jako součástí řádu a děkuji kolegovi (Sehl), který mně upozornil, že se mohu mýlit.
Tyto čestné zbraně, které budeme v tomto případě nazývat šavlemi mají pevné spojení s řádem Sv. Jiří. Je nutno si uvědomit, že sem však náleží další zbraně:
- námořní kordíky
- letecké kordíky
- kozácké šavle typu „šaška“
- jatagany
Všechny tyto zbraně musí mít nápis: „Za chrabrost“ a jsou doplněny střapcem či portepé v barvách stuhy řádu Sv. Jiří. Nejstarší udělené zbraně pocházejí z období carevny Kateřiny II., ale tyto zbraně bohatě doplněny zlatem, brilianty nemají nic s řádem společného, jde jen o vysokou (nadstandardní) odměnu panovnice.
V době vlády cara Alexandra I., tedy v době kdy Rusko bojuje téměř proti všem, dochází k přiřazení těchto čestných chladných zbraní k řádu Sv. Jiří a včlenění do stávající soustavy ruských řádů.
Carským výnosem ze dne 28. září 1807 bylo nařízeno, aby stateční důstojníci, majitelé Zlaté šavle Sv. Jiří byli zařazeni mezi nositele řádu. Carský výnos ze dne 12. března 1844 dokonce určuje povinnost udělovat, evidovat tyto šavle řádové kapitule (do této doby šavle uděloval přímo car cestou své carské kanceláře). Car si však ponechal právo dle svého rozhodnutí udělit zbraň zdobenou zlatem a brilianty. Tyto zbraně velké materiální hodnoty jsou však určeny pouze pro generálské hodnosti.
Dalším důstojníkům do hodnosti plukovníka byly udělovány na návrh panovníka čestné šavle, které jsou nazývány „Šavle Svatého Jiří“. Na těchto zbraních je nápis „Za chrabrost“ a jsou doplněny portepé v barvách svatojířské stuhy.
Šavle Sv. Jiří se udělovala v případě, když statečný důstojník sice prokázal statečný či, ale nebylo mu možno udělit či propůjčit vlastní řád Sv. Jiří IV. stupně.
Literatura:
Симонов А. А., Закатов А. Н.: Императорские Ордена России (1698-1997). М. 1997.
Měřička Václav: Ruský vojenský řád Sv. Jiří. Praha 1963
Spasskij I.G.: Innostrannie i Ruskie orděna do 1917 goda. Leningrad 1963
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#394351 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Ruský řád Sv.Jiří a problematika s řádem spojená.
Úvod:
Sv. Jiří jakož legendární postava je velmi úzce spojená se vším co je symbolem rytířství, cti, udatenství a odvahy. Legenda sama vzniká na východě byzantské říše přibližně v čtvrtém století a velmi rychle se šíří do středověké Evropy. Podle pověsti snad pocházel Jiří z Kapadocie ze zámožné, bohaté rodiny a v době vlády římského císaře Diokletiána vstoupil do služeb římské legie, stává se vojákem Říma. V roce 303 však postoupil mučednickou smrt, v době, kdy císař zahájil pronásledování křesťanů a křesťanského náboženství. Svatojiřský kult se v šestém století rozšířil do západních zemí Evropy a Jiří se stává jedním z nejpopulárnějších světců.
Sv. Jiří byl v dějinách spodobněn na obrazech, freskách, mincích i medailích a to různými umělci i lidovými řemeslníky, ale vždy byl Sv. Jiří znázorněn jako mladý muž oděný ve skvostné rytířské zbroji sedíce na bělouši a kopím probodává draka či saň, která leží u nohou jeho koně. Symbol draka je zde spodobněním vlastního boje Jiřího s ďáblem. Podle uměleckého spodobnění je tedy Sv. Jiří nazývám Jiřím Drakobijcem a ve východních zemích je jeho jméno spojováno se symbolem vítězství. Nejstarší známou legendou, která líčí život a boj Sv. Jiří je legenda aurea od Jakuba z Voragine, která hovoří o sani, která chtěla zahubit princeznu Aju nebo též Kleodolindu. Je zajímavé, že legenda sama o sobě na Východě navazuje na obdobnou, starší perskou legendu o Mithrovi. I Mitra je znázorněn jako Drakobíjce. V našich podmínkách se tato legenda o Sv. Jiří promítá i do pověstí a pohádek, které známe z let dětských a které se stále těší oblibě nejen dětí. Pokud přihlédneme k historickým faktům zjistíme, že kult Sv. Jiří byl do Evropy přenesen pravděpodobně až za křížové výpravy, kdy západoevropské rytířstvo a to především normanské přijalo tento přitažlivý i etickému náboženskému cítění blízký kult za svůj. Normanští rytíři přenesli svatojiřský kult do Anglie,kterou ovládli a povýšili Sv. Jiří za ochránce a patrona Anglie. Konečně i řád Podvazkový v roce 1346 založený ku poctě Sv. Jiří byl zván těž řádem svatojiřským. Také Rusové velmi brzy považovali Sv. Jiří za svého národního hrdinu i patrona země a jeho symbol byl převzat do státního znaku a je tam do dnešních dnů.
K poctě Sv. Jiří byli již ve středověku zakládány rytířské svazy a spolky. V třináctém století se připomíná ve Francii Společnost Sv. Jiří, která je rytířským svazem vzájemně se podporujících šlechticů, kteří bojují proti pohanům a nevěřícím. V roce 1392 bylo ve Švábsku šlechtické sdružení Štítu svatého Jiří. V roce 1488 se společnosti mění a organizují se ve Velký švábský spolek, který se po připojení řady bohatých měst stává silnou organizací jednak hospodářsky, ale především vojensky.
Také římský císař Bedřich III. založil v roce 1488 v Rakousku duchovně rytířský řád Sv. Jiří k poctě Boží, Panny Marie, katolické víry i k podpoře rakouského domu. Tento řád potvrdil císaři papež Pavel II. Sídlem řadu bylo město Muhlstadt v Korutanech. Řád zaniká až ve století šestnáctém. V Bavorsku vzniká rytířský řád Sv. Jiří, malé podobné pokusy jsou činěny i jinde. Snad nejznámější jako tomu bylo v Římě, v Ravenně, v Pise, Lucce i v Modeně v Hannoversku, ale především v Anglii. Faleristické památky na tuto dobu existují a jistě se k jim časem budeme vracet.
Rusové brzy pochopili význam Sv.Jiří a pokládali a pokládají jej za svého patrona. Postava Sv. Jiří je spodobněná z levé strany, na koni a zabíjejícího draka. Tento symbol je převzat knížectvím Moskevským a samotným městem Moskvou, sídlem carů, později korunovačním městem ruských vládců. Proto se Sv. Jiří stává svatým symbolem pro nejvyšší ruský vojenský řád, kterým je Vojenský řád Sv. Jiří, který v Evropě spolu s Vojenským řádem Marie Terezie patří k nejvznešenějším řádům klasické doby vývoje řádů a vyznamenání. Vojenský řád Sv. Jiří byl založen carevnou Kateřinou II. Velikou dne 26. listopadu (7.prosince dle našeho kalendáře) roku 1769. Carevna Kateřina II. Panovala v letech 1762-1796 a byla tedy současníci císařovny Marie Terezie, ale i pruského krále Bedřicha II. Ona sama pocházela z německé vévodské rodiny Anhalt-Zerbst. V roce 1744 na doporučení pruského krále navštívila Rusko a stává se ženou se ruského následníka trůnu, potomního cara Petra vévody holštýnsko-gottorpského. V roce 1745 si mění jméno z původního Dorothea Augusta na ruské Jekatěrina Alexejevna a je pokřtěna v pravoslavném ritu. V roce 1762 sama dosedla na carský trůn, když před tím odstranila (vraždou?) svého neschopného manžela Petra III. Carevna vedla také řadu válek a je zcela jisté, že ji vzorem byla rakouský Vojenský řád Marie Terezie a dále francouzský vojenský řád Sv. Ludvíka, ale zcela jistě i pruský řád Pour le Mérité, které daly podnět k založení vysokého ruského řádu, který byl zasvěcen symbolice patrona moskevského a celé Rusi, Svatého Jiřího.
Nově založený řád je ihned rozčleněn do čtyř stupňů a byl určen jako odměna za vynikající činy statečnosti, hrdinství a zásluh pro pozemní vojsko i námořní síly Ruska. První dva nejvyšší stupně řádu mohl obdržet jen voják, který byl v hodnosti minimálně generálmajora, III. a IV. stupeň jen důstojníci v hodnosti plukovníka. Řád měl statut zpracován velmi přísně vzorem zde byl jistě statut řádu Marie Terezie. Řád mohl obdržet jen ten, kdo se vyznamenal příkladnou statečností před nepřítelem, kdo dobyl nepřátelskou loď, baterii nebo předsunuté postavení nepřítele a kdo hrdinně, ale zároveň chytře dokázal zvítězit nebo přispět k celkovému vítězství vlastních vojska. K udělení prvního stupně řádu však dotyčný musel být velitelem celé armády a zvítězit ve velké rozhodující bitvě a dále sloužit nejméně 25 let ve válce nebo míru v armádě, případně se zúčastnit dvaceti pozemných nebo osmnácti námořních vojenských akcí. První a druhý řádový stupeň byl udělován výlučně jen panovníkem, ruským carem III. a IV. Stupeň mohl být propůjčen pověřeným generálem.Bylo stanoveno,že poslední IV. Řádový stupen, který je získán přímo na bojišti se neodkládá i když majitel získá další vyšší stupen řádu.
Řád Sv. Jiří nemůže být nikdy přizdoben brilianty či udělen s meči. Pro majitele řádu byly stanoveny nasledovní roční pense:
I. třída 1000 rublů
II. třída 400 rublů
III. třída 200 rublů
IV. třída 150 rublů
Řádové stanovy byly zveřejněny v roce 1782, tedy až v době panování cara Pavla I. (1796-1801), za jeho panování byl řád opomíjen a upadal v zapomnění. Nový ruský car Alexandr I. jej v roce 1801 potvrdil a obnovil k slávě světské a vojenské. Dekorace I. stupně se nosila jako klasický velkokříž na velkostuze, která byla nošená přes pravé rameno k levému boku. Tento stupeň se doplňoval řádovou hvězdu, která byla kovová, později vyšitá dracounovou nití, ale ještě později již jen zásadně kovová. II. stupeň řádu se nosil jako dekorace náhrdelní, která však byla doplněná stejnou hvězdu jako u stupně prvého. III. stupeň byl nošen na krku jako náhrdelní dekorace, jen kříž byl nepatrně zmenšený. IV. stupeň řádu se nosil na prsou, na hrudi.
Původní stanovy řádu nařizuji, že drak musí být na dekoraci znázorněn černou barvou, kůň bílou, zbroj rytíře ocelově modrou, ale plášť, šat a čabraka koně v barvě červené. Velikost kříže v nejnižším stupni je stanovena na 38 mm, šířka ramen 16,5 mm. Střední štítek včetně zlatého okraje v šířce 14,5 mm. Stuhy bývají 28 mm široké. Vyskytuji se však stuhy užší, ale i širší. Starší exempláře bývají větší a jsou pěkně v ploše vypouklé. I tyto kříže podléhaly vkusu doby, ale nikdy nesměly být přizdobeny. Kříž nikdy nemohl být udělen za občanské zásluhy a statečnost neb šlo o výlučný vojenský řád.
Literatura:
SPASSKIJ, I.G.: Cizí a ruské řády do roku 1917
DUROV, I.: Svatojířské vyznamenání
MĚŘIČKA, Václav: Ruský řád Sv. Jiří
Poznámka:
Popis řádu viz v práci Dr. Fidlera a přiložených obrázků.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#304391 Version : 0
About the famous order of Sv. Jiri is a lot of talk, a lot of writes. Let's try a little different view on this issue, which is the award of the order and the people around the famous order of SV. GEORGE.

The first soldier that this order received should be the lieutenant colonel of the Russian army, Fiodor Fabricin, a member of the 1. granátnického regiment.Order received on the 8th.December 1769 . He served with distinction in the battles where his unit bounced and chased the Turkish superiority. It happened near the city of Galace ( danube delta) in Romania. This magnificent attack was awarded immediately III. the degree of order of Saint George.

To the first handover procedure IV. instance took place on 3. February 1770. This decorated was a major Fipatkul , a member of the Kargopulského infantry regiment , in the battles shattering the outnumbered Polish insurgents near the town Well.

The order of St. George in his highest 1. the degree was for the whole period of its existence awarded only 25 (dvacetipěti) excellent commanders and so will probably be the most sensible of these soldiers here to remind.


l. the Czarina Catherine II. the founder of the order

2. Field marshal Peter Alexander Count Rumjancev-Zadunajský (1725-1769), which was awarded 27. July 1770 for the ultimate defeat of the Turkish army in the battle of Kagulu.

3. General Petr Ivanovich, count Panin ( 1721-1789) for the victory in the battle of Bendery in 1770 . He participated in the pacification of the rebellion, and the rebellion J. Pugačeva.

4. Prince Vasily Mikhailovich-Dolgorukoj-Krimský (1722-1782 ) for the victory in the Crimea in 1771.

5. Alexei Grigorevich count , Orlov-Česmenský (1737-1808), for winning the battle of Česmy on 24. June 1770.

6. Field marshal Grigory Alexander prince Potemkin ( 1739-1791) prince Taurský , for the victory in the second war against Turkey in 1778

7. Admiral Vasily Jakovlevič Čičagov (1726-1809), for victory in the naval battle of Viborg in 1790. The battle against the Finns. Čičagov is the only Russian admiral , who received the order of Sv. George 1. degree!

8. Field marshal Nikolai Vasilijevič prince Rěpnin (1734-1801) . for numerous of the victory in the Finnish war in 1791. Rěpnin fought at Largy and Kagulu , in 1770, at the Ismailu and Kilie , in 1789, defeated the Turks over the river Šalčou and in 1791 he defeated velkovezía in Mačina.

9. Field marshal and generalissimo of the Russian army , Alexander Vasilijevič , count and potomní prince Suvorov-Rymnický , the prince of Italian ( 1729-1800), the legendary commander of the Russian troops . His cross 1. grades received in 1799 for the victory in the battle of Rymniku. Suvorov suppressed the rebellion Pugačeva , fought in the Crimea against the Turks in Kinbornu, Očakova and strength Ismailské , in 1794 he conquered the warsaw bridgehead of Praga, and then conquered the whole of Warsaw, in 1799 undertook a campaign against the French republican army into Italy.

10. Field marshal Michal Ilarionovič Goleničev-Kutuzov prince Smolenský ( 1745-1813) , a legendary warlord in the time of the napoleonic wars. His cross 1. grades received for the victory over Napoleon. He also fought in the uprising against Pugačevovi and further to Crimea with the fortress Šumly , in the battle of Očakova and in 1791 against the Turks in Babadaghu . He was an active participant in the battles at Ulm and Austerlitz in 1805, but his strategic art excel in 1812 in the battle of Smolensk,Borovina and Moscow. Demonstrated strength and determination in the expulsion and persecution of the French troops on the Berezina.

11. General Michal Ondrej ( Michal Bohdanovič) prince Barclay de Tolly ( 1761-1818). 1. the degree of order received for his victory in britain, sweden, and Varvařova in Bohemia on 29.-30. 1813 general Toll , who was originally from the Baltic states, fighting in the Crimea, but also against the Swedes in the battles of Pultuska, the Prussian Eylau, in 1807, near Smolensk, in Torun , Bautzen, Dresden, Königswarty and britain, sweden, and finally at Leipzig.

12. General driving Lewin August Theofil count Benningson ( 1745-1826) . Cross 1. grades received for the conquest of Paris in 1814 . Also, this general fought against the Turks in Očakova , in the Polish war in the years 1793-1794 conquer Derbentu in Persia, had a significant role in the removal of the tsar Paul I., in 1806 he fought at Pultusku , in 1807 the Prussian Jilového and Frydlantu , where, however, he was defeated. Subsequently, in the year 1812 at Borovina ,Trutina and Leipzig . Oblehal Hamburg, who defended Davout.

13. Field marshal Ivan Fedorovich Paskievič , count Erivanský , prince of Warsaw ( 1782-1856) . Received the cross in 1829 for a victorious conclusion to the war with Persia . The prince fought in 1805 at Austerlitz, and afterwards against the Turks, then in 1812 near Smolensk, in Borovina. In the battle of Malojaroslavce and in a fight u Krasnoj , and also at Leipzig and at Paris . In 1828 conquers Jelizevetpol, Yerevan and Erzerum.In 1831, bloodily suppressed the Polish uprising and conquers Warsaw. In 1849 he led the Russian troops into Hungary to suppress the Košútovy insurgente . Prevailed in the battle of Világoše.

14. The Russian tsar ALEXANDER II.

15. Field marshal Ivan Ivanovic count Děbič-Zabalkánský (real name Hans Karl Friedrich Anton von Djebitsch – or also Diebitsch und Narden) 1785-1831). Grand cross of the order received in the year 1829 for the victorious conclusion of the Turkish war. He fought at Austerlitz, Frydlantu, Polocka, Lützen , Dresden, britain, sweden, and Leipzig . In 1825 harshly suppressed the uprising of the decembrists , in 1828 fought at Varna, Silistry, Aitosu and Adrianopolu . In 1831, contributed significantly to the suppression of the Polish uprising.

Image attachment: photos from the collections view.


Part I..
Řád Svatého Jiří - Kateřina II. zakladatelka řádu

Kateřina II. zakladatelka řádu
Řád Svatého Jiří - kníže Potěmkin

kníže Potěmkin
Řád Svatého Jiří - generalissimus  Suvorov

generalissimus Suvorov
Řád Svatého Jiří - kníže Kutuzov

kníže Kutuzov
Řád Svatého Jiří - knže Barcley de Tolly

knže Barcley de Tolly
Řád Svatého Jiří - Ivan Dibitsch

Ivan Dibitsch
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#323987 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

II. část:
Ruský řád Sv. Jiří I. stupně.
16. Polní maršál velkokníže Nikolaj Nikolajevič ( 1831-1891), byl to třetí syn cara Mikuláše I. Svůj řád 1. stupně získal v roce 1877 za vítězství u bulharského Plevna, v době války s Tureckem. Byl otcem velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče mladšího (1856-1924 ) velitele ruských vojsk na počátku Velké války 1914
17. Polní maršál velkokníže Michal Nikolajevič ( 1832-1909) čtvrtý syn cara Mikuláše I.. Řád mu byl udělen v roce 1877 za bitvu u Aladzhy. Byl posledním nositelem Řádu Sv. Jiří 1. stupně v Rusku. Další nositelé jsou již cizinci.
18. Švédský korunní princ Jan Karel ( Jean Babtiste Julius Bernadotte ) vévoda z Pontecorvo, francouzský maršál, potomní švédský král Karel XIV. Jan ( 1763-1818-1844 ). Získal kříž I. stupně v roce 1813 za svoji osobní účast na porážce císaře Napoleona. Bernadotte bojoval v revoluci, podílel se na bitvě u Fleurusu v roce 1793, následně bojuje na Rýně a také bojoval v roce 1797 v Itálii pod Bonapartem. Byl vyslancem ve Vídni a ministrem války. Jako voják- maršál se vyznamenal v roce 1805 u Ulmu a Slavkova. Bojoval u Jeny a Lübecku a v roce 1809 u Wagramu. V roce 1810 byl švédským králem Karlem XIII. adoptován. V roce 1813 bojoval ve spojení s Blücherem v Dánsku a Norsku. Byl velitelem takzvané Severní armády v prostoru Hamburgu.
19. Polní maršál Karel Filip kníže Schwarzenberg (1771-1820). JKníže svůj řád Sv. Jiří I. stupně získal v roce 1813 za vítězství v bitvě u Lipska. Schwarzenberg bojoval v roce 1788-89 pod Laudonem u Sanace a Bělehradu, v roce 1805 bojoval u Ulmu, v roce 1808 byl vyslancem v Petrohradu, v roce 1809 bojoval u Wagramu a následně působil jako velvyslanec v Paříži. Měl velkou zásluhu na uskutečněném sňatku císaře Napoleon a Marii Lusou.
20. Polní maršál Artur Wellesley, vévoda z Wellingtonu a z Waterloo, markýz z Duro (1769- 1852). Získal řád Sv. Jiří 1. stupně v roce 1815 za vítězství nad Napoleonem. Bojoval v Indii, od roku 1808 je velitelem anglického expedičního sboru na Pyrenejském poloostrově. Bojoval v bitvách u Roláda, Vimeiro, Talavery, Torres, Vedrem, Almeiny, Ciudad Rodrigo, Badajoze, Salamanky, Madridu. Jeho největším skvělým vojenským úspěchem však je bitva u Waterloo v roce 1815. V pozdějších letech se věnoval politické činnosti, byl rádcem královny Viktorie
21. Loius Antoine de Bourbon, vévoda z Angouléme (1775-1844). Byl to nejstarší syn hraběte Karla z Artios, potomního krále Karla X. Již v roce 1792 byl hlavou francouzské emigrace v Německu. Žil v Anglii, posléze v Mitavě, zde se také oženil s dcerou Ludvíka XVI. Potom pobýval ve Varšavě a v Rusku. Po restauraci v roce 1814/15 se stává vysokým představitelem armády ve Francii. V roce 1823 velí vojenským operacím ve Španělsku, zde se mu podaří krvavým způsobem potlačit a rozprášit liberalisty. Je jmenován vévodou z Trocadera .Politicky byl tvrdý ultraroyalista a ultramontán. V roce 1830 abdikoval ze všech svých funkcí a se svým otcem odchází nejprve do Skotska, ale později do Prahy (1832) následně do Gorice kde zemřel. Angouléme byl nositelem velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie (5.prosince 1823). Řád obdržel již jako generalissimus francouzké armády. V roce 1823 obdržel l. stupeň řádu Svatého Jiří. Oba tyto vysoké řády mu byly udělena za akce ve Španělsku .
22. Polní maršál Gebrhard Leberecht Blücher, kníže z Wahlstadtu, (1742-1819). Řád Sv. Jiří 1. stupně obdržel za své vítězství ve válkách s Napoleonem. Blücher nejprve bojoval ve službách švédského krále, ale od roku 1760 již v Prusku. Vyznamenal se v koaličních válkách. Bojoval u Auerstädtu a jeho snad nejznámější vítězství nad říčkou Katzbachem. Svým rychlým přesunem rozhodl bitvu u Ligny a bitvu u Waterlo.
23. Polní maršál Josef Václav hrabě Radetzký z Radče ( 1766-1858) .Vojenský řád Svatého Jiří 1. stupně získal za svá skvělá vítězství v roce 1848 v Itálii. Bojoval již v koaličních válkách, v bitvách u Voltri a Hohenlinden, v roce 1809 v Německu a u Aspern a Wagramu. V roce 1813 byl šéfem (náčelníkem) polního štábu maršála Schwarzenberga a svým plánem na porážku Napoleona význačně přispěl k vítězství koaličních vojsk u Lipska. Slávu a válečné vavříny si však dobývá v roce 1848-1849, kdy skvělým způsobem potlačil povstání v Miláně aby nakonec slavně zvítězil u Custozzy, Navarry, Vigevana, a Mortary .
24. Vilém I. císař německý, (1797-1861-1871-1888) získal 1. stupeň řádu v roce 1869. Byl to syn krále Bedřich Viléma III. pruského. Car tento řád udělil snad jako výraz porozumění za potlačení liberalistických tendencí v Německu a za porážku Rakouska v roce 1866.
25. Polní maršál arcivévoda Albrecht Rakouský (1817-1895 ) .Jde o syna arcivévody Karla, který zvítězil u Asper. Kříž řádu 1. stupně obdržel v roce 1870. Albrecht řídil vojenské operace rakouské armády v Itálii v roce 1866 a slavně zvítězil v bitvě u Custozzy.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#324148 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

III. část
Řád Sv. Jiří.
V Rusku se problematice řádu věnuje velká pozornost. Existuje literatura, která obsahuje jména všech dostupných nositelů II. a III. stupně a výběrově i stupně IV.
V době napoleonských válek bylo hodně cizích důstojníků vyznamenáno II. řádovým stupněm ( 1805, 1807, a dále 1813-1814). V první světové válce mnozí naši důstojníci-legionáři obdrželi řád Sv. Jiří IV. stupně. Bývalý generál Radola Gajda (Rudolf Geidl) obdržel dokonce III. stupeň řádu za své vystoupení v Ruské armádě v bojích proti bolševikům na Sibiři. Zde je nutno upozornit, na stále se opakující chybu, kterou dělají i renomovaní historici, kteří zaměňuji kříž Sv. Jiří s řádem Sv. Jiří.
Ruští vládci sami řád Sv. Jiří považovali za nejvyšší vojenské ocenění, které mohlo být uděleno. Nejvyšší stupeň nosila pouze carevna Kateřina II., ale z titulu zakladatelky řádu.
Car Alexandr I. získal IV. stupeň až 13. prosince 1805 po bitvě u Slavkova, což musel schválit Gergijevská rada.Mikuláš I. získal řád ve IV. stupni v roce 1838, ale jen za 25 odsloužených let za vzornou službu v armádě. Alexandr II. byl vyznamenán IV. řádovým stupněm za odvahu a hrdinství ve válkách na Kavkaze, I. stupeň řádu přijal jen u příležitosti stoletého výročí založení řádu. Car Alexandr III. získal řád ve II. třídě řádu dne 30. září 1877 za vzorné plnění úkolů a odvahu ve válce s Turky.
Poslední car Mikuláš II. získal řád ve IV. stupni dne 25. října 1915. Návrh na toto kontraverzní udělení byl předložen Georgijevské radě generálem knížetem Baryatinským. Radě nezbývalo než udělení řádu doporučit.
Udělení vojenského řádu ženě bylo vždy chápáno jako něco ne-li nepatřičného, rozhodně však naprosto výjimečného. I u řádu Svatého Jiří tomu nebylo jinak. Přesto se právě tento řád může pochlubit udělení řádu ve IV. st. dvěma ženám z cela rozdílných společenských vrstev i postavení.
První takovou dámou byla královna Obojí Sicílie, Marie Žofie Amálie, která byla vyznamenaná dne 21. února 1861 a to za svůj podíl na hrdinství sicilských jednotek v obležené Gaetě, která byla obléhaná jednak vojsky profesionálního revolucionáře G. Garibaldiho a dále jednotkami sardinského krále Viktora Emanuela II. Alexandr II. sympatizoval s bojem sicilského krále Františka I. a tak oba manželé za jejich odpor a odvahu vyznamenal řádem Sv. Jiří IV. stupně. Sám král pak obdržel i rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie.
Druhá žena, nositelka vojenského řádu Sv. Jiří byla zdravotní sestra Rymna Michailovna Ivanova, která byla ošetřovatelskou u 105. orenburského pěšího pluku. Při jednom opakovaném německém útoku, kdy padli všichni velitelé jednotky, ona sama přebírá velení desáté čety. Se svými vojáky útok odrazila a dokázala přejít do protiútoku. Celkem byla jedenáctkráte raněna a zemřela na vykrvácení z ran. Její heroická statečnost byla oceněna zcela mimořádně, řádem Sv. Jiří IV. stupně. Kříž obdržela od cara posmrtně a její otec byl dědičně povýšen do šlechtického stavu.
Při řádové reorganizaci v roce 1913 byly stanovy řádu doplněny o nařízení, které určovalo nošení řádu za všech okolností, případně jej nahradit (výjimečně ) stužkou, např. na plášti či specielním oděvu. Dále bylo upřesněno, že každý důstojník začíná u nejnižšího řádovéhon stupně, tedy IV. stupněm řádu. Zároveň bylo stanoveno, že při udělení vyššího stupně lze nosit i stupeň nižší.
Žádný vyznamenaný tímto řádem nesměl být nucen k opuštění armády. Jména rytířů řádu se vyrývala do stěn Georgijevského sálu v moskevském Kremlu a jména byla umisťována na čestné desky v učilištích v kterém důstojník studoval. Řád měl i svůj řádový svátek, kterým byl 26. listopad, tedy zároveň i den založení řádu. Bylo také upřesněno,že tento řád nesmí být nikdy a v žádném případě doplněn brilianty.
Koncem 19. století sloužili v ruské armádě i cizinci jiného vyznání, muslimové. V tomto případě se postava Sv. Jiří nahrazovala černým dvouhlavým orlem. Takto byl zdůrazněn nekřesťanský původ vyznamenaných. Stejné pravidlo platilo i pro další řády a také pro Kříž Svatého Jiří.
V Ruské společnosti byla a naštěstí je problematika řádu Sv. Jiří ve velké vážnosti. To vedlo i k tomu,že některé vojenské útvary obdrželi polnice a prapory se „Svatoni stuhou „ na znak hrdinství jednotky. Byli to pluky, které se vyznamenaly statečností a odvahou. Mzi prvními to je gardový pluk Gabrovský, Moskevský, Smolenský a Archangelský.
V roce 1774 nařídila carevna Kateřina II. aby se třetí kyrysnický pluk jmenoval :
Pluk řádu Svatého Jiří Mučedníka, který je později nazýván 13. orděnský pluk.
Ani v Sovětském svazu nebyl význam tohoto řádu podceňován. V současné době je tento vznešený řád opět zařazen mezi státní ruské řády a vyznamenání.!
Literatura:
Václav Měřička : Ruský vojenský řád Svatého Jiří
S. Andolenko : Nagrudnyje znaki russkoj armii, Paříž 1966
I.G. Spasskij : Inostrannie i rusalie orděna do 1917 goda.
Robert Werich : Russian order, Decorations and Medal
Archiv: Alt.
Archiv : Smýkal
Řád Svatého Jiří - Osobní řády Brusilova vykoupila baronka Měřičková v třicátých letech. Jsou deponované ve sbírce VAM v Národním muzeu. Řády Sv. Jiří si však Brusilov z Prahy odvezl a je s nimi i pohřben.

Osobní řády Brusilova vykoupila baronka Měřičková v třicátých letech. Jsou deponované ve sbírce VAM v Národním muzeu. Řády Sv. Jiří si však Brusilov z Prahy odvezl a je s nimi i pohřben.
URL : https://www.valka.cz/Rad-Svateho-Jiri-t7927#324149 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more