25 liberní kanón

Anglický název : Ordnance Quick Firing 25pounder Gun Mark II


Ráže : 3,44 palce (cca 87,6 mm)


Celková hmotnost zbraně : 3968 liber (cca 1803 kg)


Celková délka zbraně : 106,7 palce (cca 271 cm)


Náměr : -5 stupňů až +40 stupňů


Odměr : 8 stupňů na dvoukolovém podvozku nebo 360 stupňů na kruhové točně
Úsťová rychlost střely : 1700 stop (cca 518 metrů) za sekundu


Protipancéřová střela probíjela 70 mm silný pancíř, skloněný pod úhlem 10 stupňů, na vzdálenost 400 metrů

General view, the two-chamber muzzle brake is nicely visible

Side view from the side of the meter

Detail of an ammunition wheel

Detail of a wedge lock

View of the cannon in a marching position away from the ammunition wheel

zadní část kolesny

pohled na uchycení kolébky hlavně zleva

pohled z druhé strany

detail náměrové stupnice a ovládání náměru a odměru

Přesto že snaha nahradit starší 18 liberní dělo byla v britské armádě odstartována hned po prvé světové válce, trval vývoj jeho následníka vlivem hospodářských potíží neuvěřitelně dlouho. V průběhu vývoje bylo rozhodnuto jednotným dělem nahradit i 4,5 palcovou houfnici, takže výsledkem byla 25 liberní kanónová houfnice. Šlo o jedno z nejlepších a nejznámějších děl své třídy na světě, což dokládá i délka jeho služby. První děla byla použita počátkem WWII (bylo jich v té době méně než 80) a z britské výzbroje byla vyřazena v roce 1967 a z rezerv britské armády v roce 1975. Přes malý počet kusů na začátku WWII se stala velmi rychle standardním britskou houfnicí a o kvalitě konstrukce svědčí i minimální změny zavedené v průběhu její služby. Nejvýznamnější bylo přidání úsťové brzdy v roce 1942, to umožnilo palbu municí s větší náloží prachu, užívanou k průbojným střelám proti tankům. Děla která padla do rukou němcům byla použita k pobřežní obraně a nesla označení : FK 281 (e) nebo 8.76cm FK 280 (e) Hlavním rozdílem proti předchozím polním dělům, byla u této zbraně dělená munice, která umožňovala použití zbraně i jako houfnice a změnu dálky střelby změnou velikosti nálože v nábojce. Existovaly různé velikosti náloží (dohromady 5 různých ) z nich nejsilnější byla Super. S nejsilnější náloží byl dostřel cca 13400 yardů. Touto nejsilnější náloží bylo možno střílet jen z děl vybavených úsťovou brzdou. Základní střelou byl tříštivotrhavý granát (HE) ale existovaly i kouřové, osvětlovací a propagandistické střely. Pro střelbu na pancéřované cíle byly zavedeny lehčí AP granáty s vyšší úsťovou rychlostí. Kromě Británie se dělo vyrábělo i v Kanadě v
V zásadě existovaly 3 verze této kanónové houfnice byly to Mk.I, Mk.II, Mk.III


Mark I
V době kdy británie cítila nutnost s horšící se mezinárodní situací doplnit a modernizovat svou výzbroj padlo rozhodnutí použít pro montáž nové houfnice lafety starého 18 liberního kanonu. Byly vyrobeny doplňkové sady a spolu s novými hlavněmi byly montovány na staré lafety původních kanonů, to umožnilo v krátké době vyzbrojit novou zbraní velký počet jednotek. Mnoho těchto děl bylo ztraceno u Dunquerke.

Mark II
Hlavní verze použitá za WWII. Byla zavedena 7.12. 1937 a výroba začala počátkem roku 1939, ale ve výzbrojí bylo v době zahájení války jen 78 kusů. Do boje se prvně dostaly při tažení v Norsku v roce 1940, přes prohru v tomto tažení se zbraň osvědčila a změny na ní prováděné byly minimální. Úsťová brzda montovaná v roce 1942, byla údajně inspirována brzdou německé houfnice le. FH 18 ráže 105mm. Hlavním důvodem bylo snížením sil v zákluzu umožnit použití silnějšího střeliva (označeného jako „Super“) k boji proti těžším tankům. Tato zbraň byla také montována na pásové podvozky a tak vznikla děla Sexton, Bishop a tank Sentinel ACIII

Mark III
Verze zavedená v roce 1944, od předchozí verze se liší jen změnou na závěru umožňující snazší nabíjení, jde o poslední válečnou verzi
Zdroj : Ian V Hogg, British and American Artillery of World War 2

TTD
Ráže : 87.6 mm
Délka hlavně : L/28 – L/28,8 (dle verze) 2.71m
Váha hlavně se závěrem : 453.6 kg
Váha HE střely : 11,43 kg
Úsťová rychlost : 453 – 620m/s dle nálože
Dostřel : 12 248 m (se střelivem Super) 10790 m s normálním střelivem
Odměr : 8° , na podkladovém kole 360°
Náměr : -5°až +40°
Váha děla : 1605 kg (v palebném postavení)
Váha s kolesnou : 3327 kg (přepravní)
Rychlost palby : 12 – 14 ran za minutu
Vyrobeno : více než 12 000 kusů v průběhu války.

MUNICE
náboj: Mark ID S/L I Mark ID S/L I Mark ID S/L I Mark ID S/L I
typ: HE I HE I HE HE I AP


Hmotnost střely:11.3 kg I 11.3 kg I 11.3 kg I 11.3 kg I 9 kg


Náplně 1 I 2 I 3 I Super I Super


Úsťová rychlost: 200 m/s I 300 m/s I 450 m/s I 520 m/s I 610 m/s


Maximální dostřel: I 12,250 m I

... snad jen na doplnění
Charakteristická dvoukomorová úsťová brzda se podle některých pramenů montovala až do Mk III.
Kromě již zmíněné Kanady byla vyráběna také v Austrálii a Indii. Kromě základního typu byly vyráběny i další verze označované jako "Short", "Baby", nebo "Jungle" , což byla (y) modifikace pro boj v džunglích jihovýchodní Asie. Zbraň měla kratší hlaveň bez úsťové brzdy, chyběl ochranný pancéřový štít a na zadní části zkrácené lafety bylo malé kolo pro snadnější manévrování v náročném terénu.


Po II. světové válce se zbraň objevila v nejrůznějších konfliktech. Byla použita např. v izraelsko-arabském konfliktu v r. 1948. Ve větší míře v korejské válce, za indicko-pákistánské války v r. 1971 ji použily obě bojující strany.


Byla ve výzbroji dělostřeleckého pluku naší armády ve Velké Británii v počtu 24 ks.

,

Přidávám pár fotografií pětadvacetiliberky v palebném postavení a její příslušenství.



zdroj: vlastní foto

Imperial War Museum London


Vlastné foto

Britské 25-liberní polní dělo vystavené na nádvoří londýnského Toweru.
Tento kus byl používán k ceremoniálním účelům u jednotky Honourable Artillery Company do roku 2001.
Emblém jednotky je vyobrazen na štítu a je na něm motto "Arma Pacis Fulcra", ve volném překladu "Zbraně jsou podporou míru".


Zdroj:
popiska u exponátu

© Radek Havelka

archiv autora

©Radek Havelka

source:
www.reddit.com

.

Zde je link na Youtube, poslední střelby 25liberních kanonů v Irské armádě, 30.7.2009


Je tam hezky vidět nabíjení.