This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ale má otázka zní : jak vzducholodě startují a přistávají ? Tento dotaz mi zaslala jedna čtenářka a než ji odpovím, chci mít jistotu

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

mno ale vážně tak to teda vůbec netuším
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.



This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Je to ostatne llogicke - vzducholod je balon, pouze s pridanymi motory, proto nemuze pristavat jinak nez balon.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Co se tyce toho zachytavani, tak jsem to napsal nepresne - spis meli spise dlouhe (kotevni) lano na vzducholodi a to zachytavali permonici na zemi a privazovali vzducholod - obvykle byla ukotvena u sotzaru, aby se tocila podle smeru vetru (a pri silnem na konstrukci tudiz nepusobila velka zatez vetru ze strany).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
S tim lanem taky souhlasim, ze je problem. Ale urcite se to tak delalo. Mozna to fungovalo tak, ze se shodilo mensi, na jeho konci bylo navazano vetsi... az bylo nakonec docela solidni kotevni lano-retez.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Tedy - balonetový systém plyn - vzduch, o kterém píše Bender, se používal u neztužených nebo poloztužených konstrukcí vzduchlodí. Ztužené vzducholodě typu zepelín létají dynamicky, tzn. vychýlením VOP zvednou nebo sklopí příď a klesají či stoupají. Upouštění vodíku se samozřejmě běžně provádělo (a vodík byl velmi laciný, takže to nebylo až tak neekonomické), protože jak vzducholoď spotřebovávala palivo, stávala se lehčí a lehčí. Přistání bylo jednoduché, pouze vyžadovalo sajtnu kořeňů, kteří zachytili lana spuštěná ze vzducholodi, jež klesla až k zemi, odvlekli ji do hangáru uvázali.
Až po válce začali amíci používat jako nosný plyn bezpečné nevýbušné helium. To však bylo velmi drahé, proto vyvinuli zařízení, jež kondenzovalo vodu u ochlazovaných výfuků, která se pak používala jako zátěž. I pak bylo nutno upouštět trochu helia, ale zanedbatelné množství oproti původnímu stavu.
Tehdy se také k přistávání vzducholodí začal používat kotvící stožár (pár desítek metrů vysoký stožár s kotvícím lanem). Ke kotvícímu lanu se připojilo lano spuštěné z přídě vzducholodi, lano se navinulo vnitřkem stožáru a přitáhlo příď ke stožáru, k němuž se vzducholoď připojila kloubovým spojem. Vznášela se pak špicí u stožáru a natáčela se větrem.
Jedna z možností havárie L 129 Hindenburg byl statický elektrický výboj (bouřka) mezi kotvícím stožárem a vzducholodí.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Jó, časy R100 nebo Graf Zeppelinu jsou již nenávratně pryč.


This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
https://www.aerospace-technology.com/projects/cargolifter/
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - SKOT :
![]()
![]()
OZAJ, A PREČO TO TIE VZDUCHOLODE VLASTNE LIETAJÚ???
![]()
![]()
![]()
![]()
Protože jsou tak ošklivé, že je země od sebe odpuzuje




This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Spíš by mne zajímalo jak řešili náhlý úbytek váhy pum, tedy jsetli mohli odhodit vše nebo jestli (právě kvůli vztlaku) museli odhazovat pumy postupně. Vyvážení je poměrně přesné a pozná se i rozdíl v řádu kilogramů, tady po odhození pum by vzducholoď měla "vystřelit" vzhůru (nedokážu odhadnout o kolik) . Neví to někdo?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Odhoz pum byl u vzducholodí poměrně riskantní záležitostí. Pumy se odhazovaly najednou, čímž vzducholoď vystřelila vzhůru do výšky 3-5 km. V této výšce se ale vzducholoď neudržela příliš dlouho, protože snížení okolního tlaku vedlo k unikání vodíku skrz bezpečnostní ventily. Vzducholoď tedy zase začala brzy klesat. Pro zastavení tohoto klesání s sebou vzducholodě nesly několik tun vodní zátěže, kterou v průběhu zpátečního letu postupně vypouštěly. Jinak by se domů nedostaly...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Myslím že projekt firmy CargoLifter na výstavbu velkých vzducholodí zkrachoval a z postaveného hangáru nejaký malajský pracháč udělal aquapark
viz: lidovky.centrum.cz
menší vzducholodě se vyrábí i nadále, podle jiného článku v lidovkách byla v lednu dodána do Japonska 75m dlouhá vzducholoď (podle článku toho času největší vzducholď na světě), která má na výstavě EXPO 2005 propagovat 75. výročí prvního Zepelinu?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Quote - bitaxe :
to Kwango Mbwana myslím že nad vodou by to asi moc nefungovalo, váha by se snížila jen o váhu vody kterou by ten řetěz vytlačil, trik je myslím v tom že ta část co leží na zemi se přestává počítat do váhy vzducholodi.
Nad vodou to dělali s těma koženýma vakama na laně, vaky plavaly na hladině a balón je táhl za sebou. Když začal stoupat, vytahoval ty vaky z vody, čímž se zvyšovala přítěž balonu. Když pak stejný způsob zkoušeli na ledu, tak už to asi nefungovalo, protože odpor vaků byl moc velký a lano se trhalo. Přešlo se tedy na řetěz. Až budu mít o víkendu čas, zkusím to najít...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
