Main Menu
User Menu

Military history website

Africa

Articles

Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe

Také ve 21. století je africký kontinent neustále zmítán válkami a ozbrojenými konflikty. Od dob získání nezávislosti se více jak polovina afrických zemí stala účastníkem některého z konfliktů a v současné době se nachází buď ve stádiu boje za mír, nebo postkonfliktní mírové obnovy. Mír je pro Afriku jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zabezpečení příštího rozvoje kontinentu, ale do budoucna by bylo velmi obtížné, aby si požadovanou bezpečnost zajišťoval každý stát individuálně. Podle většiny vládních představitelů afrických států je jedinou cestou pro dosažení tohoto cíle přijetí společné strategie ve jménu solidarity a spolupráce, a to zejména s ohledem na prohlubující se celosvětovou globalizaci. Názorný příklad současných společných snah o „řešení afrických problémů pomocí afrických způsobů“, např. v oblasti bezpečnosti, lze spatřovat v projektu Africké unie.

Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe: 1. Vývoj Africké unie

V této kapitole bych se chtěla věnovat skutečnostem, které předcházely vzniku Africké unie. Zaměřím se zejména na vznik a vývoj myšlenek panafrikanismu jako ideologického základu této organizace. Africkou unii lze považovat za třetí fázi institucionalizace panafrikanismu, přičemž za první fázi můžeme označit vytvoření Panafrického kongresu. Vznik Organizace africké jednoty byl pak vyústěním druhé fáze této institucionalizace. Principy fungování OAJ a výsledky její činnosti budou podrobně popsány a analyzovány ve druhé části této kapitoly.

Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe: 2. Vznik Africké unie

V průběhu 90. let a na počátku 21. století bylo stále zřetelnější, že další fungování OAJ není možné a že je potřeba přetransformovat své zájmy a možnosti a na změny odehrávající se v mezinárodním společenství reagovat vytvořením nové organizace. Africká unie zahájila svou činnost v roce 2002 na summitu v jihoafrickém Durbanu, kde se sešli zástupci 53 afrických států. Nově vzniklá organizace si jako jeden ze svých hlavních cílů stanovila změnu vpřístupu k mírovým a bezpečnostním otázkám.

Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe: 6. Společná mise AU a OSN v Dárfúru

Současný konflikt v západosúdánském regionu Dárfúr bývá označován jako „největší humanitární katastrofa“ od konce studené války. Podle posledních statistik v tomto konfliktu, který se naplno rozhořel v roce 2003, přišlo o život v důsledku přímého násilí nebo z důvodu podvýživy a nemocí více jak 300 000 lidí a více jak 2,5 mil. bylo vyhnáno ze svých domovů. I přesto, že mezinárodní společenství mnohokrát deklarovalo snahu řešit stávající situaci a nedopustit tak další opakování takových událostí, jakou byla např. genocida ve Rwandě, nebylo do dnešní doby učiněno dostatečné množství potřebných a především rozhodných kroků k vyřešení dané krize.

Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe: Úvod

Také ve 21. století je africký kontinent neustále zmítán válkami a ozbrojenými konflikty. Od dob získání nezávislosti se více jak polovina afrických zemí stala účastníkem některého z konfliktů a v současné době se nachází buď ve stádiu boje za mír, nebo postkonfliktní mírové obnovy. Mír je pro Afriku jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zabezpečení příštího rozvoje kontinentu, ale do budoucna by bylo velmi obtížné, aby si požadovanou bezpečnost zajišťoval každý stát individuálně. Podle většiny vládních představitelů afrických států je jedinou cestou pro dosažení tohoto cíle přijetí společné strategie ve jménu solidarity a spolupráce, a to zejména s ohledem na prohlubující se celosvětovou globalizaci. Názorný příklad současných společných snah o „řešení afrických problémů pomocí afrických způsobů“, např. v oblasti bezpečnosti, lze spatřovat v projektu Africké unie.

Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe: Závěr

Začátek 21. století je svědkem obnovené snahy afrických vládních představitelů o řešení konfliktů, mezi nimiž ve stále větší míře převažují konflikty vnitrostátní. Vedle klasických mírových operací se projevuje i snaha o zapojení do komplexních vnitrostátních konfliktů, zejména s ohledem na potřebu řešit rozsáhlé humanitární krize postihující velké množství civilního obyvatelstva Afriky.

Africká unie a její role...: 4. AU a spolupráce s regionálními ekonomickými společenstvími

Na setkání Rady ministrů OAJ v roce 1976 bylo učiněno rozhodnutí rozdělit Afriku do pěti hlavních regionů, v rámci kterých se následně formovala jednotlivá regionální ekonomická společenství. Tyto organizace měly od svého počátku sloužit jako centra regionálního ekonomického rozvoje, ale prostředí nestability a špatná bezpečnostní situace na mnoha místech Afriky zpomalovaly jejich hlubší integraci a rozvoj.

Africká unie a její role...: 5. Spolupráce AU s OSN při řešení bezpečnostních otázek

Při zajišťování bezpečnosti a stability na africkém kontinentě se AU v oblasti finanční, materiální, institucionální, ale i logistické spoléhá na spolupráci s některými mezinárodními organizacemi, jako jsou např. EU, skupina nejvyspělejších zemí světa G8 nebo OSN. Ve své diplomové práci se zaměřím zejména na spolupráci s OSN jakožto nejdůležitějším partnerem v souvislosti s touto problematikou.

Chudoba států a občanská válce v Africe

Vlna občanských válek, genocid a slabých či zhroucených států v Africe se zajisté stala jedním z nejpalčivějších problémů v post-studenoválečném světě, který se bytostně dotýká i Evropy. Následující text se snaží najít korelaci mezi příjmy HDP zemí Afriky a pravděpodobností vypuknutí občanské války.

Nejkratší válka

Z historie známe spoustu různě dlouhých válek. Sedmidenní, sedmiletou, třicetiletou a dokonce i stoletou. Napadlo vás však někdy, jak dlouho trvala nejkratší válka? Věřte nebo ne, ale bylo to půl hodiny. Přesně půl hodiny a osm minut. Nejednalo se přitom o nějakou potyčku nějakých mafiánských rodin nebo domorodých kmenů, ale o regulérní konflikt dvou suverénních států. Došlo k němu před více než sto lety na východním pobřeží Afriky, kde se v srpnu 1896 dostali takříkajíc „do křížku“ (nebo možná půlměsíce – jednalo se totiž o konflikt křesťanské a muslimské země…) Velká Británie a Zanzibar.

Současné konflikty v subsaharské Africe: 1. Teoretická část

Od konce druhé světové války se ve světě uskutečnilo více než 200 ozbrojených konfliktů, přičemž řada z nich i v posledních dvaceti letech. Myšlenka základů světového řádu v podobě mezinárodněprávních zásad a pravidel, mnohostranných smluv a univerzálních mezinárodních organizací (OSN) za účelem udržování světového míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv, odzbrojování či hospodářské a kulturní spolupráce získávala u široké veřejnosti stále větší podporu.

Současné konflikty v subsaharské Africe: 2. Analýza konfliktů

Ačkoliv Afrika disponuje značným nerostným bohatstvím, je nejchudším kontinentem světa. Určitou výjimku tvoří Jihoafrická republika a Botswana s vlastními kurzy měny a Nigérie s jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. OSN však řadí 33 afrických států do skupiny nejméně rozvinutých, kde se lidé živí převážně zemědělstvím. Co způsobuje chudobu? Počátky této špatné situace mnozí spatřují v kolonialismu, jiní naopak ve vyhlášení samostatností a následné korupci, despotismu, násilí a nestabilitě.

Současné konflikty v subsaharské Africe: 4. Etnické konflikty ve Rwandě

Podobně jako většina sporů subsaharské Afriky posledních dekád, také etnické konflikty a občanská válka ve Rwandě mají své kořeny v sociálních, politických i ekonomických faktorech předkoloniální epochy. První obyvatelé regionu Velkých jezer byli předchůdci dnešních příslušníků kmene Twa, jež tvoří asi 1 % celkové rwandské populace. Přibližně okolo roku 1000 před naším letopočtem se na území začali usazovat bantusky mluvící Hutuové, původem z centrální Afriky a orientovaní především na zemědělství, a o 500 let později také Tutsijové, jež přišli ze severu a živili se hlavně pastevectvím. Tito noví lidé téměř nahradili původní populaci. Až do genocidy v roce 1994 tvořili Tutsiové 10 % a Hutuové 90 % celkové rwandské populace.

Topics


Subcategories

Algeria (DZA)

Angola (AGO)

Benin (BEN)

Botswana (BWA)

Burundi (BDI)

Chad (TCD)

Djibouti (DJI)

Egypt (EGY)

Eritrea (ERI)

Ethiopia (ETH)

Gabon (GAB)

The Gambia (GMB)

Ghana (GHA)

Guinea (GIN)

Cameroon (CMR)

Cape Verde (CPV)

Kenya (KEN)

Comoros (COM)

Congo (COG)

Lesotho (LSO)

Liberia (LBR)

Libya (LBY)

Madagascar (MDG)

Malawi (MWI)

Mali (MLI)

Moroco (MAR)

Mauritania (MRT)

Mauritius (MUS)

Mozambique (MOZ)

Namibia (NAM)

Niger (NER)

Nigeria (NGA)

Rwanda (RWA)

Senegal (SEN)

Seychelles (SYC)

Somalia (SOM)

Sudan (SDN)

St. Thomas (STP)

Swaziland (SWZ)

Tanzania (TZA)

Togo (TGO)

Tunisia (TUN)

Uganda (UGA)

Zambia (ZMB)

Zimbabwe (ZWE)

Defunct States

banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Budget

Our budget for 2019 : 85.000,- CZK
Income so far : 81.134,- CZK

♡ Donate

Looking for new colleagues!

Our web armedconflicts.com / valka.cz keeps looking for new colleagues, who are interested in military history and are willing to join our ranks, to help with content, coordination and control, administration tasks and other. Please join us and help us create content for others as well as for ourselves :)

Join us!