Main Menu
User Menu

Military history website

Křivoklát

hrad

     
Název:
Name:
Křivoklát
Další názvy:
Other Names:
Hrádek
Purgino castro
Typ:
Style:
hrad
Stav:
Condition:
zachovalý
Přístupnost:
Accessibility:
přístupno v návštěvních hodinách
Obec:
Municipality:
Křivoklát
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
50°02'16.21"N 13°52'20.10"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.1110
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://www.valka.cz/
https://amapy.centrum.cz
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#417275Version : 0
MOD

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Hrad mladší doby hradištní (900-1200 n.l.)


Nachází se asi 13 km JV od Rakovníka (okres Rakovník, kraj Středočeský), ale jeho přesná lokalizace je nejistá. První zmínka o hradu pochází již z roku 1110, kdy zde stával dřevěný lovecký hrad českých knížat. Na místě kde stával dřevěný hrad pak nechal zřejmě asi roku 1240 stavět král Václav I. zděný hrad. Nepředpokládá se, že by dnešní hrad stával na místě toho staršího.


Literatura:
Nováková, Marcela a kol. Hrady a zámky : v Čechách na Moravě, ve Slezsku. Praha, 2005. ISBN 80-7033-874-1.


Jiné zdroje:
Vlastní návštěva.
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#239123Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Hrad Křivoklát


Počátky královského hradu Křivoklát, nacházejícího se v rozsáhlých loveckých hvozdech, lze spojovat již s jeho stejnojmenným předchůdcem, hradištěm, jež máme doloženo písemně roku 1110, avšak nevíme, kde přesně stávalo. Nejpravděpodobnější se jeví, že toto místo mohlo být zničeno lomem. Zatím se jeví, že s ohledem na dosud provedené archeologické výzkumy, které proběhly na hradě, se zde nenacházelo, avšak nedávno bylo objeveno valové opevnění, které snad lze klást i do 10. století, nicméně interpretace není zcela jednoznačná. Výzkumy T. Durdíka pak zjistily nepříliš silné osídlení ve střední době hradištní, avšak to je pro změnu dříve, než máme písemné zmínky z 12. století.
Pro hrad byla zvolena nepravá ostrožna trojúhelníkovitého tvaru větších rozměrů, která je obtékaná Rakovnickým potokem. Výběr místa, zvláště pak jeho rozloha odpovídá výběru ještě pro starší hradiště. Samotná výstavba rozměrného a komplikovaného objektu, byla zdlouhavá. Předpokládá se, že prvotní fáze hradu byla hotova až někdy v 80. letech 13. století, což vezmeme-li v potaz předpokládanou dobu zahájení výstavbu hradu kolem roku 1230 činí minimálně 50 let, jak ne více. Nutno však podotknout, že zde musely existovat období, kdy po dokončení určitých staveb, práce na nějakou dobu ustaly. Důvodem byly zřejmě několikeré změny v požadavcích na podobu a funkci hradu. Výstavbu hradu tak lze, hlavně i díky archeologickým výzkumům rozčlenit do tří etap. V I. etapě byla vystavena obvodová hradba, v jejímž čele byl vybudován donjon ve formě mohutné okruhové věže, toto řešení je u nás jedinečné. V jihozápadním nároží hradu, vedle brány, pak byla postavena další, tentokrát čtverhranná věž. Celá plocha hradu pak byla vnitřně rozdělena příčnou hradbou na menší horní a větší spodní hrad. K této příčné hradbě byl v části horního hradu přistavěn palác obdélného tvaru. Z tohoto paláce se do dnešních dnů dochovala jen románská okénka v přízemí. Purkrabský palác, který byl vybudován pravděpodobně již v tomto období, byl vystavěn při západní hradbě spodního hradu. Pro tuto fází, která je kladena do 30. let 13. století je typické použití architektonických detailů v románském slohu. Tímto hrad získal, zřejmě ještě ne zcela nejvyšší možnou reprezentativní podobu, ale byl již hájitelným a tím byl zároveň i oporou královské moci. Ve II. etapě, která proběhla již za Přemysla Otakara II., došlo k výstavbě různých obytných a hospodářských objektů, čímž se zástavba zahustila. Tyto budovy byly zděné i dřevěné. V horním hradě došlo k rozšíření dalších palácových křídel, to ve výsledku vedlo k proražení středu staršího středního paláce, kde byl vystavěn průjezd se sedilemi, které byly zaklenuty dvěma poli křížových kleneb. Když bylo stavěno jižní křídlo, bylo použito zcela shodných románských oken, která byla buďto předvyrobena během prvotní etapy výstavby, nebo byla získána ze starší stavby. Spodní hrad byl rozdělen několika hradbami na různě velké části. V severozápadní části vzniklo tzv. studniční nádvoří, kde se nacházelo několik hospodářských staveb včetně primitivní zemnice. Při západní hradbě byla přistavena větší zděná budova. Ve střední části dolního hradu pak byla započata západním křídlem výstavba nového palácového komplexu. Nejspíše v téže době mohla vzniknout na jižní straně zděná dvouprostorová budova. Tedy v této etapě došlo na výstavbu zděných budov reprezentativních i hospodářských, v některých případech i architektonicky poměrně náročných, zvláště na výzdobu a zároveň na druhou stranu byla postavena řada budov, či spíše hlavně stavení a různých přístavků lehké dřevěné, eventuálně smíšené konstrukce. Některé z těchto budov mohly mít spíše dočasný, snad provizorní charakter. Následující III. etapu lze klást stále ještě do období vlády Přemysla Otakara II. a pak následně jeho syna Václava II. Stavební práce probíhaly v horním i spodním hradě. Ve spodním hradě byl dokončen palác. Ten byl tvořen dvěma rovnoběžnými palácovými křídly, které mezi sebou svíraly menší úzké nádvoří. Jižní čelo nádvoří bylo tvořeno arkádou o dvou obloucích, do níž ústil vstupní průjezd. V západním křídle se nejspíš nacházel velký sál zaklenutý šestidílnými klenbami a nejspíš měl i roubenou komoru. V dolním nádvoří byly mimoto dostaveny další objekty, z nichž ta nejvýznamnější byla v severozápadním nároží nacházející se čtverhranná věž. Stavební činnost na horním hradě, který byl rozdělen hradbou na větší spodní palácovou část a na menší část tvořící dvorek při věži. Ve spodní části na severní straně bylo postaveno další palácové křídlo, u kterého byla v sousedství postavena záchodová věž. Celý takto vzniklý dvůr, byl ze všech čtyř stran obklopen architektonicky hodnotným patrovým klenutým arkádovým ochozem. V západním křídle paláce vznikl celopatrový reprezentační sál, který byl ve své době jedním z největších. Celý sál byl zaklenut klenbou o čtyřech polích po šesti dílech. Ze západní strany byl osvětlen celkem osmi kružbovými hrotitými okny. Ve východní části jižního palácového křídla pak byla vybudována kaple s polygonálním uzávěrem. Tato kaple je na hradě dobře patrná a svou dispozicí se dává na obdiv, avšak zároveň s tím je v případě obléhání hradu „na ráně“, zvláště pak její okna. Před čelo horního hradu pak bylo vybudováno úzké parkánovité nádvoří. A tím byl raně gotický hrad Křivoklát dokončen. Celý, dá se bez problémů říci, přemyslovský hrad začal jako poměrně nenáročná stavba, která během tří etap získala možná až sedm částí, tři věže, dva paláce a celou řadu menší a větších staveb zděných, dřevěných či smíšené konstrukce, některé z nich měly poměrně jepičí život, jiné byly pro změnu již v té době zásadně pozměněny. I když hrad, asi zprvu nebyl plánován jako kdovíjak členěný a výstavný s výraznou reprezentativní funkcí, přesto se takovým stal. Do jeho podoby výrazně promluvili zřejmě všichni čeští dědiční králové s výjimkou Václava III., ten však neměl možnost pro dosti krátkou dobu svého panování do jeho podoby zasáhnout.
Nicméně s vymřením Přemyslovců po meči, záhy následoval i úpadek hradu. Již rok po vraždě Václava III. hrad totiž dobil Vilém Zajíc z Valdeka, a jak se dle archeologických poznatků jeví, hrad při tom vyhořel. Tento šlechtic pak investoval jen do nejnutnějších oprav a dále do hradu neinvestoval, jelikož i přes své významné postavení a jisté politické vakuum té doby, nemohl předpokládat, že by mu hrad nakonec zůstal. Přesto se hrad vrátil do panovníkových rukou – tentokrát již Lucemburků. Nicméně byť měl jistý význam, přesto do jeho zvelebení neinvestoval ani Karel IV. Teprve až jeho syn Václav IV. přistoupil k rozsáhlým opravám a přestavbám hradu. Tato stavební činnost proběhla v posledních desetiletích 14. století. Stavební činnost vyžadovala nejen jiná doba, a tím pádem do jisté míry archaičnost hradu, ale hlavně stav hradu, kdy některé části byly zřejmě více než v neuspokojivém stavu, ba i místy byly zřejmě pobořeny. Došlo výraznému rozšíření plochy hradu a došlo též ke změně přístupové cesty do jeho areálu. Celá přestavba si vyžádala velké terénní úpravy. Přístupová cesta byla výrazně zkrácena do dnešní trasy, byla postavena Prochoditá věž o čtverhranném půdorysu, která se stala novým vstupem do horní části spodního hradu. Došlo ke snížení úrovně horní části spodního hradu, zde vzala za své většina starší zástavby. Zůstala zachována jen zeď vyčleňující studniční nádvoří. Celý obvod hradu byl obehnán novým parkánem, který výrazně zvedl obranyschopnost hradu. K tomuto parkánu se pak připojovaly nové části hradu, které byly situovány na klesajících opyších (výběžcích) na západní straně nepravé křivoklátské ostrožny. Manský dům byl situován na severozápadním dlouhém krčku, svým vzhledem připomínal menší samostatný hrad. Jednalo se o patrový palác, na jehož konci byla obytná věž o čtverhranném půdorysu. K boku paláce pak přiléhalo nevelké nádvoří, které bylo ukončeno branami, ty umožňovaly nový, v pořadí druhý vstup do hradu. Vybavení tohoto paláce bylo dosti nákladné. Tento areál však neměl dlouhého trvání, jelikož již roku 1422 byl zničen požárem. Jelikož zde pak neprobíhaly žádné další stavební aktivity, vznikla zde tzv. „pompejská situace“, která byla prozkoumána archeologickým výzkumem. V jihozápadní části byla stavební situace o něco složitější. I zde byla vystavena na skalnatém výběžku dlouhá obdélná budova, snad taky palác, která byla zřejmě ukončena věží o čtverhranném půdorysu. K boku této stavby částečně přiléhalo dlouhé nádvoří trojúhelníkovitého tvaru, to bylo zasekáno do skalnatého podloží, na západní straně pak bylo lemováno budovou, která byla založena do prudkého svahu. Na horním hradu bylo výrazně upraveno severní křídlo. V dolním hradu pak při západní hradbě bylo vystaveno purkrabství, dosti výstavné. Nejspíš v patře se nacházel velký sál. O tom, že zde stavěla královská huť, svědčí jeho velká okna a hlavně pak portál, který je vložený do okenního otvoru. Byť bylo později přestaveno na sýpku, je v současnosti nejzachovalejší stavbou z doby Václava IV. Nutno je ještě zmínit, že hrad dostal i další doplňující vodní zdroj – keramický vodovod mimořádné kvality. Nicméně požár roku 1422 a následné válečné události husitských válek hrad opět proměnili bezmála v ruiny. Některé objekty byly prakticky zničeny, jiné zase jen provizorně opraveny a údržba se omezila na to nejnutnější.
Za Jiřího z Poděbrad sice došlo ke stavebním pracím na hradě, ale ty se zaměřily hlavně na opravy opevnění a došlo nejspíš k výstavbě purkrabství při severní straně studničního nádvoří.
Teprve až za Jagellonců, konkrétně za Vladislava II. Jagellonského se hradu opět dostalo rozkvětu. Přestavba byla pojata opravdu velkolepě až radikálně, ostatně Křivoklát byl jediným královským hradem v Čechách, který králi umožňoval realizovat své vlastní představy a také tím mohl demonstrovat svou moc. Práce pod vedením Hanuše Spiesse započaly v 70. letech 15. století, po něm v pracích pokračoval mistr, který byl blízký pražské dvorní huti, ale práce dokončil až jiný mistr, jenž byl výrazně ovlivněn pozdní saskou gotikou. Vnější opevnění hradu, bylo pojato moderně tak, aby byly akceptovány změny, které přišly zvláště s husitskou revolucí a následně se dále vyvíjely. Jednalo se o nové dělostřelecké opevnění opírající se o parkánovou hradbu s krytými střeleckými ochozy, arkýřovými vížkami a řadou různých věží a bašt – tedy polookrouhlá bašta, bateriová věž, bollwerk, Zlatá bašta jež má okrouhlé čelo s plecemi na způsob novověkých opevnění, které jsou kolmé na kurtiny, trojúhelné předbraní s kasematy a jiné další části opevnění, které jsou předzvěstí nastávajícího novověkého opevňování. Stavební mistr, jenž toto opevnění navrhl, měl opravdu nelehký úkol, jelikož musel s ohledem na komplikovanou terénní situaci stavět na místě staršího parkánového opevnění. Toto provedení náleží k nejlepším opevňovacím systémům své doby. Přestavba dolního hradu je spjata s řadou demolic, jakož i novostaveb. Zbořeny byly všechny příčné zdi, členící nádvoří, to tak získalo přibližně dnešní rozlohu. Bylo zbořeno nedávno vystavené Poděbradské purkrabství a na jeho místě byl vystaven dvoutraktový Hejtmanský dům. Mezi Hejtmanský dům a Prochoditou věž, včetně přilehlého prostoru parkánu, byly vystaveny objekty pivovaru. Při severní straně se nacházející zástavba byla zcela zbořena a to včetně nejstarší hradby ze 13. století. Nárožní věž byla nahrazena věží Huderkou, tato věž má čtverhranný půdorys a je zastřešena zděnou helmicí. Dále směrem k hornímu hradu byla vystavena řada manských domků, ty byly vlastně vloženy mezi Huderku a kuchyň, která byla vystavena při nároží horního hradu a dále přiložena do parkánu. Aby byl parkán v tomto místě průchozí, nachází se pod touto kuchyní klenutá chodba. Mimoto se vznikem manských domů, zde vznikla druhá velká kuchyně. K úpravám a přístavbám došlo i na západní straně nádvoří, tato ale nebyla zásadní. Horní hrad byl zcela přestaven, v této době došlo k navýšení věže. Dále byly zbořeny staré arkády spolu ze zdí, která dělila nádvoří. Zásadní byla přestavba všech tří palácových křídel. Velký sál získal novou bohatě zdobenou klenbu, zde také vznikl arkýř, na jehož parapetu pak byly osazeny poprsí krále Vladislava a jeho syna Ludvíka. Kaple byla přestavena zcela mistrem Hanušem. Takto se nám prakticky beze změn dochovala do dnešní doby. Hanuš je rovněž autorem nevelké křehké manské lodžie, která se nachází při vstupu do průjezdu. V koutu nádvoří pak bylo vystaveno nové čtyřramenné schodiště, které umožnilo spojení jednotlivých úrovní paláců. Severní křídlo již bylo dílem jiného mistra, který byl ovlivněn saskou gotikou, lze snad i předpokládat, že z tohoto prostředí mohl přímo pocházet. Toto Královnino křídlo bylo vlastně zcela postaveno znovu s výjimkou staršího přízemí. Jako obraný prvek pak dostala všechna palácová křídla hrázděné nebo roubené obranné polopatro, které doplňovala řada štíhlých arkýřových vížek. Podobné řešení se objevilo i na věži. V té době se stal Křivoklát jedním z nejhonosnějších a nejvýstavnějších sídel panovníka, které se nacházely ve střední Evropě. Nicméně nedočkal se dvorského života, pro který byl bezesporu určen. Stal se spíš místem bezpečného pobytu např. Filipiny Welserové. Zvláště se ale stal vězením pro významnější osoby. „zavítali“ zde např. biskup Jednoty bratrské Jan August nebo alchymista (či spíše šarlatán) Edward Kelly.
Na konci 16. století byl hrad v místě Prochodité věže mírně poškozen požárem a v této části byl proto opraven renesančně. Další tentokráte mnohem ničivější požár hrad zasáhl roku 1643, od té doby hrad spíše upadal. Roku 1655 se hrad dostal z královských rukou do zástavy Schwarzenberkům a pak dále měnil majitele. Na úkor hradu se pak rozrůstal a rozvíjel pivovar. Další požár pak hrad postihl roku 1826.
Fürstenberkové, kteří byli posledním vlastníkem hradu si v době romantismu uvědomili hodnotu tohoto hradu a přistoupili k jeho rekonstrukci, která až na drobné výjimky byla restaurací a ne rádoby historizující (puristickou) přestavbou, která poznamenala řadu hradů jako např. Bouzov či Karlštejn. Opravy probíhaly od druhé poloviny 19. století do první třetiny 20. století pod vedením architektů Humberta Walchera von Holthein, Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V horním hradu byl nejvíce poškozen Královnin palác, který se dokonce zřítil. Jeho stavby se ujal Kamil Hilbert. Nezřícena část paláce byla pečlivě rozebrána a až na opomenutí několika detailů byl znovu postavený palác dobrou replikou. Nicméně vnitřní členění respektováno nebylo, jelikož se zde měla nacházet rezidence Fürstenberků, kteří se zde měli přenést. Avšak k tomu nikdy nedošlo. Ovšem byla sem přenesena část mobiliáře a sbírek z Nižboru. Ty se pak staly hlavní částí dnešní expozice. Po té co hrad získal roku 1929 československý stát, byl hrad dále užíván až do padesátých let, kdy zde fungoval i pivovar. Poté se muselo přistoupit k opravám a památkářským rekonstrukcím provázených archeologickými výzkumy vedenými Tomášem Durdíkem. V zásadě hrad nedoznal žádných významných změn a převážně díky archeologickým výzkumům se podařilo objasnit řadu záležitostí týkajících se stavebně historického vývoje hradu. Za povšimnutí stojí, že tři z celkových čtyř stavebních vývojových etap hradu náležely ve své době k nejpřednějším a nejvýznamnějším akcím v českých zemích.
Vznik hradu lze klást k závěru vlády Přemysla Otakara I., nebo pro změnu k počátkům vlády Václava I., někdy k období kolem roku 1230. Pobyt Přemysla Otakara I. máme na Křivoklátě doložen jednak v Dalimilově kronice a pak také dvěma listinami z let 1222 a 1224, mohl zde existovat již samotný hrad, byť ne nutně ještě stavebně hotový, ale také se nacházet na případném jiném sídle, přeci jen, jednalo se o královský lovecký hvozd. Řadí se tak k nejstarším královským hradům, které se staly novou oporou panovníka a tak postupně nahradily starší hradiště. V dané oblasti povodí řeky Berounky, v přemyslovském loveckém hvozdu, tou dobou vznikala celá řada hradů, mezi nimiž jak se zdá, zprvu Křivoklát nenáležel k těm významným. Na významnosti ani tak nenabyl kvůli svému umístění, ale kvůli chladnému postoji Přemysla Otakara II. k sousednímu hradu Týřovu, který zde byl vězněn roku 1249. Ten se také zasloužil dost o rozvoj hradu a v podstatě mu dal jeho reprezentativní vzhled. Nicméně dokončení se hrad dočkal až ke konci vlády Přemysla Otakara II. a za panování jeho syna Václava II., tehdy měl být vysvěcen i jeden z oltářů v kapli, ne-li celá kaple, jejíž zasvěcení je však neznámé. Václav III. pak neměl vůbec čas se na dalším podobě hradu podílet, neboť byl záhy po svém nástupu na trůn roku 1305 v roce 1306 zavražděn v Olomouci. V témže roce byl hrad obsazen oddílem Rudolfa Habsburského. A již roku 1307 hrad dobyl mocný šlechtický předák Vilém Zajíc z Valdeka. Nejpravděpodobněji v té době hrad poprvé vyhořel. Vilém Zajíc z Valdeka pak do hradu příliš neinvestoval, takže ten spíš dále chátral. Po jeho smrti roku 1319 se pak hrad navrátil do rukou panovníka Jana Lucemburského. Nicméně již od září 1316 do března 1317 zde pobývala královna Eliška se synem Václavem, později známějším jako Karel IV., což taky svědčí, že hrad v té době musel být v natolik dobrém stavu, aby zde mohla královna s mladým následníkem trůnu pobývat. Máme zde doložen několikerý pobyt Karla IV., ten však měl výrazněji v oblibě svůj nový hrad Karlštejn. Dozajista to bylo také tím že tu byl jako mladý do jara roku 1323 vězněn. Nepředpokládá se tedy, že by do podoby Křivoklátu nějak výrazně zasáhl, ale na druhou stranu si uvědomoval jeho význam, což se projevilo i v jinak nepovedeném pokusu o psaný zákoník, který dnes známe jako Majestas Carolina. Zde je Křivoklát zařazen mezi hrady, které měly zůstat natrvalo v majetku koruny. Ještě za vlády Jana Lucemburského byl hrad roku 1325 zastaven místnímu purkrabímu Oldřichovi Pluhu z Rabštejna. Poté co se Karel IV., ještě za vlády svého otce vrátil do Čech, hrad vykoupil. Poté, co měl výměnu názoru se svým otcem, jím byl zde opět vykázán roku 1334. Roku 1341 se hrad opět dostal krátce do zástavy Rudolfu Saskému, ale již roku 1346 náležel koruně. Nicméně Karlův syn Václav IV. si značně oblíbil právě Křivoklát a jeho lesy, kde rád a hojně vyjížděl na lovy. Nicméně hrad v té době byl již řádně sešlý a místy zřejmě již i pobořený. Proto přistoupil k závěru 14. století k jeho přestavbě, kdy získal opět výrazně reprezentativní podobu. Je jisté, že zde mladý Václav několikrát pobýval již v útlém věku, roku 1375 máme doložen jeho dlouhodobější pobyt zde spolu se svým otcem. Další prokázané pobyty pocházejí z 1377, 1381 a 1383. Od roku 1384 se pak hrad stává prokazatelně oblíbeným královým sídlem. Tento stav trval až do roku 1391, tehdy se král častěji objevuje na Karlštejně. Poslední návštěva je doložena roku 1398, kdy se král vracel z Remeše, ale nepobyl zde dlouho, jelikož za nedlouhou již byl na Žebráku a Točníku. Opravený a zmodernizovaný hrad však již nedlouho po smrti Václava IV. a nástupu husitské revoluce znovu katastrofálně vyhořel dne 18. března 1422 v odpoledních hodinách. Nicméně ještě předtím jej „navštívil“ Zikmund Lucemburský, aby zde pobral všechny cennosti náležející do pokladu Václava IV., ty pak obratem změnil na žold pro své vojáky. Do doby před požárem byl hrad považován za dokonce bezpečnější Karlštejna, takže se zde nacházela koruna, zemské desky a jiné cennosti, rovněž se zde ukrývala řada bohatých pražských měšťanů. Samotný požár propukl v konírnách, poničen byl celý hrad, ale nejvíce byl poškozen hrad dolní, manský dům byl zničen zcela. Tohoto stavu záhy využila husitská vojska a hrad dobyla. Ale již 20. srpna na hrad zaútočil Hanuš z Kolovrat, velicí katolickým vojskům, který zde zajal přibližně 50 člennou posádku i s jejich veliteli Absolónem Bělobožkou ze Chříče a Janem z Valče. Stále neopravený se slabou posádkou se stal cílem útoku Absolónova bratra Žibřida z Chříče, který byl rovněž bývalým křivoklátským místopurkrabím, ale byl zahnán Hanušem do Rakovníka. Ten pak byl Hanušem a Alešem ze Šternberka obležen a vypálen. Nedlouho na to se hrad dostal do zástavy Aleše ze Šternberka a v jeho držení zůstal až roku 1354, kdy jej vykoupil král Ladislav Pohrobek. Mnohé, zvláště vnější objekty zůstaly v troskách a mnohé jiné byly opraveny spíše jen provizorně. Stav hradu se příliš nezměnil ani za panování Jiřího z Poděbrad, proběhlé stavební práce byly v malém rozsahu. Až vláda Vladislava Jagellonského přinesla hradu nový rozkvět, kdy byla celá řada stavebních zásahu značně razantních. Nebylo prakticky místa, které by nebylo, když ne zásadně, tak alespoň mírně, pozměněno. Nicméně byť hrad získal velmi moderní a reprezentativní podobu, jednu největší ve své době v daném prostoru, přesto se nestal, jak by se dalo očekávat, místem bohatého a pestrého života na dvoře krále. Stal se spíše bezpečným útočištěm a spíš pak „VIP“ vězením. Renesance by hrad snad ani nezasáhla nebýt menšího požáru, který hrad mírně poničil v oblasti kolem Prochodité věže. Ještě za života Rudolfa II. byl hrad jeho oblíbeným sídlem v rámci jeho loveckých výprav. Avšak poté co zemřel a dvůr se přenesl natrvalo z Prahy do Vídně, což vedlo k výraznému poklesu o majetek náležející české koruně, upadl i význam hradu. Roku 1643 pak většina hradu opět vyhořela. Tím začal úpadek Křivoklátu. Císařská komora pak musela hrad s ohledem na předpokládané vysoké náklady na jeho opravy roku 1655 dát do zástavy rodu Schwarzenberků, ti jej následně prodali roku 1685 Valdštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1733, kdy jej sňatkem získali Fürstenberkové. V té době již nebyl užíván ke svému původnímu určení. Nacházel se zde prosperující pivovar, který se postupně rozrůstal. Roku 1826 hrad opět vyhořel. Naštěstí si jeho majitelé uvědomili jeho hodnotu historickou, a proto přistoupili k rekonstrukci hradu, která byla zahájena v druhé polovině 19. století a byla ukončena v průběhu první třetiny 20. století. Naštěstí až na drobné výjimky byla tato rekonstrukce nepuristická, tudíž hrad nikterak neztratil na své hodnotě. Fürstenberkové plánovali se na hrad přenést, avšak nakonec tento záměr neuskutečnili a roku 1929 prodali hrad i křivoklátské panství státu. Nicméně využití hradu jakož i fungování pivovaru se dále kontinuovalo až do 50. let. Nicméně hrad opět chátral a tak se přistoupilo k nejnutnějším opravám v 60. letech a následně od let 70. zde probíhají rekonstrukční práce doplněné archeologickými výzkumy.



Literatura:
Benešovská, K. - Žižka, J. 1987: Křivoklát : hrad a okolí. Praha.
Durdík, T. Křížová, K. Hrad Křivoklát. ISBN 80-866-44-27-8.
Durdík, T. 1989: Großer Turm der Burg Křivoklát und seine genetischen Zusammenhänge – Velká věž hradu Křivoklátu a její genetické souvislosti. CB 1, 15-34.
Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 1996: Neobvyklý manýristický kachel s alegorií ohně z hradu Křivoklátu. CB 5, 247-254.
Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 2006: Komorové kachle ze severovýchodního kouta nádvoří horního hradu na Křivoklátě. CB 10, 281-306.
Durdík, T. – Nemeškalová-Jiroudková, Z. 1993: Tolarový depot z hradu Křivoklátu. CB 3, 315-320.
Menclová, D. 1972: České hrady : díl druhý. Praha.
Nováková, M. a kol. 2005: Hrady a zámky : v Čechách na Moravě, ve Slezsku. Praha. ISBN 80-7033-874-1
Razím, V. (ed.) 2010: Přemyslovské Křivoklátsko : 900 let hradu Křivoklátu. Praha. ISBN 978-80-86516-33-2.
Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého 8. Praha.
Záruba, F. 2014: Hradní kaple : I. Doba přemyslovská. Praha.


Jiné zdroje:
Vlastní návštěva, foto vlastní.
Křivoklát - Celkový pohled na hrad z vyhlídkové terasy.

Celkový pohled na hrad z vyhlídkové terasy.
Křivoklát - Zdroj:
(Durdík 1999, s. 300 obr. 638)

Zdroj: (Durdík 1999, s. 300 obr. 638)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Křivoklát - Zdroj:
(Durdík 1999, s. 301 obr. 641)

Zdroj: (Durdík 1999, s. 301 obr. 641)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Křivoklát - Zdroj:
(Durdík 1999, s. 301 obr. 642)

Zdroj: (Durdík 1999, s. 301 obr. 642)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#261393Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Model krovu tak jak je v součastnosti na věži.
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#261395Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Huderka - věž


Více fotografií najdete v galerii. V dobách kdy byl hrad užívám jako věznice byla tato věž mj. "příbytkem" pro alchymistu Edwarda Kellyho, kterého zde nechal "ubytovat" Rudolf II.


Zdroj:
Vlastní návštěva, foto vlastní.
Křivoklát - Věž Huderka a přilehlé stavby.

Věž Huderka a přilehlé stavby.
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#262593Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Purkrabství


Více fotografií zde.


Zdroj:
Vlastní návětěva, foto vlastní
Křivoklát - Purkrabství z věžě Huderka.

Purkrabství z věžě Huderka.
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#275038Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Stando tak znova - jeden objekt, jedna fotogalerie, popis se nechá ve fotogalerii připojit ke každé fotce a není myslím potřeba rozřezávat hrady na jednotlivé budovy jen z důvodu fotografie.
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#275321Version : 0
a Plan of the castle
Source: August Sedláček: Castles, palaces and fortresses of the Czech kingdom (1880-1927).
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#417276Version : 0
MOD
..
Křivoklát - Rekonstrukce podoby hradu kolem roku 1643.
Zdroj:
https://www.beatris.cz/produkt/rada-netradicnich-pohlednic-dobovych-rekonstrukci-hradu-a-zamku-s-erby-jejich-majitelu/pohlednice-krivoklat/

Rekonstrukce podoby hradu kolem roku 1643.
Zdroj:
www.beatris.cz

URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#514495Version : 0
Tower

Even though it might appear like as mountain time, this is in fact about donjon. This is a dominant part of the castle. Its construction is linked with the beginning of the castle itself in 13. century (specifically with the period around the year 1230). It is a round tower with a diameter of 12 m and the masonry reaches a height of 30,4 m. However, in its initial, raněgotické stage of the tower was high, about 26 m. At the bottom is a reinforced cutting edge with the peripheral wall. Masonry, which was crossed the insightful beamed through the grate, it is brick from rubble stone, of large blocks is then the lower part of the cheek in the courtyard. At the beginning of its existence had three arched levels. High dark the ground floor was open to the staircase in the strength of the wall from the bottom of the first floor. The point of this stairs was under the canopy above the floor level. The first floor had two levels that were either distributed to the beamed wooden ceiling, or the wooden galleries. At the bottom were placed two turrets. Furthermore, there was a small hallway that was probably later broken as the entrance to the Queen's wing. On the second floor there are two windows in niches with seats, which are vaulted over with cross žebrovými vaults. On the first floor in the entry level in his side asleep then the mouth of the narrow spiral staircase in the strength of the wall, which leads to the first floor to the second. In the hallway you can enter the šnekovité stairway that led to the platform or on the roof of the defensive floor, if there where, however some such. The third floor is then already completely dominated with late gothic. The current form of the tower is then the result of her radical renewal in the years 1884 and 1885 under the leadership of Joseph Mockera.
According to the above mentioned facts it is obvious that this tower wasn't bergfritem, but on the contrary is without a doubt donjonem. In its execution, is then in Bohemia, from most likely completely unique affairs. A certain similitude can be find in the case of the towers of the castle of Michalovice. In comparison to the Moravia residential towers of a similar type probably are, but their knowledge is not yet far enough.
It seems to be an indisputable fact, that the donjon krivoklat castle is a very specific form, in central Europe very rare. The territory, where they are rounded donjony more abundant, is kapetovská France. It was a castle the reform of king Philip Augustus, for which a number of castles with a group of virtually standardised donjonů. For those are the most characteristic three floors, which are spanned by žebrovými vaults, the floors are connected by staircase in the strength of the wall. The oldest arose at the turn of the 12. and 13. century. The year 1196 Gisors, approximately 1202 Paris, the youngest then to the end of the reign of Philip Augustus – Dourdan, which was built sometime before the year 1222. The penetration of these influences can be linked with the import of another type of castles, also established augustovou reform and specifically the French kastelu – Týřov, Usov, Konopiště. Their implementation, even in the minutiae of other statistical methods in the framework of the standards fully include the French window donjonům and it is obvious that this, for us, probably quite unique import was by them greatly affected and not affected by influences from Germany.

Sources:
Benešovská, To. – Žižka, J. 1987: Krivoklat : the castle and the surrounding area. Prague.
Durdík, T. 1989: Großer Turm der Burg Křivoklát und seine genetischen Zusammenhänge – Big tower krivoklat castle and its genetic context. CB 1, 15-34.
Durdík, T. 1999: an Illustrated encyclopedia of Czech castles. Prague.
Durdík, T. – Hazlbauer, From. 1996: an Unusual mannerist kachel with an allegory of the fire of the krivoklat castle. CB 5, 247-254.
Durdík, T. – Hazlbauer, From. 2006: Chamber tiles from the north-east corner of the courtyard of the upper castle on the Křivoklátě. CB 10, 281-306.
Durdík, T. – Nemeškalová-Jiroudková, From. 1993: Tolarový depot of the krivoklat castle. CB 3, 315-320.
Durdík, T. – Cross, The.: The Castle Of Křivoklát.
Menclová, D. 1972: Czech castles : part two. Prague.
Sedláček, And.: Castles, palaces and fortresses of the Czech kingdom 8. Prague.
Zaruba, F. 2014: Castle chapel : And. Time přemyslovská. Prague..
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#536924Version : 0
Chapel

The original consecration of the castle chapel on the Křivoklátu we don't know. The first written mention of its existence we have from the year 1287, when the bishop Tobiáš informed the king Václav II., that he personally cannot consecrate the altar in the castle (altare unum in Purglino castro) or at least delegate this authority to another bishop, as to him, was the papal legate imposed a fatwa. Surely it was about the consecration of the altar and not the chapel itself, therefore the question is whether the chapel can be even older. Other written records that can be linked with the chapel, apply to the government of Charles IV., when it is the year 1359 reminded of the chaplain Frederick Stromeier, who was the collector of tithes in the demesnes křivoklátském, nižborském, karlštejnském and kamýckém. At the same time he is reminded even Paul Rojíkův from Křivoklátu. More messages then we have from the reign of Wenceslas IV., that the castle is abundantly resided. To the year 1383 is mentioned Oldřich Pig, which was křivoklátským chaplain and canon of the vyšehradským. In the year 1389 is reminded of kantor Jan Bohůnkův of Matrovice. To the year 1393 is subject to the submission of the castle chaplain Team for the vicar to Bělče. Already a year on it is mentioned the chaplain of the royal chapel of st. Nicholas. In the year 1398 he then recalls the custodian of the relics of the imperial at Karlstejn and introduced to Křivoklátě having the name Adam. In the same year, once again we learn about Ulrich Pig. 1400 (in November or in December) is mentioned the bishop of st. Nicholas, which Václav IV. Made him provost of the royal chapel at Křivoklátě, Karlstejn and Kutna Hora.

Sources:
Benešovská, To. – Žižka, J. 1987: Krivoklat : the castle and the surrounding area. Prague.
Durdík, T. 1989: Großer Turm der Burg Křivoklát und seine genetischen Zusammenhänge – Big tower krivoklat castle and its genetic context. CB 1, 15-34.
Durdík, T. 1999: an Illustrated encyclopedia of Czech castles. Prague.
Durdík, T. – Hazlbauer, From. 1996: an Unusual mannerist kachel with an allegory of the fire of the krivoklat castle. CB 5, 247-254.
Durdík, T. – Hazlbauer, From. 2006: Chamber tiles from the north-east corner of the courtyard of the upper castle on the Křivoklátě. CB 10, 281-306.
Durdík, T. – Nemeškalová-Jiroudková, From. 1993: Tolarový depot of the krivoklat castle. CB 3, 315-320.
Durdík, T. – Cross, The.: The Castle Of Křivoklát.
Menclová, D. 1972: Czech castles : part two. Prague.
Sedláček, And.: Castles, palaces and fortresses of the Czech kingdom 8. Prague.
Zaruba, F. 2014: Castle chapel : And. Time přemyslovská. Prague..
Křivoklát - Foto vlastní

Foto vlastní
Křivoklát - Foto vlastní

Foto vlastní
Křivoklát - Foto vlastní

Foto vlastní
URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#538759Version : 0
Diskuse

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Historická vyobrazení
Křivoklát - Zdroj:
(Durdík 2000, s. 302 obr. 643)

Zdroj: (Durdík 2000, s. 302 obr. 643)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Krivoklat-t67937#538771Version : 0