Zwierzina, Johann Maria

Hauptmann Johann Maria "Hans" Zwierzina

* 07. 09. 1889 Vídeň, Rakousko-Uhersko
+ 23. 05. 1918 Gardolo, Itálie


Pilot K. u K. Luftfahrtruppe s 3 vítězstvími.


Jednotky: Flik 14, Flik 3



Narodil se 7. září 1889 ve Vídni. V jedenácti letech odchází studovat čtyřletou vojenskou školu – Militärunterrealschule v St. Pölten v letech 1900–1904. V roce 1903 mu umírá otec. V roce 1904 je poslán na kadetní školu pěchoty – Infanteriekadettenschule do Prahy. Dne 18. srpna 1908 je s dobrým prospěchem slavnostně vyřazen v hodnosti Fähnrich (praporčík).


Byl přidělen k Bosnisch-herzegowinisches Infanterieregiment Nr.1 (Bosensko-hercegovinskému pěšímu pluku č. 1), kde nastoupil 27. září 1908. Pluk spadá pod 49. pěší brigádu. Té velí General Emil List. (K 5. říjnu 1908 je oficiálně zařazen do c. a k. armády.) Jednotlivé prapory pluku byly posádkou ve Vídni (I., II. a IV. batallion) a v Sarajevu (III. batallion).


Je zařazen k II. praporu 8. rotě, kde velitelem je Hauptmann Hermann Freiherr Baselli von Süssenberg, velitelem II. praporu je Major Emil Greger. Duben a květen 1910 strávil v Sarajevu na cvičení. V příštím roce 1911 je od 1. listopadu povýšen na Leutnanta. S povýšením se okamžitě stěhuje z kasáren Albrechtskaserne ve Vídni a pronajímá si byt přímo ve městě Vídni.
V březnu 1912 se II. prapor stěhuje do nové posádky Wiener Neustadt - Vídeňského Nového Města. Tak i Leutnant Zwierzina se stěhuje do Vídeňského Nového Města, kde získává později trvalou adresu (domovské právo).


V červenci 1912 je za osobní statečnost a jednání při likvidaci požáru dřeva (či lesa) u městečka Wöllersdorf (na sever od Vídeňského Nového Města), přičemž hrozil výbuch střelného prachu, vyznamenán bronzovým Signum Laudis.


V roce 1913 jeho nadřízený Hauptmann Zdenko Hruschka, velitel 5. polní roty Bosnisch-herzegowinisches Infanterieregiment Nr.1, jej v ročním ohodnocení hodnotí jako všestranně nadaného, skvělého důstojníka a nadprůměrného střelce s instruktorskými schopnostmi, hodícího se k jakékoli vojenské službě, kde je třeba energetického a samostatného důstojníka.


K 1. srpnu 1914 byl povýšen na Oberleutnanta. Je přidělen jako ordonanční důstojník k nadřízené instanci svého pluku, k 49. pěší brigádě. Mezi 8. a 13. zářím 1914 se zúčastní bitvy u Przylbice, kde je mimo jiné pod ním těžkou dělostřeleckou palbou zabit kůň. Později, 18. října 1914, je mu za účast v této bitvě udělen již druhý bronzový Signum Laudis tentokrát na válečné stuze. Ve dnech 18. až 21. prosince 1914 se opět vyznamenal, kdy v čele své roty vedl úspěšný útok proti pozicím nepřítele. Později je mu za účast v této akci udělen Vojenský záslužný kříž III. třídy.


Na přelomu roku 1914–1915 je buď raněn či poslán do nemocnice s infekcí ledvin. Na jaře 1915 si podává přihlášku k letectvu. Dne 1. července 1915 se žení s Annou Skopek a od 26. července 1915 je převelen k letectvu jako pozorovatel.


Je poslán k letecké jednotce Flik 14 jako pozorovatel do Bile-Herculane v Banátsku (v dnešním Rumunsku, při hranicích se Srbskem asi 120 km na západ od Bělehradu). Zde bojově létá nad Srbskem. Zde se zvláště vyznamenal 23. října 1915 při průzkumném letu v oblasti Dunaje u městečka Orsova, kdy si vysloužil stříbrnou Signum Laudis, udělena mu byla 10. listopadu 1915.
Někdy v první polovině roku 1916 absolvoval pilotní kurz a 16. srpna 1916 je mu udělen odznak Feldpilot.


Následně je poslán na ruskou frontu s Flik 14, kde velitelem byl Hauptmann Aladar Tauszig. Dne 8. září 1916 v oblasti města Radziwillow poté, co jeho letounu vysadil za letu motor, nouzově přistál za vlastními liniemi. Přes nepřátelskou palbu letadlo dokázal s pozorovatelem motor opravit a následně dokončili bojovou, výzvědnou akci. Na postu pozorovatele seděl Leutenant der Reserve Johann Popelák.


Dne 19. září 1916 získal své první vítěztví nad nepřátelským strojem, jež muselo nouzově přistát. Za tyto akce a další podobné, již se zúčastnil, je 29. ledna 1917 opětovně vyznamenán druhou stříbrnou Signum Laudis.


Dne 30. března 1917 při průzkumném letu on a jeho pozorovatel fotografoval nepřátelskou dělostřeleckou baterii v těžké protiletadlové palbě nepřítele, když v této palbě ve výšce 1200 m vydrželi 45 minut.
Dne 5. dubna 1917 při leteckém fotografování pozic nepřítele ve výšce 900 m v okolí Radziwillow, byl napaden třemi ruskými letadly Nieuport. Při následném ústupu se přidaly další dva nepřátelské letouny. Jeden nepřátelský stroj se mu spolu s pozorovatelem povedlo sestřelit, následně ostatním nepřátelům ochabla bojovnost. Za tyto akce a další podobné, jichž se zúčastnil, je 12. dubna 1917 vyznamenán Řádem železné koruny III. třidy s válečnou dekorací a meči.


Počátkem roku 1917 získává také Karlův vojenský kříž a pruský Řád koruny IV. třídy. Následně je od 28. dubna 1917 jmenován velitelem Flik 3, velitelské místo přebírá od Rittmeistera Vojtěcha Bárty. Reorganizací K. u K. Luftfahrtruppe v létě 1917 je Flik 3 přidělena specializace D – Divisions Fliegerkompanie tedy Flik 3D. Tedy byla určena pro vojenský průzkum a podporu pozemních jednotek na úrovni divize.


Dne 23. srpna 1917 byl opětovně vyznamenán třetí stříbrnou Signum Laudis, za vynikající výsledky v boji jeho a jeho Flik 3D.


Po podepsání Brest-litevského míru byla jeho Flik 3D 22. března 1918 poslána na italskou frontu na letiště Gardolo v Itálii. Zde se změnila její specializace na J – Jagd Fliegerkompanie, tedy stíhací jednotku určenou k ničení nepřátelských letadel a k ochraně vlastních.


Zde v Gardolo procházela přezbrojením a zaškolovacím a doplňovacím výcvikem. V průběhu tohoto výcviku zahynul 23. května 1918 Hauptmann Johann Zwierzina při cvičném letu na letounu Albatros D.III (Oef) 153.232. Byl pohřben 2. června 1918 v Aueru s obrovskou vojenskou pompou.



Seznam vítězství:

Poznámky

Dorozuměl se německy, česky, srbo-chorvatsky a francouzsky.

Vyznamenání

Zdroje:
freepages.genealogy.rootsweb.ancestry.com
Historie a Vojenství 1/2010 – Jiří Rajlich, Vzduchem 1. světovou válkou
Vlastní archiv
Kaiserlich und Königlich Luftfahrtruppen