Ludvík XIV.

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Král Ludvík XIV. - Král slunce


(1638 - 1715)
URL : https://www.valka.cz/Ludvik-XIV-t21291#81242 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Když v roce 1643 nastoupil na trůn po svém otci Ludvíkovi XIII., bylo mu pět let. Jeho matka Anna Rakouská se ujala regentství a za svého prvního ministra si zvolila obratného diplomata kardinála Mazarina. Právě ten vedl od mládí krále k tomu, že oporu své moci má král hledat v tzv. božském právu panovníka - absolutismu. Jako chlapec se Ludvík stal svědkem povstání tzv. frondy, městského parlamentu proti Mazarinovi a královně-regentce. Tehdy si uvědomil, že Paříž je nebezpečná a rozhodl se přenést vládu mimo území města. Ludvík se proto usadil ve Versailles nedaleko od Paříže, kde začal stavět rozsáhlý zámecký komplex jako pomník svůj a celé bourbonské dynastie.


Roku 1660 se oženil se španělskou infantkou Marií Terezií a o rok později, po Mazarinově smrti se sám ujal správy země. Navštívil pařížský parlament a vlastní rukou tam před překvapenými poslanci vytrhl listiny, které se týkaly dohod mezi vládou a frondou a řekl: "Pánové, mysleli jste si snad, že stát jste vy? Nikoliv, stát jsem já!" Tato věta pak jako by charakterizovala celou dobu jeho vlády.

Ludvík XIV. snil o tom, že vybuduje velmocenské postavení Francie do rozměrů říše Karla Velikého. K tomu potřeboval oslabit vliv Habsburků v Evropě. Velikou pozornost proto věnoval armádě, zejména týlovému zabezpečení a logistice (z francouzského loger=ubytovat vojsko). Duchovním otcem reforem armády se stal Michel Le Tellier, intendant italské armády, které velel maršál de Turenne. V dubnu 1643 se Le Tellier stal ministrem války a z tohoto titulu prosadil významné reformy: výši přídělů odlišil podle hodnosti, zavedl standardní smlouvy na dodávky proviantu a pravidelný plat pro markytány, kteří doprovázeli vojsko. Později markytány nahradil sborem armádních intendantů.


První válka, kterou Ludvík XIV. vedl, začala v roce 1667. Ludvík trval na nárocích své manželky na španělské Nizozemí. Armáda vedená maršálem de Turennem obsadilo Flandry a donutilo vojska císaře Leopolda I. k ústupu za Rýn. Leopold poté svému švagrovi Ludvíkovi přislíbil, že se rozdělí o španělskou říši v Evropě i v zámoří, pokud vymře španělská větev Habsburků. V roce 1672 se armáda krále-Slunce obrátila proti Spojeným provinciím - kalvinistické republice v sev. Nizozemí, ale to vedlo k obnovení války se Španělskem i císařem. Válka na dvou frontách přiměla Ludvíka uzavřít roku 1679 mír v Nijmwegenu. Ludvík však brzy porušil mírové dohody a tak se proti němu roku 1686 zformovala tzv. augspurská liga - Sasko, Savojsko, Braniborsko, Švédsko, Španělsko, Bavorsko, Spojené provincie a Svatá říše římská. Ludvík obsadil Falc a Alsasko. Následující válka o falcké dědictví trvala celých devět let a skončila až mírovou smlouvou v Rijswijku roku 1697. Ludvík získal pouze Alsasko.


Poslední z Ludvíkových velkých válek, válka o španělské dědictví, znamenala neslavný konec jeho ambicím. Vítězství vévody z Marlborough v roce 1704 u Blenheimu znamenalo konec pověsti o neporazitelnosti francouzské armády. Poté následoval Ludvíka jedna porážka za druhou, což přimělo krále k jednání o míru, který byl uzavřen v roce 1713 v Utrechtu. Francie musela postoupit Británii Newfoundland a Hudsonův záliv v Kanadě. Ludvík nakonec prosadil nástupnictví svého syna na španělský trůn, ale pod podmínkou, že se Francie a Španělsko nikdy nespojí v jeden stát.


Ludvík XIV. dokázal vést tolik válek a uskutečnit mnohé velkolepé projekty pomocí hospodářských reforem, které zavedl jeho ministr financí Colbert. Na jeho radu zakázal kvalifikovaným řemeslníkům odcházet do zahraničí a nabídl jim daňové výhody, zakládal manufaktury, zrušil vnitřní cla a podporoval výstavbu silnic. Bohužel krátce po smrti ministra v roce 1683 vyšel v platnost tzv. edikt nantský, který přinutil mnoho hugenotů opustit Francii a obrátil tak některé Colbertovy koncepce vniveč. Díky podpoře, již Ludvík věnoval rozvoji literatury a umění na svém dvoře ve Versailles, vešla jeho doba ve známost jako grand siecle (velké století). Ludvík rovněž uvedl do života program přestavby měst, úpravy krajiny a zřizování královských sídel. Jeho výstřední projekty a vleklé války s celou Evropou Francii finančně vyčerpávaly a tak když roku 1715 zemřel, zanechal zemi na pokraji finančního bankrotu.
URL : https://www.valka.cz/Ludvik-XIV-t21291#82645 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more