Main Menu
User Menu

Military history website

Václav IV.

Wenceslaus IV / Václav IV.

     
Příjmení:
Surname:
-
Jméno:
Given Name:
Václav IV.
Jméno v originále:
Original Name:
Václav IV.
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
-
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
král
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
26.02.1361 Norimberk
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
16.08.1419 Nový hrad u Kunratic
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
římský král
český král
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_IV.
URL : https://www.valka.cz/Vaclav-IV-t21745#519436Version : 0
MOD

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.


 Předchůdce:
Preceded by:
Vládl jako, od-do:
Reigned as, from-to:
Nástupce:
Succeeded by:

Římský král
(King of the Romans)
Karel IV.
(Charles IV)
Václav
(Wenceslaus)
1378-1400
Ruprecht III. Falcký
(Rupert)
Český král
(King of Bohemia)
Karel IV.
(Charles IV)
Václav IV.
(Wenceslaus IV)
1378-1419
Zikmund
(Sigismund)
Lucemburský vévoda
(Duke of Luxembourg)
Václav I.
(Wenceslaus I)
Václav II.
(Wenceslaus II)
1383-1388
Jošt
(Jobst)
Braniborský kurfiřt
(Elector of Brandenburg)
Ota V.
(Otto V)
Václav
(Wenceslaus)
1373-1378
Zikmund
(Sigismund)




Zdroj: wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Vaclav-IV-t21745#307708Version : 0
MOD

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Narodil se 26. února 1361 jako syn císaře Karla IV. a Anny Svídnické. Již jako dvouletý byl z vůle svého otce korunován na českého krále a zároveň se stal braniborským kurfiřtem. Ve svých devíti letech ho otec oženil s Johanou Bavorskou a v patnácti letech byl roku 1376 v Cáchách korunován římským králem. Po otcově smrti o dva roky později se stal hlavou lucemburské dynastie, jejíž moc se opírala především o vládu v českých zemích, Lucembursku a Braniborsku.

Václav IV. panoval v složité době schizmatu v církvi a počátků reformačního hnutí, době střetů mezi drobnou šlechtou a městy na straně jedné a mocnými pány a církví na straně druhé. Když Václav IV. nedokázal soudobé krizové jevy odvrátit v důsledku své osobní neschopnosti, ztratil záhy svoji autoritu mezi Lucemburky i domácí šlechtou. Rovněž jeho vztahy s církví byly narušeny sporem s arcibiskupem Janem z Jenštejna, které vyvrcholily umučením Jana z Nepomuku v roce 1393. Král navíc stále více prosazoval své oblíbence, kteří se neoprávněně obohacovali a podporovali krále v jeho zábavách a alkoholismu. V květnu 1394 byl král Václav IV. dokonce zajat představiteli panské jednoty, kteří ho na přímluvu jeho bratra Jana Zhořeleckého v červenci téhož roku propustili za příslib, že splní jejich požadavky. Přesto, že král tyto požadavky roku 1396 písemně stvrdil, jeho spory se šlechtou pokračovaly. V březnu 1402 byl podruhé zajat panskou jednotou, která se souhlasem dalších Lucemburků (Zikmund I. a Jošt) převzala vládu v zemi. Již o dva roky dříve ztratili Lucemburkové v důsledku pasivity krále Václava IV. císařskou korunu ve prospěch Ruprechta Falckého.

Václav IV. se po svém propuštění v listopadu 1403 pokusil napravit některé chyby. Stabilizoval vládu v českých zemích ustanovením spoluvlády panstva. Po smrti Ruprechta Falckého byl za římského krále dočasně zvolen Jošt Lucemburský. Václav IV. si uvědomil, že obnovení jeho vlády v říši závisí na jeho schopnosti svolat církevní koncil a odstranit schizma. K tomu potřeboval podporu mistrů vysokého učení, zejména českých. Proto vyhověl jejich požadavkům a v roce 1409 tzv. Dekretem kutnohorským upravil poměry na Pražské univerzitě v jejich prospěch na úkor mistrů německých. Koncil svolaný téhož roku do Pisy nakonec potvrdil Václavův nárok na říšskou korunu, ale problém schizmatu nevyřešil a Václav svoji autoritu v říši fakticky neobnovil.

V posledních letech své vlády již Václav IV. do politického dění významněji nezasahoval, faktickou vládu v dědičných zemích převzala šlechtická obec. Zároveň s tím se vzmáhalo reformní hnutí a radikalismus, zejména po upálení mistra Jana Husa na koncilu v Kostnici roku 1415. Země se poté ocitla ve stavu permanentní občanské války mezi stoupenci a odpůrci Husova učení. Po zprávě o první pražské defenestraci 16. srpna 1419 dostal král srdeční záchvat, kterému podlehl.
URL : https://www.valka.cz/Vaclav-IV-t21745#104488Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Zdroje:
commons.wikimedia.org
commons.wikimedia.org
commons.wikimedia.org
commons.wikimedia.org
commons.wikimedia.org

Václav IV. - Václav IV. na fiktivním portrétu z doby baroka.

Václav IV. na fiktivním portrétu z doby baroka.
Václav IV. - Pečeť Václava IV.

Pečeť Václava IV.
Václav IV. - Mladý Václav IV. na Votivním obraze Jana Očka z Vlašimi (14. století)

Mladý Václav IV. na Votivním obraze Jana Očka z Vlašimi (14. století)
Václav IV. - Václav IV.

Václav IV.
Václav IV. - Svatá říše římská a České království kolem roku 1400

Svatá říše římská a České království kolem roku 1400
Václav IV. - Václav IV.

Václav IV.
URL : https://www.valka.cz/Vaclav-IV-t21745#659336Version : 0
MOD