Perón, Juan Domingo

Juan Perón pocházel z chudé rolnické rodiny a jako mnoho chlapců z jeho vrstvev se rozhodl udělat kariéru v armádě. Byl výborný lyžař a šermíř, ve společnosti se dovedl blýsknout vlastnostmi těla i ducha. Obdivoval Adolfa Hitlera a Benita Mussoliniho. Stal se hlavou skupiny stejně smýšlejících důstojníků, se kterými pak společně v roce 1943 svrhli vládu prezidenta Ramóna Castilla.


Perón si pro sebe v nové vládě uzurpoval místo ministra války a náměstka ministra sociálních věcí. Vojáci se do té doby chovali k odborům přezíravě, ale Perón si uvědomil, že jen s jejich pomocí lze získat masovou podporu a oblibu dělnictva. Osudové pro něho bylo setkání s Evou Duarte, militantní feminstkou, která vzbouřila dělníky a vysvobodila jej z vězení, kam ho po neshodách uvnitř vlády uvrhla jeho vlastní junta.


V roce 1946 se stal prezidentem a s pomocí své ženy Evity, jak se jí začalo říkat, začal uskutečňovat svůj program industrializace a ekonomické soběstačnosti, jejíž součástí bylo i vyvlastnění nadnárodních, zejména britských a amerických společností. Perón znárodnil velké banky, železnice, telekomunikace, plynárny, energetiku, rybolov, leteckou dopravu, ocelárny a pojišťovny. Zároveň s tím prováděl štědrou sociální politiku. Tomuto politickému systému se podle jeho tvůrce začalo říkat peronismus.

V roce 1951 se však jeho ekonomický systém, zbavený kapitálu, vyčerpal. Navíc zemi postihlo sucho a nastala hospodářská krize. Když viděl že ztrácí podporu dělníků a odbory ho opouštějí, převzal osobní kontrolu nad rozhlasem a tiskem, rozpustil nejvyšší soud, upravil ústavu ve svůj prospěch a nastolil otevřenou diktaturu. Poté začal pronásledovat "nepřátele Argentiny" za které prohlásil Velkou Británii a Spojené státy. V roce 1955 se pak obrátil i proti katolické církvi, což byla ta příslovečná poslední kapka. Perón byl ozbrojenými silami sesazen a odcestoval na pozvání caudilla Franca do Španělska.


V roce 1973 se konaly v Argentině volby, ve kterých zvítězili peronisté a ti povolali Juana Peróna zpět do úřadu. Perón se tedy vrátil ze španělského exilu a ujal se úřadu prezidenta podruhé. Jeho úřadování však nemělo dlouhé trvání, protože krátce po převzetí funkce roku 1974 zemřel.

https://en.wikipedia.org/wiki/Juan_Per%C3%B3n