| Název: Name: | 69. smíšená brigáda | 69th Mixed Brigade |
| Originální název: Original Name: | 69.ª Brigada Mixta (Ejército Popular de la República) | |
| Datum vzniku: Raised/Formed: | 31.12.1936 | |
| Předchůdce: Predecessor: | - | - |
| Datum zániku: Disbanded: | 27.03.1939 | |
| Nástupce: Successor: | - | - |
| Nadřízené velitelství: Higher Command: | DD.01.1937-23.02.1937 8. divize 23.02.1937-27.02.1937 Divize C 27.02.1937-29.05.1937 Divize B 29.05.1937-12.06.1937 35. divize 12.06.1937-27.03.1939 47. divize | DD.01.1937-23.02.1937 8th Division 23.02.1937-27.02.1937 Division C 27.02.1937-29.05.1937 Division B 29.05.1937-12.06.1937 35th Division 12.06.1937-27.03.1939 47th Division |
| Dislokace: Deployed: | 31.12.1936-01.05.1937 Madrid, ? 01.05.1937-DD.05.1937 Archillas, ? DD.05.1937-DD.05.1937 Hoyo de Manzanares, ? DD.05.1937-DD.05.1937 Colmenar Viejo, ? DD.05.1937-DD.05.1937 Guadix, ? DD.05.1937-06.06.1937 Puerto de Navacerrada, ? 06.06.1937-DD.06.1937 Hoyo de Manzanares, ? DD.12.1937-DD.01.1938 Fuentes de Ebro, ? DD.01.1938-23.04.1938 La Muela de Teruel, ? 23.04.1938-25.07.1938 Maestrazgo, ? DD.11.1938-02.02.1939 Valsequillo-La Granjuela-Cerro Mulva, ? 02.02.1939-27.03.1939 Levante, ? | |
| Velitel: Commander: | 31.12.1936-DD.06.1937 Durán Martínez, Gustavo DD.06.1937-27.03.1939 Carretero Iranzo, Rodolfo ( ) | |
| Náčelník štábu: Chief of Staff: | DD.01.1937-DD.12.1938 López Real, Enrique ( ) DD.12.1938-DD.01.1939 Benito Soláns, Antonio ; ( ) | |
| Podřízené jednotky: Subordinated Units: | | |
| Čestný název: Honorary Name: | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR |
| Vyznamenání: Decorations: | DD.MM.RRRR | |
| Poznámka: Note: | Prapory „Leones Rojos“, „Margarita Nelken“, „Madrid-Pacífico“, „Asturias“ a „Pedro Rubio“ vytvořily v prosinci 1936 69. smíšenou brigádu. Velením jednotky byl pověřen major milicí Gustavo Durán Martínez. Durán byl známý skladatel a pianista a nedávno vstoupil do komunistické strany. Brigáda velmi brzy absolvovala svůj křest ohněm, i když ne s velkým úspěchem, protože její prapory „Madrid-Pacífico“ a „Asturias“ podlehly nepřátelskému tlaku během bitvy na dálnici La Coruña 2. ledna 1937, kdy pokrývali přední část Villafranca del Castillo, Castillo de Villafranca, Romanillos a Vertice Manilva. 13. ledna byla brigáda v první linii na Monte del Pardo, když se připravovala pro plánovanou ofenzívu na Brunete, která se neuskutečnila. Na konci téhož měsíce se připojila k 8. divizi a odešla do Alcalá de Henares, kde byla vybavena novými zbraněmi, aby poté odjela do El Pardo, připravena k účasti v bitvě u Jarama jako záloha. 23. února byla převedena do divize „C“ a zasáhla do útoků na Pingarrón. Na konci bitvy u Jaramy se připojil k divizi „B“, která byla později přejmenována na 35. divizi. Po neúspěšné operaci na Cerro Garabitas, mezi 10. a 14. dubnem 1937, byla jednotka přidělena k přerušené ofenzívě na Méridu a svou základnu umístila 1. května v Archillas. Na konci května byla soustředěna v Hoyo de Manzanares, Colmenar Viejo, Guadix a Chozas de la Sierra, aby se zúčastnila s XV. mezinárodní brigádou hlavní akce ofenzívy na La Granja a Segovii. Při přiblížení k frontě, již utrpěla první ztráty, když byl ostřelována nepřátelským dělostřelectvem. 30. května 1937 však s vervou zahájil útok na Cabeza Grande, další, i když o den později oba prohrála. Spolu s 3. brigádou se pokusila získat ztracené pozice, ale neúspěšně. Na konci bitvy brigáda pokračovala několik dní v přední linii v přístavu Navacerrada s velitelským stanovištěm v klubu Peñalara. Nakonec odešel 6. června do Colmenar a Hoyo de Manzanares. Po těchto operacích Durán pokračoval ve velení divizi a ve velení jej nahradil major domobrany Rodolfo Carretero Iranzo. Jednotka byla začleněna do 47. divize, které velel její bývalý šéf. S ní se zúčastnila bitvy u Brunete, kryla pravý křídlo ofenzivy, aniž by byla zapojena do hlavních bojů. Jako osvědčená jednotka byla 69. brigáda poslána v prosinci 1937 do Fuentes de Ebro, aby zasáhla do bitvy u Teruelu. V této ofenzívě se znovu vyznamenala v dobytí La Muela de Teruel prvního dne roku 1938, ve který utrpěla velké ztráty. V národní protiofenzívě bylo na ní, aby bránila cestu z Teruelu do Sagunta. V národní ofenzivě v Aragonii bojovala 69. brigáda v Maestrazgu proti jednotkám generála Arandy a když bylo republikánské Španělsko rozděleno na dvě zóny, byla jednotka začleněna se zbytkem divize do XXII. armádního sboru, střídající své pobyty na levantské frontě s obdobími odpočinku. V listopadu 1938 přešla na frontu Extremadura, aby se zúčastnila ofenzivy Peñarroya, poslední republikánské válečné akce války. V prvním velkolepém postupu dorazila 69. brigáda 5. ledna 1939 do oblasti Valsequillo a La Granjuela a obsadila Cerro Mulva. Ofenzíva zde skončila a jednotka musela vytvořit obrannou linii v Sierra Tejonera, kterou musela později opustit až do ukončení bitvy 2. února. Poté brigáda opustila frontu Extremadura, aby se znovu připojila k frontě Levante. Když se Casado vzbouřil proti Negrínovi, 69. brigáda se postavila na stranu vlády a spolu se zbytkem 47. divize a 70. divize sesadil šéfa XXII. armádního sboru podplukovníka Ibarrolu. Síly XIX. armádního sboru obdržely rozkazy ovládnout jednotky XXII. armádního sboru, i když bez srážky s nimi. V této situaci přišel konec války s následným rozpuštěním 69. brigády. | The "Leones Rojos", "Margarita Nelken", "Madrid-Pacífico", "Asturias" and "Pedro Rubio" battalions formed the 69th Mixed Brigade in December 1936. Major militia Gustavo Durán Martínez was assigned to command the unit. Duran was a well-known composer and pianist and recently joined the Communist Party. The brigade soon completed its baptism by fire, although not with great success, as its "Madrid-Pacific" and "Asturias" battalions succumbed to enemy pressure during the Battle of La Coruña on January 2, 1937, covering the front of Villafranca del Castillo, Castillo of Villafranca, Romanillos and Vertice Manilva. On January 13, the brigade was on the front line at Monte del Pardo, preparing for the planned offensive on Brunete, which did not take place. At the end of the same month, she joined the 8th Division and went to Alcalá de Henares, where she was equipped with new weapons, before leaving for El Pardo, ready to take part in the Battle of Jarama as a backup. On February 23, she was transferred to Division "C" and intervened in the attacks on Pingarrón. At the end of the Battle of Jarama, he joined Division "B", which was later renamed the 35th Division. After an unsuccessful operation on Cerro Garabitas, between April 10 and 14, 1937, the unit was assigned to an interrupted offensive on Merida and located its base on May 1 in Archillas. At the end of May, she was concentrated in Hoyo de Manzanares, Colmenar Viejo, Guadix and Chozas de la Sierra to participate with the XV. international brigade main action offensive in La Granja and Segovia. On approaching the front, she had already suffered her first losses when he was shelled by enemy artillery. On May 30, 1937, however, he launched an attack on Cabeza Grande with vigor, another, although a day later she lost both. Together with the 3rd Brigade, it tried to regain lost positions, but without success. At the end of the battle, the brigade continued for several days in the front line in the port of Navacerrada with a command post in the Peñalara club. He finally left on June 6 for Colmenar and Hoyo de Manzanares. After these operations, Durán continued to command the division and was replaced by militia major Rodolfo Carretero Iranzo. The unit was incorporated into the 47th Division, which was commanded by its former chief. She took part in the Battle of Brunete with her, covering the right wing of the offensive without being involved in the main battles. As a proven unit, the 69th Brigade was sent to Fuentes de Ebro in December 1937 to intervene in the Battle of Teruel. In this offensive, she again distinguished herself in the conquest of La Muela de Teruel on the first day of 1938, in which she suffered heavy losses. In the national counteroffensive, it was up to her to defend the journey from Teruel to Sagunta. In the National Offensive in Aragon, the 69th Brigade in Maestrazg fought against General Aranda's troops, and when Republican Spain was divided into two zones, the unit was incorporated with the rest of the division into XXII. Army Corps, alternating their stays on the Levantine front with periods of rest. In November 1938, she moved to the front of Extremadura to take part in the Peñarroya offensive, the last Republican war action of the war. In the first magnificent advance, the 69th Brigade arrived on January 5, 1939 in the Valsequillo and La Granjuela area and occupied Cerro Mulva. The offensive ended here and the unit had to create a defensive line in the Sierra Tejonera, which it later had to leave until the end of the battle on February 2. The brigade then left the Extremadura front to rejoin the Levante front. When Casado revolted against Negrin, the 69th Brigade sided with the government and, along with the rest of the 47th and 70th Divisions, deposed the XXII Chief. Lt. Col. Ibarrol's corps. Forces XIX. Army Corps received orders to take control of units XXII. Army Corps, although without clashing with them. In this situation came the end of the war with the subsequent dissolution of the 69th Brigade. |
| Zdroje: Sources: | https://www.combatientes.es/69BrigadaMixta.htm | |
![69. smíšená brigáda [1936-1939] -](/attachments/4104/1636996761_Flag_of_Spain__1931___1939_.svg.png)