This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Narodil se 24. prosince 1845 jako dánský princ Vilém. Jeho otec, král Kristian IX. mu v roce 1863 zajistil podporu signatářů tzv. 2. londýnského protokolu z roku 1852 – Velké Británie a Ruska při kandidatuře na řecký trůn.
Za jeho vlády se území Řeckého království podstatně rozšířilo. Již rok po svém nástupu připojil Jónské ostrovy. Po rusko-turecké válce z roku 1878, ve které podporoval Rusko, se součástí Řecka stala Thesálie a jižní Epeiros, které Turecko odstoupilo roku 1881. Tyto úspěchy vedly k posílení řeckého nacionalismu.
V únoru 1896 vypuklo povstání Řeků na Kypru s cílem připojit ostrov k Řecku. Sjednocení však zabránilo obsazení ostrova vojsky evropských mocností. V dubnu roku 1897 pak proběhla tzv. desetidenní řecko-turecká válka, ve které byla řecká armáda poražena a musela vyklidit Thesálii. Na nátlak evropských mocností ji však Turecko muselo Řecku vrátit a navíc se řecký princ Georgius stal generálním guvernérem na Krétě, kde byl zřízen autonomní režim.
V roce 1912 se zapojil do první balkánské války, v níž Řecko bojovalo na straně protiturecké koalice. Výsledkem války byl zisk Kréty, části Makedonie a Thrákie v na mírové konferenci v Londýně v květnu 1913. Té se však král Jiří I. již nezúčastnil, protože byl 18. března téhož roku v Soluni zavražděn. Na trůn poté nastoupil jeho syn Konstantin I., který byl výrazně proněmecky orientovaný.
