This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Aichi E7A - přehled verzí
七試水上偵察機
Japonské jméno: ?
Allied reporting name: has not been assigned
| Označení | Provedení letounu - popis |
| Aichi E7A1 7-Shi | prototyp AB-6 z roku 1933, který se zúčastnil soutěže podle specifikací 7-Shi |
| Aichi E7A1 | přestavěný prototyp, provedeny úpravy, které přinesly jisté zvýšení výkonů. |
Vyrobeno celkem 1 letounů tohoto typu.
Výroba proběhla u společnosti: 愛知航空機株式会社 - Aichi Kōkūki Kabushiki Kaisha z Eitoku
Historie typu:
V březnu roku 1932 obeslalo velení japonského císařského námořního letectva (海軍航空本部 Kaigun Kōkū Hombu) specifikacemi plánu rozvoje, označenými 7-Shi, své dodavatele techniky. Tyto specifikace byly důležité zejména pro výrobce letadel, námořní letectvo požadovalo nové letouny téměř ve všech kategoriích a tak mimo jiné specifikovalo své technické požadavky pro kategorii plovákových průzkumných letadel. Požadovaný letoun měl nahradit již zastaralé letouny Yokosho E1Y a také modernější, ale v malém počtu vyrobené Kawanishi E5K1.
Soutěž v této kategorii byla obeslána celkem třemi společnostmi, které přihlásily své projekty. Společnost 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha vyprojektovala letoun, kterému námořní letectvo sice přidělilo označení E7N1, ale zastavilo jeho další vývoj, aniž by objednalo stavbu prototypů. Druhou společností byla 川西航空機株式会社 – Kawanishi Kōkūki Kabushiki Kaisha, která navrhla a po objednání postavila dva prototypy dvouplošného letounu E7K1, tyto letouny byly vyhodnoceny jako nejlepší a soutěž vyhrály. Třetí zúčastněnou továrnou byla společnost 愛知航空機株式会社 - Aichi Kōkūki Kabushiki Kaisha z Eitoku, která námořnímu letectvu předložila dva projekty, jednak to byl projekt jednoplošného letounu, který byl označen pouze interním továrním označením AM-10 (Aichi Monoplane, 10. projekt), námořnictvo o tento letoun neprojevilo zájem a tak nedostal ani námořní označení. Druhým projektem této továrny byl dvouplošník Aichi E7A1, jehož vývoj si nyní přiblížíme.
Konstrukční práce na tomto projektu řídil inženýr Tetsuo Miki, který pouhé dva měsíce po zahájení prací předložil dokončený projekt. Takovou rychlost mu umožnila skutečnost, že společnost Aichi dlouhodobě spolupracovala s německou továrnou Heinkel Flugzeugwerke a u Aichi byla důkladné studii podrobena konstrukce HD-62, z této konstrukce vznikl v roce 1931 prototyp plovákového průzkumného letounu Aichi AB-5 a na tento letoun mohl navázat Tetsuo Miki s projektem AB-6 (Aichi Biplane - 6. konstrukce). Projekt se námořnictvu jevil slibným a tak byla sjednána stavba prototypu, který byl označen „Experimentální námořní plovákový průzkumný letoun 7-Shi“ nebo zkráceně E7A1 7-Shi. Prototyp byl dokončen v únoru 1933 a krátce po dokončení jej zalétal tovární pilot Kanekichi Yokoyama. Konstrukce letounu byla kovová potažená plátnem, obě křídla měla shodné rozpětí, pohon byl vybrán dle specifikací – dvanáctiválcový, vodou chlazený motor s válci do W Hiro Type 91 Model 1, tento motor roztáčel velkou dvoulistou dřevěnou vrtuli o průměru 3 900 mm. Na rozdíl od německého vzoru Japonci používali dva plováky. Výzbroj skládající se ze třech kulometů Typ 92 byla také požadována ve specifikacích. Letoun měl, díky použitému motoru a německému vzoru, jistou ladnost a krásu.
Po úspěšných továrních zkouškách, byl předán námořním pilotům, zkoušeli jej Sho-sa (Lt.cdr) Nakajima a Ta-ji (Lt.) Terai u jednotky Yokohama Kokutai. Letoun námořníky zřejmě neuspokojil svými výkony a tak ihned po zkouškách byl odeslán zpět do výrobní továrny k úpravám. Nejdříve byla namontována trojlistá kovová vrtule a ta byla záhy nahrazena vrtulí čtyřlistou a nastavitelným úhlem náběhu o průměru 3 500 mm. Ani tyto záměny vrtulí však nepřinesly očekávaný nárůst výkonů a tak se vítězem soutěže o námořní plovákový průzkumný letoun stal konkurenční Kawanishi E7K1, který byl v roce 1934 přijat do výzbroje.