Ilka

ILKA



26.10.1944


U obce Police západně od Valašského Meziříčí byla ze SSSR vysazena zpravodajská skupina ILKA. Velitelem byl textilní dělník Jozef Babiš (15.1.1922) a skupinu dále tvořili obchodník Edmund Farník (22.5.1910) a dvě sovětské radistky, obsluhující rádiové komplety TENZOR a SEVER, jimiž byla skupina vybavena. Paradesant byl určen k hloubkovému průzkumu generálního štábu Rudé armády. V operačním prostoru Valašské Meziříčí - Frýdek - Ostrava měla zjišťovat německá obranná postavení na řece Odře, strukturu obrany Moravské Ostravy a frekvenci jejího železničního uzlu. Na místě seskoku se během noci sešel pouze Babiš s jednou z radistek. V blízkém lese vyčkali svítání a po něm se Babiš vydal na průzkum situace. Objevil hájovnu, kde získal nejen potřebné informace, ale též ochotné a obětavé pomocníky. Syn hajného pomohl s přepravou materiálu a převedením radistky do hájovny a odtud bylo ještě týž den navázáno rádiové spojení s Moskvou. Druhý den, na kole vypůjčeném od lesníka, se Babiš vydal k obci Zubří, kde skutečně nalezl čekajícího Farníka a přivezl jej do hájovny. Sovětská radistka byla ponechána na místě a oba výsadkáři se rozhodli odjet vlakem z Valašského Meziříčí do Frýdku a nalézt tam další vhodný úkryt. Od jejich úmyslu je odradily osobní prohlídky na nádraží, vyvolané pátrací akcí poté, co na silničním mostě u Police byla náhodně projíždějícím autem gestapa zatčena jejich druhá radistka, pokoušející se o orientaci. Nová situace si vynutila opustit dosavadní úkryt a přesunout se na Frýdecko nočními pochody, takže kolem 1. listopadu 1944 dorazili k obci Morávka a zřídili si lesní úkryt na výšině Malé Travné. Zde navázali kontakt s uprchlíkem Štefkem z Pražna, který se ukrýval před totálním nasazením. S jeho pomocí se spojili přes dělníka Kotáska z Morávky se starostou obce Muchou, který jim vytvořil vhodné zásobovací a konspirativní prostředí, vydával různá cestovní povolení apod. Po zřízení zpravodajské a zásobovací sítě zorganizovali výsadkáři z místních mužů a uprchlých sovětských zajatců místní partyzánský oddíl o síle 11 mužů. S jejich pomocí provedli v listopadu několik léček a přepadů, při nichž získávali zajatce, dokumenty a zbraně. Od hajného Liberdy získali plán německé obrany na řece Odře a přehled německých jednotek v Ostravě a jejím okolí. Bojové akce skupiny ILKA, která již měla 28 ozbrojených mužů překračovaly charakter průzkumné činnosti a svými následky provokovaly k odvetným opatřením. Též proto, že oblast Beskyd byla nasycena partyzánskými skupinami, jejichž aktivita vedla k rozsáhlé protipartyzánské akci TETŘEV. Poté, co byl při jedné nezdařené akci zajat raněný partyzán Vasil Dunajevski a prozradil některá spojení skupiny s obcí Morávka, byla proti ní podniknuta trestná výprava. Partyzáni zaminovali přístupy k osadě a nakonec 4. a 9. prosince došlo k prudkému boji s německou trestnou výpravou, v němž padlo 12 partyzánů a kolem 40 německých vojáků. V Morávce bylo zatčeno 24 obyvatel, z nichž bylo 14. prosince 1944 přímo v obci 14 osob odsouzeno k smrti a o dva dny později v Praze popraveno. Dalších 10 obyvatel bylo odsouzeno k mnohaletým trestům vězení. Po těchto událostech aktivita abojová činnost skupiny ILKA značně poklesla. Zbývajících 14 mužů ustoupilo směrem na horu Slavíč a přemístilo se na Ondřejník. Odvetou a za spolupráci s okupanty popravili hajného Kurince a jeho manželku z Vyšní Lhoty. V tomto prostoru přečkali zimu, dále předávali zprávy o vývoji vojenské situace. Za nepřetržitého rádiového spojení bylo odesláno 120 a přijato 42 telegramů. Po šesti žádostech došlo 26. prosince 1944 ke shozu zásobníku se střelivem, potravinami a obuví asi 2 km od Morávky. V prvních květnových dnech se skupina ILKA sloučila s jednotkami 38. armády.