_Přehled strategických operací 1941-1945

POŘÁD SI NĚCO ZKOUŠÍM


Přehled strategických operací Dělnicko-rolnické Rudé armády v letech 1941-1945


1. období Velké vlastenecké války (22. června - 4. prosince 1941)
léto-podzim 1941 (22. června - 4. prosince 1941)






Charkovské sražení
Kerčská obranná operace
Voroněžsko-vorošilovgradská obranná operace (28.06-24.07)
Stalingradská obranná operace (17.07-18.11)
Rževsko-syčevská útočná operace
Severokavkazská obranná operace (25.07-31.12)


Stalingradská útočná operace (19.11.42-02.02.43)
Rževsko-vjazemská útočná operace (20.11-20.12.42)
Severokavkazská útočná operace (operace "Don" - 01.01-04.02.43)
Krasnodarská útočná operace
Průlom blokády Leningradu (12-30.01)
Voroněžsko-charkovská útočná operace (13.01-03.03)
Demjanská útočná operace
Charkovská obranná operace


Kurská obranná operace (05-23.07)
Orelská útočná operace (operace "Kutuzov" - 12.07-18.08)
Bělgorodsko-charkovská útočná operace (operace "Rumjancev" - 03-23.08)
Smolenská útočná operace (operace "Suvorov" -07.08-02.10)
Donbaská útočná operace (13.08-22.09)
Černigovsko-poltavská útočná operace (26.08-30.09)
Novorosijsko-tamaňskaá útočná operace (10.09-09.10)
Dolnodněperská útočná operace (26.09-20.12)
Kyjevská operace (03.11-20.12)


Leningradsko-novogorodská útočná operace (14.01-01.03)
Dněpersko-karpatská útočná operace (24.12.43-17.04.44)
Rogačevsko-žlobinská útočná operace
Krymská útočná operace (08.04-12.05.44)


Vyborsko-petrozavodská útočná operace (10.06-09.08)
Pskovsko-ostrovská útočná operace
Běloruská útočná operace (operace "Bagration" - 23.06-29.08)
Madonská útočná operace
Lvovsko-sandoměřská útočná operace (13.07-29.08)
Jassko-kišiněvská útočná operace (20-29.08)
Východokarpatská útočná operace (08.09-28.10)
Pobaltská útočná operace (14.09-24.11)
Bělehradská útočná operace
Debrecínská útočná operace
Petsamo-kirkenesská útočná operace
Budapešťská útočná operace (29.10.44-13.02.45)


Viselskooderská útočná operace (12.01-03.02)
Západokarpatská útočná operace (12.01-18.02)
Východopruská útočná operace (13.01-25.04)
Dolnoslezská útočná operace
Východopomořanská útočná operace (10.02-04.04)
Balatonská obranná operace
Moravskoostravská útočná operace
Vídeňská útočná operace (13.03-15.04)
Hornoslezská útočná operace
Bratislavsko-brněnská útočná operace
Berlínská útočná operace (16.04-08.05)
Pražská útočná operace (06-11.05)


Sovětská armáda v posledním tažení na Dálném východě (9.8 - 2.9)


www.soldat.ru/force/sssr/rkka.html

Príma,
mám jen dvě poznámky:
1) to, jak brali kramle v Pobaltí nazývat jakoukoli operací je hodně odvážné, nota bene strategickou;
2) na Dálném východě probíhaly následující frontové operace:
- chingansko-mukdenská útočná operace, Zabajkalský front;
- charbinsko-girinská útočná operace, 1. dálnovýchodní front;
a následující armádní operace v rámci 2. dálnovýchodního frontu:
- sungarisjká útočná operace, 15. armáda;
- žaocheská útočná operace, 5. samostatný střelecký sbor;
- chejcheská útočná operace, 2. armáda;
- sachalinská útočná operace, 16. armáda;
- kurilská útočná operace, Kamčatský obranný prostor a TL.
Kromě toho si chtěli cvičně zmáknout
- hokkaidskou útočnou operaci,
ale tu jim Harry S. Truman velmi tvrdě zarazil.


Doporučuji k tomu:
Glantz, D. M.: Srpnová bouře. Sovětská strategická ofensiva v Mandžusku v roce 1945. Praha, Naše vojsko 2006.


Bude asi třeba si rozhodnout členění
- strategická operace,
- frontová operace,
- armádní operace.

Ovšem ten název "Tažení na Dálném východě" je překrásný. Protože to byla jejich poslední akce za druhé světové války, mohli bychom následovně psát:
Sovětská armáda v posledním tažení - léto 1945.
Není to úžasné???

chingano-mukdenská nebo čingano-mukdenská ?


Když jsem překládal životopis Plijeva (účastnil se jako velitel KMG, pokud si pamatuji), tak jsem v atlasu našel pohoří Čingan. Tudíž bych předpokládal, že by i operace mohla "česky" . Ale jen předpokládám, tedy nevím. Tak se raději ptám.

Ohledně těchto operací je zde závažný problém. Existují minimálně tři sovětské vrstvy označování, které se zčásti prolínají:


1. vrstva - původní názvy operací z dané doby
příklady - Věněra, Mars, Jupiter, Saturn, Uran (1942), Kutuzov, Rumjancev, Suvorov, Bagration (1943-1944)
problém je v tom, že původní předpoklady operací se většinou nepodařilo naplnit a musely být modifikovány (údajný Malý Saturn), což nevypadalo dobře propagandisticky - takže o nich víme minimum
Osobně vím, že operace následující po Saturnu, tedy od Donu k Dněpru (a to nejen její část, operace Skok) měla název odpovídající prolomení blokády Leningradu (Jiskra) - tedy snad Fakel (pochodeň), Plamja (plamen), ale nevíme o tom nic kromě několika náznaků.


2. vrstva - označení pro ukázáni Stalinovy geniality (období 1949-1956)
příklady - deset stalinských úderů 1944
toto již nemělo s realitou vůbec nic společného


3. vrstva - označení operací podle známých výsledků, tedy:
X-Y obranná operace znamená, že kramle začali brát před X a zastavili se až za Y,
W-Z útočná operace znamená, že začínali u W a chtěli se dostat daleko na Z, ale nepovedlo se.
Toto vše bylo vytvořeno ex-post až ve druhé polovině 50. let a určité dokonalosti to dosáhlo v první polovině 80. let. Stupidita těchto snah je vidět ve druhém vydání Sovětské vojenské encyklopedie (mám, bohužel, jen první svazek) z roku 1990.
Tam jsou třeba dvě mapky:
1) plánování běloruské útočné operace,
2) realizace běloruské útočné operace.
Na nich je vidět, jak byli ti sovětští plánovači skvělí, a U.S.A. (tedy udatná sovětská armáda) také, neboť přesmě splnila, co bylo naplánováno.


Bohužel nám asi nezůstane nic jiného, než převzít tento třetí model. Zde je však třeba rozlišit:
A) strategickou operaci (několik frontů),
B) frontovou operaci (front)
C) armádní operaci (jedna, max. dvě armády).


Další problém, který není řešitelný, jsou akce roku 1941 až po prosinec. Příkladem je bitva u Smolenska, kterou zatím nedokázali rozklíčovat ani Rusové sami. A německá operace Taifun, to není žádná moskevská obranná operace. Prostě celý střed Západního frontu a polovina Záložního frontu šly do zajetí a všechny sovětské síly, které později vedou boje před Moskvou (od možajské čáry) jsou strategické zálohy. Z armád 1. sledu se zachránili většinou jen velitelé a ne vždy.


Takže jen těžko můžeme dávat rovnítko např. mezi "stalingradskou útočnou operaci" a "operaci Uran". Při jejím původním plánování si Sověti jednak nebyli jistí, že se jim podaří obklíčení udržet, vůbec netušili, kolik Němců a Rumunů lapili a nepředpokládali, že Němci na Volze zůstanou a že se tam "udrží" 10 týdnů.
Takže "operace Uran" je o něčem a "stalingradská útočná operace" je z části o něčem jiném.

to ROBOT:
Zde jsem na velkých pochybách, protože v našich atlasech je jak pohoří Chingan, tak pohoří Čingan. Abych se přiznal, já v tomto prostoru dávám dost na terminologii z první republiky, neboť díky legiím měli oblast geograficky velmi dobře zmáknutou. Tam se však uvádí Velký Chingan, i když jinde jsou standardně názvy s Č.
I proto jsem se v překladu Srpnové bouře přidržel označení Chingan, ač vše, co může, tam má české názvy.

Ten seznam je seznam strategických operací - je to i v názvu.
Co se týká těch tří vrstev - pokusil bych se předložit další úhel pohledu.


Odhlédneme-li od bodu 2, protože genitajelitu Čtvrtého klasika netřeba dokazovat, pak nám zbývají -


1 - původní názvy operací tak jak se jmenovaly, když se plánovaly. Jednak toho málo víme a za druhé pokud chceme popisovat co se stalo, nejsou plány nejvhodnější platforma.


3 - označení operací podle známých výsledků - to je přesně to co potřebujeme, protože právě známé výsledky chceme popsat, jediné co je třeba si uvědomit - nemusíme se držet zažitého sov. členění...jestli vymyslíme něco líp (minimálně názvy - Velký výprask v Pobaltí je dobré ne? ) Tak mě napadá hezký název pro moskevskou obrannou operaci - kterak sověti bezmála o dva fronty pod Moskvou přišli